Lásko moje, kde jsi?

Informace Komentáře Obsazení Hodnocení Videoukázka Fotky

Lásko moje, kde jsi? Je krásná, je rozmarná a hledá to, co každá žena: ideálního muže! 52% 202

52%	202 hlasů

Přehrát ukázku

Zobrazit fotky

Komedie / romantický, Francie, 2003, 102 min., od 12 let
Je reste!
Kinopremiéra v ČR 23.9.2004 s titulky, DVD od 11.4.2005 SPI

Sdílet

Je krásná, je rozmarná a hledá to, co každá žena: ideálního muže!
Francouzská romantická komedie o krásné a rozmarné ženě Marie-Dominique, která se rozhodne opustit svého stále zaneprázdněného, nudného a sebestředného manžela Bertranda a vrhne se do náruče nové ideální lásce, která má všechno, po čem žena touží. Antoine, ideální muž, o kterém se nám může jenom zdát. Opravdu jen zdát! Romantika a idylka se začíná rozpadat, když se opuštěný manžel a současný "dokonalý" milenec stanou nejlepšími přáteli a až nápadně se sobě začnou podobat. Navzdory jejich pevnému přátelství začnou bojovat o přízeň krásné ženy.
Co se stane? Pro kterého se Marie-Do rozhodne? A co takhle nějaký třetí?
Uprav informace o filmu

Režie: Diane Kurysová
Herci: Sophie Marceauová, Vincent Perez, Charles Berling, Pascale Robertsová, François Perrot, více...

Komentář k filmu Jedná se o francouzskou romantickou komedii. Jako hlavní téma tu je manželský trojúhelník. Krásná žena má za manžela velmi pracovně vytíženého muže. Jelikož se Bertrand moc nestará o její potřeby (ale spíše o svoje), Marie si najde "ideálního" milence. Teď se konečně děj odehrává trochu neočekávatelněji - manžel a milenec se stávají kamarádi. Koho si Marie vybere se dozvíte na konci filmu. Herecké výkony jsou v celku dobré.
Všechny komentáře k filmu 4 + Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMA

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka Videotéka: přidat si do ní film

O vzniku filmu

Manželský trojúhelník je odjakživa vděčným filmovým tématem a uvolněný přístup Francouzů k mezilidským vztahům umožňuje natočit příběh tak, jako by si jiní netroufli. Scénáristka Florence Quentionová napsala scénář a producent Alain Terzian ho nabídl mladé režisérce Dianě Kurysové, která do této doby točila pouze své vlastní scénáře, ale zdála se mu vhodnou režisérkou pro tak ženské téma a vtipně napsaný scénář.

Diane Kurysová říká na účet Alaina Terziana: "Alain mi zavolal a zeptal se mě, zda bych nechtěla zrežírovat film, ke kterému jsem nepsala scénář. Scénář jsem si přečetla a připadal mi tak vtipný, že jsem si ho dovedla představit jako výborný film. Obvykle si píši scénáře sama, vždy začínám s příběhem, který je mi blízký nebo inspirovaný lidmi, které znám. Scénář byl pro mě takovou výzvou, že jsem neváhala, hned mi byl jasný jeho potenciál. Při natáčení jsem se cítila svobodnější než dříve, asi protože tentokrát jsem měla možnost nazírat na situaci očima diváka. Vznik filmů vnímám jako porod dítěte, často velmi bolestivý, ale tentokrát to bylo bezbolestné početí. Florence Quentinová za mě odnosila dítě a já jsem přišla k hotovému. Měla jsem jen dát dohromady ingredience - a jaké ingredience! Sophie Marceau, Vincenta Pereze a Charlese Berlinga. Tým snů!"

Natáčení filmu trvalo pouze deset týdnů v Paříži a okolí, dále v městečku Blonville v Normandii. Na place panovala přátelská a tvořivá atmosféra, kterou si pochvalovali jak herci tak i štáb.

Režisérka Diane Kurysová o natáčení říká: "Toto natáčení bylo pro mě velmi nové v tom, že jsem hercům dala velký prostor k improvizaci. Je to má první komedie a uvědomuji si, že všechno je lehčí, když diváka chcete rozesmát, a i herci jsou tím pádem na place uvolněnější. Když není vše předně předem dané a určené, režisér je více otevřený a připravený na to, co mu herec nabízí. Když chcete, aby Vaši herci dokázali přijmout vaší představu, musíte být připraveni udělat totéž. Tento film byl pro mě návratem k radosti z natáčení a po dlouhé době je to film, na který se ráda podívám." Režisérka při samotném natáčení pozměnila závěr filmu a natočila konec, který se jí nejvíce líbil. "Konec v původním příběhu byl sice realistický, ale zdálo se mi, že určitým způsobem tlumí celkové vyznění filmu. Těsně před začátkem natáčení jsem dostala daleko bláznivější a hlavně optimističtější nápad, jak zakončit film, při kterém použiji postavu Antionea jinak. Líbí se mi, jak příběh znenadání vybočí z očekávané linie a sprostí se konvencí. Jako by se postavy osvobodily a vymkly se tomu, co všichni čekají. Ale nakonec "Lásko moje, kde jsi?" je film, který holduje triumfu lásky nad vším ostatním, vždyť se jedná o romantickou komedii."

Producent Alain Terzian říká ke své práci: "Mojí úlohou je dát dohromady talentované lidi, kteří vytvoří film, Od té doby, co mi Florence Quentinová představila hlavní myšlenku "Lásko moje, kde jsi?", jsem si nedovedl představit v roli Marie-Do nikoho jiného než Sophie Marceau. Sophie je výjimečná herečka. Má úžasný vztah s publikem, je mu blízká, má jednoduchost přítelkyně a charisma královny. Je nejjasnější hvězdou tom nejlepším slova smyslu. Potřeboval jsem někoho, kdo vystihne podstatu příběhu. V tomto přesvědčení jsem chtěl nastolit směr naší práce." Diane Kurysová dodává: "Až doposud jsem Sophie osobně neznala, objevila jsem ji až při natáčení tohoto filmu. Je to úžasná žena a vynikající herečka. Hrát komedii je pro ni přirozenost, miluje své povolání a má z toho radost. Nemůžete uniknout jejímu šarmu a kráse, jako herečka dokáže všechno a ničeho se nezalekne a v každé situaci a v každém dialogu je úplně doma."

Alain Terzian na konto režiséry říká. "Diane vždy ví, jak pracovat s herci a jak je přesvědčivě umístit do duchu doby příběhu. Miluje své postavy, ví, jak je natočit a jak přivést do prostoru, který je blízký publiku, protože se tam samo poznává. I když námět filmu je v podstatě vážný a nachází v naší společnosti silné echo, je ztvárněn odlehčeným komediálním způsobem. Diane si dokáže zachovat optimistický charakter při natáčení i v těch nejtěžších situacích. Ve filmu "Lásko moje, kde jsi?" se mi líbí, že je nazíraný z ženského pohledu, příběh je veden ženskou hrdinkou. Muži se v podstatě jen brání a podvádějí, ačkoliv jsou tak šarmantní, nevycházejí z tohoto příběhu jako hrdinové, ale jako lidé. Jen ženy nám dokážou odpustit, to čím jsme. Jsem přesvědčený, že ženy jsou moudřejší, věrnější a daleko odvážnější než my muži.

O hercích

Sophie Marceauová

Sophie Marceau, vl. jm. Sophie Maupusová, se narodila 17.11.1966 v Paříži. Je jednou z nejpopulárnějších francouzských hereček, kterou není třeba představovat. S Vincentem Perezem se setkali již při několika natáčeních. Jako mladou manekýnku ji objevil režisér Claude Pinoteau, kterou obsadil do titulní role dospívající dívky jménem Viky v komediích o generačních konfliktech Večírek a Večírek 2 (César 1983 pro hereckou naději). Další uznání a popularitu jí přinesla úloha aristokratické dcerky Madeleine de saint Ilette, do které se zamiluje francouzský důstojník (G. Depardieu) odvelený do severoafrické kolonie, v adaptaci románu Louise Gardela Pevnost Saganne. Obrat v její kariéře nastal poté, co se seznámila s režisérem Andrzejem Zulawskim, který zaujal místo nejen v jejím soukromí, ale poskytl jí roveň zajímavé herecké příležitosti ve svých kontroverzních dílech. V roce 1991 debutovala také na divadle, kde se představila jako hrdinka dramatu Jeana Anouilha Euridika a svým výkonem si vysloužila Moliérovu cenu.

Vincent Perez

Narodil se 10. června 1962 ve švýcarském Lousanne. Po studiích na pařížské konzervatoři V Paříži si vyzkoušel herectví v televizi a v roce 1990 se prosadil díky roli Christiana po boku Gérarda Depardieua režisér Jean Paul Rappeneau ve snímku Cyrano z Bergeracu (Cyrano de Bergera), za kterou byl nominován na filmovou cenu Césara. V dramatu Indočína (Indochine, 1992) si zahrál s francouzskou hvězdou Cathrine Deneuve. Se Sophie Marceau se setkal poprvé v komedii Fanfan (1993) režiséra Alexandra Jardina, kde předvedl svůj komediální talent.

O tvůrcích

Diane Kurysová
Dcera ruských přistěhovalců se narodila v Londýně a po rozvodu rodičů žila s matkou v Paříži. Rozvod rodičů na ní měl velký, hluboký vliv, který se pro ni stal zdrojem inspirace k natočení několika filmů. Začínala jako herečka, později se začala věnovat psaní scénářů, kde se pak sama ujala režie. Na svém kontě má takové filmy jako Mentolová soda, Molotův koktejl, Zamilovaný muž, Po lásce a mnoho dalších snímků. Pro našeho diváka je režisérka známá životopisným filmem Děti století (vydaný pouze na VHS) mapující vášnivou lásku mezi Georges Sandovou a Alfredem de Mussetem ve strhujícím podání Juliette Boninche a Benoit Magimela.