Třicetiletý účetní Julian Po je tak skromný, tichý a nenápadný, že většina lidí si stěží všimne, že vůbec existuje. Má málo přátel, málo radostí, téměř nic, na co by mohl vzpomínat a stejně málo lákavých vyhlídek do budoucna. A tak se jednoho dne rozhodne, že spáchá sebevraždu, ale ještě předtím naplní jednu z mála svých životních tužeb. Vezme si poslední dovolenou a vypraví se k moři, které vždy toužil spatřit. Cestou se mu však porouchá auto a on uvízne v malém bezvýznamném městečku. Má v úmyslu přenocovat, opravit auto a pak pokračovat v cestě. Ubytuje se v jediném zdejším penzionu, kde mu jeho majitel Vern prozradí, že není na hosty zvyklý. A jak se brzy ukáže, není jediný. Do městečka totiž přijíždí tak málo lidí, že na každého cizince pohlížejí s velkým podezřením a nedůvěrou, zejména pak místní starosta a šerif. Když jeho auto zmizí a Julian musí zůstat v městečku, prozradí místním, kteří se obávají, že přijel, aby provedl něco hanebného, že přijel, aby tu spáchal sebevraždu. Reakce místních je překvapivá. Julian se stává středem obdivu a zájmu. Někteří se ho pokoušejí od jeho úmyslu odvrátit, jiní se mu svěřují se svými problémy a prosí o radu. Městečko se probouzí ze svého ospalého klidu novým životem, a nový zájem o život se pomalu probouzí také v Julianovi, zejména poté, co se seznámí se sympatickou dívkou Sarah, která se do něj zamilovala a tvrdí, že ho viděla ve snu a vlastně právě na něj celý život čeká. Jenže pak dívka po jedné společně strávené noci zmizí a Julian, který právě našel nový smysl života a zahnal myšlenky na sebevraždu, zjistí, že Sarah sama má sebevražedné sklony a on byl pro ni především inspirací. Podaří se mu zabránit tragédii? A jak přijmou změnu jeho úmyslů obyvatelé městečka?