Natáčení filmu Král zlodějů je spletitý příběh sám o sobě. Režisér Ivan Fíla nosil v sobě tuto tematiku téměř deset let, scénář napsal již v roce 1992. Inspirovaly ho skutečné příběhy a osudy dětí zapojených do organizovaného zločinu, se kterými se setkal v Itálii a Německu začátkem 90. let. "Obchod s dětmi z Albánie, Ruska, bývalé Jugoslávie a Ukrajiny je evropský fenomén. Tyto děti jsou ve všech velkoměstech - v Praze, Paříži, Berlíně, Miláně. Když se s nimi setkáš a posloucháš jejich příběhy, je scénář prakticky hotový. Zbývá jen vybudovat charaktery a pokusit se tuhle syrovou realitu převyprávět alespoň trochu lehčí formou. Aby se lidé na konci smáli i plakali a aby se potom, když se s takovými dětmi lidé setkají, dívali na ně jinýma očima", říká Ivan Fíla. Král zlodějů se začal natáčet koncem srpna roku 2000 na Kladně pod hlavičkou německé produkční společnosti Lichtblick. V polovině prosince skončilo natáčení v Berlíně a štáb se přesunul do Prahy, jenže práce na filmu byly zastaveny. "Zbývalo ještě čtrnáct natáčecích dnů a producentka přišla s tím, že došly peníze. Snažila se mě přesvědčit, abych film sestříhal z toho, co se stihlo natočit, což jsem odmítnul," vypráví režisér, který zjistil, že producentka penězi na jeho film pokryla dluhy z předchozích projektů.

Ivan Fíla udělal ukázkovou videokazetu s pracovním sestřihem, protože tu byla určitá možnost získat investory například na festivalu v Cannes: "Napsal jsem asi 700 dopisů, jezdil jsem s kazetami po celé Evropě i Americe. Podařilo se mi sehnat několik zájemců, kteří by byli ochotni doplatit zbytek filmu, ale nebylo možné se domluvit s producentkou, chtěla strašně vysoké odstupné. Neměl jsem přístup k negativu filmu, který zabavili věřitelé v Berlíně a Praze. Navíc jsem se děsil toho, že dětští herci vyrostou, pak bychom to mohli zabalit definitivně. Zachránit nás mohl jen zázrak." Depresivní situace se zlomila až na karlovarském festivalu, kde se Ivan Fíla setkal s producentem Rudolfem Biermannem. Režisér mu dal vizitku a kazetu s filmem jako stovce lidí před ním: "Za dvě hodiny mi volal, že ten film chce dodělat, ihned začal jednat s německou producentkou, během měsíce došli k jakési shodě a mohlo se začít točit." Král zlodějů se stal slovensko-česko-německo-francouzsko-rakouskou koprodukcí. Herce našel režisér v různých koutech světa. Carusa hraje Jugoslávec Lazar Ristovski, který zářil v Kusturicově Undergroundu (1995), jeho partnerku německá herečka Katharina Thalbachová známá třeba z Plechového bubínku (Die Blechtrommel, 1979). Dětské herce, Jashu Kultiasova a Yulii Khanverdievu, objevil v Petrohradě Mykola Heiko. "Taky se o děti stará při natáčení, stejně jako pečoval o Andreje Chalimona, kterého přivedl Honzovi Svěrákovi na Kolju," vysvětluje režisér a dodává, že se ve filmu bude mluvit německy a částečně rusky. Hrají tu Turci, Íránci, Kurdi, ale žádný Čech, domácí barvy bude v titulcích zastupovat především kameraman Vladimír Smutný.

Lazar Ristovski
Narodil se 26. října 1952 v Srbsku. Po skončení pedagogické školy absolvoval katedru herectví na fakultě dramatických umění Univerzity v Bělehradě. Hrát začal už během studií a dodnes účinkoval v přibližně 2000 divadelních titulech, ze kterých mnohé dosáhli 200 až 300 repríz. Ztvárnil také hlavní role ve více než 30 filmech, televizních seriálech a inscenacích. Pracoval s renomovanými režiséry - např. s Jiřím Menzelem na Shakespearovu Hamletovi. V posledních letech se věnuje zejména filmu a jeho nejznámější rolí je Crni v Kusturicově kultovním filmu Underground (1995) oceněném Zlatou palmou na MFF v Cannes. Své filmové působení však rozšířil i na režii, scenáristiku a produkci.

Yasha Kultiasov
Ideálního představitele malého, artisticky zdatného chlapce Barbu našel v petrohradské cirkusové škole zkušený Mikola Hejko, který už pro Jana Svěráka objevil "Kolju" Andreja Chalimona. Desetiletý Yasha Kultiasov podal ve svém prvním filmu, ve kterém ho čekaly nejen fyzicky, ale i psychicky a emocionálně nesmírně těžké scény, skvělý výkon. Neplánované dvouleté přerušení filmování si vzal osobně a rozhodl se, že přestane růst, dokud film nebude hotov a svého hrdinu dohrál až do konce. V současnosti žije v Petrohradu, přestal se však věnovat akrobacii, přesedlal na fotbal a trénuje na brankáře. Zajímá se také o počítače.

Julia Khanverdieva
I když filmová sestra malého Barbua - Yashu Kultiasova navštěvovala stejnou cirkusovou školu, obě děti se před filmováním nepoznaly. Představitelka Mimmy Yulia Khanverdieva podstoupila kvůli Králi zlodějů šestiměsíční tvrdý cirkusový výcvik při kterém projevila velké nadání. Když po půlročním tréninku předvedla před kamerou akrobatické kousky skutečné "hadí ženy", odborníci nevěřili, že to předtím nikdy nedělala. I Yulia ale po dokončení filmu skončila s trénováním a cirkusové umění ji přestalo zajímat. Svou pozornost a nadání zaměřila na tanec - v současnosti se věnuje modernímu baletu a studuje na známé petrohradské baletní škole. Honorář za tento film využila právě na zaplacení školného na této prestižní škole.

Katharina Thalbach
Přední německá divadelní, filmová a televizní herečka se narodila 19. ledna 1954 v Berlíně. Pochází z umělecké rodiny - matka Sabine Thalbach byla herečka a otec Benno Besson režisér. V divadle, televizi a ve filmu začala hrát dětské role už jako čtyřletá. Herecké profesi se věnují i její dva bratři. Katharina Thalbach patřila k nadějným a obsazovaným hereckým talentům v bývalé NDR. V roce 1974 dabovala Magdu Vašáryovou ve zfilmování Goetheho díla. V roce 1976 přesídlila do západního Berlína poté, co její tehdejší manžel Thomas Brasch patřil k režimem perzekuovaným autorům. V úspěšné herecké kariéře v divadle a ve filmu pokračovala i v západním Německu. Toho času si zahrála i ve známých oscarových filmech Plechový bubínek (Die Blechtrommel, 1979) a Sophiina volba (Sophie's Choice, 1982). Od konce 80. let působí i jako divadelní režisérka. Žije v Berlíně a její jediná dcera Anna, která začala stejně jako její matka s herectvím už v dětství, patří k obsazovaným mladým herečkám a v retrospektivních sekvencích hrála roli své matky za mlada i ve filmu Král zlodějů.

Ivan Fíla
Narozen roku 1956 v Československu a filmové zkušenosti získal v zahraničí, zejména v Německu. Na prvním svobodném MFF v Karlových Varech v roce 1990 byl v sekci Exilová tvorba uveden jeho celovečerní dokument Kroky v Labyrintu. Dále se režijně podílel na seriálu televize ZDF Hitler - eine bilanz a na poli hraného filmu velice úspěšně debutoval snímkem Lea,který získal ocenění na mnoha mezinárodních festivalech a byl nominován na Zlatý glóbus.

Rudolf Biermann
Narodil se 20. dubna 1958 v Trenčíne. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Bratislavě, hned po skončení studia byl zaměstnán ve Filmovém studiu Koliba jako asistent produkce. Poté působil ve funkci vedoucího produkce a v roce 1990 jako obchodní ředitel. Od roku 1990 je samostatným filmovým producentem. Kromě toho pracoval v letech 1995 - 1999 jako generální manažer MFF v Karlových Varech. Vlastní a řídí společnosti Charlie's Bratislava a IN FILM Praha.

Michael Kocáb
Známý český hudebník, zpěvák a skladatel se narodil 28. července 1954 v Praze. Vystudoval pražskou konzervatoř a v 80. letech se prosadil se skupinou Pražský výběr, která určovala vývojovou linii českého rocku. V tomto období (1980 - 1987) se věnoval i skládání filmové hudby. Po roce 1989 se nakrátko vydal na politickou dráhu - byl spoluzakladatelem Občanského fóra, poslancem federálního parlamentu a předsedou parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk z ČSFR. V roce 1991 odešel z politiky a věnoval se podnikání. Od roku 1996 se opět vrátil k hudbě a v posledním období je opět činný i v oblasti kinematografie.