Já, robot

Informace Recenze Komentáře Obsazení Hodnocení Videoukázka Fotky

	77%
(413 hlasů) Hlasuj!

foto

video

Akční/sci-fi/thriller, USA, 2004, 115 min., od 10 let
I, Robot
Kinopremiéra v ČR 2.9.2004 s titulky

Motto: On jediný to tušil.

Krátký popis Uprav informace o filmu
V nedaleké budoucnosti, na Zemi v roce 2035, kdy roboti tvoří spolehlivou a nedílnou součást každodenního života, je detektiv John Spooner pověřen vyšetřením záhadné smrti Dr. Alfreda Lanninga, který byl duchovním otcem umělých bytostí a zformuloval tři zákony robotiky, podle nichž robot nesmí za žádných okolností ublížit člověku. Na místě činu detektiv nalézá robota Sonnyho. Spáchal vědec sebevraždu, nebo ho tento robot zavraždil? To by nejen znamenalo zásadní porušení výše zmíněných zákonů, ale i obrovskou hrozbu pro lidstvo. Co by pak zabránilo robotům převzít kontrolu nad společností, když je lidstvo na jejich existenci závislé? Nebo že by už tato revoluce v tichosti proběhla?

Režie: Alex Proyas
Herci: Will Smith, Bridget Moynahanová, Alan Tudyk, James Cromwell, Bruce Greenwood, více...

Komentáře: 50 přečíst / napiš
Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka 1, Oficiální stránka 2, Oficiální stránka 3 Videotéka: přidat si do ní film

Recenze Bylo mi 16 a já roztouženě hltal jednu sci-fi knihu za druhou a se slzami v očích po dočtení Věčná války se hned na druhé místo zařadil Isaac Asimov se svým sci-fi románem Já, robot, jehož tři vymyšlené zákony o podstatném jménu, které dal světu Karel Čapek, byly dlouho ozdobou mého pokoje. 1. Robot... Celá recenze

Archinek, 8 z 10

O filmu Já, robot

Příběh se odehrává v technologickém rozkvětu, kdy se počet robotů v U.S. ztrojnásobí. S uvedením nejnovějšího amerického modelu robotu - NS-5 Automatického domácího pomocníka - nyní bude jeden robot na každých pět lidí. První z nové generace robotů je vyroben z ultra silné slitiny. NS-5 má vykonávat všechno - od hlídání dětí přes vaření večeře po udržování rovnováhy na vaší šekové knížce. Masová distribuce NS-5 upevní pozici U.S. Robotics nejmocnější společnosti v historii planety.

Příběh, historii měnící události vylíčené ve filmu Já, robot, se zrodil před více než deseti lety, kdy scénárista Jeff Vintar napsal speciální scénář, "Hardwired," tajemný příběh o vraždě, kterou možná spáchal robot. Producent Laurence Mark se ujal tohoto projektu a společnost Twentieth Century Fox přijala "Hardwired" s tím, že film bude režírovat Alex Proyas. Počátkem roku 2000, odletěl Vintar do Austrálie, aby začal spolupracovat s Proyasem. Jejich spolupráce trvala přes dva roky.

Mezitím Davis Entertainment získala filmová práva Já, robot a Proyas znovu posoudil film a doplnil o další prvky díla Isaaca Asimova. Asimovy myšlenky a postavy přirozeně zapadly do struktury Vintarova tajemného příběhu.

"Sezdali jsme "Hardwired" a Já, robot protože Fox chtěl odjakživa natočit velký film o robotové technice a Alex odjakživa snil o tom natočit film podle Asimových povídek," říká producent John Davis. "Byl to sňatek, ke kterému mohlo dojít organicky, protože témata "Hardwired" a "Já, Robot" často splývala," dodává Laurence Mark.

Svět 2035 věří, že pro roboty existují "3 bezpečné zákony." Robot neublíží člověku, ani nedovolí, aby někdo ublížil člověku: robot musí respektovat lidské pokyny, pokud nekolidují s prvním zákonem. Rbot musí chránit svou vlastní existenci, pokud to nekoliduje s prvním nebo s druhým zákonem. Asimov první vytvořil "3 zákony robotů" ve svém sci fi psaní, ale jeho myšlenky pronikly do skutečného světa.

Alex Proyas obdivuje Asimovovy příběhy od dětství. "Když mi bylo asi deset let, hodně jsem četl science-fiction a Asimov byl jedním z autorů, které jsem měl moc rád. Byl jsem fanoušek science fiction a Já, robot byla jedna z několika knížek, které jsem považoval za vhodné ke zfilmování. V mládí, sníte o takových věcech a už od mala jsem chtěl být filmařem. Tak jsem snil o tom, že to jednou natočím.

"Podle mě byly Asimovovy myšlenky neuvěřitelně současné," pokračuje Proyas. "Je úžasné, že někdo kdo to psal ve čtyřicátých a ranných padesátých letech se dokázal tak specificky vžít do budoucnosti. Čím dál víc se blížíme budoucímu světu, o kterém psal, tak teď je ten pravý čas vyprávět tyto příběhy."

Do hlavní role chtěl Proyas obsadit od samého začátku Willa Smithe. "Will Smith byl na našem seznamu jako první a získat ho znamenalo výhru v loterii," říká John Davis. "Protože lidský příběh je stejně tak zajímavý jako příběh robota, díky nebesům za Willa Smithe," dodává Laurence Mark.

"Mně na filmu lákalo to, že roboti nejsou problém," říká Smith. "Technologie není problém. Problém znamenají limity lidské logiky a v zásadě jsme sami sobě nejhoršími nepřáteli.

O produkci

Rok a půl před zahájením natáčení, režisér Alex Proyas začal pracovat s jádrem svých spolupracovníků včetně produkčního výtvarníka Patrika Tatopoulose, na konceptu návrhů pro budoucnost, kde jsou roboti nedílnou součástí každodenního světa. Proyas a Tatopoulos spolupracovali už na filmu "Dark City."

"Napřed jsem popsal Já, robot téměř s dokumentárním pocitem budoucnosti, protože jsem se opravdu chtěl lišit od zaběhnutého hollywoodského přístupu k budoucnosti," vysvětluje Proyas. "Chtěl jsem vytvořit silný pocit reality, abyste uvěřili, že jste ve světě robotů. Chtěli jsme vytvořit věrohodný a reálný pohled na budoucnost. Nechtěl jsem létající auta a předměty, jaké mají lidé vžité ve svých filmových představách budoucnosti. Chtěl jsem, aby to byl skutečný a přirozený třicetiletý vývoj od našeho světa.

"Víc se zajímám o postavy a příběh než o rekvizity," pokračuje Proyas. "Roboti jsou natolik zajímavé formy technologie, že jsem nechtěl, aby jim stály v cestě jiné technologické formy. To neznamená, že nemáme skvělá auta se kulovitými koly, která jezdí do všech stran. Ale, na konci dne, jsem chtěl, aby roboti byly hlavní technologický cíl tohoto světa roku 2035."

Ve skutečnosti se Patrick Tatopoulos nejvíc soustředil na vzhled robotů, včetně Sonnyho, jednoho z hlavních filmových postav. Tatopoulos, který byl produkčním výtvarníkem a výtvarníkem postav na filmu Twentieth Century Fox "Den Nezávislosti," má stejný úkol ve filmu Já, robot.

"Mít šanci vytvořit dekorace a postavu robota Sonnyho, od samého začátku bylo velmi důležité," říká Tatopoulos. "Jsem přesvědčen, že postavy, které žijí v tomto světě, by se v něm měly cítit dobře a měly by si rozumět."

Tatopoulos pracoval na návrhu Sonnyho déle než dva roky kdy se snažil "zapomenout na všechno co už jsme viděli." Vzhled Sonnyho prošel asi 50 různými podobami, než dospěl do posledního stadia štíhlé a elegantní postavy.

Pro Proyase, byl Sonnyho vzhled klíčový pro důvěryhodnost příběhu. "Chtěli jsme se dostat do podvědomí lidí, kteří navrhují roboty a mysleli jsme si, že budou vytvářet postavy, které budou nám a našim dětem doma příjemné. Roboti nám musí být povědomí.

"A zase, se vrátíme do Asimových příběhů, které jsou o bezpečnosti a bezpečném pocitu, o vědomí, že se roboti neobrátí proti vám, v žádném případě vám neublíží. Je to z lidského a společenského hlediska logické. Tak jsme se snažili přiblížit původním Asimovovým představám."

Důležitý okamžik při tvorbě Sonnyho přišel, když ho Proyas začal kreslit jako svatou, nevinnou postavu. "Sonny je v jádru nevinný," říká Proyas. Je jako mladík na pokraji mužství. Sonny je vysoce inteligentní, ale jeho emoce - kterými se liší od ostatních robotů - jsou velmi potlačené."

Nakonec se návrh na NS-5s, včetně Sonnyho redukoval na tři určující charakteristické rysy: průhlednost, lidská podoba s obdivuhodnou svalovou strukturou a dokonale symetrický obličej. Tyto rysy vedly k několika nádherným návrhům.

Nejdůležitější , průhlednost posiluje pocit bezpečí. "Když je něco průhledné, nemůže nic skrývat," vysvětluje Tatopoulos. "Například, veřejné budovy mají víc skla, aby si návštěvníci připadali vítáni. Když roboti nemohou nic schovat, jsou bezpeční," Alespoň si to můžete myslet.

Filmaři vybrali Chicago jako dějiště příběhu, protože jeho panorama se podobá Proyasovu původnímu konceptu - směsici klasické a moderní podoby - kde jsou například vysoké zbrusu nové budovy situovány vedle domů starých půl století.

K dosažení mimořádného pohledu, jaký si Proyas přál, většina filmových záběrů používá určitě kombinace postavených dekorací, praktických lokací a vizuálních efektů.

Skleněné a kovové vedení společnosti U.S.Robotics je umístěno v centru Chicaga. Většina akčních scén, posunujících děj, se odehrává ve vestibulu, na náměstí, v laboratořích, v zasedacích místnostech a v kancelářích, stejně tak jako na kočičích lávkách, v tunelech a ve vnitřnostech budovy U.S.Robotics. Budova má zajímavý tvar. Vypadá jako ostří nože, návštěvník v ní dostává závrať. Na jedné straně budovy je ostří z čirého skla, takže když přejdete na kraje kočičí lávky uvnitř, vidíte sebe sama, město pod sebou a tu obrovskou vzdálenost do vestibulu v přízemí budovy. Návrh této budovy umožňuje divákům, aby skutečně viděli jaký svět je.

Futuristické dopravní systémy ve filmu Já, robot byly také vzhledově velmi náročné.
Motoristická přeprava na předměstí jezdí na povrchu. V centru se veškerý dopravní provoz odehrává v podzemí, ve spletitých tunelech a v podzemních garážích protáhlých tvarů.
Vozidla se díky kulovitým kolům pohybují do strany. Boční pohyb umožňuje obrovské, automobilové honičky, s důmyslnou choreografií, o rychlosti 250 km /hod vpřed a do strany.
Všechna auta ve filmu Já, robot byla navržena a zkonstruována výhradně pro použití v tomto filmu, německou firmou Audi spolupracující s filmovými tvůrci na konstrukci "hrdinného" automobilu Willa Smithe. Audi také dodala několik existujících modelů, které byly pro film upraveny.

Návrhář filmového auta, Jeff Julian, několikrát tajně odcestoval do Německy, aby upravil auto pro Willa Smithe (Del Spoonera), podle prototypu skutečného nejnovějšího modelu Audi.

Vizuální efekty
Supervisor vizuálních efektů, nositel Ceny Akademie, John Nelson ("Gladiátor") a jeho spolupracovník, supervisor digitálních vizuálních efektů John Berton ("Mumie," "Muži v černém 2"), začal s týmem dvaceti lidí na začátku produkce ve Vancouveru. Nakonec, se oddělení rozrostlo na tisíce osob, zabývajících se různými efekty domů na dobu zhruba osmi měsíců.Společnosti Digital Domain, WETA Digital, Image Engine, Rainmaker a Pixel Magic pracovaly na vizuálních efektech tohoto filmu.

"Tři zákony" Isaaca Asimova
"Myslím, že by Isaac Asimov byl na tento film pyšný," říká producent John Davis."Respektuje jeho dílo. Režisér, použil k vytvoření budoucnosti špičkovou technologii. Dokonalý hlavní představitel, je statečný a provádí nás tímto světem."
"Nemusíte být Asimovovým fanouškem nebo sci-fi fanouškem, abyste si vychutnali tento film, " říká producent Topher Dow, " ale pokud jste jeho fanouškem, je tento film ohromným doplňkem ke knize Já, Robot a k jeho sci-fi tradici."

"Tři zákony robotové techniky"

1. Robot nesmí zranit lidskou bytost, nebo svým chováním dopustit, aby se člověku něco stalo.
2. Robot musí poslouchat rozkazy udílené člověkem, kromě rozkazů, které by byly v rozporu s prvním zákonem.
3. Robot musí chránit svou vlastní existenci pokud není tato ochrana v rozporu s prvním a druhým zákonem.

Jádrem všech Asimovových příběhů o robotech jsou "Tři zákony robotové techniky." Všechny příběhy o robotech začínají a končí těmito třemi zákony, které jsou vzájemně propojeny. Hádankou je v každém příběhu jak a proč tyto zákony v každém jednotlivém případě selhaly.

"Asimovovy příběhy o robotech jsou trochu intelektuální oříšky," říká Jeff Vintar. "V každém příběhu Já, robot, předkládá Asimov problém, související se Třemi zákony robotové techniky. Myslím, že to fascinuje čtenáře těchto povídek po celá desetiletí - nastolí určitý problém a pak vám ukáže řešení."

"Film je inspirován Asimovovým dílem, ale není to přímý překlad," říká Alex Proyas. Samozřejmě jsme použili značnou dávku licence, abychom vytvořili vlastní příběh, s jistými prvky Asimovova díla a nápadů. Pokusili jsme se zachovat ducha toho co vytvořil a filmařsky oživit jeho svět.

"V zásadě děláme přesně to co Asimov prováděl v mnoha svých povídkách," pokračuje Proyas. "Zákony jsou nainstalovány do robotů a nesmí být porušovány. A teď jakoby roboti našli způsob jak tyto zákony očividně obejít."

Pro Proyase, je nejzajímavější otázka, jak si poradíme s roboty? Myslím, že přijdou, o tom není pochyb. Vždycky je zajímavé jak lidi nakonec upraví svou technologii. Nakonec uvěříme tomu, že technologie, v dobrém i ve zlém, nám zlepší život a my to přijmeme. Je to dobře nebo špatně? Myslím, že lidi se tak budou chovat i v budoucnosti."

O hercích

Will Smith

Hraje detektiva, trpícího roboto fobií. Vyšetřuje vraždu, kde okolnosti nasvědčují tomu, že byly porušeny "Tři zákony robotové techniky".
Smith je úspěšný filmový herec, televizní hvězda a hudebník. Ujal se náročné titulní role "Aliho," v životopisném filmu o legendárním boxerovi. Smith obdržel za svůj herecký výkon následující nominace: the Academy of Motion Picture Arts a Science (Academy Award), The Hollywood Foreign Press Association (Golden Globe), the NAACP, AFI a the Broadcast Film Critics Association.

James Cromwell
Narodil se v Los Angeles, vyrůstal v New Yorku a ve Waterfordu, ve státě Connecticut a studoval herectví na Carnegie Mellon University (potom Carnegie Tech). Jeho otec, John Cromwell, také známý herec a režisér a jeden s prvních prezidentů Screen Directors Guild. Matka, Kay Johnsonová, byla divadelní a filmová herečka. Cromwell je ženatý s herečkou a režisérkou Julií Cobbosou, dcerou zesnulého Lee J.Cobba. Je zakladatel Hecel Oyakapi, nadace založené na pomoc Lidu Lakota z Jižní Dakoty na záchranu jejich jazyka a jejich kultury.
Cromwell získal nominaci na Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli farmáře Hoggetta ve filmu "Babe."

O tvůrcích

Alex Proyas
Poprvé na sebe upozornil filmové diváky po celém světě v roce 1994, svou filmovou adaptací komiksové knihy "The Crow,"následovanou úspěšným science fiction dramatem "Dark City" v roce 1998.
V 17 letech byl přijat na Australian Film, Television, and Radio School.
Proyas žije a pracuje v Sydney, kde jeho produkční společnost Mystery Clock Cinema zpracovává četné filmové a televizní projekty.

Laurence Mark
Mark začal svou kariéru po studiích u společnosti United Artists. Zastával několik klíčových funkcí v oblasti reklamy a marketingu v New Yorku a v Los Angeles u společnosti Paramount Pictures. Později byl jmenován více prezidentem společnosti West Coast Marketing. Pak pracoval jako více prezident Produkce Paramountu, předtím než se stal výkonným více prezidentem produkce společnosti Twentieth Century Fox. V těchto studiích se zblízka podílel na vývoji a na produkci takových filmů jako je "Cena za něžnost, "Trading Places," "Staying Alive," "Zamilovat se," "Moucha" a " Broadcast News."

John Davis
Zastává funkci prezidenta společnosti Davis Entertainment, rozdělené do tří divizí - celovečerní film, nezávislý film a televize - vývoj a produkce filmových a televizních projektů pro "major" studia, nezávislé distributory, televizní sítě a kabelové vysílání. Tato společnost, založena v roce 1985, má v současnosti smlouvu o prvním produkčním výběru u společnosti Twentieth Century Fox a má rozpracovaných více než 30 filmových projektů u "major" studií.
Základem Davisova úspěchu je jeho schopnost zaujmout nejúspěšnější herce, režiséry, scénáristy a další tvůrčí současné talenty.

John Nelson
Získal v roce 2001 Cenu Akademie za svou práci na epickém příběhu "Gladiátor" režiséra Ridleyho Scotta. Jeho novátorské vizuální afekty okouzlují diváky celé desetiletí.
Nelson spolupracoval na určitých částech ve filmech "The Matrix Reloaded" a "The Matrix Revolutions" vyrobených společností Centropolis.
Po absolvování University of Michigan, kde natočil několik filmů oceněných na filmových festivalech, se Nelson v roce 1979 přemístil do Kalifornie a pracoval na atraktivních televizních reklamách. Jako kameraman, technický režisér a režisér, byl šestkrát nominován na Clio Awards. Získal dvě sošky.

V roce 1987 se Nelson přestěhoval do Německa, pracoval pro Mental Images GMBH (výrobci Mental Ray Software) a pracoval v Evropě dva roky. V roce 1989 se vrátil do U.S., nastoupil do George Lucas´Industrial Light and Magic, a získal další nominaci na cenu Clio. U společnosti ILM, Nelson animoval několik klíčových scén ve filmu "Terminátor 2: Soudný den".
Nelson je členem Academy of Motion Picture Arts and Sciences, the Visual Effects Society a the International Cinematographers Guild.