V popředí příběhu je Robert Eroica Dupea, jenž hodil za hlavu svoji slibnou kariéru koncertního pianisty a pracuje jako pomocný dělník na naftových vrtech v Kalifornii. Žije "na hromádce" s Rayette, která pracuje jako číšnice v bistru. Když Robert uslyší od sestry, že otec je těžce nemocný, vydává se domů, aby jej navštívil, a Rayette vezme s sebou. Znovu je konfrontován s bohatstvím a životním stylem své rodiny, které se na čas zřekl... Působivost a nezvyklost snímku je namíchána již ve scénáři, na něm spolupracovala Carole Eastmanová společně s Bobem Rafelsonem. Silný příběh o hledání identity, s řadou komických i tragických momentů, překvapil charakterově rozporuplnými hrdiny a nekonvenčními dialogy. Při realizaci za kamerou stál tvůrce maďarského původu Laszlo Kovacs, jenž rovněž nasnímal Bezstarostnou jízdu, a stal se jedním z nejlepších kameramanů své doby. Ten vytvořil místy až surrealistické obrazy naftových polí či "tichem všepohlcující" krajinu v okolí rodinného domu Dupeových. K silným momentům snímku patří dokonalou absurditou nabitá "scéna kuřecího salátu", který si objednává Robert u neochotné číšnice v restauraci, stejně jako jeho smutkem a melancholií prodchnuté bravurní "pianové sólo" na jedoucím náklaďáku mezi auty na přeplněné silnici. Úlohu poněkud přízemní Rayette Dipestové ztvárnila Karen Blacková. Předtím zaujala hereckou kreací v kultovní Bezstarostné jízdě a později hrála u Jacka Nicholsona v jeho režijním debutu Jeď, řekl. V sedmdesátých letech vystupovala také ve filmech Den kobylek a Kozoroh jedna.

Působivost a nezvyklost snímku je namíchána již ve scénáři, na něm spolupracovala Carole Eastmanová společně s Bobem Rafelsonem. Napsali silný příběh o hledání identity, s řadou komických i tragických momentů, jenž překvapil charakterově rozporuplnými hrdiny a nekonvenčními dialogy. Při realizaci za kamerou stál tvůrce maďarského původu László Kovács, jenž rovněž nasnímal Bezstarostnou jízdu, a stal se jedním z nejlepších kameramanů své doby. Ten vytvořil místy až surrealistické obrazy naftových polí či "tichem všepohlcující" krajinu v okolí rodinného domu Dupeových. Malé životní etudy sice nakonec ze čtyř nominaci nezískaly ani jednoho Oscara, Jack Nicholson jako Robert Dupea tu ale potvrdil skutečně výjimečné herecké "chameleonské" schopnosti i to, že je filmová hvězda první velikosti.

K silným, nezapomenutelným momentům snímku patří například dokonalou absurditou nabitá "scéna kuřecího salátu", který si objednává Robert u neochotné číšnice v restauraci, stejně jako jeho smutkem a melancholií prodchnuté bravurní "pianové sólo" na jedoucím náklaďáku mezi auty na přeplněné silnici.