fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Podobné filmy    

48% 784 hlasů
4.8 10 784
film / animovaný, dobrodružný, komedie, USA/Nový Zéland, , 80 min.
Yogi Bear
Kinopremiéra v ČR 3.2.2011 v SK 17.3.2011, DVD a Blu-Ray od 8.6.2011 Magicbox

Režie:
Herci: , , , , , více...
starNastavit upozornění

V TV televize pá. 26.7. HBO3 04.40
HBO3 04.40




Ukázka
01:25



Prosím, nekrmte medvědy.
Na filmové plátno konečně přichází všemi oblíbený zloděj piknikových košů Méďa Béďa, a to v novém dobrodružném filmu natočeném ve 3D a kombinujícím scény s živými herci s počítačovou animací. Méďa Béďa se vždy spoléhal hlavně na svůj důvtip a rychlé nohy, díky kterým byl vždycky o krok napřed před rozzlobenými táborníky a současně unikal svému věčnému stínu, správci parku Smithovi. Jenže Bubu a Méďa Béďa teď musí čelit situaci mnohem horší, než do jaké je kdy dříve Méďa Béďa dostal. Želéstoneský park je totiž na prodej! Starosta Brown potřebuje zakrýt čachry při nakládání s penězi města a také potřebuje peníze pro svoji volební kampaň, proto plánuje prodat park dřevařům. Nejenže by si tak rodiny už nemohly dál užívat krásy Želéstoneského parku, ale Méďa Béďa, medvídek Bubu a jejich kamarádi by museli opustit jediný domov, který za celý svůj život poznali. Méďa Béďa tak tváří v tvář největší výzvě svého života musí prokázat, že je opravdu chytřejší než jakýkoli jiný medvěd a ve spojení s kamarádem Bubu a správcem parku Smithem musí najít způsob, jakým zachránit národní park před jeho uzavřením.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Méďa Béďa je film, který se pohybuje někde pod pomyslným průměrem, protože vtipy jsou spíše dětinksy laděné, ale naštěstí nespadají do roviny naprosto trapných pokusů o zasmání. Sšem tam trapnost dýchne, ale to se dá přežít. Synovec se bavil, a to je důležité.
Všechny komentáře k filmu 20+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Méďa Béďa

Méďa Béďa je legendárním obyvatelem Želéstonského národního parku. Statný medvěd se celé dny baví tím, že okrádá turisty o svačiny, a nyní si stanovil nový úkol. Svého mladšího kamaráda Boo Booa se rozhodl naučit, jak se zmocnit piknikových košů plných lahůdek. Na Béďovo úřadování nezabírá ani neustálé přesvědčování správce parku Smithe, aby se populární medvídek choval k návštěvníkům slušně. Jednoho dne přijíždí do parku milovnice přírody Rachel, která chce o Béďovi, jeho vynalézavosti i schopnosti mluvit natočit dokument. Nikdo ale netuší, že místní starosta Brown má s parkem zcela jiné plány - hodlá ho totiž zavřít, vykácet a pozemky draze prodat. Vydělané peníze chce využít k zaplacení své kampaně a neúspěch akce na záchranu parku chce svést právě na Méďu Béďu.


O natáčení

obrazek
Život je jeden velký piknik

Pro většinu lidí na světě znamená jméno Méďa Béďa obrázek jedlíka s postavou ve tvaru hrušky s veselým kloboukem a kravatou - roztomilého zlodějíčka a rebela, který věří, že je chytřejší než průměrný medvěd a jehož neskutečné vylomeniny dostaly Želéstoneský park na všechny mapy světa.

Režisér Eric Brevig mluví o hlavní „hvězdě“ svého filmu s nadšením: „Méďu Béďu jsem vždycky miloval. Všechno totiž dělá po svém. Myslí sice všechno dobře, jenže musí pořád naslouchat svému žaludku, který mu říká, že když se mu podaří ze stolu ukrást kus koláče dost rychle, že s ním i uteče. Je jako velké dítě, a tím je podobný nám všem. Je to sice medvídek, ale je v něm hodně z lidské povahy,“ vysvětluje režisér.

„Kdykoli si lidé vzpomenou na Méďu Béďu, tak se smějí,“ říká Donald De Line, který společně s Karen Rosenfelt „Méďu Béďu“ jakožto prozatím největší filmovou adaptaci o Béďovi produkoval. „Méďa Béďa je naprosto nadčasová postava. Jakmile si na něj vzpomenu, hned slyším jeho hlas ve své hlavě,“ konstatuje producent.

„Původní komiks byl vlastně psán jak pro děti, tak i pro dospělé, a tak je i ve filmu dost na co navazovat,“ pokračuje režisér Brevig. „Divákům přinášíme spoustu legrace, kterou si podle mého názoru rodiče užijí úplně stejně jako jejich děti. Věřím, že i rodiče v našem filmu najdou spoustu věcí pro sebe,“ dodává režisér.

„Méďa Béďa“ je zdařilým zmodernizováním původního příběhu za současného respektu k originálním prvkům, které jej dělají nadčasovým - jako jsou jeho postavy, neuctivý humor a Béďův nekončený boj s úřady. „Dali jsme si pozor na to, abychom příběh nezasadili do nějaké konkrétní doby,“ říká režisér Brevig. „Samozřejmě že ve filmu máme moderní oblečení nebo auta, ale Béďu rozhodně neuvidíte používat různá elektronická zařízení, která by film zasazovala do současnosti. Myslím si, že děti, které se s Béďou potkají v našem filmu poprvé, ho prostě uvidí jako úžasného šíleného medvěda, který staví letadla z odpadků v kempech, zatímco jiné děti si ho spojí s postavou, kterou už znají a zbožňují.“

Mezigenerační přitažlivosti tohoto velkého mudrlanta a jeho věčného kamaráda s motýlkem Bubu poměrně výrazně napomohla účast dvou herců, kteří propůjčili své hlasy dvěma hlavím hrdinům, a totiž Dana Aykroyda, jehož dunivý baryton se ideálně hodil pro Béďu, a Justin Timberlake, který perfektně vystihl postavu medvídka Bubu.

Aykroyd velmi rád vzpomíná na své první seznámení s jeho hrdinou: „Každou středu odpoledne po škole jsem se těšil na to, že si sednu a budu se dívat na ‘Méďu Béďu’,” říká herec. „Ze všech komiksových postaviček mi právě Méďa Béďa přišel nejpřístupnější, nejvřelejší a nejšťastnější. Byl totiž tak trošku psanec, a to se mi právě líbilo. Jeho přátelství s medvídkem Bubu bylo dokonalé, bez jakékoli podlosti, a právě proto je mají tak rády jak děti Justinovy generace, tak i dnešní děti,“ říká herec.

<>Obrázek nenalezen<> Justin Timberlake na tuto vzpomínku reaguje svojí vlastní: „Když jsem ještě chodil do školy, odkládal jsem všechny úkoly vždy na poslední chvíli a místo toho jsem se díval na komiksy. ‘Méďa Béďa’ přitom byl základem odpoledního televizního vysílání i sobotních dopoledních programů. Teprve později jsem zjistil, že na něm vyrůstali i moji rodiče. Když se na něj dnes dívám, připadám si znovu jako dítě,“ dodává herec.

Méďa Béďa i Bubu ve filmu vystupují jako plně animované postavy vytvořené počítačovou grafikou, které ovšem v tomto převážně hraném akčním filmu přicházejí do styku s živými herci. Režisér Brevig k tomu říká: „Naším záměrem bylo ukázat Méďu Béďu i Buba tak, aby vypadali stejně živě jako herci, tj. aby jim mrkaly oči a aby měli vlhké čumáky a ne aby vypadaly jako komiksové postavičky. Náš kameraman Peter James je nasvětloval úplně stejně jako živé herce. Chtěl jsem, aby to byli živí, dýchající a plně rozměrní tvorové,“ vysvětluje režisér.

Film byl natáčen nejnovější 3D stereo kamerou, kterou režisér Brevig nazývá „dokonalým řešením“. Snímek díky tomu nabízí takovou směsici různých prvků, které - podle režiséra diváci ještě neviděli. „Ještě před rokem tato technologie neexistovala. Rozlišení, ostrost a detaily, kterých je díky 3D kameře možné dosáhnout, jsou neuvěřitelné. Použili jsme tuto kameru na místech, kde nikdy předtím - ve vrcholcích stromů nebo ve vodopádech. Natáčeli jsme les z 60 metrů vysokého jeřábu, abychom divákům přiblížili výhled, jaký má Méďa Béďa ze svého kluzáku, který využívá k náletům na piknikové koše návštěvníků parku.“

„Zrovna jednoduché to tedy nebylo,“ dodává k tomu ještě režisér. „Museli jsme vlastně pracovat se dvěma kamerami - s levou a pravou - a celé zařízení vážilo kolem 30 kg. Lidé od kamer si tak asi dodnes ještě léčí svá bolavá záda.“

„Ta technologie se stala tak sofistikovanou, že jsme si jednoduše řekli, že využijeme veškeré vizuální příležitosti, které náš příběh nabízí - akci, komedii, nádherné lokace a jejich hluboké a široké pohledy. Diváci si pak budou připadat, jako kdyby se ocitli uprostřed Želéstoneského parku,“ říká producent Donald De Line.

Brevig, jehož režijním debutem byl úspěšný dobrodružný rodinný film z roku 2008 „Cesta do středu Země“ ve 3D verzi, má celou řadu zkušeností s vizuálními efekty, neboť v této oblasti pracoval posledních 20 let po boku nejvlivnějších filmových tvůrců a získal zde celou řadu ocenění, včetně Oskara za zvláštní efekty ve snímku „Total Recall“. Práce ve 3D je pro něj druhou přirozeností. Přesto režisér říká: „Určitě jsme nechtěli, aby technologie převážily nad naším příběhem. Důležité bylo, aby naše postavy působily reálně a zábavně a aby se nám dařilo vyprávět náš příběh.

obrazek
Méďa Béďa i Bubu nikdy nehráli o víc. Teď už šlo o mnohem víc než o vykrádání piknikových košů způsobující bolest hlavy správce parku Smithe; šlo totiž o samotný osud parku. Zkorumpovaný starosta Brown tak dlouho plýtval městskými penězi, až se nakonec rozhodl zakrýt vlastní nepravosti a současně získat další peníze na volební kampaň za zvolení guvernérem prodejem Želéstoneského parku dřevařům, a to za tučné peníze. To by samozřejmě znamenalo připravit Méďu Béďu, Buba i jejich zvířecí kamarády o jejich domovy, správce parku Smithe o práci a místní rodiny o možnost užívat si krás, které park nabízí.

Tahle hrozba je dostatečně velká na to, aby kvůli ní medvěd přišel i o chuť k jídlu, a to ze dne na den. Dobrá zpráva je, že snaha o záchranu Želéstoneského parku v Méďovi Béďovi probudí všechny součásti jeho vynalézavosti a nápaditosti, zatímco Bubu dá vyniknout svému šarmu, smyslu pro humor a vycítění nebezpečí. Společně pak dokážou čelit nové výzvě stejně, jako spolu věci dělali dříve - jako tým.

Cíl Médi Bédi a Buba je tak důležitý, že spojí své síly i s mužem, kterému se dříve snažili vždy co nejdůsledněji vyhýbat, a to se správcem parku Smithem, kterého ve filmu ztvárnil Tom Cavanagh. Pomoc jim dále nabídne i nová hrdinka, dokumentární filmařka Rachel Johnson, představovaná Annou Farris, která do parku původně přijede kvůli práci a nakonec se do něj zamiluje… a taky do správce Smithe. Smithův zástupce Jones, kterého hrál T. J. Miller, mezitím napáchá více škody než užitku, zatímco starosta a tajemník jeho úřadu (Andrew Daly a Nate Corddry) pokračují v přípravách jejich podlého plánu.

„Na Méďovi Béďovi se mi vždycky líbilo, že jeho humor je fyzický i poetický, což z něj dělá ideálního filmového hrdinu,“ říká Brad Copeland, jeden ze scénáristů a současně mnohaletých příznivců hlavního hrdiny. „Je vtipný ať už zrovna narazí do stromu, nebo vypráví vtip.“ Film „Méďa Béďa“ přitom nabízí oboje.

obrazek
Dejme si oběd

Méďa Béďa a Bubu se poprvé objevili na obrazovce v roce 1958 v rámci show „The Huckleberry Hound Show” společnosti Hanna-Barbera Productions jakožto první komiksová show, která získala cenu Emmy za dětský program. Popularita dvou medvídků brzy vedla ke vzniku jejich vlastní show, a to v roce 1961, následovala komiksová vydání a v roce 1964 i debut na filmovém plátně. V dalších letech se pak nebojácný flákač a jeho sladký kamarád objevili v nespočetném množství seriálů, speciálů, filmů a DVD kolekcí.

Všechny adaptace nicméně měly jedno společné - přátelství. Je úplně jedno, co je zrovna v sázce nebo jestli Béďův poslední nápad skončí přistáním na střeše správcovy kanceláře. Jádrem každého příběhu o Méďovi Béďovi totiž je věčné přátelství a komická interakce mezi Méďou Béďou a Bubem. A jejich nejnovější dobrodružství není vyjímkou z tohoto pravidla.

„Náš film je především o loajalitě. Přátelé jsou prostě přátelé a člověk jim musí zůstat věrný ať se děje, co se děje,“ říká Dan Aykroyd. „Dynamika vzájemného vztahu našich hlavních hrdinů se sleduje přímo nádherně,“ říká režisér Brevig. „Méďa Béďa pokaždé přesvědčí Buba, že jeho poslední a nejskvělejší plán určitě bude fungovat, a to přesto, že to tak nikdy není. A Bubu je pokaždé oním oddaným přítelem, který tu je pro svého kamaráda. Často se zcela marně snaží navrhovat schůdnější cestu, a ve výsledku většinou dopadne ještě hůř než Béďa, ale přesto pro svého kamaráda vždy udělá všechno,“ vysvětluje Brevig.

A jak si mnozí bystří diváci již všimli, Bubu zřejmě je chytřejší než průměrný medvěd. „Bubu je rozhodně něco jako Béďovo svědomí,“ konstatuje Justin Timberlake. „Funguje jako Béďův strážný anděl, který mu neustále připomíná, co je vlastně v životě důležité. Ale přestože v té dvojici představuje hlas rozumu, tenhle roztomilý medvěd vždycky nakonec udělá všechno, co po něm Béďa chce,“ dodává herec.

„Béďovi se daří udělat každý šílený nápad atraktivním díky jeho nadšení, a proto se Bubu nakonec vždycky přidá bez ohledu na to, jak nebezpečný nebo nerozumný nápad to je,“ říká Dan Aykroyd, který se smíchem zmiňuje hned první příklad. „Jedna z mých oblíbených scén je, když Béďa vyleze na útes a přivazuje se k lanu, aby mohl ukrást zase jeden piknikový koš. Jaký bude výsledek si jistě dokážete představit,“ směje se herec.

Jenže to, co Béďa postrádá po technické stránce, dokáže dohnat svým charizmatem. Je to sice možná pošetilý prcek a impulzívní zloděj, ale lidé ho musí milovat pro jeho decentnost, optimismus a velké srdce.

„Kouzlo Médi Bédi je především v jeho obyčejné civilnosti. Ať si je zloděj, ale je to zdvořilý zloděj a tak mu to nikdo, dokonce ani správce parku Smith, vlastně ani pořádně nedokáže zazlívat. Jeho věčně pozitivní nálada a víra, že dokázat lze úplně všechno, jsou vyloženě nakažlivé,“ říká Jeffrey Ventimilia, který je společně se svým profesionálním partnerem Joshuou Sterninem autorem scénáře k filmu.

„Méďa Béďa v sobě také má určité prvky rozvraceče, což může být sympatické dospělým,“ doplňuje Joshua Sternin. „Zatímco většina z nás se musí přizpůsobovat společenským pravidlům, Béďa má obdivuhodný smysl pro svobodu. Žije podle svých vlastních pravidel a pro každý den.“

<>Obrázek nenalezen<> Dan Aykroyd k tomu dodává: „Já a moje postava máme mnoho společného. Schopnost sdílet pocity svého hrdiny přisuzuju tomu, že mám své postavy plnou hlavu díky sledování pořadů s Méďou Béďou od nejútlejšího dětství.“

„Aykroydovo pojetí hlavního hrdiny je sice velmi klasické, ale současně mu dodalo určité nové rozměry, které mu dodaly na originalitě,“ říká producent Donald De Line. Když režisér Brevig vzpomíná na své setkání s hercem, říká: „Nemůžu říct, že bychom my našli našeho Méďu Béďu, protože to vlastně bylo naopak - Méďa Béďa totiž našel nás. Dan začal číst dialogy, a když jsme se na něj dívali, tak jsme si řekli - jasně, to je Dan. Jakmile jsme se ale otočili, tak nám došlo, že to je Méďa Béďa,“ říká režisér.

Filmaři byli také nadšení z toho, jakým způsobem Justin Timberlake pojal svého Buba. „S Justinem jsme se sešli Donald, Karen a já,“ vybavuje si Brevig. „Samozřejmě jsme věděli, že má talent na spoustu věcí a že to je působivý herec se skvělým hlasem, ale nebyli jsme si jisti, jestli se bude hodit i na film tohoto druhu. Každý si totiž myslí, že namluvit Buba je velice jednoduché, ale skutečnost je jiná. Jak jsme si tak povídali, Justin plynule přešel na hlas své postavy a my jsme se zastavili a jenom jsme na sebe zírali. Byl prostě fantastický,“ vzpomíná režisér.

Timberlake, mezi jehož počiny patří mj. hlas Artieho v hitu roku 2007 „Shrek třetí“, říká: „Strávil jsem v minulosti spoustu času tím, že jsem chodil kolem našeho domu a napodoboval jsem hlasy celé řady komiksových postav. Zkoušel jsem snad úplně všechny, a tak jsem byl rád, že jsem dostal šanci vyzkoušet i Buba.“

„Justin má podobně jako Dan velký komediální talent,“ říká producent De Line. „Hned na jejich prvním setkání si vyzkoušeli některé dialogy a rovnou vystihli to hlavní a moc si to užívali,“ vzpomíná producent.

Velkou výhodou také bylo, že pracovní programy obou herců umožnily, aby oba natáčeli současně na stejném místě, což je ve světě kresleného filmu poměrně neobvyklé, neboť běžným standardem je samostatné natáčení jednotlivých hlasů. To nejenže napomohlo vytvoření upřímného vztahu mezi oběma herci, ale současně to umožnilo celou řadu improvizací.

„Podle mého názoru současná přítomnost při natáčení výrazně zlepšila naše výkony, protože Béďa a Bubu prostě pracují ruku v ruce jako dvě ruce jednoho těla. Já osobně je považuju za komickou dvojici stejně jako třeba Laurela a Hardyho nebo Abbotta a Costella,“ říká Justin Timberlake. „Z Dana při natáčení vyzařovala úžasná energie a společná práce nám dala možnost zase o něco zlepšit naše vlastní výkony.”

<>Obrázek nenalezen<> Dan Aykroyd slova svého kolegy plně potvrzuje: „Kdykoli spolu pracují dva umělci, vždycky musí docházet k nějaké improvizaci. A tak se i nám mnohokrát stalo, že nás různé nápady napadly přímo při natáčení. Bylo skvělé, že jsme mohli takhle pracovat spolu a společně si užívat možnost natáčet v dospělém věku hlasy hrdinů, které jsme milovali jako děti,“ říká herec.

Brevig nechal nejdříve herce provizorně namluvit jejich postavy, aby animátoři měli podklad pro svoji práci ještě před začátkem natáčení živých scén. Skuteční herci pak točili v Želéstoneském parku na Novém Zélandu s imaginárním Béďou a Bubem.

„Jakmile máte ve filmu hlavní postavu vytvořenou počítačovou animací, musíte při natáčení hodně plánovat, a to i za pochodu,“ říká supervizor animace ve společnosti Rhytm & Hues Joe Ksander („Noc v muzeu“). Ksander společně s dalším supervizorem animace Alexem Orrellem („Úžasňákovi“) pracovali coby dvojice s Brevigem a se supervizorem vizuálních efektů společnosti Rhytm & Hues Betsy Paterson („Neuvěřitelný Hulk“) a společně vedli tým, jenž tvořilo až 450 lidí, kteří spolu byli ve spojení mezi Los Angeles a Novým Zélandem díky aplikacím jako je Cinesync a Skype.

Generálky před natáčením pak hercům ukázaly, co budou jejich kreslení kolegové dělat v jednotlivých scénách, a současně umožnily režiséru Brevigovi a jeho kolegům přijít na další nápady pro natáčení a jednotlivé reakce. „Prostředí při natáčení plně stálo na spolupráci,“ říká Orrelle. „Často jsme vlastně ani nevěděli, kdo dostal jaký nápad, nicméně režisér byl velice flexibilní a všechny nápady bral vážně.“

S postupným natáčením jednotlivých scén byly jednoduché komiksové verze Médi Bédi a Buba digitálně zakresleny do natočeného materiálu, aby tvořily vodítko pro grafiky počítačové animace. „Ti pak vycházeli z pokynů režiséra ohledně významu jednotlivých scén a pocitů hlavních hrdinů,“ dodává na toto téma Orrelle.

Sestříhaný materiál byl následně promítnut Aykroydovi a Timberlakovi. „V tu chvíli materiál nejvíce připomínal videohru s našimi hlavními hrdiny, ve které herci mohli sledovat, jestli jejich hrdinové stojí, běží na vlak nebo jestli visí někde na skále,“ vysvětluje režisér Brevig. „Jednoduše jsem jim řekl, že ve filmu budou dělat zhruba to, co teď na plátně uvidí, ale že nám současně jejich výkony ukážou, v jakém směru máme animaci změnit,“ dodává režisér.

Hlavní hrdinové tak skutečně ožili teprve poté, kdy hlavní dva herečtí představitelé namluvili své party, což umožnilo animátorům vyladit animaci tak, aby reflektovala jednotlivé nuance hlasových a fyzických výkonů herců - když se hlavní hrdinové pošťuchují, aby tak vypadali, nebo když mluví potichu či nahlas, aby tomu odpovídala jejich mimika. Méďa Béďa a Bubu se tak postupně více a více prolínali a propojovali s herci představujícími jejich hlasy, až nakonec získali emoce, detaily, barvy a přirozené pohyby, které divák uvidí na filmovém plátně.

Joe Ksander k tomu říká: „Natáčení ve 3D znamená, že tvůrci nemohou diváky nijak podvádět. Museli jsme proto dávat opravdu velký pozor na to, kde se naši medvědi ve skutečnosti v každé scéně nacházejí. Pokud jsme potřebovali, aby měli na scéně nějakou velikost, museli jsme velmi pečlivě pracovat s týmem za kamerou, abychom si byli jisti, že medvědi, které ve skutečnosti nikdo nevidí, budou na tom správném místě,“ vysvětluje Ksander.

Výroba byla naplánována tak, aby se režisér Brevig mohl účastnit střihu a dohlížet na počítačovou animaci a efekty ve fázi postprodukce, zatímco byly ještě dotáčeny scény s živými herci na Novém Zélandě. Sám Brevig tenhle proces se smíchem nazývá „pokládáním kolejí v době, kdy vlak už je na cestě“.

obrazek
Tohle se panu správci nebude líbit …

Jestliže Méďa Béďa je nezastavitelná síla, strážce parku Smith je zase neodstranitelný objekt na jeho cestě. Smith se všemi jeho pravidly a nařízeními - včetně věčného rozmísťování cedulí s nápisem Prosím nekrmit medvědy - představuje zákon Želéstoneského parku. To jinými slovy znamená, že Béďa kromě vymýšlení stále mazanějších způsobů získávání zakázané potravy musí přemýšlet nad způsoby, jak uniknout tomuto patronovi všech hlídačů parku - muži, kterého s respektem nazývá „Pan Správce“, kdykoli ho načapá s nějakým lupem.

„Méďa Béďa je pro správce prokletím. Správce Smith se snaží do parku získat co nejvíce návštěvníků, a Béďa jim naopak krade co nejvíce jídla. Jejich bitva je nekonečná,“ říká režisér Brevig.

Tom Cavanagh vidí svého Smithe jako člověka, který miluje nádhery parku, veškerou jeho flóru a faunu a který parkem vyloženě žije. „Jeho otec ho v rámci rodinné tradice vychoval jako správce parku a Smith je této tradici maximálně věrný,“ říká herec.

„Tom je naprosto skvělý v tom, jakým způsobem ztvárnil dlouho trpícího dobráka,“ pokračuje režisér. „Na jednu stranu je legrační, ale na druhou stranu ho musíte brát vážně. Správce Smith je pro diváky něco jako prubířský kámen. Je to v podstatě v celém filmu mezi všemi těmi různými blázny jediná normální postava, se kterou se divák může tak nějak ztotožnit. A Tom Cavanagh má stejně jako jeho filmový hrdina Smith nádherný smysl pro neustálý entusiasmus, vřelost a okouzlující jednání, které neopouští ani v okamžiku, kdy mu Méďa Béďa omylem hodí na hlavu kámen.“

Herec přirovnává Smithův vztah k Médovi Béďovi se vztahem k bratrovi či kamarádovi, který se sice neustále dostává do problémů a vyvolává zmatky, ale stejně ho máte rádi. „Přes veškerý svůj vztek se správce Smith na Béďu ve skutečnosti nedokáže pořádně zlobit. Dokonce je třeba i říct, že Béďa ho vlastně baví, ale to on samozřejmě nikdy nepřizná,“ říká Tom Cavanagh.

„Jsou spolu vlastně tak nějak harmonicky propojení s tím, že existence jednoho ospravedlňuje existenci druhého,“ říká Dan Aykroyd. Na správci je asi nejvtipnější jeho až dojemná víra, že Béďa jednoho dne uposlechne všechny jeho rady, přestane vykrádat kempy a začne se chovat jako normální medvěd. A tak správce rozhodně nepotěší zpráva, že nejdůležitější věci týkající se parku budou předmětem zájmu dokumentaristky Rachel Johnson, jedné z řady nových postav, které film „Méďa Béďa“ přináší do Želéstoneského parku. To poslední, co medvěd potřebuje, je totiž pozornost, neboť ta medvěda akorát podpoří v jeho dalších akcích.

Správcovy obavy nicméně velmi brzy půjdou stranou zásluhou nepopiratelného vlivu Rachel na jeho osobu. Rachel totiž nejenže je krásná a chytrá, ale její zájmy se týkají téhož království flóry a fauny, které zabírá i většinu jeho pracovní doby. Copak existuje žena, která rozezná durman obecný od lygodia palmata a ještě vypadá takto? Není tady něco divného?

<>Obrázek nenalezen<> Anna Faris, která ve filmu ztvárnila postavu filmové dokumentaristky, říká: „Rachel je naprosto nadšená do zvířat. Během natáčení svých dokumentů strávila spoustu času v divočině a teď vyrazila do Želéstoneského parku, protože se doslechla o dvojici mluvících medvědů. To samozřejmě zní velice zvláštně, ale ne zcela nemožně. To, že medvědi mluví, kupodivu nikoho z konceptu nevyvádí,“ konstatuje herečka.

„Annu jsme viděli pracovat na jiných filmech a věděli jsme, že dokáže být krásně vtipná, a že se tudíž bezvadně hodí pro naši praštěnou filmařku,“ říká režisér Brevig. „Rachel chce natáčet Méďu Béďu a Buba v jejich ‘přirozeném’ prostředí, což je dost absurdní, protože žijí v nábytkem vybavené jeskyni s televizí,“ směje se režisér.

Postupem času se ukáže, že Rachel a Smith mají společného mnohem více než ošoupaná vydání Průvodce severoamerickou divočinou. Rachelino povolání znamenalo, že většinu času strávila v divočině, proto není příliš zvyklá na společnost lidí, což je vodou na mlýn pro správcovy pokusy o konverzaci.

Jak říká Anna Faris: „Oba hrdinové jsou tak trochu blázni, ale v dobrém smyslu slova.“ Když se Rachel dozví, že parku hrozí nebezpečí, okamžitě nabídne svou pomoc. A Smith pochopitelně rád využije veškerou pomoc, která je k dispozici, protože jeho přehnaně nadšený a sebevědomý zástupce Jones obvykle napáchá více škody než užitku.

T. J. Miller, který ve filmu ztvárnil postavu Jonese, říká: „Problém je v tom, že zástupce Jones, který nosí skautské nášivky za chrabrost na důkaz svých schopností, chce být expertem na všechno. Je to zajímavá postava, protože se jedná o kombinaci blbosti a ambicióznosti. Jednoduše řečeno, Jones by rád nahradil Smithe v jeho funci, jenže na to nemá,“ říká herec o své postavě.

„Postava Jonese je poměrně složitá, protože se ho snaží zlomit starosta k tomu, aby mu pomáhal,“ vysvětluje režisér Brevig. „Pracovali jsme proto s T. J. velice důkladně na přesném vyprofilování jeho postavy. Rozhodně jsme nechtěli, aby Jones byl záporná postava. Je prostě jen důvěřivý, čehož pochopitelně starosta využívá. Naše snahy proto směřovaly k tomu, aby Jones dělal správné věci, přestože jeho volby jsou většinou nesprávné,“ dodává.

Starostu Browna ve filmu ztvárnil Andrew Daly, který dodal starostovým zlovolným úmyslům nádech samozřejmosti. Herec k tomu říká: „Starosta v podstatě sleduje jen své vlastní obchodní zájmy. Ve svém diáři má spoustu různých bodů, které musí splnit, a zničení Želéstoneského parku je pouze jedním bodem v této celé řadě úkolů. Starostova snaha zničit park není motivována něčím jako je nenávist vůči přírodě či pomsta komukoli, nýbrž výhradně tím, že zničení parku prostě vyhovuje starostovým cílům.“

„Na Andrewově hraní se mi obzvláště líbí, jak si vychutnává všechno, co říká, což platí zejména pokud je to něco špatného. Právě v takových chvílích se v jeho očích rozzáří jasná světýlka,“ směje se režisér.

Starostovu snahu proměnit majestátní borovice Želéstoneského parku na materiál pro dřevaře podporuje tajemník jeho úřadu, ztělesněný Natem Corddrym. Tahle postava paradoxně ani nemá své vlastní jméno a je identifikována pouze jejím pracovním zařazením. „Starosta jeho jméno ani nezná. Považuje ho za součást vybavení kanceláře, stejně jako třeba kopírku, a jako o lidské bytosti o něm vlastně vůbec nic neví,“ říká herec.

„Jejich plán je vtrhnout do tohoto velkého nádherného parku a vykácet všechny stromy, což by jistě nebylo ideální ani pro návštěvníky parku pořádající pikniky, ani pro mluvící medvědy,“ říká Corddry. „Jenže tajemník je starostova pravá ruka, a tak kdykoli starosta vymyslí nějakou lumpárnu, je mým úkolem jí zrealizovat,“ vysvětluje herec.

Brevig hodnotí starostu a jeho tajemníka jako „párek neschopných postav neuvědomujících si svoji vlastní blbost. Vtipné na jejich sledování je zejména to, že vlastně ani nejsou moc schopní. Jsou to sice zloduši, ale v podstatě neschopní zloduši,“ dodává.

obrazek
Jeskyně, zlatá jeskyně

Natáčet se začalo na Novém Zélandě západně od Aucklandu v lese zvaném Woodhill State Forest, oblíbeném cíli pro jízdu na horských kolech o velikosti cca 14 tisíc hektarů.

„Považoval jsem za důležité, aby herci natáčeli v přirozeném prostředí, a to obzvlášť u filmu, jehož součástí jsou počítačem vytvoření hrdinové,“ říká režisér Brevig. „Mohli jsme samozřejmě místo natáčení v přírodě použít zelené plátno, jenže my jsme chtěli zachytit ducha exteriérů, a tak jsme veškerou naši techniku odtáhli do přírody na místa, kde krása přírody existuje doopravdy, a tam jsme jí také natáčeli,“ dodává režisér.

„Protože naše natáčení začínalo v listopadu, na Novém Zélandě bylo právě jaro, díky čemuž jsme mohli natočit nádherné přírodní scenérie a ještě i za krásného počasí,“ říká producent De Line.

Krása Woodhillu ovšem samozřejmě neznamená, že by prostředí nebylo nutné trochu upravit, aby se z něj stal svět Želéstoneského národního parku. „Woodhill je v podstatě plantáž borovic vysazených jedna vedle druhé v rovných řadách za účelem jejich pozdější těžby,“ vysvětluje režisér Brevig. Z těchto důvodů autor scény David D. Sandefur společně s expertem přes zeleň Russelem Hoffmanem při účely natáčení dodali na místě vypěstované japonské cedry, vzdáleně připomínající kalifornské sekvoje, dále téměř 10 tisíc kapradin, spousty vrstev trávy a mechu, několik náklaďáků kamenů a dřev, a balíky jehlic z borovice. Stovky uměle vypěstovaných rostlin ze školek bylo promícháno s nově osazenými jehličnany tak, aby vytvořily skutečný baldachýn z korun stromů.

Scény u jezera, na kterém Méďa Béďa neskutečně provádí své vodní lyžování a ohňostroje, byly natáčeny u vodní nádrže Whakamaru na severním ostrově mezi městy Rotorua a Taupo. Pro natáčení neskutečné scény na divoké vodě, kterou se Méďa Béďa, Bubu, správce Smith a Rachel proženou na raftu, tvůrci využili nedalekou řeku Waikato, kde se divokou vodu podařilo vytvořit ve spolupráci s místní hydroelektrárnou, využívanou jinak pro výrobu elektřiny pro tento region. Jakmile hydroelektrárna každý den na dvě hodiny zvedla stavidla na přehradě Aratiatia, filmaři toho využili a hned dali rafty na vodu.

„Lidé mohou potvrdit, že jsem ve scéně na divoké vodě některé kaskadérské kousky dělal sám,“ říká Tom Cavanagh s předstíranou odvahou. „Ne snad proto, že bych se na to cítil, ale proto, že raft s kaskadéry se v jeden okamžik převrhl, a tak jsme skočili do dalšího. Bylo to moudré? Ne. Byla to legrace? Ano, a neskutečná.“

„Bylo to trochu šílené, ale nádherné. Natáčení na vodě bylo celé úžasné a z mého pohledu šlo o nejhezčí dny z celého natáčení,“ potvrzuje Faris. Scéna byla následně dokončena počítačově. Betsy Paterson, která odpovídala za vizuální efekty, k tomu říká: „Na řece jsme natočili spoustu materiálu, ale vždycky bylo něco, co bylo třeba dodělat. A taky jsme museli do scén doplnit Béďu a Buba. Potřebovali jsme, aby vypadali vystrašeně, jako by bojovali o vlastní životy. A tak jsme je posadili mezi správce Smithe a Rachel.“

Další zajímavá místa natáčení v Želéstoneském parku zahrnovaly jeskyni obou medvědů a budovu správy parku, kterou vytvořil autor scény Sandefur. „Původní komiks byl velice stylizovaný a surrealistický. Krajina působila abstraktně a velice barevně a s realitou měla pramálo společného. Naši medvědi ale musí existovat ve skutečném prostředí s živými herci, i když současně jsme se snažili ponechat je v jejich prostředí jako třeba v jejich jeskyni co nejvíce z komiksu. Sladit tyhle dvě protikladné představy byl docela oříšek,“ vysvětluje Sandefur.

Samozřejmě každý fanda Médi Bédi a jeho kamaráda Buba ví, že tihle dva medvědi jsou originální hlavně tím, jakým způsobem dokážou využívat naprosto obyčejné předměty, které naleznou a ukradnou v parku. Sandefur proto vybavil medvědí doupě fantastickými a současně původně zcela obyčejnými objekty, které medvědi ukradli lidem z kempů, obytných přívěsů či od správy parku. „Chtěl jsem sice zachovat fantazijní prvky, ale současně jsem do jejich jeskyně nemohl natahat nesmyslné věci, které tam neměly co dělat,“ vysvětluje Sandefur.

<>Obrázek nenalezen<> Na vytvoření Béďových neohrabaných vynálezů si Sandefur najal Goldbergovu školu designu. Šlo o věci jako třeba vrhač koláčů nebo Chňapač košů 2000, což byl pedály poháněný kluzák, který jako křídla používal látku ze stanů, jako vrtule pádla kánoí a jako podvozek červený kočárek. „David byl naprosto fantastický na skládání těchto výmyslů, takže dokonce vypadaly, že budou fungovat… ale jen do doby, než fungovat přestaly. S Béďovými vynálezy je vždycky problém. Většinou je totiž nedomyslí až do konce, takže se nakonec vždycky něco pokazí,“ říká režisér Brevig.

Dalším pro fanoušky oblíbeným místem je stanice správy parku v podobě srubu, který vypadá jako 200 let starý dům. „Každý, kdo ten srub viděl, ho chtěl koupit,“ říká představitel správce Smithe Tom Cavanagh, „a to včetně mě.“ Po skončení natáčení nicméně srub koupila a přemístila společnost provozující turistickou železnici v nedalekém městě Rotorua.

Plně v souladu se Sandfurovou představou scény bylo i úsilí autorky kostýmů Liz McGregor. Ta se podobně jako tvůrce scény snažila o vzhled, který nebyl úplně retro, nýbrž byl spíše nadčasový. „Pracovala jsem s velmi specifickým obrazem správce Smithe z komiksů, stejně jako i se současnou podobou uniformy správců parku, a snažila jsem se tyhle dvě podoby sloučit do jedné,“ říká Liz McGregor. „Všechny znaky a nášivky vycházely ze skutečných znaků a nášivek, ale byl do nich dán nápis ‘Želéstone’,” dodává.

Režisér Brevig při přípravě natáčení navštívil mimo jiné kalifornský národní park Yosemity. K tomu říká: „Želéstone je v podstatě idealizovaná verze skutečných míst po celém světě. Na našem parku je obzvláště zajímavé, že se v něm v podstatě zastavil čas, a právě tenhle moment jsme chtěli přenést i do filmu. Diváci by od začátku filmu měli mít pocit, že se nacházejí ve světě Médi Bédi a v Želéstoneském parku, v nejúžasnějším parku na světě, který se snaží zachránit dva medvědi.“

„Doufám, že diváci budou mít po sledování našeho filmu stejný pocit, jako když si poprvé přečetli komiks,“ uzavírá režisér Brevig. „A také doufám, že budou své pocity sdílet se svými dětmi.“

Podobné filmy

Logika
Jak žáci díky logice vyzráli na učitelovu krátkou paměť. Povídka z oblíbeného cyklu Bakalá...
dnes 09.45
NAHRAT
ZDARMA
ČT1
Podraz
(The Sting) Z jedné z kanceláří mafiánského bosse Doyla Lonnegana odchází poslíček s tržbo...
dnes 11.45
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Nejistá sezóna
Malý divadelní soubor má sice úspěch u publika, ale zároveň i stálé potíže s nadřízenými o...
dnes 16.40
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Čtvrtek 18. 7. 2019 Svátek má Drahomíra
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz