Nacházíme se v roce 859 našeho letopočtu, v době vlády dynastie Tang*. Ta byla v době svého rozkvětu jednou z nejosvícenějších říší čínské historie, nyní se však nachází v úpadku. Císař není schopen vládnout a vláda je zkorumpovaná. Po zemi se šíří nepokoje a četné povstalecké armády se začínají bouřit. Ta největší a nejprestižnější si říká Klan létajících dýk. Klan létajících dýk má tajemné praktiky, bere bohatým a dává chudým. Z toho důvodu si získal podporu veřejnosti a rychle vzkvétal. Klan sídlí v oblasti Fengtian, v blízkosti hlavního města říše, a už dlouho je trnem v oku místním úřadům, které jsou i jeho největšími rivaly. Zástupci úřadů jsou rozhořčeni, protože Klan vzkvétá, i když se jim podařilo zabít jeho vůdce. Co víc, pod vedením nového tajemného vůdce se Klan ještě posiluje. Hlavní zástupci oblasti Fengtian Leo a Jin dostanou rozkaz polapit vůdce klanu během deseti dní.

Kapitán Leo podezírá krásnou novou tanečnici v místním Pivoňkovém pavilonu, Mei, že je dcerou starého vůdce. Leo zosnuje plán a chce Mei zatknout a vyslýchat. Když Mei odmítne prozradit cokoli o Klanu létajících dýk, dva kapitáni vymyslí jiný plán. Kapitán Jin předstírá, že je bojovník "Vítr" a osvobodí Mei z vězení. Tím si získá její důvěru a odveze ji na skrytou základnu Klanu létajících dýk. Plán je tedy úspěšný, ale při putování do sídla Klanu se Jin a Mei sblíží. Mei si svého tajemného ochránce brzy zamiluje a Jin zjistí, že propadl svéhlavému šarmu Mei. Oba dva se snaží nedávat své city najevo, ale pod noční oblohou plnou hvězd je téměř nemožné odolat té nezadržitelné vášni. V pralese, který je obklopuje, číhá nebezpečí, vítr jen tiše vane, jakoby cítil napětí toho okamžiku ... Co čeká ty dva nešťastníky osudu, Jina a Mei? Pokud to je opravdová láska, proč tedy stále tajně spřádají plány a v srdcích nosí tajemství?

Pozadí bambusového pralesa je neoddělitelně spjato s filmy o bojovém umění. Ang Lee natáčel scény pro film Tygr a drak v bambusovém pralese - vlastně každý režisér za posledních padesát let natáčel bojové scény v bambusovém pralese ... Jakoby každý opravdový bojovník musel nejdřív zápasit v bambusovém pralese ... Takže když jsem chtěl natočit film o bojovém umění, musel jsem natáčet v bambusovém pralese, abych uctil tradici. Upravil jsem si ji ale upravil podle sebe. Každá scéna se něčím lišila. V mém bambusovém pralese se zápas odehrává částečně na zemi pod bambusem, a částečně přímo v bambusu. Dva milenci na útěku zápasí na zemi, ale protivník na ně útočí ze shora. Sníh (na Ukrajině) napadl velice brzo, už v říjnu. Když jsme byli v polovině natáčení jedné scény, začalo hustě sněžit, a já jsem dostal strach: když to takhle bude pokračovat, za chvíli opadají všechny listy a ve filmu nebude správná návaznost. Musel jsem se rozhodnout a po zvážení jsem tu scénu natočil ve sněhu. Jenže už se začala točit dřív, takže jsme museli provést mnoho úprav - ve scénáři, v rytmu natáčení atd. Když se teď podívám na výsledek, cítím, že jsem měl ohromné štěstí. Sníh v té scéně přispěl k dokonalé náladě. Je to osud, někdo tam nahoře se rozhodl, že mi pomůže.

Při natáčení v Pivoňkovém pavilonu jsme museli vystavět velice komplikovanou scénu, abychom zachytili "Hru s ozvěnou" Mei a Lea, ale v bojových scénách, v akci, jsou všechny zvláštní efekty až na druhém místě - hlavní je to citové putování, osud tří hlavních postav. Koneckonců filmy jsou o lidech, ať už jde o jakýkoli žánr. Jde o romantický příběh skrytý v akčním filmu. Jin a Mei spolu strávili pouhé tři dny, ale za tu krátkou dobu byla jejich láska vášnivá a na závěr i tragická. Pro jejich lásku není vysvětlení. Jakmile byste byli schopni ji vysvětlit, už by nešlo o lásku. Možná, že na to, abychom našli skutečnou lásku, stačí tři vteřiny. Třicet let společného žití se nevyrovná takovému splynutí, které je mnohdy mnohem hlubší. Mnoho režisérů přede mnou ztvárnilo podobné příběhy, já jsem se ale snažil popsat, jak se člověk zamiluje, a co všechno je ochoten pro lásku obětovat. Nakonec musíme uznat, že láska je vlastně vrchol schopností lidské duše. (Zhang Yimou)

Režisér Zhang Yimou proslul svými nádhernými citlivými portréty Číny. Spíš než za odborníka na akční film se pokládá za nadšeného studenta tohoto žánru. Už po prvním výpadu do filmů o "Wuxia" (filmy o bojových uměních), kde byl Hrdina nominován na cenu Akademie, Zhang zcela propadl akčním filmům. "Tentokrát už jsem odvážnější a na žánr jsem si zvykl," říká nejvíce opěvovaný čínský režisér, "Dá se říct, že tenhle film je pocta filmům o kung fu." Klan létajících dýk je sice napínavý akční snímek, zároveň ale nese i Zhang Yimouovu známku výjimečné vizuální krásy a strhujícího příběhu. "Nechci natáčet obyčejný bojový film," vysvětluje Zhang, "Chci vyprávět o vášni a zajímavých postavách ... to je můj styl Wuxia filmů. Je to příběh o vášni a lásce. Může to být Wuxia film, ale zároveň i silné a romantické vyprávění o lásce." Přestože Takeshi Kaneshiro je jeden z předních a nejznámějších herců, ze spolupráce s režisérem, jehož práce byla třikrát nominována na cenu Akademie, měl strach. "Bál jsem se, že řeknu něco špatně, nebo že budu dělat chyby, ale Zhang mě vždycky hodně podpořil," říká japonsko-tajwanský herec, "Vysvětlí co chce, a vždycky když ho posloucháte, je to jako kdyby někdo vyprávěl příběh - byl jsem okouzlen, a vždycky jsem přesně věděl, co mám dělat."

I hongkongskou superhvězdu Andy Lau vedl režisérův překvapivý skvělý vypravěčský styl: "Když jsem přijal roli ve filmu, myslel jsem, že tam bude hodně bojových scén, ale pak jsem si uvědomil, že Yimou se snaží o portrét, který jde do hloubky postav a přesně vykresluje jejich povahové rysy ... Zhang Yimou na vás nastaví kameru a ta tak už zůstane. A jestli jste dobří, tak jste prostě dobří. A jestli ne, tak zkrátka ..." Pro Zhang Yimoua otázka, jestli je Lay dobrý, nepřipadá v úvahu. "Je to skvělý herec," říká Zhang, "Dokáže plakat na povel pětkrát za sebou, a to není snadné - a pokaždé je v tom o něco lepší." Zhang Ziyi, už od svého debutu v Zhangově "The Road Home", se Zhang Yimou spolupracovala mnohokrát, a stále ji udivuje režisérova pátravá touha po dokonalém detailu a poetické vypravěčství. V Klanu létajících dýk hraje Zhang Ziyi slepou tanečnici, která není tím, čím se zdá být. Aby se na svou nelehkou roli připravila, žila Zhang dva měsíce se slepou dívkou. "Když jí bylo dvanáct," říká Zhang, "Přišla o zrak kvůli nádoru na mozku. Nejdřív jsem neměla tušení, jak odlišný je svět slepého člověka." Role, kterou Zhang Ziyi ztvárnila, jí také umožnila ukázat své taneční nadání, na kterém pracovala již od svých jedenácti let.

Takeshi Kaneshiro
Cesta ke hvězdám jednoho z nejobsazovanějších mužských herců Asie, napůl tajwanského a napůl japonského původu, Takeshi Kaneshira, začala, když mu bylo patnáct let. V té době si svět všiml jeho talentu, a Takeshi se stal tajwanskou hvězdou popu. Poté nahrál sérii hudebních hitů - počínaje písní "Heart Breaking Night" (1992), až po "Painful Love" (1996). Takeshi Kaneshiro, který plynně ovládá pět jazyků, si rychle získal asijské publikum.
Kaneshirův filmový debut byl film Tony Chinga a Johnnie Toa "Executioners" (1993), ve kterém se objevil jako jakási rádoby pobožná negativní postava, tolik zapůsobil, že až do dneška role zůstává jeho "hlavní" vedlejší rolí, kterou ztvárnil. V dalších 27 filmech hrál Takeshi Kaneshiro hlavní role - včetně té, za kterou získal cenu Zlatého koně a cenu Hongkongského filmového festivalu ve filmu "Chungking Express" (1994) a v "Fallen Angels" (1995).
Rozsáhlá Kaneshirova filmografie je důsledek jeho univerzálního hereckého nadání. Přestože proslul svou špičkovou spoluprací s hongkongskými režiséry, jeho význam přesahuje hranice jeho rodného Tajwanu i Japonska. Tam se mu za jeho propracované výkony (například filmy Johniieho* To a Ka-Fai Waie "Turn Left, Turn Right", 2003, nebo hit japonské science-fiction "The Returner", 2002) stále dostává uznání od kritiky i publika.

Andy Lau
Pěvecké a herecké výkony hongkongské superstar Andy Lau Tak Waha (v roli Lea) z něj učinili jednu z nejlépe placených hvězd Asie.
Andy Lau se narodil v roce 1961 v Hong Kongu, a do programu školení umělců pro televizní vysílání (TVB) se přihlásil v roce 1981. Když úspěšně dokončil vysokou školu, ihned Andy Laua zaměstnali na televizní stanici, kde hrál v pěti televizních seriálech. To mu zaručilo slávu nejen v Hong Kongu, ale také v Singapuru, Malajsii a Tajwanu. Kritiku si získal už v roce 1982 za práci na filmu Ann Hui, který obdržel cenu hongkongské filmové akademie za film "Boat People".
Od té doby patří Andy Lau mezi nejpracovitější hongkongské herce - od roku 1981 do roku 2004 natočil 115 filmů. Andy Lau získal cenu za nejlepší herecký výkon na vytouženém předávání cen Zlatého draka v Tajwanu za příspěvek do Siyuanova "The Unwritten Law" (1986). Za citlivý portrét muže, kterému zbývá 72 hodin života, režiséra Johnnie Toa ve filmu "Running of Time" (1999), si Andy Lau vysloužil cenu za nejlepší herecký výkon na 19. hongkongském filmovém festivalu. Andy Lau byl dvakrát po sobě oceněn cenou za nejlepšího herce roku podle Hongkongské společnosti kritiků, a to za roli ve filmu "A Fighter´s Blues" (2000) a za "Running on Karma" (2004). Tím dokázal svou hereckou všestrannost a citlivou povahu mistrně zvládající a zároveň i vyžadující bojové scény. V roce 2004 byl Andy Lau podruhé za svou kariéru vyznamenán cenou za nejlepší herecký výkon, a to na 23. hongkongském filmovém festivalu ve filmu "Running on Karma".
Andy Lau si předsevzal, že zlepší kvalitu hongkongského filmového průmyslu. V roce 1990 si založil vlastní společnost Teamwork, která měla zvyšovat kvalitu místních herců a poskytovat začínajícím režisérům a hercům příležitost uplatnit svůj talent. Tak získal speciální cenu Swissair / Crossair na mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu - za film hongkongského režiséra Fruit Chana "Made In Hong Kong" (1997).
Kromě svých filmových úspěchů proslul Andy Lau i na asijské hudební scéně. Spolu s Leonem Laiem, Jacky Cheungem a Aaronem Kwokem propůjčil hlas jednomu ze čtyř nebeských králů "Four Heavenly Kings" a v roce 2001 se Andy Lau zapsal do Guinessovy knihy rekordů jako umělec, který získal největší množství ocenění za popovou hudbu. Lau získal za posledních 12 let 292 ocenění, včetně filmové ceny MTV za "Nejuniverzálněji nadaného umělce Asie" (1998).

Ziyi Zhangová

Ve svých 25 letech se může Ziyi Zhangová chlubit nadhledem a intenzívním prožíváním na plátně, které by jí mohl závidět leckterý profesionální herec. V roce 2001 jste mohli Ziyi vidět spolu s Jackie Chanem a Chrisem Tuckerem v trháku Bretta Rattnera "Rush Hour 2". Za tuto roli získala Ziyi filmovou cenu MTV za "nejlepší zápornou postavu". V roce 2003 se Ziyi objevila ve třech filmech. První obsazení Ziyi ve filmu bylo i její první hvězdné obsazení. Ještě neměla vystudovanou divadelní školu, když jí v roce 1998 režisér Zhang Yimou nabídl hlavní roli ve filmu "The Road Home". Snímek se odehrává na úplném počátku čínské kulturní revoluce a jedná se o intimní pohled na první lásku mladé dívky. "The Road Home" byl oceněn Stříbrným medvědem na filmovém festivalu v Berlíně v roce 2000. Po zásadní roli ve filmu "The Road Home" si připisuje Ziyi (společně s mezinárodními hvězdami Choew Yun-Fat a Michelle Yeoh) skvělý výkon za filmu Ang Leeho Tygr a drak (2000). Tygr a Drak byl v letech 2000 a 2001 nominován na neuvěřitelných 125 ocenění. Sama Ziyi se může chlubit 14 nominacemi, ze kterých mimo jiné získala ***Independent Spirit Award v roce 2001 a Cenu torontské společnosti kritiků v roce 2000.

Yimou Zhang

Od svého režijního debutu "Red Shogun" (1987), který získal cenu Zlatého medvěda na filmovém festivalu v Berlíně, si režisér, scénárista a producent Zhang Yimou vybudoval pověst jednoho z nejtalentovanějších a nejvlivnějších režisérů současnosti. Zhang Yimou se narodil v roce 1950 v Číně a vystudoval filmovou vědu na Pekingské filmové Akademii. Stal se hlavním členem Čínské páté generace filmových tvůrců, první skupiny studentů, kteří dostudovali po bouřlivé kulturní revoluci. Zhang vystudoval herectví - hrál ve filmu "Red Shogun" a získal cenu za roli ve filmu "Old Well" (1986) získal ocenění za nejlepší herecký výkon na mezinárodním tokijském filmovém festivalu. Jako režisér získal Zhang Yimou četná ocenění. Je prvním režisérem, který získal uznání Filmové akademie za nejlepší film - když byl v roce 1990 nominován v kategorii nejlepší zahraniční snímek za film "Ju Dou" a za "Raise the Red Lantern" v roce 1991. Byl rovněž nominován na cenu Akademie za film Hrdina (2003). Získal několik nejvyšších ocenění, včetně Stříbrného lva během 44. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách za film "The Story of Qiiu Ju" (1992), dále pak hlavní cenu poroty na 47. mezinárodním festivalu v Cannes za film "To Live" (1994), cenu Zlatého lva na 52. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách za film "Not One Less" (1999), Stříbrného medvěda na berlínském mezinárodním filmovém festivalu za film "The Road Home" (1999) a ocenění Alfreda Bauera za film Hrdina (2003). Hrdina způsobil poprask na 22. předávání cen v Honk Kongu. Získal cenu za nejlepší choreografii, nejlepší uměleckou režii, nejlepší snímek, kostýmy, hudbu, zvuk a vizuální efekty.

Xiaoding Zhao
Vystudoval v roce 1987 prestižní Pekingskou filmovou akademii, obor filmová věda. Zhao natočil svůj první hraný film "Soul of the Thundering Mountain" (1987) ihned po tom, co opustil školu, a od té doby je jeho tvorba velice plodná, natáčí minimálně jeden film ročně. Mezi jeho další počiny patří i filmy, které sklidily uznání kritiky "A Season of Flowers and Rain" (1999) nebo "Subway to Spring".
V roce 2001 začal Xiao Ding Zhao spolupracovat se Zhang Yimouem. Zhao byl ten kameraman s velkým K v Yimouvě legendárním Hrdinovi (2003). Z těch dvou se pak stal úspěšný pracovní tandem, a když začal Yimou pracovat na Klanu létajících dýk, ihned se obrátil na Zhaa, protože si přál, aby se Zhao v jeho novém filmu postaral o kameru.
Xiao Ding Zhao natáčel reklamní kampaně pro několik předních firem - jako jsou Coca Cola, Armaniho parfémy, Toyota, nebo Čínská banka.