Po návratu z Východní Afriky si učitelka stěžuje na chování malého Lorenza. Po několika vyšetřeních to vypadá, že Lorenzo je jen hyperaktivní. Jeho agresivita se však stupňuje, a tak dojde na podrobnější vyšetření - ta ukáží, že se jedná o vrozenou poruchu metabolismu, způsobující nezvratnou degeneraci mozku a nakonec i smrt. Lékaří ho léčí konzrvativními metodami, chlapcův stav se však stále zhoršuje. Rodiče odmítají dát syna do ústavu a pečují o něj doma. Oba začnou studovat různé odborné medicínské materiály, až narazí na trochu nadějnou informaci. Přes nedůvěru odborníků seženou Lorenzovi čistou kyselinu olejovou v jedlé formě a začnou ji Lorenzovi podávat. V té době již chlapec neslyší, nemluví, nevnímá a nehýbá se, nepřijímá potravu, a navíc trpí silnými záchvaty. Jeho stav se po podávání kyseliny pomaloučku začíná zlepšovat, pak se pozitivní proces znovu zastaví. Otec už chce vše vzdát, ale matka pátrá v literatuře dále. Nakonec najde zmínku o způsobu, který se používá k léčení zvířat, na člověku nikdy zkoušen nebyl. Na vlastní riziko se rozhodne vyzkoušet i tuto metodu...