Vyrábění filmů pro děti se může zdát svým způsobem vděčné, ovšem i na tomto poli nacházíme dobré a špatné počiny, a upřímná kritika dětí dokáže být dost nekompromisní. Novinka z dílny Fox International se však bát nemusí - pobaví totiž celou rodinu.  
 
Slon Horton žije uprostřed džungle běžným sloním životem. Tedy alespoň do okamžiku, kdy mu pod chobotem přistane mluvící smítko prachu. Horton se samozřejmě nejprve domnívá, že mu přeskočilo, ale není tomu tak. Na smítku se totiž rozkládá celé malinkaté městečko Kdosice, plné miniaturních Kdovíků, kteří nemají ani tušení, že jsou součástí nějakého jiného, velikého světa, který přichystal titěrnému smítku nekonečné množství nástrah. Starosta Kdosic, který má 96 dcer a jednoho syna, si všimne změn, které se dějí v jeho městě, a když se mu podaří zkontaktovat s Hortonem, pochopí, jak křehký je život Kdosic a jeho obyvatel. Proto se odvážný slon, kterého mají všichni za blázna mluvícího s kvítkem jetele (na kterém je uhnízděné smítko) rozhodne najít Kdovíkům místo, kde by byl jejich svět v bezpečí.  
 
Dobrodružným animovaným filmům se v poslední době daří, a díky tomu jejich počet utěšeně narůstá. Viděli jsme tak už téměř vše – od mluvících aut, přes prehistorická zvířata a roboty, až třeba k myším vařícím pochoutky v pařížské restauraci. Ve srovnání s těmito náměty možná vypadá pár „obyčejných“ zvířat z džungle šedě jak kůže tlustokožce, ale nenechte se zmást. Příběh o slonovi Hortonovi, který najde na jeteli mluvící smítko totiž ze současné produkce „animáků“ lehce vystupuje. Díky čemu?  
 
Například díky tomu, že aniž by těžil z tradičních dojemných témat roztržených rodin, nebo unesených či opuštěných dětí/mláďat, dokáže Horton vybudovat stejně pohnutou atmosféru, při které budou citlivější povahy s lesknoucím se pohledem sahat po kapesníčku. Dalším kladem jsou vtípky, které sice jsou místy trochu dětinské (no a co, je to přece film pro děti, ne?), vyhneme se však v poslední době tolik populárnímu parodování slavných kasovních trháků. Snad jedinou výjimkou je hodně vtipná „japonská pasáž“, kterou by bylo škoda prozradit dopředu. U Hortona se zasmějeme a v této souvislosti snímek dokazuje, že není filmem „pro děti“, ale filmem vpravdě „rodinným“, neboť některé legrácky snad děti ani nemůžou pochopit. Příjemnou změnou je i to, že se ve scénáři nevyskytuje klasický „otloukánek“, tedy prvoplánově komická postavička, která by ze sebe dělala blbce.  
 
Dnes již samozřejmostí je skvělá práce animátorů. Grimasy a gagy jsou pěkně rozhýbané, prostředí Kdosic a místní dopravní prostředky originální a neokoukané. A jak by taky ne, když za Hortonem stojí tým tvůrců Doby Ledové a dalších animovaných snímků. Režisérská dvojice Jimmy Hayward a Steve Martino (který mimochodem režíroval animované prostřihy do několika legendárních filmů Monty Pythonů) se tak svým celovečerním debutem uvedla velmi působivě.  
 
Dobře dopadl i český dabing, ve kterém sice Martina Dejdara v roli Hortona poznáte jen občas, ale aspoň se tak vyhneme podvědomé asociaci s jistým animovaným uličníkem žluté pleti a rozčepýřených pačesů. Standardně hraje i Petr Rychlý (starosta), Hana Talpová (klokanice), Lukáš Hlavica (Vlad) a další. Minout samozřejmě nejde ani příjemný hlas Zdeňka Svěráka jako vypravěče a soubor Touch of Gospel, který s přehledem zvládnul závěrečnou písničku. Tu si sice tvůrci mohli odpustit, ale naštěstí jí není (kromě závěrečných titulků) ponechán zbytečně velký prostor, a tak neruší.  
 
Sice se nedá odhadnout, co nabídne v průběhu roku konkurence, ale jisté je, že slon Horton má k ocenění „animovaný film roku 2008“ slušně našlápnuto a proto si návštěvu v kině zaslouží i v případě, že nemáte děti.