Charakteristiky britských 'historek z klubu' Human Traffic se budou lišit stejně jako názory společnosti na "tucavé" rytmy, veselé pilulky a morálku dnešní mládeže. Odsouzení ze strany křesťanských demokratů je jisté, nadšené výskání techno-příznivců rovněž. U nezainteresovaných diváků se ale tenhle stylový trip setká spíš s nechápavými pohledy a rozpačitým úsměvem, protože budou mít pocit, že právě sfárali - do uší se zavrtává dýdžejská zbíječka, zničující dusno produkované křepčícími těly ucpává póry a všichni kolem mluví nesrozumitelným žargonem...

Za takřka neprostupnou a pro mnohé exotickou clonou dunivých zvuků, blikavých obrázků a štiplavého konopného dýmu se přitom krčí nijak exotičtí hrdinové s nijak exotickými obtížemi: Jip s psychickým blokem pokaždé, když k Tomu má dojít; Nina, kterou deprimuje její mechanická otročina v obludné mutaci restaurantu pana McDonalda; nepřekonatelný prodavač hip-hopových vinylů Koop s patologickou žárlivostí na Ninu; Lulu, magnet na bezcharakterní 'vopruzáky', a konečně Moff, jenž se dostal po drogové spirále o kousek dál než všichni ostatní. Kdyby chtěl debutující scenárista a režisér Justin Kerrigan jenom zneužít atraktivnosti a specifik klubové scény, zplodil by opulentní zbytečnost typu Showgirls nebo Striptýz, u kterých nám jsou 'řešičky' postav úplně volné, protože víme, že celý slavný 'příběh' je jenom efektní habaďůra na diváka. Kerriganovi se ale povedlo totéž co režiséru Tomu Tykwerovi ve filmu Lola běží o život - jeho 'pařičské' typy zateplují módní kulisy citem.

Možná je ale tohle zdařilé vykreslení vnitřního světa protagonistů zbytečně protežované. Human Traffic totiž okouzluje především bezelstnou hravostí všech zúčastněných. Protrpěný pracovní týden, přípravy na sobotní Noc, extatické skotačení na parketu i nedělní neodpružené přistání doprovázejí dětsky upřímné fantazijní výlety mimo konvencemi svázanou realitu (například výtečné zrobotizované pohyby Nininých fastfoodových spolupracovníků, Moffův roztomilý kolaps komunikace v půl šesté ráno nebo skvěle odpozorovaná strategie při dělbě jointa), které vhodně doplňují občasné improvizované úlety celé 'Cardiffské pětky'. Jsou to takové ty momenty v kině jinak nepříliš obvyklého vzájemného souznění mezi vnímavými tvůrci a zasvěceným publikem, kdy na sebe všichni spiklenecky mrkají.

Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde: ano, v Human Traffic se dají najít mnohé paralely s kultovním Traispottingem - pětice hlavních hrdinů, taneční muzika, halucinogeny atd. - Traffic ale působí spíš jako pohodový klubový remix původně drsně syrového 'trainspottingovského' originálu než jako pitomý plagiát. Hlavní hrdina Trainspottingu Renton odpovídá na společenské ultimátum 'Vyber si budoucnost, vyber si život': "Já si vybral nevybírat si život. Vybral jsem si něco jiného." Pětice z Human Traffic si život zvolila - přes týden je šedivý a tuctový, o víkendu ale rozkvete v nádherně zbytečné bláznění.

Text: Saša Michailidis

Recenzi poskytl měsíčník Cinema

Pětadvacetiletý spisovatel a režisér Justin Kerrigan na základě své vlastní zkušenosti natočil film, který nepostrádá humor, svěžest a bezstarostnost mládí. Film se odehrává během jednoho víkendu. Hlavními hrdiny hudebního filmového příběhu je parta šesti kamarádů (tří chlapců, tří dívek), která má před sebou vidinu zábavného a vzrušujícího tanečního víkendu na velkolepé taneční party - po ubíjejícím pracovním týdnu.

Film HUMAN TRAFFIC se stal jedním z největších hitů letošního roku v Anglii a vydělal 4 miliony dolarů pouze na území Velké Británie. Tento vyjímečný snímek byl již prodán do celého světa a naše společnost "Sunfilm" jej zakoupila do distribuce nyní na filmovém trhu MIFED v Miláně.
Nabízíme Vám tak další film z naší řady GENERAČNÍCH, KULTOVNÍCH filmů, jako jsou LOLA BĚŽÍ O ŽIVOT a ACID HOUSE (jde o jakési "Hair" konce 90.let).

"Nejpohodovější film roku" - ***** /Sky Magazine/
"Hypnotická, vzrušující rozkoš" /Daily Telegraph/
"Klubová klasika" - ***** /Heat/
"Osvěžující koktejl pohodového humoru, opravdové lásky a britských tepajících beatů" /Total Film/
"Unese vás na vlně euforie" /Time Out/
"Zachycuje oslnivost, čiré šílenství a žaludek stahující vzrušení jednoho krásného víkendu..." /Alix Sharkey - The Guardian/


Justin Kerigan o filmu

"Nikdo předtím nenatočil takový ulítlý film, hlavně kvůli obrovským výdajům za komparsisty. Dělali jsme testovací kolo a volalo nám 250 lidí. Mysleli jsme, že dostanem tak 50 lidí, ale nakonec přišlo 1000 komparsistů."
"Dělá se mi špatně ze všech těch velko-rozpočtových Hollywoodských blbostí. Vemte si americký film jako Slacker, Clerks, Swingers a Gross Pointe Black - všechny natočené z ničeho ( doslova na burských oříškách ), ale mnohem dynamičtější než ty uhlazené hollywoodské braky. Já si opravdu myslím, že jsem se přiblížil k tomu, čeho jsem chtěl dosáhnout. Popsal bych to jako fantastický pseudodokument. Je to nepochybně velmi úletové ( trippy ), ale má to tak blízko hlavním postavám."
"Miluji Woodyho Allena. Domnívám se, že jsem se od něj naučil víc než od kohokoli jiného a to nezkoušet se podobat jiným režisérům. To je přesně to co chci, popřít pravidla a vynalézat."
Hudební supervisor Pete Tong dal dohromady soundtrack, zahrnul do něj i hity jako Fat Boy Slim, Underworld and Armand Van Helden, které byly zveřejněny studiem London Records. Roberto Mello a Mathew Herbert složili originální hudbu.

John Simm
John Simm si zahrál hlavní roli Dannyho Kavanagha v " The Lakes" od Jimmyho McGoverna na BBC1. Dále se objevil ve filmech Boston Kickout, po boku Toniho Colletta si zahrál ve snímku Diana and Me.

Lorraine Pilkington
Její filmografie zahrnuje především The Boxer of Sheridana ( s Danielem Day-Lewisem ), The Last of the High Kings a film Neila Jordana The Miracle

ShaunParkes
Shaun Parkes pracovala pro BBC TV, Chanel 4 a Central Television na projektech Heartbeat, Soldier Soldier, Degrees of Error a Causaulty. Nedávno se Shaun objevila po boku Johna Thawa v Plastic Man na ITV.

Nicola Reynolds
Absolvovala hudební a dramatický obor na Welsh College, účinkuje především v Bristol Old Vic, Theatre Clywd a v radiu BBC. Role v Human Trafic je jejím filmovým debutem.

Danny Dyer
Účinkoval především v TV např. Prince of Denmark Hill, Soldier Soldier, Bramwell, Thieftakers, Loved Up a Prime Suspect III

Andrew Lincoln
Je známý především jako vajíčko (Egg) z velice úspěšného This Life na BBC. Další televizní role zahrnují The Woman in White ( s Tarou Fitzgerald ), Drop The Dead Donkey a Bramwell. poprvé se setkal s Johnem Simmem, když společně pracovali na Boston Kickout.

Carl Cox
Jedno z největších jmen v DJ kruzích. Carl je vysoce žádán pro svá živá vystoupení a proslaven remixáží

Howard Marks
Welshská osobnost od jeho uvěznění za pašování drog. Jeho autobiografie " Mr Nice" se stala bestsellerem.

Justin Kerrigan (režisér, scénárista)
Pětadvacetiletý Kerriganp se poprvé chopil videokamery během základního kurzu umění a designu v Cardiffu. Svým prvním krátkým filmem, natočeným na "secondhandovou" videokameru, si zajistil místo na filmovém kursu v Newportu a vysílání na BBC Wales. Mezi jeho dalšími krátkými filmy se objevuje titul "Party Politics", nominovaný na BAFTA, k jeho odvysílání byla zplnomocněna Welsh network Television. S krátkým filmem "Life in the Bus Lane" vyhrál cenu D.M. Daviese na Welsh International Film Festival. Kerrigan napsal scénář k Human Trafic ve svých 23 letech a poté, co byl svým kolegou Allanem Niblo přemluven, učinil obrovský skok od krátkého filmu k celovečernímu.