Říká se, že Phillip Morris je Zkrocenou horou roku 2009. Ani omylem. Kromě lásky gayů a nepříliš pěkného konce se jedná o něco úplně jiného. Jim Carrey je vtipný a Ewan McGregor je roztomilý. A dohromady? Dohromady jsou od každého něco.  
 
Steven Russel je šťastnej chlap. Jak sám říká, je dobrý otec, dobrý křesťan a skvělý manžel. Ale má tajemství. A to se týká jeho sexuality. Po autonehodě se rozhodne, že už nechce nic skrývat. A tak se rozvede a začne naplno žít jako homosexuál. Po nějaké době ovšem zjistí, že má problém s penězi. A tak se z něj stane podvodník. A jelikož nic netrvá věčně, dostane se do basy. A koho tu nepotká? Plachého, roztomilého a okouzlujícího Phillipa Morrise.  
 
Potud příběh, který se zdá (a také je) komplikovaný a dlouhý ještě před nástupem Ewana McGregora na scénu. Příběh ale už ze začátku nabere velmi rychlé tempo, které trvá až do konce. Takže nehrozí, že by se někdo zasekl a zůstal tak několik minut. Také jak chcete pravdivý příběh jednoho ( dalších) mužů narvat do bezmála stominutové stopáže. Ano, film je točen podle skutečné události, takové mají mnohdy nejvíce nápadů.  
 
Tady je nápadů přehršel. Celou dobu máte pocit, že předvídáte každou chvilku a každou chvíli Vám něco Vaše předpovědi naruší, pozmění, nebo úplně převrátí. To je velmi příjemná změna, oproti filmům, které všichni předvídáme a potom se to tak opravdu stane. Sice jsme na sebe pyšní, že jsme odhalili malé detaily, ale dojem z filmu nám to tím lehce zadupe do země.  
 
Jim Carrey je skvělý komik a skvělý herec. Dobře pro něj i pro nás, protože s ním je neuvěřitelná sranda a ještě k tomu se na něj tak hezky kouká jako na herce. Ten chlap pořád dokazuje, že světu filmu má ještě pořád co nabídnout. Jeho grimasy se vryjí nezapomenutelně do paměti a jeho výstupy stejně tak.  
Naproti tomu Ewanu McGregorovi asi už nikdo neuvěří, že není gay. Jeho ztvárnění Phillipa Morrise je neuvěřitelné. V každé chvíli je takový, jaký má být. Povětšinou roztomilý a někdy výjimečně šokující.  
Těm dvěma to na place neuvěřitelně klape. Všechny americké romantické rádoby komedie se můžou jít zahrabat. Protože od první chvíle, kdy si Steven Phillipa všimne, jim budete držet palce. A kdekoho jejich společné okamžiky donutí totálně roztát (někoho snad se i vypařit).  
 
Trailery zase jednou pěkně kecají. Povídají, aby jste se připravili na pořádnou komedii, a ještě se Vám okázale koukají do očí. Přitom velké procento gagů Vás nejdřív zarazí do sedadla, takže se nestihnete smát. Potom Vás to potká v autobuse při cestě z kina a smích nepůjde zadržet. To za prvé, a za druhé, jak už to u filmů podle skutečné události bývá, film je taky pořádná zabíračka na nervy. Protože tak do poloviny vypadá všechno fajn a potom přijde pár krizovek, z kterých Vám koutky docela povisnou. Pláč povolen. A komu oči ani trochu nezesklovatí, je-li krapet citlivější povaha, pro toho tento film opravdu není.  
 
Film má jednu velkou nevýhodu, nebo přednost, podle toho, jak to berete. Jsou lidé, kteří si ho zamilují. Jsou lidé, kteří po pár desítkách minut odejdou z kina. Na ten film musíte být připravení. Nejde si prostě říct "Jo, ten plakát je takovej žlutej, to bude dobrý." Musíte si na tématiku homosexuálů zvyknout, bez předsudků, běžně, jako by na tom nebylo nic neobvyklého. Pokud takový názor na homosexualitu nemáte, film Vás na ní nepřipraví, spíš vám vrazí facku. To si před tím raději pusťte tu Zkrocenou horu, ta vás na Morrise nastartuje. Protože tam, kde je Zkrocená Hora "jen" dojemná, upřímná a romantická, tam je I Love You Phillip Morris vyloženě drzý! On kolem Vás neprojde, on na Vás houkne a zavrtí sebou, abyste si ho všimli a vryli do paměti.  
 
Takže pokud máte gay romantiku rádi, nebo Vám alespoň vůbec nevadí, film je pro Vás to pravé. Pokud chcete jít na film jenom z hecu, vykašlete se na to a jděte raději na něco jiného, protože z toho kina stejně po chvilce odejdete.