San Francisco, rok 1957. Báseň Allena Ginsberga Kvílení se stává předmětem soudního líčení pro údajnou obscénnost. Podle strážců veřejné morálky je „neamerická“, protože otevřeně zpodobňuje homosexualitu a užívání drog.

Děj filmu se skládá z několika vzájemně propletených linií, v nichž se odráží nejen reakce americké společnosti na nejslavnější dílo beatnické generace, ale i bouřlivý Ginsbergův život a jeho snaha najít co nejautentičtější umělecké vyjádření bez ohledu na konformní morálku a touha uniknout halucinogenní realitě.

Pro českého diváka je zajímavá rovněž skutečnost, že osm let po slavném procesu se kultovní básník dostal do obdobných potíží i v tehdejším Československu: poté, co byl při své návštěvě Prahy zvolen králem Majálesu, ho zatkla StB, byl obviněn z „kažení mládeže“ a deportován na letiště. Film Kvílení je vhodným a inspirativním doplňkem kapitoly světová literatura.

V roce 1957 se u soudu v americkém San Franciscu ocitla jedna z klíčových knih literatury 20. století - snímek Kvílení popisuje právě tento důležitý moment střetu dvou světů. Příběh filmu se skládá ze tří proplétajících se dějových linií: samotný proces, přelíčení s Allenem Ginsbergem a báseň samotná ztvárněná prostřednictvím animovaného filmu Ginsbergova spolupracovníka Erica Drookera s hudbou Cartera Burwella. Inovativní forma celého filmu se snaží navázat na výjimečnost Ginsbergova literárního textu.

Proces s Allenem Ginsbergem analyzuje témata, která jsou aktuální i dnes: pokus o definici obscenity, hranice svobody uměleckého vyjádření a povahu umění jako takového. Jako advokát vystupuje v procesu Jake Ehrlich, který byl profesionálním advokátem umělců a celebrit. Jeho protějškem je prokurátor Ralph McIntosh, který se snaží dokázat obscenitu a zvrácenost textu, kterému vlastně sám nerozumí. Svědky obžaloby jsou učitelka angličtiny, která považuje Kvílení za škodlivý text a dále pak univerzitní profesor, který naprosto přesně ví, co je dobrá a co špatná literatura. Jako svědci obhajoby vystupují umělci a intelektuálové, pro něž je Kvílení vrcholným uměleckým dílem. Předsedající soudce Clayton Horn však nakonec přijde s překvapivě patetickým rozhodnutím...

Živé flashbacky zachycují mladého Ginsberga při psaní básně, přičemž je kladen důraz na osobní boj umělce a osvobození jeho vlastního já. Samotný text pak ožívá v pulzující animaci zobrazující imaginární cestu do mysli a duše umělce.