„Dre Parker je sympatický americký chlapec, který musel odjet z Detroitu a teď se snaží zabydlet v Číně,“ říká Jaden Smith, který se v minulosti objevil po boku svého otce ve velice úspěšném snímku Štěstí na dosah a nyní se ujímá hlavní role filmu Karate Kid. „Rozhodně to je pro něj velice náročné - má pocit, že zkrátka nikam nezapadá. Není to jeho záměrem, ale podaří se mu proti sobě poštvat několik školních rváčů. Nemá žádné kamarády a nemá kam jít, a tehdy zjistí, že místní údržbář, pan Han, je ve skutečnosti mistrem kung fu. Pan Han ho naučí kung fu a vznikne mezi nimi velice výjimečné pouto.“

Jde o námět, který se těší divácké oblibě už dlouhou dobu a který byl prozkoumán ve stejnojmenném úspěšném filmu s Ralphem Macchiem a Noriyukim „Patem“ Moritou. Noriyukiho ztvárnění stoického senseie, pana Miyagiho, mu vysloužilo nominaci na Oscara a zapsalo se do filmových dějin.

Producent Jerry Weintraub, který produkoval jak původní filmovou sérii, tak i tento nový film, se domnívá, že má tento příběh trvalou hodnotu, protože jeho základ je zcela univerzální. „Ve finále jde o příběh otce a syna,“ míní. „Nejde tu ani tak o karate. To, co přetrvává, co děti oslovuje, je příběh chlapce, který touží po otci a mentorovi.“

Úkolu převést tento příběh do současnosti a inovovat ho se ujali producenti Will a Jada Pinket Smithovi, James Lassiter a Ken Stovitz, společně s režisérem Haraldem Zwartem. „Dospívající děti, díky kterým byl původní Karate Kid tak obrovským hitem, jsou nyní sami rodiči a mají vlastní děti,“ říká Lassiter. „Chtěli jsme jim připomenout film, který měli tak rádi - který máme všichni tak rádi - ale současně natočit moderní snímek, který se bude líbit i jejich dětem.“

Nový snímek nemohl být remakem - musel vystihnout původní témata, ale současně dokázat stát zcela samostatně. „Klíčem pro každého, kdo se pokouší pracovat s takhle klasickým materiálem, je ujistit se, že budete předloze dostatečně věrní, ale přesto najdete způsob, jak ji obohatit a přesunout do roku 2010,“ soudí Zwart.

Dost možná největším oříškem bylo obsazení role učitele. Tvůrci filmu potřebovali nějakou legendu - a v Jackiem Chanovi takovou legendu nalezli. „Upřímně, kdo jiný by to mohl být?“ ptá se Stovitz. „Jackie je jediný, kdo se pro takovou roli hodí. Když jsem si tak pro sebe řekl, že natáčíme Karate Kida s Jackie Chanem v roli pana Miyagiho, okamžitě jsem si pomyslel, že něco takového rozhodně chci sám vidět.“

Chan měl k příběhu filmu blízko, protože, jak přiznává, se do kůže mladého amerického hrdiny filmu dokáže velice snadno vcítit. „Takovýto příběh o někom, kdo se ocitl mimo své přirozené prostředí, zcela chápu,“ říká. „Asi před třiceti lety jsem se poprvé vydal do Ameriky. Když se ocitnete uprostřed zcela odlišné kultury, jde o velice děsivý zážitek.“

Když Chan souhlasil, že se role učitele ujme, bylo pro tvůrce zcela logickým krokem děj filmu ještě více otevřít. Mladý karatista se nyní přesouvá z Detroitu do čínského Pekingu - těžko byste mohli více zdůraznit zmíněný prvek o ocitnutí se mimo své přirozené prostředí. A protože se děj odehrává v Číně, bylo jasné, že bude třeba změnit i celou řadu dalších věcí - včetně bojového stylu. „Ocitáme se v nové zemi a já se učím kung fu,“ popisuje vše Jaden Smith.

„Důvod, proč se film jmenuje Karate kid, je ten, že si Dre na začátku filmu myslí, že se zvládnutými základy karate má šanci proti školním rváčům,“ říká Stovitz. „Ale v Číně ovládají kung fu i děti a jsou na něj odborníky. Takže pokud chce Dre přežít, musí se kung fu naučit také.“

Pojmenovat celý film Karate kid bylo samozřejmě také dobrou volbou, jak složit poctu původnímu snímku. „V původním filmu máme legendární scénu s voskováním auta,“ vzpomíná Zwart. „V tomhle filmu říká pan Han Dremu asi milionkrát, aby si oblékl bundu a pak si ji zase svlékl. Pokud jste původní film viděli, uvědomíte si spojitost.“

Role samozřejmě vyžadovala, aby se Smith naučil kung fu. Měl toho nejlepšího učitele - Wu Ganga, vedoucího kaskadérského týmu Jackieho Chana. Protože Chan většinu kaskadérských kousků ve svých filmech točí sám, bez dvojníků, založil v roce 1983 zmíněný kaskadérský tým, který se soustředí na choreografii bojů.

„Když jsem Jadena poprvé potkal, líbil se mi, ale nikdy si nemůžete být jisti. Nevěděl jsem jistě, jestli to zvládne,“ říká Wu. „Obstál na výbornou: je velice talentovaný a je to opravdu dříč. A nebylo to nic jednoduchého. Trénovat Jadena mě opravdu hodně bavilo.“

Kromě cenného tréninku od mistra Wu měl Smith k dispozici samozřejmě ještě další způsob, jak se učit kung fu. „Díval jsem se na spoustu Jackieho filmů a dokonce jsem napodoboval některé jeho chvaty,“ směje se Smith. Ostatně, celá jedna sekvence - ve které pan Han a Dre trénují a bojují s tyčemi - je nepřímým odkazem na jednu z Chanových raných a velmi známých bojových scén.

Smithův vztah s Chanem se skutečně podobal tomu, který mezi sebou mají jejich postavy. „Je neuvěřitelný. Pořád mě něco učil,“ vypráví Smith. „Jak se správně rozcvičit, jak během scény jednat, jak se soustředit. Měl jsem ho stále k dispozici.“

Harald Zwart prohlašuje, že tvůrce filmu mladý herec ohromil svým výkonem. „Jaden je charismatický a okouzlující, ale současně je také skvělým hercem,“ říká režisér. „Je připraven své roli dát naprosto vše. Nejde jen o kung fu - na kterém nicméně pracoval velice tvrdě - ale o citovou stránku příběhu chlapce, který se stává mužem.“

Režisér ale obdobným způsobem chválí i Smithova zkušeného hereckého kolegu. „S Jackiem se natáčí naprosto skvěle,“ pochvaluje si Zwart. „Nikdy nepolevuje a miluje natáčení, takže vám pomáhá se vším, co je třeba. Pokud například následkem jazykové bariéry někdo ze statistů neporozuměl tak docela tomu, co se po něm chce, zašel k němu a diskrétně mu zašeptal, co je třeba udělat. Je prostě skvělý a rád pomáhá druhým.“

Děj filmu nevypráví jen příběh žáka a jeho učitele, ale zaměřuje se také na pouto, které se vytváří mezi osamělým, bezdětným mužem a chlapcem, který nemá otce. „Nejdříve se pan Han domnívá, že pouze pomáhá chlapci, kterého někdo šikanuje, ale nakonec se změní i jeho vlastní život,“ popisuje Chan. „Dre je jako každý chlapec - chce do něčeho kopat, chce se nějak pomstít,“ pokračuje. „Ale podstatou kung fu není touha ubližovat, ale touha pomáhat.“

„Ještě nikdy jsem neviděl tak chytrého chlapce, jako je Jaden,“ říká Chan o svém mladém kolegovi. „Naučí se cokoliv, co mu ukážu. A tím myslím to, že mu něco vysvětlím a on to pak napoprvé udělá naprosto bezchybně. Je skvělý!“

Zwart si vzpomíná na jednu památnou chvilku z natáčení. „Viděl jsem Jackieho a Jadena, jak odpočívají během úprav na scéně na takové malé nedaleké pláži. Prostě tam tak seděli, povídali si a házeli kameny žabky. Říkal jsem si, že být mi jedenáct let a prostě se jen tak bavit s Jackiem Chanem, šlo by o splněný sen.“

Dreho matku, Sherry, si zahrála Taraji P. Henson, která byla nominována na Oscara za svůj fascinující výkon ve filmu Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Henson říká, že ji tato role zaujala, protože jí připomínala vztah s jejím vlastním synem. „Jsme skvělí kamarádi, protože jsme na to jen sami dva, a to mě právě oslovilo, když jsem si přečetla scénář,“ říká. „V tomhle filmu má Sherry také více 'rodičovskou' roli,“ pokračuje. „Dreho víceméně nejlépe poznáte díky scénám, v nichž komunikuje se svou matkou. Je to silná žena, která se ho ale snaží co nejlépe podporovat.“

Na Henson udělalo dojem, jak otevřeně Smithovi přistupovali k tomu, aby si s jejich synem mohla vytvořit uvěřitelný vztah. „Měli jsme před cestou do Číny asi tři týdny na zkoušení. Will i Jada pro mě s Jadenem vytvořili naprosto úžasné prostředí a dovolili nám tak, abychom se dobře poznali.“

Když se tvůrci filmu rozhodli děj přesunout do Číny, byla nutná změna bojového umění, které se Dre měl učit. Mělo jít o čínské bojové umění, nikoliv o karate, které pochází z Okinawy a Japonska.

Karate kid se tak měl naučit kung fu. V jedné scéně se místní rváči Dremu posmívají a říkají mu „karate kid“, protože se v zemi kung fu pokouší uspět s karate. Pokud má Dre přežít, nezbývá mu nic jiného, než aby se naučil kung fu.

Termín kung fu má několik různých významů, ale nejde o striktně bojový termín. Je možné ho přeložit jako „práce“, „dovednost“ nebo „čas a odhodlání“ - spisovatel může mít dobré kung fu ve psaní. Současně má tento termín speciální význam v oblasti bojových umění a mimo Čínu je kung fu možné používat jako označení celé řady čínských bojových umění a velké rozpětí technik.

Wu Gang, nebo také mistr Wu, jak mu říkal Jaden Smith, trénoval Smithe v Los Angeles před začátkem natáčení po tři měsíce a s tréninkem pokračoval i v průběhu čtyřměsíčního natáčení v Pekingu. „Když jsem se s Jadenem poprvé setkal, byl to prostě obyčejný kluk,“ vzpomíná Wu. „A za několik měsíců byl na stejné úrovni jako děti, které trénují pět nebo šest let. Velice se na to soustředil, má obrovský talent a ani jednou si na nic nestěžoval. Jsem na něj velice hrdý.“

Navzdory tomu, že šlo o natáčení filmu, nebyli jeho tvůrci nikdy v pokušení spolehnout se na filmové triky a techniky, aby s jejich pomocí vytvořili dojem, že Smith umí něco, co ve skutečnosti neumí. „Musel se zkrátka naučit pohybovat, bojovat, celý základní výcvik. Opravdu nutně jsme potřebovali, aby se kung fu naučil.“

Smith s ostatními dětmi, které ve filmu účinkují a bojují, se také samozřejmě museli naučit techniky filmového boje, ať už šlo o jeho choreografii či o to, aby na plátně vše působilo dobře. „Žádné z dětí, které se natáčení zúčastnily, nemělo zkušenosti s filmovým bojem, přestože šlo ve všech případech o skutečné studenty kung fu,“ popisuje Wu. „Není jednoduché vystihnout načasování, rytmus a reakce na to, když vás někdo zasáhne. Kromě toho jsou stejně důležité i drama a herecká stránka věci - bylo třeba, aby děti svými výrazy a těly sdělovaly příběh filmu samotného. Je to velice náročné. Tenhle film se ale od jiných liší tím, že v něm je všechno skutečné.“

Jaden Smith soudí, že filmový boj není snadný. „Musíte svého protivníka skutečně udeřit - dotknete se ho velice jemně, ale je třeba, aby to působilo jako silný zásah,“ říká. „Kromě toho se musíte krýt. Pokud se vám nepodaří ránu vykrýt, praští vás někdo do obličeje.“

Smithe trénink zřejmě velice bavil. „Požádal mě, zda bych ho nemohl trénovat i po skončení natáčení,“ svěřuje se Wu. „Byl jsem tím poctěn.“ „Ano, chci zůstat v kondici,“ vysvětluje Smith. „Kdyby někdy Taylor Lautner potřeboval záskok, jsem k dispozici.“

V průběhu adaptace filmu Karate Kid pro moderní diváky hledali tvůrci lokace, které by Dremu do cesty stavěly co nejvíce překážek. „Přemýšleli jsme o tom, zda bychom mohli najít místo, kde by si Dre připadal jako ve zcela jiném světě,“ popisuje Will Smith. „Když jsme obsadili do role Dreova učitele Jackieho Chana, najednou nám to došlo - Čína. Věděli jsme, že si tím rozhodně nic neulehčíme, ale ve finále je díky tomu film nejen působivější, ale také velkolepější. Jsem ohromně hrdý na to, co se nám v Číně podařilo dokázat. Když vidíte Jadena a Jackieho, jak společně trénují na Velké čínské zdi, jasně si uvědomíte, že něco takového bychom v Los Angeles nikdy natočit nemohli.“

Rozhodnutí přesunout se s celým natáčením do Číny nebylo snadné. Protože je celá řada z požadovaných lokací nepřístupná nebo problematicky dostupná, obrátili se producenti s žádostí o pomoc se zajišťováním natáčecích lokací na společnost China Film Group, nejstarší a nejvlivnější státní firmu v Číně, která se natáčením filmů zabývá.

„Jeden záběr nás stál měsíce plánování,“ objasňuje Zwart. „Například jsme prvním filmem, kterému se podařilo získat svolení k natáčení za bránou Tiananmen a v Zakázaném městě od chvíle, kdy tu před více než dvaceti lety natáčel Bertolucci svého Posledního císaře.“

Pro Chana se jednalo jak o návrat domů, tak o splněný sen. „Jsem produkční společnosti ohromně vděčný za to, že se film natáčel v Číně. Možná máme dějiny, které sahají pět tisíc let do minulosti, ale naše vláda je stará teprve šedesát let, je to vláda zcela nová. Tento film poskytne divákům možnost poznat čínskou kulturu i čínská bojová umění. Je to ohromná reklama,“ raduje se.

Producentka Jada Pinkett Smith podotýká, že natáčení na skutečných historických lokacích posiluje herecké výkony. „Energie, kterou na takových místech vnímáte, je zcela nenahraditelná. Nemůžete ji vytvořit uměle. Jde o velice specifickou věc, díky které je film autentičtější,“ soudí.

„Čína je zcela výjimečná a pro nás jako rodinu se jednalo o velice silný zážitek, mít možnost pracovat na takových místech,“ pokračuje. „Šlo o jednu z oněch příležitostí, které se naskýtají jednou za život a navždy na ně vzpomínáte. A samozřejmě budeme mít úžasný film, který nám to vše bude připomínat.“

Štáb měl hlavní stan ve starých pekingských filmových studiích. Vedle nich je pro natáčení k dispozici obrovské množství uliček a klasických domů s centrálním dvorem. Ty jsou tradičním, byť mizejícím stylem bydlení v Pekingu. Jde o pozemek se čtvercovým centrálním dvorem, obklopeným ze všech stran nízkými jednopatrovými domky, širokými obvykle jeden až šest metrů.

Nacházela se zde také prázdná sedmipatrová budova, která ve filmu figuruje jako exteriér domu, v němž Dre bydlí, a na jeho střeše pan Han a Dre začali s tréninkem. Dům pana Hana a jeho garáž byly také vytvořeny za použití stávajících starých budov a kulis.

Natáčení u brány Tiananmen a uvnitř Zakázaného města bylo pro herce i štáb vzrušujícím, i když náročným zážitkem. Jen málokdo získá do Zakázaného města přístup a štáb filmu byl první po dvaceti letech, komu se něco takového podařilo.

„Museli jsme se vším spěchat, protože jsme měli na natočení celé scény pouhé dvě hodiny,“ vysvětluje Zwart. „Naštěstí jsme měli k dispozici velice pružně reagující štáb a možnost tam natáčet byla naprosto ohromující.“

Natáčelo se také u Zlatého Buddhy, který se tyčí nad celým Zakázaným městem. Tato posvátná socha, vystavěná na nejvyšším místě Pekingu, nabízí ničím neomezený výhled na celé město.

Dalším husarským kouskem štábu byla možnost natáčet na Velké čínské zdi. „Pan Han vezme Dreho na Velkou čínskou zeď, aby tam společně trénovali,“ vysvětluje Pinkett Smith. „Tam se naučí některé základní věci a také po zdi běhají. Je to tak trochu jeho paralela na scénu z Rockyho.“

Protože dopravní prostředky na Zeď nemají přístup, byl štáb nucen těžké vybavení nosit ručně. „Pro štáb to bylo velice náročné. Když tu zeď vidíte na obrázku, nezdá se to, ale na mnoha místech je velice strmá,“ popisuje Zwart.

Zwart byl také fascinován tím, jak se Chan zapojil do celého procesu natáčení. „Stačí se rozhlédnout a uvidíte Jackieho, jak někam odnáší techniku nebo kropí cestu. Dělal vše, co bylo v jeho silách, aby byl při natáčení nápomocen.“

Mezi další unikátní místa, na kterých se v Pekingu a jeho okolí natáčelo, patří například Beijing Capital International Airport, největší a nejrušnější letiště v Číně a hlavní centrála největších čínských aerolinií Air China, Foton Auto Factory, špičkově vybavená automobilka na výrobu kamionů, která ve filmu sehrála roli nového pracoviště Dreho matky, a také Wang Fu Jing Snack Street, lokace v Pekingu, která se proslavila svými zajímavými kulinářskými výrobky, například „smaženým štírem“, kterého Dre a Mej Jing jedí na svém rande. „Při natáčení tohoto filmu nebylo ublíženo žádným štírům,“ deklamuje s úsměvem Zwart. „Rekvizitáři vyrobili napodobeninu z těsta, kterou poté usmažili a Jaden s Wen Wen si na ní mohli v klidu pochutnat.“

V jedné z nejdojemnějších a nejpůsobivějších scén filmu vezme pan Han Dreho na spirituální pouť do hor Wudang, kde má Dre za úkol odhalit kořeny kung fu. Teprve poté, co vyšplhá až na vrchol hory, se Dre smí napít a osvěžit se ze Studny kung fu.

Štáb se do těchto tajemných hor ve střední Číně vydal na čtyři dny. Jednalo se o nejambicioznější natáčecí lokaci a herce, štáb i techniku bylo třeba přepravit nejprve lanovkou a poté se před nimi tyčilo strmé schodiště, po kterém bylo možno vystoupat až na samý vrchol k chrámu.

Zwart toto místo objevil při surfování po internetu. „Hledal jsem krásné chrámy a narazil na fotografii tohoto a říkal si, že to je ten nejkrásnější chrám, jaký jsem kdy viděl. Pak jsem zjistil, že Wudang Šan a celé okolí jsou samým srdcem kung fu. Bylo mi jasné, že tam musíme točit. Auru a energii takových chrámů ničím nenahradíte.“

To, kolika překážkám budou při natáčení čelit, se podle něj odhalovalo postupně. „Cítil jsem se trochu provinile, protože jsem po členech štábu chtěl, aby vynášeli velice těžkou techniku na naprosto bizarní místa,“ říká. „V žádném případě jsme se tam nemohli dostat s auty. Museli jsme jít po schodech a procházet lesy. Cestovali jsme tak nalehko, jak to jen šlo.“

Navzdory problémům bylo začlenění hor Wudang podle Willa Smithe pro natáčení klíčové. „Všechno, co v životě děláte, by mělo být vedeno touhou po nových zkušenostech a osobním růstu. Takže pokud máte možnost natáčet na místech jako Wudang, musíte se do toho pustit! Naučili jsme se něco z čínských dějin a poznali tak krásná místa jako tohle. Bylo pro nás velice obohacující, že jsme tam natáčeli,“ zamýšlí se.

Na hoře se natáčelo několik scén, zásadních pro Dreho vývoj. „Sekvence tréninku s tyčemi se inspirovala jedním z Jackieho raných filmů. Jde o ten, kde kopíruje pohyby loutky. Později se to ve filmu ještě uplatní,“ popisuje Zwart. „Další klíčovou scénou, kterou jsme tam natáčeli, byla ta, v níž Dre fascinovaně sleduje ženu, která kontrolovanými pohyby ovládá kobru. Je to úžasná podívaná.“

Sekvence, v níž pan Han a Dre jedou na Wudang, se natáčela se stojícím vagónem u uměleckého centra v Pekingu. Každoroční oslavy festivalu Čchi Si připadají na sedmý den sedmého měsíce podle čínského kalendáře. Občas je festival nazýván čínským Valentýnem. Jde o oslavu podle příběhu dvou milenců, kteří jsou od sebe krutým osudem odděleni. Podle legendy se nad nimi jednu noc v roce ustrnou všichni ptáci na obloze a vytvoří most, po kterém k sobě milenci mohou přejít.

Oslavy se natáčely v noci v China Film Group Film Base, kde byla vytvořena rozzářená vesnice, osvětlená krásnými lampiony všech tvarů a velikostí. Právě na této oslavě Dre narazí na svou lásku Mej Jing, mají tam své první rande a poprvé se políbí.

„Byla jsem z natáčení scény s polibkem hodně nervózní a třásla se mi kolena,“ vzpomíná Wenwen Han, která představuje Mej Jing. „Ale Jaden mi řekl, ať se ničeho nebojím, že on je nervózní také.“

„I pro mě šlo o první filmový polibek,“ popisuje Jaden Smith. „Bylo to docela divné, když jsme tu scénu začali natáčet a Wen Wen pak byla pořád víc a víc nervózní, tak jsem jí řekl, ať si s tím nedělá starosti, že já umím líbat skvěle, takže to nebude problém! A nakonec to dopadlo dobře a scénu jsme natočili.“

Všechno to, co pan Han Dreho učí, má za cíl připravit ho na turnaj, kde se odehraje finální souboj mezi Drem a rváčem Čchengem. Turnaj se natáčel v interiérech pekingské sportovní haly Feng Tai.

Aby tvůrci filmu dopřáli Jadenovi Smithovi a jeho hereckým kolegům co nejvíce času na přípravy a trénink, bylo natáčení těchto scén naplánováno až na posledních osm dní celého natáčení. Finále je prací kaskadérského týmu Jackieho Chana, ve kterém kombinují své filmové dovednosti se skutečným bojovým uměním. „Všechno, co vidíte, pochází z Jackieho hlavy,“ říká Wu Gang.

Kromě toho byl kaskadérský tým zodpovědný za nalezení mladých bojovníků, kteří se v průběhu finále filmu na plátně objevují. Hledání probíhalo mezi tisícovkami dětí po celé Číně. „Celá řada z těch dětí byla velice dobrá v kung fu, ale nedokázali se popasovat s filmovým bojem. Musel jsem je učit pět až osm hodin denně, aby se naučily potřebné časování, rytmus a reakce na úder,“ popisuje Wu.

Diváci turnaje byli tvořeni více než osmi stovkami statistů. Kromě toho se při natáčení objevovaly desítky dalších statistů, kteří hráli fotografy a televizní štáby.