Je zvláštní, jak některé podružné okolnosti mohou změnit tvář filmu a jeho působení na diváky. Čtenáři Nabokovovy předlohy (musím doznat, že k nim nepatřím) považují film za vyměklý, protože Lolitin věk byl zvýšen na 15. Já si myslím, že to není na škodu. Erotická fascinace dítětem by díky filmové konkretizaci asi vyzněla jako samoúčelná provokace a takovou je příliš snadné bez váhání odsoudit a pustit z hlavy. Sue Lyonová ale působí jako zralá duše, chladně obchodující s vnějšími atributy své mladistvosti. Filmu to ušetřilo spoustu vysvětlování a divákům připravilo nejedno morální dilema. Copatá blonďatá teenagerka, krutě a vědomě pokořující starého poblázněného chlapa? Na druhé straně, není zvrácené soucítit s pedofilem? A co soudit o třetí straně trojúhelníku, Lolitině matce, koketní manipulátorce a zároveň oběti cizí manipulace? Opravdu nevěřím, že rozporuplné emoce, které postavy vyvolávají, by se mezi ně dělily rovným dílem, kdyby Lolitě bylo 12. Ale můžu se mýlit. Stanley Kubrick měl původně trochu jinou představu a nejskandálnějším esem v jeho rukávu mělo být obsazení Caryho Granta do role Humberta Humberta. Grant, sužovaný od 50. let zvláštní paranoiou, si připadal příliš starý i vedle 0 26 mladší Audrey Hepburnové. Postupně proto odmítl hlavní mužské role v Prázdninách v Římě, Sabrině a Odpolední lásce. V Šarádě si s Audrey zahrál až po změnách ve scénáři, které z její postavy udělaly usedlou dámu. Tudíž není těžké domyslet, proč odmítl roli v Lolitě. 43letý rozdíl by byl moc. Tak jsme přišli o možnost vidět ho bok po boku Petera Sellerse (měli leccos společného, například vášeň k Sophii Lorenové, nenávist k Blaku Edwardsovi a jednoho nadšeného fanouška z Brna) a v potenciálně nejujetější roli jeho života. Díky jeho odmítnutí se ovšem mohl vrýt do filmové historie výborný James Mason. Herec, který mimochodem nahradil Granta už ve filmu Zrodila se hvězda (1954). Humbert prakticky neopustí plátno a charismaticky nevyzpytatelný Mason v této roli vyvolává škálu nestálých emocí, od odporu po soucit. Z 13 Kubrickových filmů jsem jich viděl 12. Vzhledem k žánrovému rozptylu nemůžu žádný označit za nejlepší, ale řekněme, že Lolita je z nich nejbližší mé představě o dokonalém filmu. 100% Dobrý komentář 