Příjemný civilní snímek o lidskosti, inspiraci a pomoci druhým. Tentokrát tak trochu z jiného konce světa - Ammánu, hlavního města Jordánska. Charismatický Nadim Sawalha ve svých 74 letech hraje postavu Abu Raeda, letištního údržbáře. Jednoho dne najde v odpadkovém koši kapitánskou čepici a místní děti začnou věřit, že je pilot. Abu je samozřejmě nechce zklamat a tak jim začne vyprávět své příběhy z různých zemí. U většiny sklízí úspěch, ale ne všichni věří, že říká pravdu. Postupně se setkává s dalšími lidmi a snaží se jim pomoci s jejich problémy. Seznámí se s mladou a pohlednou letuškou, které táhne na 30 a její otec jí stále dohazuje všelijaké nápadníky. Ona je stále odmítá, ale jak stárne, začíná trochu pochybovat sama o sobě a o světu, který na ní čím dál tím více tlačí. Další, kterému Abu nepřímo nabídne pomocnou ruku, je malý chlapec, kterého otec využívá na prodej zboží, místo aby jej poslal do školy za vzděláním jako ostatní rodiče. Abu si ale od něj hned po ránu jídlo koupí a pošle ho rovnou do školy. Třetí a nejzávažnější problém má jméno domácí násilí. Neúspěšný a věčně opilý obchodník, manžel a otec dvou chlapců, který je Abuovým sousedem, postupně páchá fyzické i psychické týrání na své ženě a záhy dojde i na jeho syna. Abu neváhá a i v tomto případě se snaží pomoci. Když však nepomůže policie, rozhodne se jednat na vlastní pěst a to za každou cenu. Film má slušnou jak vizuální stránku, tak i tu hudební a to obzvlášť když uvážíme jeho rozpočet, který byl pouhé $2 miliony. Výborná je především hlavní postava důstojného a neobyčejného Abua, který dokázal změnit život několika obyvatelům Jordánska, jehož neokoukané a ve své podstatě i atraktivní prostředí je už takový malý bonus navíc. Dobrý komentář 