Když se hned v prvním záběru objeví Miroslav Etzler, kterak se pohybuje v kolenou v rytmu džungle, buše a savany, i tomu největšímu optimistovi se z úst vydere tlumené zasyčení. Tento výmluvně přihlouplý obraz, při němž vám bleskne hlavou „zase se nám tu někdo pitvoří“ plus nevhodný chlapácký voice-over dabéra Pavla Rímského, který do změti rozjuchaných obrazů a uřvanosti á la Kameňák pronáší věty jako vystřižené z příručky Jak nepropagovat film, bohužel na projekci přitáhne jen skalní vyznavače české tvorby a nebo toho, kdo právě objevil fenomén pohyblivých obrázků a tápe, na co vyrazit podruhé. A i to je spíše zbožné přání. České filmy pro děti, a stejně tak jejich prezentace v trailerech, ani po šestnácti letech škrábání se za západními standardy nemají k--le a jejich tvůrci si zjevně myslí, že malý divák rovná se hlupáček, kterému i v časech Harryho Pottera stačí ke štěstí statické pohledy na hvězdičku Mádla, provazový žebřík a mumraj v umývárce. Pravda, už i naši mistři režie zjistili, že ruští formalisté si ve 20. letech se střihem nehráli nadarmo, ale marná sláva, bleskové představení postav („osamělý Koudelka“) bez jediného náznaku děje, nečpí nijak extra přitažlivými feromony. Užívajíce režisérčino oblíbené slovo, ptáme se: Jak si asi Krokodýli povedou v konkurenci 27 (!) lednových titulů? A i po opětném zhlédnutí traileru si odpovídáme: I na české poměry to zřejmě bude výbuch zvící explozi tunguzského meteoritu. Dobrý komentář 