Bengálská dívka Ashima byla vychovávaná podle tradic a podle nich se i vdala za Ashoka Ganguliho. Ashoke ale žije v Americe a ona ho bude muset následovat přes půl světa, daleko od rodiny. Ashima se musí v tomto odlišném světě učit žít, tradice však dodržuje i zde. Časem se přizpůsobí, ale když se jí narodí syn, kterého pojmenují podle Ashokova nejoblíbenějšího spisovatele Gogol, chce odjet do rodné země. Ashoke jí ale vysvětlí, že v Americe má jejich syn větší možnosti. O pár let později se jim narodí dcera, které dají jméno Sonia, a Ashima už žije spokojeně i v Americe... Po Gogolově maturitě odjede celá rodina na tři měsíce do Indie, kde se Gogol přiblíží indické kultuře a po zhlédnutí Tádž Mahalu se rozhodne studovat architekturu. Gogol začne používat své druhé jméno Nikhil, úspěšně dostuduje a zamiluje se do americké dívky Maxine, s níž tráví veškerý čas. Ashima není z jeho vztahu s americkou dívkou nadšená, své děti vychovávala k tradicím, takže Gogol by si měl vzít Bengálku... Když zemře Ashoke, začne se Ashima cítit opuštěná, ale po jeho smrti začne Gogol více vzpomínat na rady otce i jeho vyprávění a vrací se k tradicím, v nichž byl vychováván. Ashima požádá Gogola, aby zavolal Moushumi Mazumdarové, kterou poznal kdysi dávno, a Gogol ji nakonec pozve na rande. Z Maushumi se stala krásná dívka, se kterou Gogol brzy plánuje svatbu. Také Sonia má vážnou známost, zamilovala se do Bena, ten ale není Bengálec.