fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    

63% 26 hlasů
6.3 10 26
drama / historický / komedie, Slovensko/Česká republika/Polsko, , 108 min., od 12 let
Kinopremiéra v ČR 5.7.2012

Režie:
Herci: , , , , , více...

Ukázka
01:41



Jiří Mádl Vás slyší.
Film režiséra Juraje Nvoty o přátelích, které spojuje i rozděluje režim. Okupace Československa v roce 1968. Adam je radioamatér. Pracuje ve Svazarmu. V následujícím roceu normalizace je jejich oddělení výnosem Ministerstva vnitra sloučené s odborem Státní bezpečnosti. Z radioamatéra sa stáva profesionál. Technický pracovník odposlechů. Jednoho dne zjistí, že odposlouchávají i jeho... Film je postavený na skutečných událostech. Příběh mladého radioamatéra, který se stal středobodem zájmu tajných služeb, vychází z poznatků archivovaných ve svazcích Ústavu paměti národa v Bratislavě. Příběh muže, který poznává sám sebe v kontinuitě času s překvapivým zvratem v závěru, je tragikomedií o heroismu. O úsměvném pohledu na absurditu totalitních režimů.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Vyzdvihl bych skvělou kameru a líbily se mi dialogy, někdy vtipně kruté či smutné. Všechny postavy se mi zdály velmi věrohodně popsané a herecké výkony v hlavních rolích velmi dobré. Musím říci, že mě překvapilo nižší ohodnocení. To už jsem tady zmiňoval mockrát - plytká komedie má proti závažnějšímu a mnohem lepšímu filmu většinou lepší ohodnocení.
Všechny komentáře k filmu 10+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB    Videotéka: přidat si do ní film

O filmu Konfident

obrazek
O příběhu

Thriller Konfident nabízí vzrušující a napínavý příběh střetu jedince s dobře organizovanou státní policejní mocí. Film inspirovaný skutečností vychází z autentických archivních materiálů Ústavu pamäti národa v Bratislavě. Předobraz hrdiny Adama byl radioamatér, který se dostal do centra pozornosti Státní bezpečnost (StB).

Hrdina filmu Konfident Adam pracuje po absolvování základní vojenské služby jako dispečer na sportovním letišti poblíž někdejší západní hranice Československa, kde prožívá i vojenskou invazi v srpnu 1968. Aniž si to tehdy sám uvědomí, právě tam začíná jeho dramatický příběh...

Aby zachránil svou lásku Evu proti represím StB, podepíše „smlouvu s ďáblem“. Stane se profesionálním agentem, jehož prací je odposlouchávat lidi a shromažďovat na ně kompromitující materiály. Brzy ale zjistí, že i on je sledován. Když se pokouší najít odpověď na otázku proč, vrací ho pátrání do doby, kdy se stal na vojně svědkem vražedného rozkazu. Jeho tehdejší velitelé jsou dnes mocnými muži a Adamovo svědectví by bylo velmi nepohodlné. Dokáže Adam přežívat v atmosféře strachu a nejistoty, kde se nedá nikomu věřit? S rostoucími pochybnostmi sílí i jeho touha z toho temného labyrintu uniknout. Útěk však znamená být vždy o krok před nepřítelem. Bude na to mít Adam odvahu?

Režisérská explikace

Hlavním tématem příběhu filmu Konfident je strach. Na hranici slouží mladí vojáci. Jako by hlídali obrovské vězení velikého socialistického „tábora svobody“. Mají strach. Musí plnit rozkazy. I střílet.

Také Adam má strach. Zúčastňuje se celé akce jako radiolokátor. Sice jen odposlouchává, ale kdyby nebylo jeho, narušitele hranice by možná nikdo nezachytil.

Biblický Adam zhřešil. Vydatně mu v tom pomáhala Eva. Také v příběhu Konfidenta je tomu tak. Hrdinova láska a později manželka se také jmenuje Eva. Věčný příběh, věčně aktuální.

Scenárista Ľubomír Slivka svého Konfidenta modeloval na základě studia autentických archivních materiálů. V každém detailu je cítit, že se v zobrazovaném prostředí vyzná. Na rozdíl od Adama vidí mašinérii strachu pod povrch. Stačí okamžik a ten, kdo pronásledoval, se sám stane pronásledovaným. Ten, kdo ohrožoval, je ohrožený. Nabízí se i téma viny a odpuštění. Nic není jednoduché. Hlavně když má postava pravdivě projít obrovským vývojem, uvědoměním, pokáním a činem.

Juraj Nvota (rozhovor)
obrazek
Film je natočený na základě příběhu skutečného člověka. Čím vás zaujal a jak jste vy sám prožíval minulý režim?

Dobrý příběh klade otázky. Ten, který Ľubomír Slivka přinesl z Ústavu pamäti národa, psal, jak se říká, život sám. Samozřejmě že jsme ho všichni pomáhali přetlumočit do filmové řeči. Při tom jsme se dělili na ty, kteří minulý režim zažili, a na ty, kteří se divili. Natáčeli jsme například na bývalém sídlišti ruských okupantů uprostřed rozsáhlého vojenského území na Lešti. V letech 68 až 89 tam žilo okolo pěti tisíc vojáků i s rodinami. Prý tajně prodávali Slovákům benzin a potraviny, aby měli za co pít. Točili jsme také v táboře Vojna u Příbrami, kde zas pět tisíc našich politických vězňů žilo za dvojitým ostnatým plotem na jednom kilometru čtverečním a v nelidských podmínkách těžilo uran pro Rusy. Tam jsme se divili všichni. Jak je možné, že něco takového mohlo existovat?

Jaká byla atmosféra při natáčení?

Film Konfident se točil s přestávkami skoro rok. Za sebe můžu říct, že na každé natáčení jsem se těšil. Bylo nám spolu dobře při práci, ale také po práci. Producentka Katka Vanžurová pokaždé vytvořila dobré podmínky jak pro film, tak pro oddech. Pracovat s kameramanem Janem Malířem je radost. K tomu scenárista, který přijímá zkušenosti herců a vlastně všech zúčastněných, je pro příběh požehnáním. Jednou světlo do řešení detailu vnesla kostýmní výtvarnice Ľubka Jariabková, jindy maskér Juraj Steiner či architekt Peter Čanecký nebo až ve střižně Alois Fišárek. O zábavu na place se staral ostřič Peter Nečas. Pracovat s Ondrou Vetchým, bratry Geišbergovými, Táňou Pauhofovou, Arnoštem Goldflamem, Lubem Burgrem, Jakubem Nvotou, Romanem Polákem, Adym Hajdou, Janem Budařem či v hlavních rolích s Jirkou Mádlem a Michaelou Majerníkovou bylo inspirující. Natáčeli jsme příběh z dob Československa a štáb i obsazení bylo skutečně ve všech složkách československé. Jak během natáčení, tak v postprodukci. Také děkuji polskému koproducentovi a zejména wroclavské skupině Mikromusic za tak vnitřní intenzivní uchopení filmové hudby.

Jiří Mádl (rozhovor)
obrazek
Ve filmu Konfident hrajete muže, který se snaží přežít danou dobu s co nejmenší újmou na vlastním i cizích životech. Čím vás ta role nejvíc zaujala?

Nejvíc mě oslovil způsob hraní, který ta role ode mě vyžadovala. Všechno se odehrává v Adamově hlavě, potažmo očích, nikde jinde moc nesmí, protože on lže vlastně všem, zaměstnavateli i manželce. Pravdu o tom, jak to je, ví jen on sám. Nutilo mě to k minimalismu a prožití. Nedovolím si soudit výsledek, ale během a po natáčení jsem začal být paranoidní, že po mně někdo jde, a hlavně jsem začal trpět velmi silnou insomnií.

Tento způsob „minimalistického hraní“ vyžaduje od herce úzkou spolupráci s kameramanem. Jak se vám spolupracovala se zkušeným a skvělým Janem Malířem?

S Honzou Malířem jsem se potkal poprvé a doufám, že ne naposled. Jsou herci a režiséři, kteří svojí práci dělají váš herecký výkon lepším. Dělal jsem se spoustou dobrých kameramanů, ale nikdy mi žádný nebyl přínosem herecky. Honzu zajímají především herci. Je to génius a rytíř.

Adama, kterého jste ve filmu ztvárnil, se sice nedobrovolně, ale přesto rozhodne pod nátlakem vstoupit do StB. Jak jste se vcítil do doby, ve které se příběh odehrává?

Nejlíp tu dobu opravdu vystihuje výraz „doba temna“. Bylo to zvláštní. Měl jsem pocit, že to lidi muselo hnát do extrémů, někteří se vzájemně odcizovali a někoho to muselo naopak strašně sblížit. Jinak sám vnímám minulý režim jako něco, z čeho se musíme poučit, a naši, ať chceme nebo nechceme, režimem pokřivenou náturu napravit. Zlo plodí zlo a o tom taky náš film je.

Na osudech Adama je možno pochopit, jak se na počátku slušný člověk zaplete do soukolí zla. Stačí malý ústupek, mravní kompromis, osobní zájem (zde na počátku touha pomoci milované bytosti), a cesta do mefistofelovských pekel je otevřena… To je ale už obecnější existenciální téma, které nemusí nutně souviset se zobrazovanou dobou ani tím konkrétním příběhem, že?

Máte pravdu.

V českém filmu vznikly nejméně dva výborné filmy o praktikách StB. Kachyňovo Ucho v roce 1969 a drama Pouta režiséra Radima Špačka. V čem je Konfident jiný než třeba tyto dva snímky?

Pojednává o mladých lidech, kteří nejsou vůbec protřelí životem. Jejich nevinnost, jejich strach a nevyhnutelnost situace je hlavním hybatelem děje. To se ve filmech z této doby ještě neobjevilo. Vždy se jednalo o lidi starší, kteří už měli možnost pár chyb v životě udělat a víceméně věděli, co dělají.

Váš hrdina měl předobraz ve skutečném člověku. Zkoušel jste se od scenáristy Lubomíra Slivky dozvědět něco víc o jeho osudu a nakolik je filmový příběh věrný realitě?

Ano, trochu jsem se poptával, ale nechtěl jsem o tom vědět zase moc. Byl bych tím příliš ovlivněn. Už takhle jsem věděl moc, chtěl jsem jednat přirozeně. Adam Horný nevěděl nic.

Konfident se točil skoro rok a vy tam prakticky nesejdete z plátna. Jak na samotné natáčení vzpomínáte a co vám nejvíc utkvělo v paměti?

Ten pocit absolutní oddanosti práci. Připadal jsem si jako řidič formule jedna, když zajede do boxu. Každý věděl naprosto přesně, co má dělat a snažil se, abych co nejdříve a co nejlépe mohl jet dál.

Vaši filmovou ženu hraje divadelní herečka Michaela Majerníková, která s filmem měla minimální zkušenost? Jak se vám, zkušenému filmovému herci s pestrou filmografií, s touto kolegyní spolupracovalo? Vzpomněl jste si na své první kroky před kamerou?

Pro Míšu to byl sice první film, ale jako herečka už je ohromně zkušená. Snažil jsem se jí občas s něčím málo pomoct, ale viděl jsem, že je pozorná a moc dobře věděla, co hrát. Tak jsem se jí spíš snažil dodávat klid. A byla skvělá. Můj výkon tam do značné míry stojí na tom jejím.

Hrajete ve filmu muže, který se snaží přežít danou dobu s co nejmenší újmou na vlastním i cizích životech. Čím vás ta role nejvíc zaujala?

Nejvíc mě oslovil způsob hraní, který ta role ode mě vyžadovala. Všechno se odehrává v Adamově hlavě, potažmo očích, nikde jinde moc nesmí, protože on lže vlastně všem, zaměstnavateli i manželce. Pravdu o tom, jak to je, ví jen on sám. Nutilo mě to k minimalismu a prožití. Nedovolím si soudit výsledek, ale během a po natáčení jsem začal být paranoidní, že po mně někdo jde, a hlavně jsem začal trpět velmi silnou insomnií.

Postava Adama, kterou jste ve filmu ztvárnil, je mladý muž, který se sice nedobrovolně, ale přesto rozhodne pod nátlakem vstoupit do StB. Jak jste se vcítil do doby, ve které se příběh odehrává?

Nejlíp tu dobu opravdu vystihuje výraz „doba temna“. Bylo to zvláštní. Měl jsem pocit, že to lidi muselo hnát do extrémů, někteří se vzájemně odcizovali a někoho to muselo naopak strašně sblížit. Jinak sám vnímám minulý režim jako něco, z čeho se musíme poučit, a naši, ať chceme nebo nechceme, režimem pokřivenou náturu napravit. Zlo plodí zlo a o tom taky náš film je.

Michaela Majerníková (rozhovor)
obrazek
Hrajete ve filmu ženu mladého estébáka. Čím vás postava nejvíc zaujala a jak jste se k roli ve filmu Konfident dostala?

Oslovila mě castingová agentura, abych přišla na konkurz, kde si Juraj Nvota vybíral představitelku do hlavní role filmu. Nakonec si vybral mě. Postava mě zaujala hlavně tím, v jaké době žije. Minulý režim jsem zažila jako dítě,  a tudíž jsem se nesetkala s problémy v tom dospělém věku, kdy lidé řeší rodinu a zabývají se tím, jestli žijí, nebo nežijí svobodně a jaký dopad to má na jejich život. A Eva je o deset let mladší, než já, to byla také výzva.

Eva, kterou jste ve filmu ztvárnila, je mladá žena, jejíž otec emigroval do zahraničí, a proto ji nechtějí přijmout na vysokou školu. Její přítel Adam jí chce za každou cenu pomoci a to je jeden z důvodů jeho rozhodnutí pracovat pro StB. Jak jste se vcítila do doby, ve které se příběh odehrává?

Jak jsem už říkala, tento režim jsem jako dítě nemohla vnímat v celé míře, ale moji rodiče ho zažili naplno a doteď cítím, jak jsme jím všichni Slováci postižení. Když se slovenští i čeští filmaři k této době často vracejí, myslím, že i dnešní generace si může jakž takž udělat obrázek. Byla to náročná doba, hlavně pro lidi, kteří se povahově nedokázali ztotožnit s tak velkou nesvobodou a lží. Moje postava je odvážná a milující. A to se mi na ní velmi líbilo.

Arnošt Godlflam (rozhovor)
obrazek
Hrajete ve filmu roli spisovatele/kopaničáře Arnošta, kterého odposlouchávají tak, aby o tom věděl, a on i přes to nadále řeší věci spojené s disidentstvím.

Ačkoli jsem nebyl disident, byl jsem s nimi občas ve styku, protože jsem režíroval (i svoje hry) a hrál jsem v HaDivadle, které oni navštěvovali a měli docela v oblibě, a HaDivadlo tehdy - rozhodně i proto - nebylo u vrchnosti oblíbeno. A tak jsem byl také volán k výslechům a měl občas problémy a někdy jsem se i bál.

A jaká byla celková atmosféra natáčení?

Natáčení bylo krásné, v krásné krajině, všichni kolegové i štáb byli moc milí a příjemní a taky pan režisér a kameraman byli na mě hodní. Jestlipak jsem si to vůbec zasloužil?  

Jak jste vy prožíval vpád vojsk Varšavské smlouvy, jak s odstupem času vnímáte minulý režim?

Hlavně že je to pryč, myslel jsem, že to nikdy neskončí! Ale skončilo a já mám od té doby naštěstí hodně práce, píšu, režíruju, točím, dokonce i pedagogicky působím a občas cestuju, dokonce i na Slovensko! Takže pro mě je to docela dobré.


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Pondělí 20. 10. 2014 Svátek má Vendelín
    Vyhrávej v casino.cz   Ušetři na UkažSlevy.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz