Dospělý Štěpán Šafránek už ztratil mnohé ze svého mladistvého elánu. Už nerecituje dívkám básničky a jeho vzdor vůči nejrůznějším šlendriánům má příchuť hořké ironie. Když Kendy natáčí v nemocnici reportáž, sestříhá Štěpánovy odpovědi tak, že vyzní jako výsměch velmi ctižádostivému řediteli nemocnice. Samozřejmě se to neobejde bez následků a Štěpán je vyhozen z práce. Vrátí se do rodného Hradiště a zatímco jeho přátelé, známí a bývalí spolužáci se úspěšně zabydlují ve světě podnikatelských aktivit, on jen s obtížemi hledá vhodné zaměstnání. Svědomí mu brání ve výnosném, leč nemorálním byznysu s lidským zdravím a na zařízení soukromé praxe mu chybí peníze. Setkání s jeho bývalými láskami mu přináší řadu zklamání, jejichž jedinou útěchou je sympatická lékárnice Ute. Poprvé ji potkal na slavnosti místního Sokola, kde asistoval jako lékař, podruhé v lékárně, kam přišel pro léky mamince. Odměřená žena si ho však nepouští příliš k tělu. Jeden z bývalých spolužáků mu sice dohodí skvěle placené místo na soukromé klinice, kde se léčí bohatí pacienti se sexuálními poruchami, Štěpánovi se však taková práce nelíbí a brzy odejde. Odmítne také nabídku krýt koupi polikliniky, ze které chce bohatý podnikatel udělat obchodní dům. A tak raději stále marně shání peníze na vlastní praxi. Nikdo mu nechce půjčit, dokonce ani jeho bývalý řidič Písařík, který je nyní úspěšným léčitelem. Bedřišku, která si ho chce vzít a slibuje mu zařízení praxe z peněz bohatého otce, odmítne, protože už se zamiloval do Ute. A tak jediné peníze, které vydělá, jsou za nápady, kterými zásobuje reklamní agenturu svého bývalého soka v lásce, Emila Nádeníčka. Nakonec ovšem zdá, že i on konečně najde co hledá. Sblíží se s Ute a najde si na inzerát práci lékaře v ústavu pro mentálně postižené děti, která sice není nejlépe placená, ale zato je smysluplná.