Zapomeňte na Saw a Hostel. Přichází Hranice smrti. Další filmový masakr, krutá podívaná jen pro silné žaludky, téměř dvě hodiny napětí a strachu. Parta zlodějů prchá s ukradenými penězi přes hranice. Na chvíli zakotví ve starém hostinci, kde narazí na podivínského chlapíka a jeho rodinu, která se zde skrývá. Z obyvatel zapadlé putyky se vyklubou fanatičtí neonacisté se sklony ke kanibalismu. Strhne se neuvěřitelný souboj, ve kterém jde o krk. Začíná boj na život a na smrt!
mese tento horor nelíbý protože nemá žádný děj porát tam jenom trhají hlavy střihaji nohy a buh vy co všechno horor nemá být jenom o krvy ale taky o lidech živote a tak prostě o normálních lidech kterým se muže neco doopravdy stát me se nejvíc líbý horory které sou natočeny podle skutečné události takových ale bohužel moc není a to je skode pořád davají jenom nekaky fantasmagoria a to není ono.lidi se chcou taky normálne bát nejakou scénou co se může doopravdy stát a ne jenom vymysleny scény jak tam letí duch
Domníváte se, že námět postavený na rodince kanibalů, v jejímž čele stojí šílený nacista, patří do sféry Bčkových horrorů osmdesátých let? Celovečerní splatter francouzského režiséra Xaviera Gense vás vyvede z omylu…
Francouzské volby vyhrála extrémní pravice a Paříž je zmítána pouličními boji policejních jednotek s odpůrci nového režimu. Vřavy využije Yasmine (Karina Testa), Alex (Aurélien Wiik), Karl (Patrick Ligardes), Tom (David Saracino) a Farid (Chems Dahmani) k trestnému činu, při kterém získají značnou finanční sumu. Při útěku do Amsterdamu se však gang rozdělí a sejde se až ve starém hostinci nedaleko hranic, který spravuje pořízek Götz (Samuel Le Bihan) spolu se dvěma nažhavenými divoškami Klaudií (Amélie Daure) a Gilberte (Estelle Lefébure). V okolí se však vyskytují ještě další osoby, které pod vedením nacisty Von Geislera (Jeam Pierre Joris) tvoří velmi dobře organizovaný spolek kanibalů. V takovém prostředí se nedá přežít dlouho…
Xavier Gens (zná...
Xavier Gens je fanouškem fantastična od dětství. Jeho první film byl krátkometrážní snímek Au Petit Main (s Estelle Lefébure) a snímkem Photografik. Těmito dvěma snímky režisér proslul před tím, než natočil Hranice smrti, film, který mísí napínavé pasáže, maximální napětí a extrémní násilí.
Příběh filmu Xavier Gens vystavěl na politické parabole: „První nápad přišel v roce 2002, kdy se extrémní pravice ve volbách dostala do druhého kola. Uvědomil jsem si, jak vážná situace to je a nahnalo mi to osobně velký strach. Chtěl jsem tu úzkost přenést do scénáře. Jsem velký fanoušek filmů jako byl Texaský masakr motorovou pilou a mám rád horory, takže mi přišlo nejlepší příběh pojmout jako útěk mladých lidí, kteří jsou takoví, jako je dnešní mládež. Ve filmu utíkají před pochybnou politickou situací, ale padnou při tom do pasti ideologie, která je ještě pochybnější."
„Když jsem byl malý, s rodiči jsem se musel dívat na filmy jako je Vymítač ďábla nebo Čelisti, a to mi bylo sotva šest let. Tak jsem si žánr hororu zamiloval." To potvrzuje i producent Laurent Tolleron: „Člověk nemůže dělat takové filmy, pokud ten žánr sám nemá rád. Stejně jako točit takový film ve Francii je rozdíl, než točit horor v USA, kde je tento žánr velmi populární a plní kinosály". Existují však výjimky, například Christopheru Gansovi se podařilo na snímek Bratrstvo vlků dostat 5 milionů lidí.
Gens měl velmi jasnou představu o vizuální podobě Hranic smrti: „Společně s kameramanem Laurentem Barresem jsme hodně pracovali na vizuálu filmu, abychom dosáhli barvy 'rzi a mokvání'. Použili jsme mnoho okrových, hnědých a nažloutlých barevných tónů." Převládala barva 'zaschlé krve'.
Film Hranice smrti je jen pro otrlé, a to i co se týče poutavých drsných efektů. Zpřetrhané šlachy, rány sekyrou, rozkládající se těla, zpřeřezaná hrdla… Na natočení filmu bylo použito 400 litrů umělé krve, z toho více než polovina na závěrečnou scénu.
Hlavní kameraman Laurent Barres měl také přesnou představu o tom, jak by měl svou práci odvést: „Chtěli jsme ve filmu zachytit pohyb uzavřeného světa, ve kterém se nedá dýchat. Chtěli jsme postavy zachytit jak z jejich lidské stránky, tak v jejich bestialitě. Když zachycujeme jejich lidskou stránku, vzdalujeme kameru od nich a objektiv trochu zdvihneme (o 50 až 85 mm) a když natáčíme jejich bestialitu, přibližujeme se jejich obličejům a zabíráme je spíš zespoda".
I herci se velmi pečlivě připravovali na své role. Především představitelka hlavní ženské role Karina Testa, která se musela připravit na macho-masochistický výkon. Během části natáčení musí snášet intenzívní fyzické a psychologické násilí:
„Když jsem se připravovala na tuto roli, dívala jsem se na filmy o 'silných ženách' jako je Vetřelec, nebo Rosemary má děťátko. Také jsem toho hodně přečetla o psychologii a snažila jsem se proniknout do tajemství terorismu. Dost jsem se také inspirovala fotografiemi obětí války ve Vietnamu a filmy jako Funny Games, Texaský masakr motorovou pilou, Noc s nabroušenou břitvou, Strašáci nebo The Descent."
Pečlivě se na svou roli připravoval i Samuel Le Bihan: „Nikdy dřív jsem takovou roli nehrál. Aby byl můj herecký výkon autentický, musel jsem nabrat 4 kila svalů, oholit si hlavu a nechat narůst vousy. To abych byl větší, mohutnější, zabral víc místa a byl 'hutnější'."
Režisér a scenárista Xavier Gens o filmu Hranice smrti říká, že jde o rychlou a drsnou poctu populárním filmům, které se natáčely od 70. do 90. let, a které obdivuje: „Inspirovala mě celá škála filmových vlivů kterou bylo třeba vymítat tím, že je znovu promítnu na filmové plátno. To je myslím dobrý způsob, jak získat pevnou půdu pod nohama, když točíš svůj první celovečerní film."
Hranice smrti a odkazy na jiné filmy
Film Moucha: Scéna, ve které je Chems Dahmani uzavřen v kyslíková skřínce je evidentně inspirovaná Cronenbergovým filmem Moucha. Především co se týče nazelenalého světla a vzhledu skříňky.
Film Robocop: Když Chems vystoupí ze skříňky s deformovaným obličejem, je to pocta filmu Robocop od Paula Verhovena, protože v poslední čtvrtině filmu je Peter Weller zcela roztaven.
Filmy Vetřelci: Když Chems Dahmani vchází do místnosti plné mrtvol na jednu z umírajících obětí spadne a ta rychle otevře oči. To je jasný odkaz na Cameronův snímek Vetřelci, na scénu, kdy v hnízdě vetřelců voják nalézá umírající ženu, která se nečekaně najednou také probere.
O postavách
Yasmine
Mladá dívka rozčarovaná z reality hledá ideální svět, ale prožije si totální peklo.
Alex
Mladý kluk z předměstí, který neumí vyjadřovat své pocity jinak než násilím. Jeho duše si za to zkusí.
Gilberte
Valkýra z kanibalské rodiny. Její cíl je založit novou čistou rasu.
Goetz
Hospodský, který porcuje těla pro rodinu kanibalů. Zabíjí zcela chladnokrevně.
Farid
Naivka hledající ideální svět. Na své cestě ale nalezne jen bolest a utrpení.
Claudia
Dívka z kanibalské rodiny, trpící depresemi. Její bratři ji znásilnili. Může vybuchnout každou chvíli.
Eva
Šílená psychotička, kterou osvojila kanibalská rodina, když byla ještě malá. Není pro ni cesty ven.
Stom
Italský macho, který skrývá svou citlivost za misogynské vystupování. Čeká ho strašlivá budoucnost.
Von Geisler
Nacistický patriarcha z kanibalské rodiny. Doktor Mengele je vedle něj mírný jako beránek.
Karl
Nacistický patriarcha z kanibalské rodiny. Doktor Mengele je vedle něj mírný jako beránek.