fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Podobné filmy    

61% 1953 hlasů
6.1 10 1953
film / thriller, akční, drama, science fiction, USA, , 110 min., od 12 let
I Am Number Four
Kinopremiéra v ČR a SK 7.4.2011, DVD a Blu-Ray od 27.7.2011 Magicbox

Režie:
Herci: , , , , , více...


Ukázka
01:52



Jsem Číslo čtyři je napínavý thriller o pozoruhodném mladém muži Johnovi Smithovi, který je na útěku před nemilosrdnými nepřáteli, usilujícími o jeho život. Neustále změny identity a stěhování z města do města ve společnosti svého ochránce Henriho jsou příčinou toho, že je John neustále všude nováčkem, který nemá nikde žádné kořeny. Malé městečko v Ohiu, kde nyní žije, je svědkem nečekaných a převratných událostí, které změní Johnův život - seznámení s jeho první láskou, objevení nových schopností a nalezení spojení s ostatními, kteří sdílejí jeho neuvěřitelný osud.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Hodně nepovedený trailer, když se v něm dozvíte úplně všechno. 50%, pořád docela dobře strávený čas.
Všechny komentáře k filmu 24+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Jsem číslo čtyři

Z dalekého vesmíru přichází na planetu Zemi devět mimozemských bytostí. Jsou poslední svého druhu a snaží se zde ukrýt před nepřáteli, kteří zničili jejich domovskou planetu, a pod dohledem svých ochránců tady mají dospět. John Smith je dospívající kluk, který se snaží být nenápadný a součástí kolektivu. Na útěku před nepřátelskými mimozemšťany je nucen neustále měnit místo svého pobytu. Tři už byli zlikvidováni a John je nyní na řadě, protože on je číslo 4. Už se ale nechce stěhovat dál, v malém městě v Ohiu, kde se naposledy usadili, našel prvního kamaráda, ale hlavně lásku půvabné spolužačky. Nebezpečí se však blíží a John bude muset čelit největší hrozbě svého života a ochránit nejen sebe, ale i své blízké.


O filmu

obrazek
Až bude snímek Jsem Číslo čtyři uveden do kin, mohou diváci očekávat napínavý filmový zážitek s povědomými středoškolskými hrdiny, kteří se ale ocitají přímo uprostřed smrtícího pronásledování.

Klasické dramatické prvky filmu mají za úkol vtáhnout diváka do děje od úvodních scén až po vyvrcholení celého filmu. Hlavní hrdina John Smith je nucen čelit zjištění, že to, kým si vždy myslel, že je, a to, kým doopravdy je, jsou dvě zcela odlišné věci a je nucen se rozhodnout, zda svůj osud přijme a přistoupí na oběti, které jsou s tím spojené.

Jak říká producent Michael Bay: „Číslo čtyři má osud, kterému bude nucen čelit, ať už chce nebo ne. Právě v tom tkví dramatičnost celého filmu. Tenhle teenager konečně nachází, co hledal, ale nemůže to mít, protože nejdřív musí zachránit svět.“

Současně je ale John klasickým středoškolákem, který se snaží posouvat limity toho, co mu projde, neustále testuje svého opatrovníka Henriho, ale neuvědomuje si plný dopad svých činů. Jde o skutečné drama, ve kterém je ale v sázce naprosto vše.

Napětí filmu, vycházející z jeho postav, bude diváky udržovat v neustálém napětí. „Čím více vám na nějaké postavě záleží, tím skutečnější a děsivější bude napětí, pokud se ocitne v nějaké napínavé situaci, protože s tou postavou opravdu cítíte,“ míní režisér D. J. Caruso.

Caruso zjistil, že kombinovat skutečné drama postav filmu Jsem Číslo čtyři s jejich nadlidskými schopnostmi, aby celek současně působil „reálně“, bylo současně velice zábavné i obrovsky náročné po tvůrčí stránce. „Nejvíce mě bavila snaha udržet drama na zcela reálné úrovni, abyste se s postavami dokázali sžít poté, co se začnou dít fantastické věci.“

Režisér D. J. Caruso má dlouhodobý pozitivní vztah se Stevenem Spielbergem a společností DreamWorks, takže byl z možnosti režírovat snímek Jsem Číslo čtyři naprosto nadšený.

„Moje spolupráce s DreamWorks začala ve chvíli, kdy jsem režíroval televizní seriál s názvem Každý den v akci,“ vzpomíná Caruso. „O řadu let později jsme spolupracovali na filmu Disturbia, pak jsme znovu navázali spolupráci při natáčení snímku Oko dravce, což byl náš další úspěšný společný projekt. Cítím se jako člen rodiny DreamWorks a tahle společnost je pro mě jakožto pro režiséra mým domovem.“

Jsem Číslo čtyři je nejrozsáhlejším filmem se speciálními efekty, jaký Caruso natočil, a zkušenosti Michaela Baye jako režiséra takových hitů, jakými jsou Transformers nebo Armageddon jsou pro něj neocenitelné. „Michael mi velice pomohl s fyzickou stránkou toho, co se musí při natáčení odehrávat, když pracujete s postavou, která bude generována počítačovou grafikou,“ vysvětluje Caruso.

Producent Michael Bay svého režiséra obdivuje podobným způsobem. „D. J. má neuvěřitelnou schopnost vcítit se do životů svých mladých hrdinů. Není snadné docílit toho, aby na vás mimozemský chlapec se superschopnostmi působil věrohodně - jako uvěřitelný hrdina, do kterého se divák dokáže vcítit.“

Carusa příběh filmu Jsem Číslo čtyři okamžitě zaujal, zejména postava Johna Smithe v podání Alexe Pettyfera. „Když mi z DreamWorks poslali scénář,“ popisuje Caruso, „opravdu mě zaujal po stránce hlavního hrdiny - jde o potulného teenagera, který se nemůže nikde doopravdy usadit a snaží se zjistit, kým je. Současně má ale tajný osud, o kterém neví. Říkal jsem si, že je to vážně skvělý příběh.“

<>Obrázek nenalezen<> Baye zaujala neobvyklá premisa filmu. „Vždycky mě přitahovaly příběhy obyčejných lidí, kteří jsou nuceni prožívat neobyčejné situace. Číslo čtyři je takřka pravým opakem - jde o příběh neobyčejného hrdiny, který nechce nic jiného, než žít obyčejným životem,“ soudí.

Caruso připouští, že ho zajímají postavy, které procházejí nějakým náročným životním obdobím. „Prostřednictvím těch problémů zjišťují, kterým směrem se musejí vydat a objeví nějakou naději. Rád se zabývám situacemi a příběhy, z nichž vyplývá, že k tomu, abyste dospěli a zjistili, kým jste, musíte zažít něco nepříjemného. V zásadě se to děje i v tomhle filmu.“

Tvůrci filmu byli nadšeni z možnosti sestavit pro film Jsem Číslo čtyři herecký tým, který podtrhne energičnost a intenzitu kvalitně vytvořených postav. Prvním úkolem bylo obsazení role Johna Smithe neboli Čísla čtyři. Caruso věděl, že potřebuje někoho se silnou osobností, který dokáže ztvárnit také citlivou stránku své postavy. „John se svými neuvěřitelnými schopnostmi velmi odlišuje od ostatních středoškoláků, kteří mu naopak možnost zapadnout mezi ně vůbec neusnadňují,“ vysvětluje Caruso.

„Jak může potvrdit celá řada teenagerů, zejména těch, kteří se někdy museli v takovém věku stěhovat do jiného města, zapadnout mezi žáky na střední škole je velice těžké pro kohokoliv,“ říká Caruso. „Jeho postava v sobě má jakýsi univerzální aspekt, který diváky dokáže oslovit, protože ačkoliv je to nadčlověk, vnímá věci, které by cítil i úplně obyčejný teenager.“

Hledání toho pravého herce, který bude mít ty pravé vlastnosti a fyzické schopnosti přivést Johna Smithe k životu trvalo řadu týdnů. Když se poprvé objevil Alex Pettyfer, věděl D. J. Caruso, že má před sebou někoho výjimečného. „Myslím, že Alex má opravdu zvláštní dar,“ objasňuje Caruso. „Jakkoliv je zajímavý, atraktivní a dynamický, přesto v sobě má jistou zranitelnost, která téhle postavě dokonale odpovídá. Myslím, že se do něj diváci zamilují.“

Producent Michael Bay o Pettyferovi říká následující: „Sleduji Alexe už dlouho. Má spoustu charismatu a působí velice fyzicky. Jako Číslo čtyři nám nabídl kombinaci síly a zranitelnosti, což je výkon, kterého je schopno jen velmi málo mladých herců.“

Alex Pettyfer byl titulní rolí Johna Smithe nadšen ze dvou důvodů. Prvním byla jeho touha spolupracovat s režisérem D. J. Carusem. „D. J. je úžasný,“ vysvětluje. „O tenhle film jsem se zajímal proto, protože podle mého názoru má úžasnou vizi. Přichází s originálními nápady. Vnáší science fiction do skutečného světa a jeho zásluhou působí naprosto uvěřitelně,“ míní Pettyfer.

Druhým důvodem byl příběh filmu a role samotná. „Je to opravdu skvělá zápletka,“ prozrazuje Pettyfer. „John Smith je ve svém životě v situaci, kdy se může rozhodnout, jak bude pokračovat, a jeho dilema je takové, že chce být obyčejným klukem, ale jeho osudem je stát se bojovníkem. Zpočátku je plný pochybností a přistupuje k tomu ve stylu 'rebela bez příčiny'. Bojíte se, že jeho temperament co chvíli doslova exploduje.

John se snaží zjistit, kým je a jak chce naložit se svým životem,“ pokračuje Pettyfer. „Celá řada lidí v jeho věku pochopí, čím ve filmu prochází - je to outsider a snaží se zapadnout.“ Caruso si pro klíčovou roli Sarah vybral herečku Diannu Agronovou. Kupodivu ji ale neobjevil při sledování televizního seriálu Glee, oceněném cenou Emmy. „Na televizi se moc nekoukám,“ říká Caruso. „Objevila se na konkurzech jako jedna z posledních a vyrazila mi dech. Je ohromně dynamická, inteligentní a krásná. Myslel jsem si, že bude s Alexem dobře kontrastovat, protože mají naprosto odlišné povahy a je mezi nimi úžasná dynamika.“

Na Dianne Agronovou udělal scénář ihned velký dojem. „Líbilo se mi, že hlavní hrdinové jsou hodně dospělí, víc, než by vzhledem ke svému věku být měli,“ popisuje. „Možná to nejsou oblíbenci celé školy nebo ti, kteří se věnují činnostem typickým pro teenagery, ale mají v sobě obrovskou dávku citu a ducha a společně se vydávají na úžasnou cestu.“

„Postava Sarah se mi líbila také,“ pokračuje Agron. „V řadě ohledů se její osudy podobají těm mým, když jsem byla na střední škole. Miluji fotografování a během střední škole jsem se mu opravdu začala věnovat naplno, dělala jsem fotografie do třídní kroniky.“

Ve filmu je Sarah k Johnovi okamžitě přitahována. „John je dost neobvyklý a od samého začátku mezi nimi vznikne velice silné pouto,“ vysvětluje. „V průběhu filmu se jejich vztah ještě prohlubuje. Je velice romantický. Jde o mladou lásku, která není poskvrněna žádnými obavami - není to takové, jako když vám někdo už pětsetkrát zlomil srdce.“

<>Obrázek nenalezen<> Do role Čísla šest hledal Caruso někoho velice výjimečného. Herečka, která se role ujme, musela být schopna poradit si s náročnými kaskadérskými scénami, které této postavě předepisoval scénář. Po dlouhém pátrání našel herečku Teresu Palmerovou. „Číslo šest je velice silná, temná a záhadná postava,“ popisuje Caruso. „Teresa je ztělesněním sexy sebevědomí, které bylo pro tuhle roli potřeba. Má v sobě nakažlivý elán, který mi vyrazil dech, když se na konkurzu objevila.“

O svém sebevědomí říká Palmerová následující: „Šest je tak hrozivá, jako je okouzlující, což z ní činí postavu, kterou je dobré respektovat. Je zvyklá starat se sama o sebe, takže je velice tajemná a záhadná. Šest umí bojovat, její přesnost a cit pro načasování jsou vražedné a rafinované, takže je v boji neocenitelnou pomocnicí.“

Palmerová podotýká, že Číslo šest je z hereckého hlediska velice složitou postavou. „Připravuje se celý život na boj a je neuvěřitelně zdatná v bojových uměních a boji s mečem, ale jistým introvertním způsobem je tak trochu podivín. Je to velice zajímavá role a opravdu hodně se odlišuje od všeho, na čem jsem dosud pracovala,“ říká.

„Na zkoušce jsem používala svůj původní australský přízvuk,“ vzpomíná Palmerová. „Myslím, že k němu byli zpočátku poměrně skeptičtí, ale když jsme si o tom poté promluvili, začalo jim to dávat smysl. Všech devět dětí nemohlo skončit v Americe. To by bylo příliš nebezpečné. Bylo mnohem zajímavější pracovat s nápadem, že přistály v různých zemích a mají různé přízvuky.“

Timothyho Olyphanta si Caruso pro roli Henriho, Johnova opatrovníka, vybral zcela jmenovitě. „Timothy je velice dynamický člověk a má úžasný herecký rytmus,“ míní Caruso. „Bylo úžasné sledovat, jak si s rolí Henriho poradil a jak spolupracuje s Alexem. Nepodobá se to klasickému vztahu otce a syna. Jde spíše o staršího bratra nebo strýce, který tak úplně neví, jak si poradit s teenagerem.“

„Moje postava prochází během filmu vývojem,“ vysvětluje Olyphant. „Na začátku je Henri ochránce z planety Lorien. Jeho rolí je chránit tohle výjimečné dítě během jeho života na planetě Zemi. Jak se příběh vyvíjí, začínají se projevovat Johnovy výjimečné schopnosti a jsou stále silnější a silnější. Henri mu pomáhá pochopit, jaký je jeho osud.“

O vztahu mezi Henrim a Johnem Olyphant soudí: „Myslím, že je to krásně napjatý vztah, kdy Henri Johna miluje, ale občas ho má zkrátka chuť zaškrtit. Pokud se nám podařilo odvést svou práci, pak budete Henriho vnímat jednak jako tak trochu protivu a nebezpečného člověka, ale současně uvidíte, že mu na Johnovi skutečně záleží.“

Kromě toho, že ho ztvárnění Henriho velice bavilo, si Olyphant také velmi pochvaloval spolupráci s režisérem D. J. Carusem. „D. J. je prostě velice působivý člověk a skvělý režisér,“ vysvětluje. „Naše rozhovory byly od samého počátku úžasné a ihned jsme měli pocit, že oba vidíme film naprosto stejně. Vysvětlil jsem mu, co bych se svou rolí instinktivně chtěl udělat, a on k tomu byl velice vstřícný.“

Callan McAuliffe se chystal po dokončení natáčení filmu Má mě rád, nemá mě rád režiséra Roba Reinera nasednout do letadla a odletět domů do Austrálie, když byl přizván na konkurz pro roli Sama. „Sam má nemocnou duši,“ vysvětluje režisér D. J. Caruso. „Callan se toho ujal naprosto skvěle. Je to přirozený herec, který je současně zábavný i okouzlující.“

„Sam je těsně na hranici šprta, ale nikdy nenudí. Je to člověk, kterého ve škole hodně šikanují,“ říká o své postavě McAuliffe. „Všichni mu odjakživa říkají 'Vesmířan'. Kvůli jeho zálibě ve všem, co se týká mimozemšťanů, si toho musí hodně protrpět. Tu podědil po svém otci, který trávil všechen čas studiem 'blízkých setkání' a považoval se za 'starověkého astronautologa', abych tak řekl.“

„Když Sam zjistí, že je John mimozemšťan, je z toho u vytržení,“ dodává. „Je přesvědčený, že mimozemšťané unesli jeho otce a doufá, že by mohl dostat šanci vydat se ho hledat.“ Kevin Durand si zahrál roli Mogadoriánského velitele. „Kevin roli velitele dodal neortodoxní styl, takže je ta postava nebezpečná, ale zajímavá,“ prohlašuje Caruso. „Má schopnost změnit dynamiku a rytmus scény tak, že tím zdvihne laťku pro všechny zúčastněné.“

„S D. J. jsme se potkali v kanceláři,“ vzpomíná Durand. „Jakmile jsme si potřásli rukama, věděl jsem, že to bude zábavný zážitek. Je velice ochotný a nadšený z možnosti jakékoliv spolupráce. V rámci příběhu a postavy mi umožnil hledat věci, které vycházejí pouze z toho, když jste skutečně spontánní, což je opravdu zábavné a vzrušující. Je to skvělé spolupracovat s někým, kdo se ke svým hercům chová takhle sebevědomě.“

obrazek
Durand vysvětluje svou roli velitele mogadoriánské armády: „Zničili jsme většinu Lorienů, ale devíti dětem se podařilo uniknout se svými ochránci a dostat se na Zem. Jdu po jejich stopě. Zbavuji se jich jednoho po druhém, ale musím je zabíjet popořadě, což je poměrně nepříjemné.“

„Velitel svou planetu miluje,“ prozrazuje Durand. „Myslím, že v první řadě si ze všeho nejvíc váží všemožných hraček. Lidé na Zemi mají luxus internetu, kin, nakupování a ochutnávání všech těch úžasných věcí. Zbožňuje všechna nezdravá jídla.“

Výtvarník Tom Southwell spolupracoval s režisérem D. J. Carusem v minulosti už desetkrát, přičemž jako výtvarník šestkrát. „Když jsme spolupracovali poprvé,“ vzpomíná Southwell, „napadl nás systém vzájemné komunikace, při kterém jsme používali modely. Připevnili jsme miniaturní kameru na dětské autíčko a vymýšleli tak záběry pro automobilové honičky. V případě tohohle filmu jsme stavěli modely kulis. D. J. vzal svou miniaturní kameru a s její pomocí pracoval na záběrech. Autor storyboardů pak jím natočené video vzal a vytvořil náčrtky, na které se každý mohl podívat a zjistit, jaké záběry má D. J. v plánu.“

Příběh se soustředí na střední školu - centrální bod celého filmu - takže tvůrci filmu se po dlouhou dobu pohybovali právě v takovém prostředí, jak ve dne, tak v noci. Nejjednodušší způsob, jak získat potřebné záběry, byl navštívit skutečnou školu. Celá řada záběrů tak vznikla na střední škole Franklin Regional High v Murrysville v Pennu. Jak ale Southwell podotýká, „našlo se pár sekvencí, které jsme tam nemohli natáčet, protože v nich docházelo k velkým destrukcím.“

Tvůrčí výzvou pro režiséra a jeho tým bylo vzít „vizuální styl“ střední školy, který dospívající znají z každodenního života, a nějak ho ozvláštnit. „Jedním ze způsobů, jak toho docílit, je používat speciální techniky osvětlování,“ vysvětluje Southwell. „Dalším je práce s barvami. Neustále se snažím diváky barvami ovlivňovat, protože to je psychologicky velice efektivní. Diváka dokážete vyděsit jen tím, že uberete na barevnosti. Vytváří to nepřirozený dojem, který na ně působí nepříjemným způsobem. S postupem času začnou vnímat, že se má stát něco děsivého.“ „Totéž platí i o osvětlení,“ dodává Southwell. „Čím větší tma je, tím napjatější jste, obzvlášť pokud víte, že se má na konci chodby objevit nějaká nestvůra.“

Dalším zajímavým výtvarným prvkem filmu Jsem Číslo čtyři je to, že v něm hrají výraznou roli odlesky od předmětů každodenního života. „V některých pasážích filmu je velice málo světla a jediný způsob, jak můžete hrdiny snímku zahlédnout, je kontrastovat jejich siluety s odrazem světla na podlaze,“ popisuje Southwell. „Kameramani natočili testovací záběry všech použitých materiálů, abychom měli jistotu, že se budou dostatečně lesknout a budou působit dostatečně rozmanitě.“

Protože se většina fyzických speciálních efektů ve filmu natáčela v prostorách školních chodeb, musel Southwell také vymyslet způsob, jak do kulis zakomponovat různé pomůcky a stroje, které při natáčení bezpočtu kaskadérských scén pomáhají - nemohl se tedy soustředit pouze na vizuální stránku natáčecích lokací.

„Ve filmu se objevuje celá řada odlišných typů vizuálních efektů a akčních sekvencí a vzniká tu skutečná dynamika, protože postavy mají odlišné schopnosti,“ vysvětluje odborník na vizuální efekty Greg McMurry. „Stejně tak tu máme příšery, které jsme vyvinuli ve spolupráci s Industrial Light and Magic. Jednou z nich je Piken, kterého používají Mogadoriáni.“

Odborník na speciální efekty Peter Chesney pracoval na návrhu a tvorbě 1500 kilogramů těžkého železného Pikena. „Piken je v podstatě buldokem našich padouchů. V podstatě je to sedmsetikilová létající a zubatá veverka,“ říká.

„Měli jsme tam scénu, ve které John používá telekinezi k tomu, aby rozbil několik šatních skříněk ve snaze zpomalit útočící Pikeny,“ vzpomíná Chesney. Chesney postavil stroj se čtyřiadvaceti padesátikilovými kladivy, která se po obou stranách chodby zvednou a poté zezadu udeří do zadních stěn dvaceti skříněk. Poté použil golfový vozík, kterým znázornil Pikeny a hnal se s ním chodbou, doprovázen postupně uvolňovanými kladivy.

V další scéně tým použil k tvorbě části kulis skutečné tvárnice a vypustil Pikeny rychlostí 30 km/h. „Vtip byl v tom, že jsme to zvládli prostřednictvím spousty velice agresivních pohybů kamery,“ objasňuje Chesney. „Takže jsme se v podstatě museli nejdříve veškerým tím materiálem opravdu probourat, abychom zjistili, jak vše správně načasovat. V případě celé řady záběrů, kdy švenkujete po příšeře, která probíhá nějakou překážkou, jsme například odpalovali světlice a zpětně pak na jejich základě vypočítávali časy potřebné k provedení nějaké akce.“

obrazek
Výtvarník Tom Southwell komentuje stylistické změny, ke kterým ve filmu dochází. „Barevná paleta filmu je velice rozmanitá,“ říká. „Film začíná v opuštěné chatrči v africké džungli. Jde o krátkou scénu, ale stačí k tomu, aby vám navodila pocit, že v tomhle filmu se budete bát. Pak se přesunuje na floridské Keys, kde žijí John a Henri. Bydlí na krásné bílé pláži s palmami a průzračnou vodou. Pro teenagera je to hotový ráj.“

Henri a John žijí v domě na kůlech, který vypadá jako úkryt plážového zloděje. Když John jedné noci v moři prožije velice nepříjemný zážitek, uvědomí si Henri, že jsou v nebezpečí a řekne Johnovi, že je čas odejít. Vezmou si své věci a nezanechají po sobě žádnou stopu. „To bylo velice náročné,“ popisuje Southwell. „Ten dům se nachází na pláži plné bělostného písku a je to tam jako hotový ráj. Museli jsme majitele přesvědčit, aby souhlasili s tím, že kolem něj postavíme kulisy, aby vypadal tak, jak potřebujeme, a potom s tím, že je vyhodíme do vzduchu.“

Henri a John jsou přinuceni vydat se na útěk a skončí v Paradise v Ohiu. „Pořád je to tam krásné, ale barvy jsou mnohem tlumenější. Po vizuální stránce to do jisté míry působí nudným dojmem, možná proto, že je to tak tradiční,“ zamýšlí se Southwell.

Režisér D. J. Caruso chtěl, aby John v podání Alexe Pettyfera nový domov v Ohiu nenáviděl, takže mu Southwell s těmito pocity pomohl tím, že dům samotný navrhl jako méně atraktivní a v přímém kontrastu s Johnovým předchozím idylickým rájem. Southwell se rozhodl některé zdi strhnout, jako by právě probíhaly renovační práce a z nějakého neznámého důvodu se v nich nepokračovalo. Odhalil trámy a rozvody elektřiny, takže se postavy ocitají v nedokončené místnosti.

To bylo v přímém kontrastu s příjemným stylem domova Sarah, kde John poprvé poznává příjemné prostředí skutečné rodiny. „Získat jako kameramana Guillerma Navarra byl dar z nebes,“ soudí D. J. Caruso. „Jsem jeho dlouholetým fanouškem, ale pokaždé, když jsem zjišťoval, jestli je k dispozici, měl už nějaké jiné plány. Nakonec se mu v rozvrhu udělal čas kvůli posunutí Hobita a já se po něm okamžitě vrhnul. Spolupráce s ním byla naprosto úžasná.“

„Neustále se snažím zajímat o filmy, které mi umožňují vytvářet vlastní realitu, ne pouze dokumentovat tu existující,“ vysvětluje Navarro. „I když v tomto případě je film pevně zakotvený v našem skutečném světě a odehrává se v současnosti, prostupuje jím příběh o postavách, které náš svět navštěvují a otevírá se ve studii toho, jak vnímáme sami sebe v našem prostředí - právě tím mě tenhle film zaujal.“

Navarro vysvětluje, jak při práci postupoval: „Myslím, že jsem si v průběhu kariéry nahromadil jisté kulturní zkušenosti, které mi umožňují vnímat věci určitým způsobem. To vychází ze skutečnosti, že jsem vyrůstal v zemích třetího světa, kde jsou vizuální zážitky a barvy a vůně víceméně nedílnou součástí vás samotných. V tom jsem vyrůstal a tak jsem se dostal k tomu, že jsem se začal vyjadřovat vizuálními prostředky o svých pocitech. Největší vliv na mě měl kameraman jménem Ricardo Aronovich, který byl mým mentorem, když jsem byl mladý. Nejde o to, že bych zkopíroval jeho styl, ale naučil jsem se od něj, jak film připravit, jak určit vlastní úhel pohledu na to, co máte dělat, a proč nemít k dispozici obrovské množství různých postupů či řešení. Řada lidí očekává, že filmy budou vypadat určitým definovaným způsobem: vesmírné filmy by měly vypadat tak, westerny zase takhle. Nemyslím, že bychom k práci měli takhle přistupovat.“

Herec Timothy Olyphant je velkým fanouškem díla Guillerma Navarra. „Jsem Číslo čtyři bude vypadat fenomenálně,“ míní Olyphant. „Guillermova práce se světlem je prostě neskutečná.“

„Opravdu se mi líbí styl, jakým pracuje,“ pokračuje Olyphant. „Pojmenoval všechny své kamery podle ženských postav španělské literatury. Jeho štáb s ním spolupracoval na všech filmech a obklopuje ho celá velká rodina. Je to úžasné pracovní prostředí. Dodalo to natáčení báječnou atmosféru. Cítil jsem se, jako bych s Guillermem spolupracoval ve stejné míře jako s D. J., je ohromně zanícený a nadšený. S těmi dvěma vznikal při natáčení pocit skutečného tvůrčího dialogu.“

Kromě dramatických vztahů mezi postavami vyžadovalo natáčení snímku Jsem Číslo čtyři také celou řadu různých akčních scén, vycházejících z potřeb jednotlivých postav. Herečka Teresa Palmerová natáčela valnou většinu akčních scén filmu. Začínala trénovat zhruba dva měsíce před začátkem natáčení v Pittsburghu. „Nechtěla jsem Šestku ztrapnit tím, že bych nevěděla, jak bojovat, takže jsem spolupracovala s Pengem Zhangem, talentovaným bojovým choreografem, který se specializuje na bojová umění. Pracovali jsme spolu velice intenzivně několik měsíců, soustředili se na kopy - postranní kopy, zpětné kopy, přední kopy - a pak jsme do toho vložili práci s mečem, abychom dostali výsledné divoké akční scény, které ve filmu vidíte. Kromě toho jsem úzce spolupracovala s týmem kaskadérů pod vedením Brada Allana, který mě vycvičil k tomu, abych dokázala pracovat jako jedna z nich. Našim cílem bylo udělat ze mě mou filmovou postavu, nikoliv něco předstírat.“

<>Obrázek nenalezen<> Alex Pettyfer také podstoupil několik akčních scén, které si potřeboval osvojit. Jeho nejoblíbenější scénou byla ta, v níž je vržen pozpátku proti šatnovým skříňkám rychlostí přes 60 km/h. „Akční prvek je nedílnou součástí celé té scény a vy jste do toho naprosto ponořeni, protože se to děje všude kolem vás. Takový tlak ve mně opravdu rozpumpoval adrenalin, ačkoliv skákat z útesu pozpátku byla jedna z nejděsivějších věcí, které jsem kdy musel ve filmu podstoupit,“ říká Pettyfer.

Vymyslet podobu Mogadoriánů byl dlouhý proces. Tvůrci filmu zkoušeli celou řadu různých možností a vzhledů a doufali, že se jim podaří udržet se na tenké hranici mezi normálností a excentricitou. Ve filmu vypadají Mogové tak jako Lorieni stejně jako lidé, až na jejich působivou výšku.

„Mogadoriáni jsou zajímavá rasa, protože jsou mnohem vyšší než rasa Lorienů nebo než lidé,“ vysvětluje režisér D. J. Caruso. „Jsou všichni asi 210 cm vysocí, někteří i vyšší. Mají obří zbraně a blastery a jsou zvyklí dostat vše, co si zamanou.“

Caruso měl dojem, že by bylo zajímavější, kdyby Mogadoriánci byli děsivá, působivá stvoření, ne pouze vysocí lidé. Chtěl, aby vypadali humanoidně, ale aby lidé byli hrůzou bez sebe, když je spatří. Ale pro uvěřitelnost celého příběhu bylo důležité, aby Mogové dokázali splynout s americkou společností. Pro kostymérku Marie-Sylvie Deveauovou bylo proto nejnáročnějším úkolem vymyslet kostýmy právě pro Mogadoriány. „Potřebovali jsme najít ten pravý styl, který současně bude splňovat požadavky na akční složky filmu,“ říká.

Deveauová se podívala na film ze sedmdesátých let s názvem Velká northfieldská loupež. „Moc se nám líbily dlouhé pláště, které v něm hrdinové nosili,“ svěřuje se Deveauová. „Chtěli jsme něco tmavého, protože většina záběrů s nimi se odehrává v noci, takže právě ty jim nenásilně dodaly na hrozivosti.“

V kostýmech bylo ale opravdu velké horko, zejména v letním parnu Pittsburghu a floridských Keys. Deveauová musela pod kostýmy zabudovat chlazení a herci museli mezi záběry odpočívat v klimatizovaných stanech. Byl to problém i pro maskéry - pokud byli herci nadměrně zahřátí, mohly jim masky doslova sjet z obličejů.

Další výzvou bylo to, aby Mogadoriánci byli vyšší než průměrní lidé. Aby Mogové působili tak hrozivě, jak měli, nosili herci speciální boty Kangool, které je prodloužily o 18 centimetrů a dodaly jim jejich zvláštní držení těla. Boty Kangool byly zakryté maskováním v podobě klasických bot, takže byly od normální obuvi k nerozeznání.

„Docela dlouhou dobu jsme strávili pokusy herce vizuálně zvětšit, aniž by se museli pohybovat na chůdách,“ vysvětluje Deveauová. „Pak konečně vedoucí kaskadérů objevil tyhle boty s pružinami, takže jsme na ně vyrobili krytí. Hercům přidaly asi osmnáct až dvacet centimetrů. Vzhledem k tomu, že Kevin Durand, který představuje velitele Mogů, už tak měří 193 centimetrů, působil v nich opravdu velice zlověstně.“

„Uvnitř se nachází pevný plastový válec,“ popisuje Kevin Durand. „Kromě toho, že v nich je velitel mnohem vyšší, mu také dodávají velice zvláštní styl chůze, díky kterému je ještě pozoruhodnější.“

V průběhu prací na podobě Mogů Deveauová využila i své poznámky ke stylu, jakým jsou oblečeni. Základem pro něj byla fotografie z jednoho evropského časopisu, na kterou narazila a na které měl model na hlavě tetování v podobě vlasů. Tento nápad se následně ujal a ve filmu se proto pracuje s vizí, že v případě Mogadoriánů jsou „vlasy“ ve skutečnosti tetování. Její tým také přišel s nápadem, že jak vojáci stoupají po žebříčku hodností v mogadoriánské armádě, jejich tetování je stále komplikovanější. Všichni Mogové mají stejné základní tetování, a poté ho v závislosti na jejich hodnosti a dovednostech různě rozvíjejí.

S ohledem na veškeré speciální maskování trvala proměna herce v Moga asi dvě hodiny. Individuální tetování a masky pro velitele Mogů a jeho poskoky se inspirovaly návrhy firmy KNB Effects v Los Angeles, kterou provozují Howard Berger a Greg Nicotero.

Kromě herecké složky se Kevin Durand v roli velitele musel také naučit nový jazyk - mogadoriánštinu. „Když jsem ji poprvé slyšel, docela mě to zaskočilo,“ vzpomíná Durand. „Říkal jsem si, že to vůbec nezní jako cokoliv, o co jsem se kdy pokoušel. Mám moc rád napodobování různých přízvuků a umím pár cizích řečí, ale tenhle jazyk byl jako z jiného světa, což vcelku dává smysl.“

obrazek
Mogadoriánský jazyk byl vytvořen speciálně pro film a byl ovlivněn starou latinou, slovanskými jazyky a angličtinou. Má svoje vlastní specifická pravidla, takže režisér mohl napsat do scénáře naprosto libovolnou větu a během natáčení ji i změnit. Herci před natáčením obdrželi videokazety s mogadoriánskou fonetikou, aby měli možnost si netradiční jazyk vyzkoušet a naučit se ho.

„Musím přiznat, že jsem jeho učením byl doslova posedlý, snažil jsem se všechny repliky naučit do posledního slůvka a pak zdokonalovat svou výslovnost,“ vypráví Durand. „Trvalo mi to docela dlouho, ale teď se mohu pochlubit tím, že se umím v mogadoriánštině docela uspokojivě domluvit.“

Ačkoliv se Lorien nachází v jedné z nejvzdálenějších galaxií, podobá se Zemi v tom, že Lorieni dýchají vzduch a vypadají přesně stejně jako lidé na Zemi...ale to je asi tak vše, čím si jsou obě rasy podobné. Každé z devíti dětí, kterým se podařilo přežít zkázu Lorienu a uprchnout na Zemi, má specifické zvláštní schopnosti, zvané též „dědictví“.

„Na dědictvích je zajímavé to, že si 'devítka' není příliš jistá, jaké vlastnosti vlastně kdo z nich podědí,“ říká Caruso. „Jak dospívají a stávají se z nich teenageři, začínají objevovat věci jako svítící ruce. Je to trochu bolestivé a zatím nemají tušení, co si s nimi počít.“

„Když jsem se přestěhoval do Paradise v Ohiu a stal jsem se Johnem Smithem, začínám vnímat silné emoce, které ve mně vyvolala Sarah,“ říká Alex Pettyfer. „Pohybuji se po takové emoční horské dráze, což je následek směsice žárlivosti a skutečnosti, že ji miluji, a tyhle intenzivní city začínají spouštět moje schopnosti. Poprvé se to stane jednoho dne ve třídě. Mark, který se Sarah dřív chodil, mě začne opravdu hodně otravovat a provokovat. Začnu vnímat jistý velice zvláštní pocit. Začnou mě pálit ruce a silně se potím. Když vyběhnu ze třídy, rozevřu dlaně a z nich vystřelí jakási záře.“

„Vzpomínám si, že než jsme začali s natáčením, byl jsem u večeře a začal jsem dávat ruku nad plamen svíčky, abych pochopil, jak by to asi mohlo působit,“ vybavuje si Pettyfer. „Samozřejmě jsem se spálil, ale díky tomu jsem leccos pochopil. Uvědomil jsem si, že ta záře je zdrojem nejen světla, ale také tepla. Chtěl jsem do filmu přenést to, že jsou dědictví opravdu bolestivá, než se je naučím zvládat.“

Cílem tvůrců filmu bylo, aby tyto dovednosti působily naprosto přirozeně, například aby Alexovi Pettyferovi zářily ruce zcela přirozeným způsobem. Kameraman Guillermo Navarro vysvětluje svůj postup: „Ruce té postavy začínají zářit a jsou z nich zdroje světla, takže jsme si pohráli s tím, jak ho to ovlivňuje a jak to ovlivňuje prostředí. Bylo velice náročné najít způsob, jak mu světla připevnit k rukám, aniž bychom ho současně popálili, ale jakmile jsme na to přišli, bylo to úžasné.“

„Kromě toho ovládám telekinezi, což zjistím dost komickým způsobem,“ říká Pettyfer. „Pohádáme se s Henrim a já ho během hádky přimáčknu na stěnu domu, než mi dojde, co se vlastně stalo.“

„Číslo šest má schopnost zneviditelnit se,“ vysvětluje Teresa Palmerová. „Dokáže zmizet a pak se objevit v jiné části místnosti. Je to v podstatě teleportace. V boji je to ohromně užitečná schopnost, protože dokáže zmizet ve chvíli, kdy se ji někdo chystá udeřit, a potom se dotyčnému objevit za zády a dostat ho. Je to velice užitečná schopnost a na plátně vypadá skvěle.“

„Museli jsme najít způsob, jak zařídit, aby mohla Šestka mizet a zase se objevovat,“ pokračuje Palmerová. „Pro mě to byla skvělá zkušenost. Efekt je částečně vytvářený počítačově a částečně klasickým fyzickými triky. Vždycky je velice náročné pracovat proti zelenému pozadí, ale byla to obrovská zábava.“

Klíčem k tvorbě kostýmů hlavních hrdinů Johna a Henriho bylo, aby byli co nejméně vyhraněné. „Jsou na cestách po celém světě, prchají před Mogy,“ vysvětluje kostymérka Marie-Sylvie Deveauová. „Je pro ně velice důležité, aby nijak nevyčnívali, zejména John, protože je na střední škole. Rozhodli jsme se, že Henri během cest mění profese. Takže v Paradise je to spisovatel a obléká se spíše jako umělec, nosí svetry a volnější kalhoty.“

„Postava Sarah je romantická a jemná,“ pokračuje Deveauová. „Ačkoliv žije v malém městě, dívá se na internet, aby zjistila, co by se jí líbilo za oblečení, kdyby žila v New Yorku nebo Los Angeles. Má určitou kuráž a také tak trochu vyčnívá, protože má vlastní styl, ale ten je jemný, stejně jako její povaha umělkyně a fotografky.“

„Číslo šest působí opravdu sexy a odvážně,“ popisuje Deveauová. „Usoudili jsme, že procestovala celý svět a svůj styl oblékání objevila v Berlíně.“ <>Obrázek nenalezen<> „Je jednou z těch klasických postav hrdinů, co stále nosí totéž,“ pokračuje. „Nemá už žádného ochránce, takže se více stylizuje a nezajímá ji, zda na sebe poutá pozornost. Mezi Číslem šest a Číslem čtyři je velký kontrast, protože pro Johna a jeho opatrovníka Henriho je velice důležité, aby do svého okolí co nejvíce zapadali.“

Tvůrci filmu chtěli, aby oblečení Čísla šest bylo unikátní. „Jezdí na motocyklu, takže má všechno zaprášené, otrhané a velice přiléhavé. Nosí moderní a sexy oblečení, ale k nim současně má doplňky, které jsou matoucí, takže si nejste úplně jisti, odkud vlastně je. Návrh kostýmu jsme museli vyvíjet v těsné spolupráci s kaskadéry, abychom se ujistili, že bude schopna natáčení všech akčních scén a práce v postroji,“ objasňuje Deveauová.

Teresa Palmerová byla se vzhledem své postavy velice spokojená. „Když jsem si přečetla scénář, okamžitě jsem měla jasnou představu o tom, kdo to je a jak bude vypadat,“ vzpomíná Palmerová. „Naštěstí jsme měli všichni představu naprosto shodnou. Je to prostě drsné děvče. Nosí nízké černé džíny s velkým opaskem a s řetězem. Chtěl jsem, aby měla nějaké viditelné tetování a prsten s kostmi. Rozhodně je stylová.“

„Když jsem přijela do Pittsburghu, začala jsem se oblékat víc jako Číslo šest, nosila jsem těžké boty, tmavé linky a rozcuchané vlasy,“ dodává Palmerová. „Musela jsem mít prodloužení vlasů, což bylo trochu nepříjemné, ale pro tu roli naprosto dokonalé.“

O postavách

Alex Pettyfer
<>Obrázek nenalezen<>John (Číslo čtyři)

John Smith chce být prostě jen obyčejný teenager, ale nutnost stěhovat se z města do města na útěku před vražednými nepřáteli a skutečnost, že je obdařen pozoru-hodnými schopnostmi, mají do normálního velice daleko.

John (Číslo čtyři) prchá před nemilosrdnými nepřáteli, kteří byli vysláni, aby ho zničili. Neustále je nucen si neustále měnit totožnost a být se svým ochráncem Henrim stále v pohybu. V každé společnosti je nováčkem, který tam nemá žádné kořeny. V malém městečku v Ohiu, kde momentálně žije, se seznamuje se Sarah a vznikne mezi nimi vážnější vztah. John má konečně příležitost žít normální život. Ale nepředvídatelné a naprosto zásadní události - odhalení svých zvláštních schopností, rychle se blížící mogadoriánští nepřátelé, poznání vlastního osudu - vše zcela změní. John nemá mnoho času... Tři už jsou mrtví a on je Číslo čtyři.

Diana Agronová
Sarah?

Inteligentní Sarah s uměleckým nadáním je mezi svými středoškolský-mi spolužáky outsiderem, ale když se do města přistěhuje John Smith, neočekávaně v něm nachází blízkou duši a věrného přítele.

Obyčejná dívka odvedle s uměleckým nadáním, amatérská fotografka Sarah, využívá svého fotoaparátu k tomu, aby zaznamenávala to, co ostatní nemohou - nebo nechtějí - vidět. Bohužel si tímto chováním kdysi velmi oblíbená Sarah nadělá spoustu nepřátel. Když pozná dalšího outsidera, Johna, oba je to navždy změní, zejména jeho. Sarah je důvodem, proč konečně přestane utíkat a rozhodne se v jejím malém rodném městečku opravdu žít. Osud ale pro Johna a Sarah zvolil jinou cestu - takovou, nad kterou nemají žádnou kontrolu - a budou potřebovat každou schopnost, kterou má John k dispozici, aby je dokázal ochránit.

Teresa Palmerová
Číslo šest

Nebojácná Číslo šest nemá nejmenší chuť nechat se nahánět Mogadoriány - rozhodla se je dostat jako první.

Krásná a neohrožená Číslo šest, jedna z několika přežívajících mladých obyvatel planety Lorien, má svůj osud dokonale pod kontrolou a ví naprosto přesně kým - a čím - doopravdy je. Jako zdatná bojovnice nemá Číslo šest nejmenší chuť nechat se jako štvané zvíře nahánět nemilosrdnými Mogadoriány - místo toho nahání ona je. Ačkoliv jim jde od smrti svého ochránce po krku zcela sama, když se spojí s Johnem, zjišťuje, že společně jsou silnější.

Timothy Olyphant
obrazek
Henri

Jako Johnův opatrovník a ochránce se Henri nezastaví před ničím, aby ho ochránil - a zachoval naživu naději pro jeho rodnou planetu Lorien.

Henri, lorienský Cêpan, byl přidělen Johnovi na Zemi jako jeho ochránce poté, co byl Lorien zničen mogadoriánskými útoč-níky. Věrný Henri má jediný úkol: musí Johna chránit za každou cenu. Henri a John se k sobě během věčného stěhování a životních změn, nutných k tomu, aby byl John v bezpečí před útoky zákeřného nepřítele, chovají jako otec a syn. Henri nad ním ale jako ochránce tajemné lorienské truhly musí držet pevnou ruku, aby ho naučil, jak využívat jeho objevující se schopnosti a pomohl mu pochopit, jaký je jeho pravý úděl.

Callan McAuliffe
Sam

Inteligentní Sam, který je posedlý science fiction, se spřátelí s Johnem, aniž by si byl vědom toho, že je k mimozemšťanovi tak blízko, že by si to ani nedokázal představit.

Sam je vzdělaný a inteligentní chlapec, jehož otec zmizel a on pátrá po odpovědích na to, co se s ním stalo. Stejně jako jeho otec je Sam posedly science fiction a dokonale se orientuje v nejnovějších a nejaktuálnějších konspiračních teoriích, týkajících se mimozemšťanů, čímž si ve škole vysloužil přezdívku „Vesmířan“. Sam náhodou objeví Johnovy neobvyklé schopnosti a stane se jeho oddaným spojencem. Brzy ale zjišťuje, že se má ještě co učit - o Johnově osudu, o svém otci a o sobě samém.

Kevin Durand
Mogadoriánský velitel

Krutý a nemilosrdný Mogado-riánský velitel má jen jedno poslání - zabít devět posledních dětí z planety Lorien - i kdyby kvůli tomu, aby je našel, měl procestovat celou zeměkouli.

Nemilosrdný Mogadoriánský veli-tel je příslušníkem mimozemské rady, která zničila mírumilovnou planetu Lorien. V průběhu útoku se devíti dětem podařilo uprchnout na Zem společně se svými přidělenými ochránci. V přestrojení za člověka Mogadoriánský velitel pročesává celou planetu společně se svými přisluhovači a nahání devítku přežívajících - z nichž jsou už nyní teenageři - aby je zabil a vymazal tak navždy poslední stopy po existenci Lorienu.

Podobné filmy

Zimní příběh
(Winter's Tale) Někteří lidé věří, že hvězdy na nebi jsou zářící křídla duší, jež se promě...
dnes 11.30
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
E.T. Mimozemšťan
(E.T.: The Extra-Terrestrial) Malý mimozemšťánek se po přistání na Zemi ztratil a nemůže s...
dnes 20.00
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Čelisti: Pomsta
(Jaws: The Revenge) Po smrti manžela a útoku na syna a jeho dceru je Ellen přesvědčená, že...
dnes 22.10
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Úterý 10. 12. 2019 Svátek má Julie
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz