Idioti

Informace Komentáře Obsazení Hodnocení Fotky

Idioti V rodinném domku na předměstí Kodaně ľije skupinka intelektuálů, které spojuje zvláątní zábava: hrají si na idioty - různým způsobem mentálně postiľené lidi, a záměrně tím provokují své okolí. Na proc 68% 552

68%	552 hlasů

Další fotky 3

foto

Komedie / drama, Francie/Itálie/Dánsko/Nizozemí, 1998, 117 min., od 15 let
Idioterne
Kinopremiéra v ČR 15.1.2003 s titulky, DVD od 27.10.2006 Zóna a Aerofilms

Sdílet

V rodinném domku na předměstí Kodaně žije skupinka intelektuálů, které spojuje zvláštní zábava: hrají si na idioty - různým způsobem mentálně postižené lidi, a záměrně tím provokují své okolí. Na procházce, v restauraci, v bazénu, na exkurzi v továrně... Téma už na první pohled zarážející a krajně nevhodné. Kritika režiséra nejednou nařkla z rouhání a odsoudila ho. Zaslepen domnělou morální převahou leckdo v jednoduché, divácky vděčné situační komice přehlédl pokus o hlubokou výpověď i snahu řešit zásadní otázky: Není nakonec v každém z nás kousek idiota? Kde leží hranice mezi halasně proklamovaným chápáním problémů handicapovaných spoluobčanů a ochotou denně je vídat či žít v jejich blízkosti? Musíme se vůbec neustále přetvařovat a brát život smrtelně vážně? Vůdcovský Stoffer, "vznětlivý idiot", který celou hru vymyslel, postupně ztrácí schopnost udržet ostatní ve hře s předem danými pravidly. Krize nastává, když se jednotliví členové spolku mají předvést v rolích mentálně postižených osob před svými nejbližšími rodinami a spolupracovníky. Krutou zkoušku nakonec nejlépe zvládne záhadná "plačtivá idiotka" Karen, která se ke skupině připojila čirou náhodou, a pro niž je čtrnáctidenní pobyt ve vile očistnou psychoterapií po přestálém životním traumatu. Mezi Stofferovy kolegy dále patří "opatrovnická idiotka" Susanne, která se o všechny "idioty" na veřejnosti stará, "váhavý idiot" Henrik, "dětinský idiot" Jeppe, lékař Ped, který hraje "idiota v pojízdném křesle", "bázlivá idiotka" Josephine, "zdrogovaný idiot" Axel, "blonďatá idiotka" Nana, "popudlivá idiotka" Katrine a "azylantský idiot" Miguel, který je idiotem mimo jiné proto, že touží po teplejších zemích, než je Dánsko. Ve filmu se objeví dvě kontroverzní scény, které jsou důležité pro pochopení hranice mezi filmovou fikcí a skutečností: skupinový sex "idiotů" a setkání se skupinou skutečně mentálně postižených lidí.
Uprav informace o filmu

Režie: Lars von Trier
Herci: Bodil Jorgensenová, Jens Albinus, Anne Louise Hassingová, Troels Lyby, Nikolaj Lie Kaas, více...

Komentář k filmu Děj příběhu je zasazen do kodaňského předměstí, kde se nachází dům patřící strýci jednoho z hlavních hrdinů Stoffera. V tomto domě tráví léto několik třicátníků-intelektuálů, kteří našli podivnou zálibu ve hře “na idioty“. Jejich počínání je jakousi formou empirického výzkumu, při němž se coby mentálně postižení vydávají mezi lidi a sledují jejich reakce na zdánlivě odlišné jedince. Ať už se ale jakkoli snaží o racionální zdůvodnění této “zábavy“, je nadevše jasné, že slabomyslnost je pro ně samé způsobem, kterým se zbavují svých problémů, zelenou pro jejich duši svíranou společenskými normami a make-upem zakrývajícím vlastní citovou negramotnost.
Všechny komentáře k filmu 2 + Napsat komentář k filmu

Web: IMDB, Titulky Videotéka: přidat si do ní film

O filmu Idioti

Pro režiséra samotného jsou Idioti jeho nejosobnějším a nejméně vyumělkovaným filmem. Snímek lze označit za prototyp minimalistického filmu, který samozřejmě dodržuje pravidla Dogmy 95, manifestu, který byl vyhlášen před sedmi lety v Kodani. Skupina filmařů v čele s Larsem von Trierem se tímto "slibem cudnosti" pokouší vrátit k filmovým kořenům a tvořit nízkorozpočtové filmy bez nákladné filmové techniky, rekvizit, světelných, zvukových a jiných efektů, přičemž pravdivost a ryzost má přednost před osobními a estetickými ambicemi "velkého umění". Lars von Trier se svým filmovým manifestem chtěl především odpoutat od svých předchozích tvůrčích aktivit včetně veleslavného dramatu Prolomit vlny. Podle něj je dnes každá diskuse a kreativní revoluce ve filmovém umění víc než zapotřebí. Dogmu 95 přirovnává ke kameni vrženému do vody, který může způsobit jen pár kruhů na hladině, ale také celou vlnu.

O tvůrci

Lars von Trier

Je považován za enfant terrible dánského filmu. Vystudoval režii na Dánské filmové akademii (1983) a již jeho prvotina Základní prvek zločinu byla v roce 1984 oceněna na filmovém festivalu v Cannes. V rámci oficiálního programu v Cannes byla také promítána Epidemie (1987) a dvě ceny zde získal film Evropa (1991). Průlom v režisérově tvorbě nastal v roce 1994, kdy vznikl film a televizní seriál v jednom, legendární Království I na které o pár let později navázalo Království II (1997). V roce 1996 slavil úspěch s dramatem Prolomit vlny. Zatím posledním režisérovým dílem je emocionálně silný muzikál Tanec v temnotách, v němž v roli české emigrantky Selmy zaujala Islanďanka Björk, a který kvůli citově vyděračským scénám a také díky závěrečné popravě hlavní hrdinky, rozdělil kritiku i filmové diváky ještě víc.