Tajemník Kenetha Zeva, majitele továrny na hračky, posílá telegram generálu Lilendovi Zevovi, aby přijel k loži svého umírajícího bratra. Keneth žádá Lilenda, aby převzal vedení továrny, na které nejsou jeho děti ještě připraveny, a o to, aby syn Leslie a dcera Alsatia mohli v továrně zůstat, protože tuto práci milují. Generál nabídku přijme, protože armáda se kvůli špatné ekonomické situaci hroutí. Po Kenethově smrti si generál prohlíží továrnu a je přímo znechucen tím, co vidí. Továrna je totiž pravým obrazem jeho bratra, kterého on považoval za blázna. Vyrábějí se tam veselé hračky pro radost a všichni zaměstnanci jako by reflektovali radost ze života.
Generál se na poradě nudí, téměř usíná; probere se až ve chvíli, kdy slyší slovo špionáž. Členové vedení podniku mluví o tom, že i v hračkářském průmyslu kvete špionáž, tj. kradou se nápady, pro generála je však špionáž jako špionáž, ožije a rozhodne se pozvat svého syna Patricka, vzorného příslušníka armády, aby s tou špionáží zatočil. Generál dostane geniální nápad, že bude vyrábět funkční miniaturní armádu s celým technickým vybavením, kterou jako videohru budou dálkově řídit děti, pro něž realita a fikce splývají. Tím se ušetří finance a dosáhne se kýženého cíle, ničení vytipovaných měst a míst a zabíjení nepohodlných lidí...
Postupně za pomoci Patricka svým cílům podřizuje nejen výrobní strategii továrny, ale i její prostory, obětuje letité zaměstnance, nakonec zruší i oddělení, které vedla Alsatia. Leslie však zanedlouho pojme podezření, že za zavřenými dveřmi vyčleněných výrobních hal se děje něco nekalého. S pomocí přátel se mu lstí podaří dostat do zakázané zóny, kde zjistí, že se tam vyrábějí hračky založené na zvrácené filozofii násilí, která je zcela protichůdná tomu, čemu jeho otce zasvětil svůj život. Protestuje a jeho strýc naoko tento protest přijme, ale ve skutečnosti se snaží získat absolutní vládu nad továrnou. Přímý střet mezi generálem s jeho lidmi a Lesliem s jeho spojenci je už nevyhnutelný.