Pohádkový příběh o krásné, ale velice namyšlené princezně Anně, která si tropí kruté žerty z každého svého nápadníka - žádný jí není dost dobrý a hezký. Jejímu otci králi dojde jednoho dne trpělivost a Anna je donucena ke sňatku s ošklivým žebrákem. Život v chudobě, těžká práce a nakonec i láska dají princezně tvrdou lekci: naučí ji milovat člověka ne podle vzhledu, ale podle jeho duše... Na dvoře krále Michala hraje skupina komediantů. Předvádějí scénku, v níž si hloupá, zlá a pyšná princezna vybírá ženicha: nikdo jí ale není po vůli, pro každého má jen slova ponížení a pohrdání. Nakonec vždy nechá adepta na ženění potupně vyhnat. Až se to královně, Michalově matce, zdá divné: že by se vůbec někdo mohl takhle chovat, pohrdat city a být tak zlý? A tu jí principál řekne, že takové princezna skutečně existuje. A žije nedaleko, hned v sousedním království. Je to princezna Anna, dcera krále Matouše. Od té chvíle nemá Michal stání: i s celou divadelní společností se vypraví do sousedního království... Když poprvé spatří krásnou princeznu, nemůže uvěřit, že by mohla být zlá a pyšná. Hned se o tom ale přesvědčí: zatímco král Matouš ho vítá jako milovaného syna svého souseda, který už bohužel není mezi živými, Anna se k němu zachová stejně jako ke všem ostatním: prostě a jednoduše ho vyhodí. To už ale král nesnese: pohrozí dceři, že buď si vezme Michala, nebo dostane prvního žebráka, který ráno překročí most vedoucí do hradu. Ale i žebráci náhle zmizí, i oni mají strach ze zlé princezny. Pak se ale přece jen jeden najde: bědný a kulhavý, neustále si zakrývající obličej, popálený při požáru. Anna se nejprve domnívá, že jde jen o hloupý žert, ale ani se nenaděje a ocitne se s nuzákem na druhém břehu řeky, v polorozpadlé chajdě, kde žebrák na hrnčířském kruhu vyrábí nádobí, které pak na trhu ve městě prodává. K chajdě často zajíždí krutý správce, který na poddaných vyžaduje peníze. Když nemohou zaplatit, nelítostně je vyžene z jejich bídných chaloupek. Anna se marně snaží vrátit domů, převozník má zakázáno ji převézt zpět. Nezbývá jí tedy než zůstat a pracovat bok po boku s žebrákem... Ten se jednoho dne zle roznemůže, kašle a zdá se, že je u konce sil. Anna se tedy nabídne, že s nákladem hliněného nádobí půjde do města sama. Tam jí ale projíždějící vůz všechno nádobí rozbije a dívka se vrací domů s prázdnýma rukama. A tam vidí, jak zlý správce žebráka, který nemá čím zaplatit, vsadí na žebřiňák a odváží do vězení. Anna se vypraví do města, aby byla co nejblíž svému žebrákovi. Kdysi zpupná, zlá a pyšná dívka se pomalu začíná měnit.