Komedie, Francie, 2002, 100 min., od 12 let
Ah! Si j'étais riche / If I Were a Rich Man
Kinopremiéra v ČR 25.12.2003 s titulky, DVD od 12.7.2004 MagicBox
Sdílet
Může 10 miliónů Eur změnit obyčejného člověka?Malý obchodní zástupce s vlasovými přípravky Aldo vyhrál 10 miliónů Eur. Naneštěstí právě ve chvíli, kdy se s ním rozvádí jeho manželka. Aby jí polovina částky nepřipadla, rozhodne se udržet svou výhru v tajnosti až do konce rozvodu. O výhře řekne jen svému nejlepšímu příteli Jean-Philovi. Přestože je ohromně bohatý, pokračuje v obyčejném životě. Přechod od nedostatku peněz k jejich nadbytku však přináší jiné, ale ne menší problémy. Jak má změnit svůj život, když stále musí žít jako chudý a může si dopřát jen tajně drobné radosti? A tak velké tajemství je těžké udržet a pokušení utrácet je příliš silné ...
Uprav informace o filmuRežie:
Gérard Bitton,
Michel MunzHerci:
Jean-Pierre Darroussin,
Henri Guybet,
Valeria Bruni Tedeschiová,
Richard Berry,
François Morel,
více...Komentář k filmu Komedie, která je navzdory svému tématu - pohádkovému vítězství v loterii - překvapivě hořká, opravdová a vážná. Jejím hlavním tématem je totiž nezaměstnanost a povrchnost mezilidských vztahů. Pripomina mi to film snezni psi takze se nemuzu dal vic vyjadrit :_) proste kdo ma rad komedie tohoto typu tak at si ji nenecha ujit ..... davam ji 10 bodu
Všechny komentáře k filmu 2+ Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMAWeb:
IMDB,
Titulky,
Oficiální stránka Videotéka:
přidat si do ní film
O filmu Kdybych byl bohatý
Michel Munz a Gérard Bitton přiznávají, že mají rádi filmy typu Někdo to rád jinak (Le Gout des autres, 2000) od Agnès Jaoui.
Chtěli ukázat, že i přes staré úsloví "peníze nepřinášejí štěstí", může s nimi být některý člověk šťastnější než bez nich. Avšak nechtěli upadnout do amorálnosti. Aldo má problémy, hlavně se svou ženou, ale je pravda, že díky těmto penězům již netrpí chronickou nejistotou. Není už otrokem přítomnosti - nemoci chudoby. Opona se zvedá a nechá zazářit skvělé nové perspektivy. Kdo o tom nikdy nesnil?
Pro svůj film se tvůrci dobře seznámili s prostředím a prací obchodních zástupců malých, skromně fungujících laboratoří i s "hyenami", které zastupují velké firmy. Ve všech viděli rozené herce, což bylo podle nich patrné hned, jakmile vešli do kadeřnického salonu.
|
Sledovali i prostředí sázkových kanceláří a zjistili, že výherci velkých částek se někdy maskují převleky, když si jdou peníze vybrat. Sázkové kanceláře počítají také s psychickou podporou nejen pro výherce, ale i pro zaměstnance, protože není jednoduché každý týden vyplácet miliony a přitom pobírat plat dva tisíce Euro za měsíc. Jsou ale i lidé, které deprimuje fakt, že vyhráli.
Tvůrci filmem nechtěli vyjádřit kritiku společnosti, ale zašli dost daleko v odkrývání krutosti lidí, kteří si lžou, podvádějí se a jsou malicherní. Avšak nic není černé nebo bílé, ani lidé. Hlavním tématem filmu je solidarita, láska a přátelství. Jednou z moralit příběhu je, že bohatí, příliš dobře živení, mají zažívací potíže.
|
Michel Munz a Gérard Bitton nepsali scénář na tělo žádnému herci, ale pečlivě si je vybírali tak, aby vyhovovali jejich postavám. Do hlavní role Alda byl vybrán Jean-Pierre Darroussin, který si zahrál již ve výše zmiňovaném Někdo to rád jinak. Oproti psaní scénáře, kdy docházelo ke vzájemným střetům, probíhalo natáčení hladce. Snad jediným problémem bylo skloubit tempo střihu, aby odpovídalo psanému scénáři.
Michel Munz je také autorem hudby. Je to jeho první skladatelská zkušenost v oblasti filmové hudby, v níž chtěl navázat na italskou komedii, její směs humoru a patosu.
|
Jean-Pierre DarroussinNatáčí už od roku 1979 s takovými režiséry jako je Philippe de Broca, Bertrand Blier, Cédric Clapiche, Robert Guédigan a další. Ve své kariéře získal již řadu ocenění: v roce 1994 - nominace na cenu César v kategorii Nejlepší herec ve vedlejší mužské roli za film Cuisine et dépendances v režii Philippe Muyla. V roce 1996 získal Zvláštní cenu poroty a publika na filmovém festivalu v Montrealu v kategorii Nejlepší herec ve vedlejší mužské roli za film Un air de famille, (režie Cédric Clapisch). V roce 1999 přišla další nominace na cenu César v kategorii Nejlepší herec v hlavní mužské roli za film Le Poulpe (režie Guillaume Nicloux). Jmenujme ještě Cenu CICAE na festivalu v Cannes 1999 v sekci Patnáctka režisérů a Nejlepší herec na festivalu v Namur v roce 1999.
V roce 1992 se rozhodl vyzkoušet si režii, a to krátkometrážního filmu C´est trop con s Patrickem Bonnelem a Nathalie Richard.
Valéria Bruni TedeschiováSvou kariéru filmové herečky začala v roce 1984 filmem Paulette režiséra Claudea Confortese a prvního uznání se dočkala v roce 1988, kdy získala cenu Prix Prestige v Cannes. Další ocenění následovala v roce 1993 (festival v Locarnu, Cena Cyrila Collarda) a hned rok poté (Cena Michela Simona, César pro nejlepší mladou nadějnou herečku, atd.) V našich kinech jsme ji mohli vidět v historickém filmu Královna Margot (La Reine Margot, režie Patrice Chéreau, 1993). Ocenění Prix "Davide di Donatello" obdržela v roce 1996 za roli ve filmu La seconda volta (režie Mimmo Calopresti) a hned rok poté získala za svou roli ve filmu Nenette et Boni (režie Claire Denis) Bronzového leoparda. Poslední z řady ocenění - Prix Jean Vigo a Stříbrný gepard z festivalu v Locarnu - získala v roce 1999 za svou roli ve filmu režisérky Noémie Lvovsky La vie ne me fait pas peur (1998). V letošním roce si Tedeschi zahrála hlavní roli ve filmu Il est plus facile pour un chameau ..., který i režírovala.
Michel Munz a Gérard BittonMichel Munz začínal jako scénárista v televizi a jeho první realizovanou prací byl scénář televizního filmu Papa veut pas que je t´épouse (1992). Na svém druhém scénáři Amour en prime (1996) už spolupracoval s Gérardem Bittonem, se kterým se podílel i na všech dalších, jak televizních tak i filmových. Jmenujme například film Vérité si je mens (1997) a jeho pokračování v roce 2001, televizní Bébé boum (1988) a naposledy Kdybych byl bohatý (Ah! Si j´étais riche, 2002). Vedle psaní scénářů se všestranný Michel Munz věnuje i komponování hudby. Jeho filmovou hudební premiérou je vlastní hudba k Kdybych byl bohatý.
Režisérskou profesi si oba poprvé vyzkoušeli právě na filmu Kdybych byl bohatý (Ah! Si j´étais riche, 2002). Jako mnozí slavnější režiséři si i oni ve svém filmu zahráli, objevili se mezi cestujícími na letišti. Michel Munz se objevil na plátně již dříve, a sice ve filmu Moi César, 10 ans ½, 1m39 (2003).