Má klobouk a bič, ale kovboj to není. V jednom kuse se honí za poklady, ale pirát to taky není. Oplývá celou škálou vtipných hlášek, ale ani komik to není. Kdo to tedy je? Nikdo jiný, než Henry „Indiana“ Jones, který se po neuvěřitelných 19 letech vrací na plátna kin.  
 
Od posledního dobrodružství uplynula už řádka let, a Indiana Jones (Harrison Ford) žije poklidným životem vysokoškolského profesora archeologie. Tedy až do doby, kdy je unesen sověty pod vedením Stalinovy oblíbenkyně Iriny Spalko (Cate Blanchett) a přinucen (alespoň částečně) spolupracovat na získání záhadných ostatků z Nevadské pouště Zajat je rovněž „Indyho“ starý přítel Mac (Ray Winstone), který však již loajalitou vůči USA příliš nepřetéká. A právě kvůli tomu je po úniku ze zajetí stárnoucí dobrodruh nařčen z kolaborace s nepřítelem a propuštěn z univerzity. Smutnému Indiana Jonesovi vlije novou krev do žil až mladík „Rafan“ Williams (Shia LaBeouf), který u něj hledá pomoc s papírem plným podivných šifer od profesora Oxleyho (John Hurt). V sázce je navíc život „Rafanovy“ matky, ze které se vyklube stará známá Marion Ravenwood (Karen Allen). Dobrodružná cesta za její záchranou a odhalením tajemství křišťálové lebky (kterou chtějí sověti použít jako zbraň proti západnímu světu), na sebe tedy nedá dlouho čekat.  
 
Již od roku 1989, kdy byl uveden do kin „Indiana Jones a poslední křížová výprava“ si trojlístek Spielberg (režie) – Lucas (produkce) – Ford (hlavní role) pohrával s myšlenkou natočit další pokračování. Jedinou překážkou v realizaci byla „drobnost“ – scénář, který by udržel ducha předchozí trilogie a zároveň přinesl něco nového. Trvalo to téměř dvě dekády, než tvůrci našli scénáristu Davida Koeppa. A jaký je jeho nový „Indy“? Dokonale splňuje podmínku „v něčem pořád stejný, ale přesto jiný“, a právě to rozdělí příznivce letitého dobrodruha na dva tábory, které budou honbu za křišťálovou lebkou buď uznávat, nebo odmítat.  
 
Je dobře, že si tvůrci uvědomili, že ani Harrison Ford, ani jeho Indiana Jones už nejsou zrovna mladíčci, a proto vzali věk obou dvou v potaz. Díky tomu tak ty nejdivočejší a nejakrobatičtější prvky padají na hlavu „Rafana“ Williamse, aniž by však byl „Indy“ nějak upozaděn. Vpravdě příjemné je i setkání s Marion Ravenwoodovou, první Jonesovou láskou z „Dobyvatelů ztracené archy“, kterou si opět zahrála Karen Allen. Dialogy a špičkování fungují i po dvaceti letech, a neztratil se ani charakteristický humor, obsahující dostatek nadhledu a zdravé sebeironie (ostatně u filmu, kde hlavní hrdina s pouhou odřeninou na čele přežije atomový výbuch v ledničce to ani jinak nejde).  
 
Dosud se tedy charakteristikou víceméně pohybujeme na půdě (s trochou nadsázky) „typického Indiana Jonese“. S čím by však příznivci starších dílů mohli mít problém je zápletka. Nejde ani tak o prostředí studené války, nebo sovětské nepřátele (ačkoliv Indyho protihráčka tentokrát nepatří mezi zvlášť výrazné postavy), ale o zapojení sci-fi složky do děje. Člověku tak vytanou na mysl prvky známé ze seriálu „Akta X“, či Dänikenovských teorií a to nemusí sednout každému. Navíc pěkně gradující příběh někde před koncem jako by ztratil dech a místo ladného proskočení cílovou páskou se spíše hřmotně prořítí na poslední chvíli.  
 
Zato filmařskému zpracování materiálu se nedá vytknout snad vůbec nic. Už úvod okouzlí diváka parádní kamerou (snímající například obraz přes odrazovou plochu disku kola, používající ty nejdivočejší úhly, či okázale popisující rozlehlost a krásu lokací) a doslova perfektní práce opravdových mistrů oboru vizuálních triků z Industrial Light and Magic. Akorát hudba tentokrát trochu zaostává, a zachraňuje to snad jen typická ústřední „Indiana Jones“ melodie.  
 
Herecké výkony také v podstatě není proč příliš kritizovat, „staré páky“ Harrison Ford a Karen Allen fungují bezvadně, Shia LaBeouf, John Hurt a Ray Winstone rovněž, trochu nijaká je jen Cate Blanchett, ale na vině bude spíše scénář.  
 
Máme tedy co do činění s nadprůměrným dobrodružně/akčním snímkem se sci-fi prvky, které mohou někoho nadchnout, a někoho otrávit. Přesto je však „Indiana Jones a království křišťálové lebky“ strhujícím filmem, ze kterého lety prověřený fortel a um prýští na všechny strany, a který tak předchozí kultovní trilogii rozhodně ostudu neudělá.

Doktor Jones, Indiana, Indy, Junior, všechna tato oslovení patří jedné jediné osobě. Archeologovi, dobrodruhovi a příležitostnému sukničkáři, který v osmdesátých letech minulého století ovlivnil nejednu diváckou generaci. Aniž si to tvůrci uvědomovali, nastavili tehdy laťku hodně vysoko a ušili si tak bič i sami na sebe.  
 
Po dlouhých 19 letech dohadů zda se dočkáme dalšího dílu, tu nakonec máme pokračování, které přichází symbolicky v době, kdy nás zasahuje vlna velkých filmových návratů. Tento fakt měl však na Indianu Jonese vliv jen velmi malý, protože Spielberg, Lucas i Ford mají dávno vyděláno a Indy měl být jejich návratem k starým dobrým časům.  
 
A jak to nakonec dopadlo? Dalo by se říct, že dobře, i když ne přímo výtečně. Už samotné téma křišťálové lebky, odkazující na mimozemské civilizace, působí poněkud jiným dojmem než dřívější mystické artefakty. Netvrdím, že to byl vyloženě špatný výběr, ale dle mého soudu posunul příběh trochu jiným směrem, než jsme zvyklí. Dalším změnou je fakt, že celý film působí poměrně rodinně, což je způsobeno návratem postavy Marion Ravenwoodové (Karen Allen), která přivádí na scénu i svého syna Rafana (Shia LaBeouf).  
 
Jelikož v padesátých letech už nehrozí nebezpečí od nacistů, dostává se do hry sovětská KGB, která chce, jak jinak, získat právě křišťálovou lebku. Skupinu všehoschopných soudruhů vede cílevědomá agentka Irina Spalkova (Cate Blanchett). A do hry promluví i Indyho společník Mac (Ray Winstone), kterého vábí vidina mamonu.  
 
Dobrou zprávou je, že Indy, i přes všechna ta léta a získané šediny neztratil nic ze svého osobního kouzla. Stále se dokáže zdatně ohánět bičem, vyvádět nejrůznější kaskadérské kousky a zároveň pomrkávat po divákovi ve chvílích, kdy se mu něco nezdaří. Narážky na věk si tvůrci samozřejmě nemohli odpustit. Jeho nejbližším pomocníkem se mu stává právě Rafan, s nímž má společný zájem nejen na záchraně Jonesova známého, Harolda Oxleyho (John Hurt), ale samozřejmě také na bezpečí Rafanovy matky Marion.  
 
Je jasné, že se cesty všech zúčastněných nakonec protnou a jako vždy půjde o to, aby se cenný artefakt nedostal do nesprávných rukou. Dovolím si v této chvíli přidat další dobrou zprávu, kterou je, že Steven Spielberg ani tentokrát režisérsky nezklamal. Stále má v sobě cit a nápady na inscenování nejrůznějších (nejen) Indyho vylomenin a své fanoušky si drží v dobrém rozpoložení i jemnými narážkami na předchozí díly i celá padesátá léta.  
 
Horší zprávou je, že z Indyho dobrodružství už nečiší ono kouzlo tajemna, na které jsme si zvykli v předchozích dílech. Spielberg vsadil především na zábavnou notu a tak i staré dobré dedukce, předcházející přesunům z jednoho místa na druhé, prošly zásadním zjednodušením. Je jasné, že našemu hrdinovi výrazně pomáhá Oxley, který se zmítá tak trochu v jiném čase a prostoru, paradoxně to však na zábavnosti spíše ubírá než přidává.  
 
Trochu mi také chybí onen šarmantní svůdník, který se dokázal tak nezaměnitelným způsobem pohádat s nejbližší kráskou v okolí, aby pak mohl svádět vnitřní boj s hrdostí a zároveň touhou po žhavých polibcích vyvolené. Je logické, že 19 let udělá své, ale nějak mi to jiskření jednoduše chybí.  
 
Závěrečné rozuzlení je sice trochu z jiného světa, ale jinak docela příjemná pastva pro oči. Mně ale stále nejde z mysli myšlenka, že kdyby se rychle natočil ještě jeden díl, mohlo by být mnohem líp. Toto pokračování je sice zábavné a chytře natočené, ale to nic nemění na tom, že je to neslabší díl série.

Harrison Ford opět zapráská bičem v novém Indiana Jonesovi  
Washington 17. března (ČTK) - Je tomu 27 let, co Indiana Jones poprvé vplul na stříbrné plátno v podobě Harrisona Forda s typickým plstěným kloboukem a s pověstným bičem jako svou hlavní zbraní. V pětašedesáti letech se hrdina vrací. Čtvrtý díl série filmů o americkém archeologovi, který se při svém bádání dostává do životu nebezpečných situací, se pod názvem Indiana Jones a království křišťálové lebky objeví v kinech 22. května.  
Harrison Ford se tady pod režisérskou taktovkou Stevena Spielberga ujímá role odvážného archeologa po boku Cate Blanchettové. Nelze přehlédnout několik vrásek navíc a další šediny.  
"Je tady vidět, že moje osoba bezpochyby od předchozího dílu z roku 1989 zestárla," vysvětlil podle agentury AFP herec, aniž odhalil více z filmu, na který s nedočkavostí čekají jeho fanoušci a kterému společnost Paramount do podtitulku napsala "dobrodružství pokračuje".  
První z příběhů o Indiana Jonesovi se objevil v roce 1981 pod názvem Dobyvatelé ztracené archy, v roce 1984 následoval Indiana Jones a chrám zkázy a o pět let později na něj navázal Indiana Jones a poslední křížová výprava.  
"Bude tady jedno výrazné pouto s předchozími díly a odkazy na dialogy, ale nemohu být vůči publiku netaktní a vyzradit více," řekl herec, který dodává, že se vrátí i herečka Karen Allenová, která v prvním filmu hrála Marion Ravenwoodovou zamilovanou do Indiana Jonese.  
Nový díl Indiana Jonese by mohl Harrisonovi Fordovi umožnit navázat na předchozí úspěch poté, co jeho filmy z posledních let nebyly moc vřele přijaty, jako například Detektivové z Hollywoodu, K-19:stroj na smrt nebo Firewall.  
K nápadu ujmout se znovu role meziplanetárního pilota Hana Sola, v níž se objevil v roce 1977 ve Hvězdných válkách George Lucase, se však Ford vyjadřuje obezřetně: "Jedině, kdyby moje osoba zemřela, kdyby jen mluvila a nemusela se hýbat. Po pravdě řečeno se ještě vzpamatovávám z divokých scén z nového Indiana Jonese, které jsem z velké části hrál sám," řekl.  
Filmy o Indiana Jonesovi vynesly 1,18 miliardy dolarů, zatímco Hvězdné války vydělaly za tři desetiletí podle časopisu Forbes z roku 2005 více než 20 miliard dolarů.  
Hlavní vzpomínka, kterou si Harrison Ford na tento film uchoval, ale nemá nic společného se vzdálenými galaxiemi: "Bylo to den, kdy mi můj agent řekl, že už nikdy nebudu chudý," dodal ironicky. "Byla to chvíle hodná Scarlett O'Harové vzhledem k tomu, že do té doby jsem si vydělával více jako tesař než jako herec."  
Dal by prý ale přednost tomu, kdyby si publikum vzpomnělo na jeho roli ve filmu Svědek, která jako jediná mu vynesla nominaci na Oscara za nejlepší mužskou roli, nebo na snímek Pobřeží moskytů, kde hrál s Helen Mirrenovou a Riverem Phoenixem. Tyto dva filmy Petera Weira má sám nejraději a i dnes stojí podle něj za to je vidět.  
Poznámka, že hrát posledního Indiana Jonese by mohlo být stejně obtížné jako úloha v prvním dílu Hvězdných válek, ho rozesmává. "Tento film George Lucase se dělal zvláštním způsobem. Tři měsíce jsem žil oblečený v trikotu. Pokaždé, když jsme se George (Lucase) ptali, na koho budeme střílet nebo jestli budeme utíkat, odpovídal, že zvláštní efekty se budou dodělávat později a ty potom všechno vysvětlí."  
Sám si o sobě myslí, že se s lety jako herec zlepšoval. "Už nebojuji proti svým pudům," řekl a dodal, že už se chystá hrát role starých lidí.