Celosvětové obliby animovaných filmů si všimli už i naši tvůrci, kteří si pro tuzemské diváky připravili historicky první český animovaný celovečerní 3D snímek „Kozí příběh“. Příliš se však neradujme.  
 
Do středověké Prahy přijíždí Kuba (Matěj Hádek) a jeho mluvící koza (Jiří Lábus) s dodávkou vajíček na stavbu Karlova mostu. Hned na staveništi se však Kuba zakouká do kypré Mácy (Mahulena Bočanová) a rozhodne se v hlavním městě zůstat. Staré heslo „bez peněz do hospody nelez“ ale platí v každé době a tak si Kuba musí najít práci. Po dlouhém hledání nastoupí jako řezbář k Mistru Hanušovi (Petr Pelzer), který právě dokončuje sestrojení důmyslného mechanického srdce Staroměstského orloje. U učeného profesora Hanuše studuje i Matěj (Michal Dlouhý), student s jednou kapsou prázdnou a druhou vysypanou. Podlehne pokušení získat snadné bohatství, jenž se skrývá v tajuplném Faustově domě? Vítejte ve staré Praze, její legendy znovu ožívají…  
 
Ačkoliv jste dost možná jméno Jan Tománek nikdy předtím neslyšeli, díky „Kozímu příběhu“ se to změní. Tento animátor a režisér totiž vstupuje do českých filmových dějin jako muž stojící u zrodu prvního počítačově animovaného 3D filmu s poctivou osmdesátiminutovou stopáží. Uznání si zaslouží i proto, že film dal dohromady i v dosti omezeném počtu a rozpočtu. Správně ale tušíte, že očekávat něco kvalitou srovnatelného s produkty studií Pixar, nebo Dreamworks by bylo dost naivní. Je proto jenom dobře, že se tvůrci rozhodli jít vlastní cestou, nekopírovat zahraniční vizuální trendy a vzít film za „svůj konec“. To se určitě podařilo, minimálně výtvarno je opravdu svérázné (i když vypadá tak trochu jako z počítačové hry) a i z hlediska animace si užijeme efektivních průletů, rozhledů po krajině a dalších ozdůbek. Pozornému oku však neunikne sem tam nějaký ten „bug“ (postavy hovořící samy pro sebe, opakující se sekvence, horší synchronizace obraz/zvuk, případně některé nedoostřenosti), a nepříliš zdařilé pokusy o téměř Burtonovské zakřivení perspektivy, které snímku spíše škodí, než pomáhá. Na druhou stranu, jedná se o první českou vlaštovku, a tak může divák shovívavě přimhouřit oko.  
 
Technické či technologické nedostatky by tvůrcům leckdo odpustil, kdyby se u filmu bavil. To se však pravděpodobně nestane. „Kozímu příběhu“ totiž chybí atmosféra (objeví se pouze na chvilinku ve Faustově domě), pořádné charaktery a vtip (přímočarým, ošuntělým a notně prošedivělým legráckám se zasmějí snad jen děti na prvním stupni ZŠ). Koza až příliš připomíná otravného (ovšem několikanásobně zábavnějšího) Oslíka ze Shreka, děj je plný zbytečných odboček, slepých uliček, nedotažeností (proč Máca v noci chodí krást hřebíky na hřbitov, jak se podařilo Matějovi tak snadno utéct čertovi etc.), a pokud se těšíte na znovuoživení pražských pověstí, budete zklamáni. V podstatě nezábavný příběh je spíše pokusem tvůrců propojit a smíchat co nejvíce legend o hlavním městě do jedné zmatené směsi a vyplnit tím hodinu a dvacet minut filmu. Navíc mimopražským mohou vadit neustálé povzdechy nad tím, jak je ta naše matička Praha krásná.  
 
Ano, pravdu by měl ten, kdo by říkal „nač tak přísné hodnocení - je to přeci jen pohádka pro děti“, ovšem na druhou stranu – pochopí dětské publikum četné „dospělácké“ narážky? Téměř mileneckou žárlivost kozy? Navíc těm mladším by všudypřítomný alkohol, prostitutky, hospodské scény a nepotrestané zlo asi správný příklad nedal. Malým dětem může „Kozí příběh“ připadat drsný (zejména kvůli oběšeneckému konci), a ty starší už zase nebude bavit. Před finálním ortelem se ještě zastavme u audio složky, které vévodí skvělá hudba a kterou nekompromisně sráží průměrný dabing.  
 
Takže závěrem - je rok 2008 a my žijeme ve světě moderních technologií. Ani ty nejnovější počítače, techniky a programy, na kterých vznikal Shrek, či část Pána Prstenů však nestačí k navázání na tradici skvělých animovaných výtvorů zlatých českých (loutkářských, kreslířských a jiných) ručiček, dokud nebudou mít za sebou silný příběh a dobře zvládnutý scénář. „Kozí příběh“, prvotina mezi celovečerními českými 3D filmy, je toho bohužel jasným důkazem.