Před lety vznikla malá série tří detektivních příběhů, volně propojených postavou vyšetřovatele majora Bohuslava v podání Jana Kanyzy a jeho kolegyně a zároveň přítelkyně (Vilma Cibulková). První detektivka pod názvem Muž, který vycházel z hrobu nás seznámí jak s hlavními postavami, tak i se zapeklitým případem tří vražd. Několik důchodkyň bylo ve svém bytě přepadeno neznámým mužem. K znásilnění a smrti žádné z nich zatím nedošlo, ale brutalita pachatele případ od případu stoupá. K přepadení dochází vždy ve stejnou dobu, ve čtvrtek odpoledne, a po násilí následuje loupež, ztrácejí se peníze i šperky. Vedením případu je na přímluvu bývalé kolegyně pověřen major Bohuslav, z trestu dočasně přeřazený do policejního archivu, neboť v poslední době řešil své svízelné rodinné problémy alkoholem. Bohuslav chápe tento případ jako svou poslední šanci. A zapeklitý propletenec rodinných i "podnikatelských" vztahů, v němž jak se zprvu zdá vraždil muž, který byl nedávno pohřben, také ve spolupráci se svou kolegyní zdárně vyřeší. Jan Foll: Kriminální drama, jež podle scénáře Viktorína Šulce natočil režisér Dušan Klein, mělo na obrazovkách premiéru v březnu roku 2002. Triptych, jehož další části režírovali Milan Růžička a Miroslav Sobota, mapuje různorodé podoby novodobého zločinu i průběh jejich odhalování. Spojují jej postavy civilně pojatých vyšetřovatelů - majora Bohuslava (Jan Kanyza) a kapitánky Mazancové (Vilma Cibulková), jež se objevila v prvním a třetím příběhu. Příběh Muž, který vycházel z hrobu je komponován jako velkoměstský thriller. Neznámý pobuda stopuje náhodně vytipovanou ženu a do jejího bytu pronikne pomocí prastarého triku s balíkem. Do soukromí další oběti, kterou si rovněž vyhlédne na ulici, se dostane v přestrojení za instalatéra. K vyšetřování případu "fantóma důchodkyň" je přizván major Bohuslav, který se představuje jako člověk rozháraný pitím a osobními traumaty. Jinou klíčovou figuru spletité kauzy, v níž dlouho chybí motiv, zosobnila Vilma Cibulková. Její sympatická policistka suverénně konkuruje svým mužským kolegům... "Je tam postava muže, který napadá starší ženy - to je skutečný případ z osmdesátých let. Ten člověk byl popraven, protože po sobě zanechal dvě oběti. Zajímavostí té kauzy byl fakt, že ho dlouho nemohli dopadnout. Měli ho totiž evidovaného jako pedofila, nikoli jako gerontofila. Nakonec ho dostali na otisk prstu. Od něj jsem si vzal ten moravský dialekt. Nadával svým obětem 'Ty sviňo, já ti zlámu pazury'. Další motiv, který jsem použil, souvisí s hospodářskou kriminalitou devadesátých let. Jde o problém takzvaných fakturantů, neboli bílých koní, kteří se dodnes musejí skrývat, protože jsou nebezpeční svým bývalým zaměstnavatelům," vysvětlil scenárista Viktorín Šulc, který se problematice novodobého zločinu věnoval i jako novinář.