Příběh tvrdé Vienny a její bývalé lásky, pistolníka Johnnyho Logana, který si teď říká Johnny Guitar, se sice odehrává ve westernových reáliích (natáčelo se v okolí malého arizonského města Sedona), ale svým laděním spíš inklinuje k tehdy populárnímu filmu noir. Není ani tak příběhem jeho titulního hrdiny, který je tu v podstatě vedlejší postavou, jako příběhem dvou navzájem se nenávidějících žen - Vienny a zběsilé rančerky Emmy (vynikající Mercedes McCambridgeová), která chce svou sokyni za každou cenu zlikvidovat. Právě obě ženy jsou nositelkami výbušné agresivity, která v tomto žánru jinak výhradně náleží mužům, jejíž přesvědčivosti značně napomohla skutečná nevraživost obou hlavních představitelek. Film, jehož děj dopředu posunují emoce a nikoli akce, bývá také považován za skrytou alegorii mccarthysmu (scenárista Philip Yordan byl známý tím, že svým jménem zaštiťoval práce svých kolegů, kteří byli na černé listině). Snímek překvapuje nezastřenou sexuální symbolikou (v dobovém hollywoodském kontextu naprosto výjimečnou), vizuální krásou a působivým hudebním doprovodem Victora Younga.

Americký western Johnny Guitar, natočený podle stejnojmenného románu Roye Chanslora z roku 1953, byl v době své premiéry v červnu 1954 jednoznačně odmítnut odbornou kritikou i diváckou veřejností. Prvním, kdo se filmu zastal a rozpoznal jeho kvality, byl francouzský kritik (a později slavný režisér) Francois Truffaut, který ve své dobové recenzi mj. napsal, že mu snímek připomíná Krásku a Zvíře, s tím, že Kráskou je tu Sterling Hayden (představitel titulní postavy) a Zvířetem Joan Crawfordová, která s gustem ztělesnila majitelku saloonu Viennu. Dnes je Johnny Guitar právem pokládán za klasické dílo padesátých let, které svým příběhem i zpracováním předběhlo svou dobu.