fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Podobné filmy    

72% 758 hlasů
7.2 10 758
film / animovaný, USA, , 70 min.
Winnie the Pooh
Kinopremiéra v ČR a SK 5.5.2011, DVD od 31.8.2011 Magicbox

Režie: ,
Herci: , , , , , více...


Ukázka
02:04



Nová dobrodružství Medvídká Pú a jeho přátel.
Ve Stokorcovém lese začíná den jako každý jiný. Pú se probouzí velice hladový a nemá doma žádný med. Takže se vydává ho sehnat, ale jeho pouť posléze nabere zcela jiný směr - nejprve kvůli soutěži, ve které se mají všichni pokusit najít Ijáčkovi nový ocas. Pú později nachází vzkaz od Kryštůfka Robina, který zní: ,,Odešel sem. Moc práce. Hnet tu budem." Pak ale Sova celý vzkaz pochopí zcela jinak a tvrdí, že jejich přítele uneslo stvoření, zvané ,,Hnetubud". Velice záhy se všichni vydávají na napínavé dobrodružství ve snaze zachránit Kryštůfka Robina před imaginárním nebezpečím. Jak se ukazuje, medvěd, který původně toužil jen po trošce medu, má před sebou náročný den. a pochopitelně také Ijáčka, který ztratil ocásek.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Příběh byl trošku slabší, hlavně dějová linka. Ty nejmenší by to asi bavilo, já jsem se nudila o trošku více než obvykle.
Všechny komentáře k filmu 6+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Medvídek Pú

Milnea o hlúpučkom Medvedíkovi a jeho filozofujúcich priateľoch, ktorými sú Tiger, Králik, Prasiatko, Sova, Klokanica a jej klokankovia, a samozrejme, oslík Ijáčik, ktorý stratil svoj chvost. Sova posiela celú skupinku priateľov na prieskum, aby zachránili Kryštofka Robina pred nepriateľom, ktorý v skutočnosti nikdy neexistoval. Ukáže sa, že pre nechápavého a hladného Macka Pú, ktorý sa pôvodne vydal hľadať iba trocha medu, je to až príliš rušný deň. V Stoakrovom lese sa začína deň ako každý iný. Macko Pú sa prebúdza veľmi hladný a nemá doma žiadny med. Vydá sa ho hľadať, ale jeho púť za medom naberie úplne iný smer. Najprv ho zdrží súťaž, v ktorej musia všetky zvieratká nájsť oslíkovi Ijáčikovi nový chvost, keďže ten starý niekde stratil. Macko Pú neskôr nachádza odkaz od Kryštofka Robina: "Odišiel som. Veľa práce. Hneď tu budem." Potom ale Sova celý odkaz pochopí úplne inak a tvrdí, že ich priateľa unieslo nebezpečné stvorenie, nazývané "Hnetubud". Všetci zvierací priatelia sa vydávajú na napínavú a dobrodružnú cestu, aby Kryštofka Robina zachránili pred imaginárnym nebezpečenstvom. Ako sa ukazuje, medvedík Pú, ktorý pôvodne túžil len po troške medu, má pred sebou náročný deň, ktorý bude nad jeho sily aj rozum.


O filmu Medvídek Pú

<>Obrázek nenalezen<> Když se John Lasseter, hlavní tvůrčí ředitel společností Walt Disney Animation Studios a Pixar Animation Studios, obrátil na režiséry Dona Halla a Stephena Andersona s nápadem znovu na filmová plátna přivést Medvídka Pú, netrvalo dlouho a oba se na filmu rozhodli nadšeně podílet. „Říkali jsme si, že jde o skvělou příležitost znovu oživit tyhle opravdu hodně oblíbené postavy a mít šanci si s nimi pohrát, navštívit jejich svět a představit je současným divákům,“ prohlašuje Anderson, který je celoživotním fanouškem původních knih a také hudby z filmů. Jeho matka mu písničky z Medvídka Pú hrála odjakživa.

Uběhlo 35 let od chvíle, kdy parta ze Stokorcového lesa naposledy navštívila Disney Animation Studios (novější filmy mělo na svědomí jiné oddělení, které filmy produkovalo přímo pro DVD), takže bylo pro Lassetera a režiséry filmu důležité, aby tyto postavy na filmová plátna vrátili co nejpamátnějším způsobem.

Aby plně chápali atmosféru příběhů, navštívili tvůrci filmu Ashdown Forest v anglickém východním Sussexu, kde A. A. Milne své knihy o Púovi napsal a kde trávil prázdniny skutečný Kryštůfek Robin. Navštívili několik londýnských muzeí, aby se zde podívali na původní ilustrace E. H. Sheparda, a pro všechny herce, štáb a jejich rodiny uspořádali promítání starých filmů - které vyvolaly mnohé úsměvy na tvářích diváků všech generací, což bylo pro tvůrčí tým dobrým znamením.

„Všichni jsme si zamilovali krátké filmy, které Walt natočil koncem šedesátých let,“ říká Hall, který na počátku projektu tyto hrdiny tak dobře neznal, ale posléze se z něj stal velký fanoušek. „Znovu a znovu jsme si ty staré filmy pouštěli. Vůbec nezestárly a dnes jsou stejně legrační jako tehdy. Současně jsme se vrátili i k dílu A. A. Milneho. Přečetli jsme si obě knihy a snažili jsme se zpracovat z nich ty příběhy, kterým podle nás ve filmech nebyla věnována větší pozornost.“

Pak se tvůrčí tým obrátil na své eso v rukávu: na Burnyho Mattinsona, který pracoval na původních filmech. „Jsem člověk, kterému jde o příběh,“ prohlašuje veterán společnosti Disney. Mattinson je jedním z mála lidí, kteří se mohou pochlubit tím, že spolupracovali s Waltem Disneym a stále ještě, po více než 50 letech, ve Walt Disney Animation Studios pracují.

„Měli jsme velké štěstí, že se nám Burnyho podařilo získat, aby pracoval na námětu,“ pochvaluje si vedoucí výroby John Lasseter. „Během procesů vizualizace a zpracování celého příběhu se královsky bavili a je to vidět.“

„Nikdo nedokáže lépe vystihnout ducha klasických filmů společnosti Disney,“ dodává Hall. „Říkáme mu Púovský guru, protože byl naší velkou jistotou po celou dobu práce na tomhle filmu.“

Mattinson začal ve společnosti Disney pracovat v roce 1953. Tehdy třídil a vyřizoval poštu. Bylo mu pouhých osmnáct let, ale to mu nebránilo v rychlém vzestupu. Po šesti měsících už pracoval jako pomocný animátor na filmu Lady a Tramp. O deset let později se setkal s Medvídkem Pú. „Začal jsem na filmech s Medvídkem Pú pracovat v roce 1964,“ vzpomíná Mattinson. „Dělal jsem tehdy asistenta Ericovi Larsonovi - to byl jeden z Devítky starců.“

Výsledek měl stopáž 25 minut. „Vedl si ohromně,“ říká Mattinson. „Walt se proto rozhodl vyrobit další. A ten si vedl ještě lépe a dokonce získal Oscara.“ Teď, po více než třech desítkách let, se společnost Walt Disney Animation Studios ke svému přihlouplému Medvědovi znovu vrací. „Nevracíme se jenom k jeho literárním kořenům, tedy knížkám A. A. Milneho, ale také ke kořenům společnosti Disney,“ míní producent Peter Del Vecho. „Tyhle postavičky se v prostorách Walt Disney Animation Studios neanimovaly už pětatřicet let.“

„Uvědomili jsme si,“ pokračuje Del Vecho, „že rané filmy měly jisté kouzlo a určité prvky v nich v novějších filmech chyběly. Například jejich dialogy byly ve velké míře provázány s původní knižní předlohou, takže jste si neustále uvědomovali, že se jedná o oživlé postavičky z knihy. K tomuto stylu jsme se vrátili také.“

Tvůrci filmu se také vrátili k hranému úvodu filmu, který se odehrává v ložnici Kryštůfka Robina. „Důvodem, proč je tohle důležité,“ popisuje Del Vecho, „je to, že pokud film začíná záběry z pokoje Kryštůfka Robina, dáváme všem jasně najevo, že se jedná o plyšové hračky, které ožívají jen v dětské mysli.“

Vypátrali fotografie ložnice skutečného Kryštůfka Robina a podle ní navrhli tu filmovou. Pro natáčení hrané scény tvůrci filmu samozřejmě potřebovali také ony plyšové hračky. Naštěstí to měl Burny Mattinson zcela pod kontrolou. Wolfgang „Woolie“ Reitherman, režisér klasických animovaných filmů s Medvídkem Pú a následného celovečerního filmu, požádal člena svého týmu, aby vyrobil plyšové hračky pro jejich úvodní scény. Mattinson, který o tom nevěděl, požádal o totéž svou ženu. „Nadšeně se do toho pustila,“ vzpomíná Mattinson, „a já jejího malého Púa ukázal Wooliemu, který z něj byl nadšený.“

obrazek
Ale bylo už pozdě: úvodní scéna už byla natočena s hračkami přímo od členů tvůrčího týmu. Režisér se ale do hraček od paní Mattinsonové zamiloval. „Prosil, jestli si je může na chvíli nechat v kanceláři,“ popisuje Mattinson, „a pak je odmítal vrátit.“

Nakonec je ale Reitherman svému animátorovi vrátil a tomu zůstaly dodnes. „Vzal jsem si je domů a dal je dětem - a pak vnoučatům. Nějaký čas strávily na zaprášené půdě,“ líčí Mattinson. „Klouby jsou trochu volnější, ale pořád drží pohromadě.“

Doma vyrobený Pú se tak v tomto filmu konečně dočkal své velké filmové premiéry. Tvůrci filmu stáli před náročným úkolem natočit film s postavičkami, které jsou oblíbené po celém světě. „Je zajímavé porovnat situaci, kdy vytváříte nějaký zcela nový svět, s návštěvou takového, který už dlouhou dobu existuje a vy ho jen jdete navštívit,“ popisuje režisér Stephen Anderson. „Nemusíte zírat na prázdnou stránku scénáře s hlavou plnou nezodpovězených otázek, na které se zoufale snažíte najít odpovědi, ale na druhou stranu pracujete s věcmi, které mají spoustu let své věrné fanoušky. Musíte zachovat jejich ducha, ale současně toužíte najít způsob, jak váš tvůrčí tým vdechne filmu specifickou podobu.“

Podle režiséra je klíčem zachovat klasické prvky příběhu a postav a současně jim dodat moderní detaily, které zajistí, že se i současný divák bude dobře bavit. „Svět, který Milne stvořil, je nadčasový, a to jsme chtěli zachovat,“ svěřuje se režisér Don Hall. „Nesnažíme se postavy modernizovat. Chceme, aby zůstaly takové, jaké jsou, ale říkali jsme si, že můžeme zmodernizovat styl jejich humoru.“

Zatímco některé postavy - Tygr nebo Pú - jsou v zásadě stejné, podle Halla byly některé jiné upraveny. „Králíček byl velice fádní, pořádkumilovný a za každých okolností tak trochu protivný,“ soudí režisér. „Je to trochu mrzout. To je role, kterou v té skupině zastává. Ale říkali jsme si, že bychom ho mohli divákům trochu přiblížit a uplatnit ho tak v humorných scénkách více.“

„A Sova,“ pokračuje Hall, „ten na sebe ve filmu téměř strhává veškerou pozornost. Je neuvěřitelný. Sova býval dost velký chvastoun, vejtaha, ale teď je naprosto šílený a to myslím v dobrém.“

A šílenství je možná hlavním klíčem k humoru, který divákům parta ze Stokorcového lesa předkládá, alespoň podle tvůrců filmu. Vlastně sám vedoucí výroby John Lasseter přirovnal postavy Medvídka Pú k postavám ve filmu Přelet nad kukaččím hnízdem.

Což podle Burnyho Mattinsona poskytlo řadu možností. „Skutečně nám to umožnilo dívat se na ty postavy docela jinýma očima. Jejich humor je tak prostý a přitom zcela mimovolný.“ Úkolem podle tvůrců filmu bylo diváky překvapit - v dobrém slova smyslu. „Možná mají od Medvídka Pú jistá očekávání,“ soudí Hall. „Chceme, aby si všichni uvědomili, že Pú není filmem pouze pro předškolní mládež. Jedná se o příběh, který dokáže oslovit každého. Kterákoliv z těch postav je dokáže pobavit a ve kterékoliv z nich najdou něco ze sebe samých.“

Podle producenta Petera Del Vecha jde navíc o ideální chvíli, kdy Medvídka Pú uvést, protože podle něj předává divákům životní zkušenosti, které jsou v dnešní době dvojnásob cenné. „Nemusíte žít komplikovaný život. Tyhle postavičky žijí velice prostě. Jde jim primárně o vztahy s ostatními a kromě toho nám jejich příběh připomíná, jak důležitou roli hraje představivost. A každý si najde minimálně jednu postavu, se kterou se dokáže ztotožnit.“

„Zajímavou věcí na přátelích ze Stokorcového lesa je to, že každého z nich můžete charakterizovat jediným slovem,“ zamýšlí se Anderson. „Prasátko je strach, Sova ego, Králíček kontrola, Pú nevinnost, Ijáček pesimismus. Všichni tvoří základní lidské vlastnosti. Proto jsou lidem tak blízcí a proto jsou zábavní. Můžete se na ně dívat a smát se jim a přitom v nich vidět sebe samotné.“

Během hledání nových filmových možností pro jedny z nejoblíbenějších postaviček společnosti Disney si režiséři Don Hall a Stephen Anderson povolali ty největší mistry ručně kreslené animace, aby jim s jejich oživením pomohli.

„V případě tohoto filmu pracujeme s postavami, které mají po celém světě spoustu fanoušků,“ říká Hall. „Bylo to náročné, protože jsme jim chtěli složit poctu a zachovat jejich ducha a současně najít způsoby, jakými do filmu vložit něco ze sebe. Snažili jsme se ze všech sil, abychom nalezli tu pravou rovnováhu.“

S náročným úkolem animace titulní postavy se tvůrci filmu obrátili na Marka Henna, jednatřicetiletého animátorského veterána společnosti Disney, který se podílel na vzniku tak výjimečných hrdinek, jakými jsou Ariel, Belle, Jasmine či Tiana.

„Mark má odjakživa pověst jednoho z nejplodnějších a nejlepších animátorů současnosti,“ míní Hall. „Dokáže skvěle pracovat s humorem. Púovi dodal na zábavnosti opravdu hodně. Občas ho přirovnávám k Jimmymu Stewartovi, ohromnému americkému herci, který dokázal zahrát jakoukoliv roli. Za každých okolností byl příjemný, okouzlující a zábavný, a z mého pohledu je Mark přesně takový.“

Jako hlavní animátor Púa a Kryštůfka Robina cítil Henn zodpovědnost zajistit, aby se jeho postavy dokázaly vyrovnat svým skvělým předchůdcům. „Tyhle postavy jsou už velice známé a v průběhu let je animovali jedni z nejlepších animátorů společnosti Disney,“ prohlašuje Henn. „Naším cílem bylo zajistit, aby Pú byl tím klasickým Medvídkem Pú, se kterým všichni z nás vyrostli, a aby jeho nové dobrodružství dokázalo obstát vedle ostatních klasických filmů s ním. John Lasseter nás pobízel, abychom si ty postavy osvojili a dodali jim vlastní podobu.“

„Na těch postavách a zejména na Púovi je něco okouzlujícího a upřímného,“ pokračuje Henn. „Je to sice přihlouplý Medvěd, ale má v sobě cosi skutečného a velice nevinného. Pak ho obklopíte těmi ostatními, dynamičtějšími postavami, a rázem je o zábavu postaráno. Jim Cummings, který Púa nadaboval, skvělým způsobem trefil původní dabing od Sterlinga Hollowaye.“

„Během své práce ve společnosti Disney jsem měl možnost pracovat s nejznámějšími postavičkami Walta Disneyho - s Mickeym, Donaldem, Goofym - na různých projektech,“ dodává Henn. „Je pro mě obrovskou ctí, že si na své konto mohu připsat i Púa a Kryštůfka Robina a vědět, že vycházíme z tradic těchto postav a z vysoké úrovně animace, která je s nimi spojená.“

Animací Tygra byl pověřen animátor Andreas Deja. „Chtěl jsem Tygra animovat od samého počátku, protože tu postavu zbožňuji a jsem velkým obdivovatelem a žákem Milta Kahla, animátora, který ji stvořil a pracoval na ní koncem šedesátých let. Říkal jsem si, že by bylo skvělé vzít Miltovu postavu a umožnit jí prožít další dobrodružství.“

„Když svou postavu graficky opravdu dobře zanalyzujete, začne vám docházet, jak pracná jeho animace je,“ vysvětluje Deja. „Ačkoliv je jeho silueta poměrně prostá, plná hladkých a zaoblených linií, máte tu ty pruhy. Dokonce i v obličeji má pruhy, tři na každé straně a dva z každé strany čenichu. Ale kreslit ho je velká zábava. Je to velice expresivní postava a prožívá širokou škálu emocí.“

<>Obrázek nenalezen<> „Vzpomínám si, jak jsem jako kluk poprvé v kině Púa viděla a jak jsem z něj byl tehdy unešený,“pokračuje Deja. „Bylo to něco naprosto odlišného od ostatních krátkých filmů společnosti Disney s Mickeym, Donaldem a Goofym. Moc mě bavilo ty postavy poznávat. Současně si vzpomínám, že ten film měl úžasnou vizuální podobu, protože působil více jako inkoustová kresba. Postavy a pozadí vypadaly jako oživlé obrázky, což bylo fascinující.“

Ve filmu Medvídek Pú se Ijáček objevuje ve své zatím největší filmové roli vůbec. O jeho animaci se postaral Randy Haycock. „Když jsem byl poprvé pověřen jeho animací, neměl jsem nejmenší tušení, jak moc je Ijáček populární,“ vzpomíná Haycock. „Režiséři si řekli, že bych se pro tuhle práci hodil, a když jsem o tom řekl manželce, byla nadšená a souhlasila, že je pro mě ideální. Když přemýšlím o nějaké scéně nebo když na něco myslím, mám tendence procházet se se svěšenou hlavou. Mám ji zkrátka ztěžklou všemi těmi myšlenkami a nápady. Tuhle Ijáčkovu stránku rozhodně dobře chápu.“

„Jednou ze zajímavých věcí na něm je to, že jde o plyšové zvířátko, takže není kdovíjak těžký, ale v jeho představivosti váží snad tunu,“ pokračuje Haycock. „Když se prochází, ztěžka došlapuje. Sledoval jsem, jak chodí sloni, medvědi a další velká a těžká zvířata, a snažil jsem se takové prvky zakomponovat do Ijáčkovy chůze.“

Haycock tvrdí, že se mu líbí Ijáčkův přístup k humoru. „Vždycky mi nedalo spát, když jsem na plátně viděl postavu, která ví, že je vtipná a předvádí se chytráckými poznámkami. Když vidím postavu, která je vtipná svou nevinností, působí na mě reálněji a věrohodněji.“

I Sova se v tomto filmu dočkal své nejvýznamnější filmové role vůbec, a současně s tím dostal do vínku i jisté specifické vlastnosti. Dohledem na jeho animaci byl pověřen zkušený veterán Dale Baer, který svou kariéru zahájil ve společnosti Disney koncem šedesátých let a pracoval s některými z nejvyhlášenějších animátorů.

„Při práci na původních krátkých filmech jsem se podílel na třetím z nich a v tomto novém filmu jsem toužil po práci na postavě Sovy, protože ho v předchozích filmech animoval můj mentor John Lounsbery,“ prozrazuje Baer. „Kromě toho mám moc rád ptáky a baví mě sledovat pohyby jejich křídel. Johnova animace mě v mnoha věcech významně inspirovala, například způsobem, jakým Sova třepe hlavou, když si odkašlává, nebo to, jak se na ostatní dívá tak trochu zpoza svého zobáku, čímž dává najevo, že je krapet namyšlený.“

Animátor Bruce Smith (který se naposledy podílel na postavě dr. Faciliera ve filmu Princezna a žabák) měl za úkol vdechnout život Prasátku. „Tyhle postavy už mají za sebou dlouhou kariéru,“ zamýšlí se Smith, „takže máte opravdu pocit, jako že jste přebrali štafetu. Lidi jako Frank Thomas, Ollie Johnston a Hal King dali všem těm postavám, od Púa po Prasátko, naprosto specifické povahy. Jde v podstatě o zajímavý tým ve stylu sitcomu Seinfeld, protože mají vlastnosti, které už diváci dobře znají. Naším úkolem je zajistit, aby diváci měli dojem, že daná postava prostě jen přešla z jednoho filmu do jiného.“

Smith poznamenává, že postava Prasátka s sebou přinášela jisté výzvy. „Jednou z věcí, které jsem se při animování Prasátka naučil, je to, že věci možná navenek působí prostě, ale kreslit je je pak mnohem těžší. Opravdu si musíte nacvičit oko i ruku, abyste tyhle postavy dokázali kreslit s patřičný stylem. Prasátko je někým, kdo se je ochoten pro ostatní obětovat. Je to velice vyděšené prasátko, které zažívá širokou škálu emocí. Zpracovává je jako šestileté dítě.“

Skupinu hlavních postav uzavírá Králíček, kterého animoval zkušený Eric Goldberg. Ten říká, že je stejně jako ostatní členové týmu dlouholetým Púovým fanouškem. „Všichni jsme se ohromně bavili v kině při sledování starých krátkých filmů s Medvídkem Pú a máme obrovský respekt k animátorům ze zlaté éry, kteří jsou za ně zodpovědní, takže se snažíme animovat podobným stylem. John Lasseter nám ale společně s režiséry filmu dal svolení k tomu, abychom z tohoto snímku udělali Medvídka Pú pro současnou generaci. Neměníme povahu jednotlivých postav, spíše ji zdůrazňujeme.“

Podle Goldberga se jisté emoce - jako například rozčílení v případě Králíčka - mohou inspirovat celou řadou věcí: Johnem Cleesem v roli Basila Fawltyho, animacemi animátora Johna Lounsburyho (jednoho z Devítky starců), původními nákresy, které poskytl Burny Mattinson...a také například bývalým prezidentem. „Občas, když jsem potřeboval ukázat, že je Králíček opravdu znechucený, jsem si představoval Richarda Nixona. Prostě se k té postavě z nějakého důvodu hodil. Vyjadřoval svými grimasami přesně to, co jsem potřeboval.“

Tom Kenny, který tuto postavu v originále namluvil, také zdůrazňuje, že rozzlobit Králíčka není příliš těžké. „Králíček v zásadě touží po tom, aby ho všichni poslouchali. Chce mít všechno na povel. Pú a Tygr jsou jako živelné pohromy, které Králíčkovo dokonalé plánování zcela vyvádějí z míry. Já sám rozhodně jako Králíček nejsem, protože jsem ten nejzmatenější člověk na světě. Moje auto připomíná pojízdnou kancelář, je plné scénářů, storyboardů, knížek, nákresů, kousků papírů s poznámkami, komu kdy zavolat. Kéž bych se choval víc jako Králíček.“

„Myslím, že Milneho adaptace tak skvěle fungují proto, že od samého začátku jde o postavy a jejich chování,“ pokračuje. „Teď jsem zrovna ty příběhy předčítal své nejmladší dceři a všechny ty postavy nás dokáží nějakým způsobem oslovit. Ve společnosti Disney vždycky skvěle dokázali takové příběhy převádět do filmové podoby. Myslím, že právě proto obstály filmy s Medvídkem Pú ve zkoušce časem. Hlavní hrdinové jsou prostě zábavní, roztomilí a okouzlující.“

obrazek
Pro uměleckého vedoucího Paula Felixe (který má na svém kontě výtvarnou stránku filmu Lilo & Stitch a umělecké vedení filmu Bolt: Pes pro každý případ) byla příležitost podílet se na zcela novém celovečerním filmu s Medvídkem Pú současně velice lákavá i velmi zavazující. V úzké spolupráci s režiséry a uměleckými vedoucími Rasoulem Azadanim (layout) a Sunny Apinchapong (pozadí) se Felix se svým týmem pokusil znovu oživit stylizaci a umělecký dojem původních krátkých filmů za současného přispění vlastními nápady a s využitím technologických pokroků, které máme k dispozici.

„Byl jsem obrovským fanouškem krátkých filmů s Medvídkem Pú,“ svěřuje se Felix. „Ohromně se mi líbil způsob, jakým jejich tvůrci využili specifického stylu kresby, který dokonale ladil s ilustracemi E. H. Sheparda v Milneho knihách. Jeho kresby ve vás vzbuzovaly dojem, že se díváte na zcela funkční svět, ovšem současně byly natolik stylizované, že jste si současně uvědomovali, že jde o knižní ilustraci. Ve světě animace technologie od roku 1966 hodně pokročily, ale my jsme chtěli, aby náš film na tyto původní krátké filmy dokonale navazoval.“

Felix se svým týmem podrobil původní filmy detailní analýze a kromě toho se na podzim roku 2009 vydal do východních Sussexu v Anglii, kde strávil nějaký čas v Ashdownském lese, skutečné inspiraci pro lokace v Milneho příbězích. Společně s Mikem Ridleym, správcem Půova koutku ve vesnici Hartfield, který jim dělal průvodce, se umělecký tým ponořil do světa Púa a jeho přátel.

„Navštívili jsme farmu, kde Milne žil,“ popisuje Felix. „Jak ona, tak i les jsou skutečná místa, která odpovídají událostem v knize, a my jsme je měli možnost spatřit na vlastní oči. Pořídil jsem fotografie, udělal řadu náčrtků a kreseb, a Sunny a Rasoul s sebou také měli malířské náčiní. Ze všeho nejvíce jsme chtěli zaznamenat světelné podmínky. Nic se v tomhle ohledu nevyrovná návštěvě skutečného místa, protože ta vám poskytne nejintenzivnější inspiraci.“

Tvůrci filmu se také vydali do několika londýnských muzeí, ve kterých jsou vystaveny původní náčrtky Púa a ilustrace pro časopis Punch. Při tvorbě filmu Medvídek Pú se tvůrci filmu inspirovali původními postupy a přímo do filmu zakomponovali stránky a texty z knihy.

„Tohle pro mě byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem se na tomhle filmu toužil podílet,“ svěřuje se Felix. „Vzpomínám si, když jsem jako malý kluk ve filmu viděl, jak se písmo odděluje od stránky knihy, a udělalo to na mě obrovský dojem. Užili jsme si spoustu zábavy s tím, když jsme se to snažili znovu uplatnit. Autoři layoutů a postav si opravdu vychutnávali možnost uplatňovat tehdejší postupy, které byly pro společnost Disney typické, a popustit uzdu fantazii.“

V případě dvou písňových sekvencí - „Hnetubudova píseň“ a „Všechno je med“ - film opouští hranice obvyklé umělecké palety, aby prozkoumával zábavné nové možnosti. „Hnetubudova píseň se silně inspirovala Ericem Goldbergem,“ říká Felix. „Procházela poměrně bohatým vizuálním vývojem, kdy jsme se snažili přijít na ten pravý způsob, jak by měla vypadat, a Eric přišel s nápadem, který dokonale vyvažoval stylizaci křídové kresby za současného použití animací. Společně s režiséry opravdu silně toužil po tom, aby to vše působilo velmi 'křídově' a dokonce občas trochu rozmazaně. Říkal jsem si, že křída na tmavé tabuli by měla být poměrně zářivá. Barevná paleta se tu proto podřizuje docela jinému stylu a vzhledu.“

„V případě Všechno je med tu máme velice intenzivní a pestré barvy,“ dodává. „Je v ní hodně medové barvy a skoro nic jiného. Povětšinou je tahle sekvence plná oranžové a červené.“ „Bylo opravdu zábavné a nostalgické vrátit se zpátky ke specifické podobě oněch dřívějších klasických filmů s Medvídkem Pú a podívat se na to, co můžeme dokázat s novými nástroji, které teď máme k dispozici,“ shrnuje Felix. „V oněch dřívějších filmech byl layout klíčovým prvkem umělecké stylizace celého filmu. Řídili jsme se tím a museli jsme najít způsob, jak layout importovat do pozadí. Nakonec se jednalo o velice uspokojivý výsledek, kdy jsme byli schopni vyrovnat se kvalitou kresby oněm původním filmům. Výsledek působil velmi 'púovsky', což se nám hodně zamlouvalo.“

V průběhu prací na třech krátkých filmech a celovečerním filmem z roku 2000 pomáhali Richard M. Sherman a Robert B. Sherman vytvořit jedny z nejpamátnějších filmových hudebních doprovodů všech dob, s jejíž pomocí stvořili pro Medvídka Pú celý jeho hudební svět. V tomto novém celovečerním filmu se tohoto náročného úkolu ujímá dvojice velmi slavných a talentovaných skladatelů, Bobby Lopez a jeho žena Kristen Anderson-Lopez. Pro film složili celkem sedm nových písní. Orchestrální soundtrack filmu složil skladatel Henry Jackman (Monstra vs. Vetřelci, Gulliverovy cesty, ale také doplňkové skladby pro dva ze tří filmů série Piráti z Karibiku a pro celovečerní verzi Simpsonových).

„Vyrůstala jsem doslova posedlá Medvídkem Pú,“ vzpomíná Anderson-Lopez. „Když se naskytla příležitost podílet se na tomto filmu, měli jsme tři týdny starou dceru a já prohlásila, že je mi úplně jedno, co musím udělat pro to, abychom to zvládli! Takže jsme zůstávali celé noci vzhůru, protože jsme byli vzhůru stejně, a napsali jsme první skladbu. Na tomhle filmu pracujeme z lásky, a rozhodně se jednalo o citovou záležitost, protože jsme měli možnost skládat hudbu pro postavy, které tak zbožňujeme.“

„Když jste malí, máte postavičky z Medvídka Pú rádi, protože jsou roztomilé a legrační,“ dodává k tomu Lopez. „A ačkoliv se nijak nevyvíjejí, dokáží vás i nadále bavit a myslím, že je můžete mít rádi po celý život. Nikdy nejste příliš staří na to, abyste měli rádi Medvídka Pú.“

<>Obrázek nenalezen<> „Na každé z těch postav je něco, co vám připomíná specifické povahové typy,“ míní Anderson-Lopez. „Každý z nás zná někoho jako Ijáčka, který každou chvíli uspořádá oslavu, protože lituje sám sebe. Každý zná nějaké Prasátko, někoho, kdo se bojí i vlastního stínu. Tyhle postavy jsou velice jednoznačně lidské, takže je to jako skládat hudbu o těch nejextrémnějších stránkách lidské povahy.“

Během práce na hudbě k filmu Lopez a Anderson-Lopez podle svých slov „vycházeli z inspirace bratry Shermanovými,“ jak prohlašuje Lopez. „To byl od začátku náš úkol. Jako skladatelé si velice vážíme toho, co bratři Shermanové dokázali, i toho, jak se dokázali zapsat do povědomí lidí. Napsali písničky, které vám prostě nevypadnou z hlavy a které znějí, jako by existovaly odjakživa. Jsou ohromně přirozené. Bylo náročné složit něco tak jednoduchého, co ale vůbec nepůsobí jednoduchým dojmem.“

Skladba Tummy Song (Píseň o břichu) je hudební oslavou Púovy nepopsatelné radosti z plného žaludku. Lopez do soundtracku dokonce zakomponoval zvuky kručení v žaludku. „Žaludek je v té skladbě vlastně hlavním padouchem,“ vysvětluje, „protože kvůli němu se Pú chová víc sobecky, než by chtěl.“

Inspirací pro The Winner Song (Píseň vítězů) byla pro změnu Lopezova alma mater, univerzita Yale. „Zpívá se tam slavná pijácká píseň s názvem the Mory's song, ze které se stala školní tradice,“ popisuje. „Mory's je soukromý klub, kde zpívá neustále se obměňující skupina zpěváků pod názvem Whiffenpoofs. V této skladbě zmíněné písní skládáme poctu.“

Písnička The Backson Song (Hnetubudova píseň) hudebními prostředky vyvolává představy mýtické příšery, která podle hrdinů filmu unesla Kryštůfka Robina. „Líbí se nám nápad, že Sova vyvolá hotový poprask,“ vysvětluje Anderson-Lopez. „Tyhle postavy jsou úžasné proto, že všechno tak silně prožívají a neustále se u toho chovají krásně absurdně.“ „Jsou skoro šílení,“ dodává Lopez. „Jde tu o mnoho, ale ve skutečnosti je tu z komára dělán velbloud. Takže jsme se snažili, aby hudba byla co nejdramatičtější.“

V případě základu Tygrovy skladby It's Gonna Be Great (Bude to skvělé), kterou zpívají Tygr s Ijáčkem, se Anderson-Lopez inspirovala vlastními vzpomínkami. „Můj otec byl jedním z těch lidí, co ke všemu vždycky přistupují s obrovským nadšením a říkají věci jako 'Tak hurá do toho, vydáme se dneska na desetikilometrový pochod támhle na tu horu a budeme si to skvěle užívat! A až tam vylezeme, tak nahoře přespíme, a bude sice pršet, ale my se budeme skvěle bavit!“

„Připadalo nám neuvěřitelné, že se zatím nikdo nepokusil složit pro Tygra s Ijáčkem duet, protože tu vedle sebe máte maniakální postavu a deprimovanou postavu,“ dodává Lopez. „O Tygrovi už charakteristickou skladbu napsali bratři Shermanové, ale tohle byl nový způsob, jak pro Tygra složit nějakou jinou a současně zajistit, aby byla zcela originální.“

Sekvenci s písní Everything is Honey (Všechno je med) popisují Lopez a Anderson-Lopez jako „chvíle z Felliniho filmu.“ Píseň nazpívala herečka a zpěvačka Zooey Deschanel a skladatelský pár se k ní připojil. Lopez zpívá tenorem sólo na slova „med, med, med, med.“

„Říkali jsme si, že by bylo opravdu zábavné navodit téměř operní atmosféru, co nejromantičtější, jakou si můžete v Medvídkovi Pú dovolit,“ soudí Anderson-Lopez. „Mou oblíbenou částí soundtracku je úvod téhle skladby, během kterého je v jednom surreálném okamžiku Pú vtažen do své vlastní fantazie,“ doplňuje k tomu Lopez. „Byla to první skladba, kterou jsme pro tenhle film napsali, a na základě storyboardu, který nám poslali, jsme si vytvořili zcela improvizovanou představu o tom, jak bude vypadat.“

Tvůrci filmu věděli velice záhy, že hudba bude ve filmu Medvídek Pú velice důležitým prvkem. „Rozhodně jsme chtěli film zahájit nějakou klasickou písní,“ říká režisér Stephen Anderson. „Ale otázkou bylo, jakým nejlepším způsobem něco takového současnému divákovi zpřístupnit? Chtěli jsme zachovat kouzlo originálu, ale současně ho trochu inovovat, dodat mu soudobý styl.“

S nazpíváním aktualizované úvodní písně se obrátili na Deschanel. „Uvádí film s obrovskou svěžestí a energií,“ míní Anderson. „Je to skvělý způsob, jak celý film zahájit, kdy divákům rovnou sdělujete, že tohle je Medvídek Pú, jakého znají, ale že je navíc současný.“

„Tu úvodní píseň všichni známe,“ dodává producent Peter Del Vecho. „Vždycky je zábavné nechat soudobého umělce znovuobjevit kouzlo nějaké klasiky, a přesně to tu Zooey udělala. Vložila do té písně vlastní osobitost: Když zpívá o jednotlivých postavách, zní to, jako by je znala celý život - což je samozřejmě pravda.“

„Jsem velkou fanynkou Medvídka Pú a všech jeho kamarádů,“ prohlašuj Deschanel, která v této skladbě také hraje na ukulele. „Je hrozně těžké najít mezi nimi někoho, koho mám nejraději: Medvídek Pú je hrozně roztomilý, má rád med a je prostě k pomilování. Ijáček je skvělý; miluji Ijáčka. A Prasátko je tak malé. Asi je to nerozhodně mezi Medvídkem Pú, Ijáčkem, Prasátkem a Tygrem.“

Kromě dalších skladeb, které Deschanel pro film nazpívala, se objevuje také v písni A Very Important Thing To Do (Je to velice důležitá věc) - písni, která pomáhá ilustrovat soutěž mezi obyvateli Stokorcového lesa v tom, kdo najde Ijáčkovi nový ocásek. Se svým kolegou ze skupiny She & Him, M. Wardem, nahrála píseň So Long (Tak zatím), kterou sama složila.

„Když jsem tuhle skladbu skládala, věděla jsem, že ji plánují použít v závěrečných titulcích, a v hlavě mi uvízly určité představy,“ popisuje. „Strávila jsem řadu dní tím, že jsem si zkoušela různé nápady, melodie a akordové postupy, které by podle mého názoru k těmto představám seděly, ale které by také ladily s původní atmosférou skladeb bratří Shermanových. Ta skladba má rozhodně vlastní atmosféru, ale současně skládá poctu té původní. Neustále ke všemu přistupuji z pohledu zpěvačky a aranžování zpěvu mě baví ze všeho nejvíc. Matt do toho vnáší zcela odlišný pohled a všechno, co složím, dotáhne k dokonalosti.“

„Byl to pro mě jeden z nejzábavnějších hudebních zážitků,“ shrnuje Deschanel. „A zrovna jsem děkovala svým šťastným hvězdám, že jsem se na tomhle filmu mohla podílet, protože je překrásný.“

„Díky hudebnímu přispění Bobbyho a Kristen Lopezových, Zooey Deschanel a Henryho Jackmana film Medvídek Pú obohacuje tradice klasických filmů společnosti Disney,“ míní John Lasseter.

Vedoucí výroby, který pobízel tvůrce filmu k tomu, aby se nejen drželi klasických kořenů celého příběhu, ale současně ho přiblížili současnému divákovi, dodává, že je s výsledkem velice spokojený. „Jsem na producenta Petera Del Vecha, režiséry Stevea Andersona a Dona Halla a na celý štáb filmu velice hrdý, protože dokázali postavám z příběhů Medvídka Pú vdechnout nový život a dodat jim nové kouzlo,“ svěřuje se Lasseter. „A jsem šťastný, že se jim podařilo vytvořit opravdu zábavný a krásný film, který budou zbožňovat diváci všech generací po celém světě.“

obrazek
Představení postaviček

„Medvídek Pú a jeho přátelé ze Stokorcového lesa jsou jedněmi z nejzábavnějších a nejoblíbenějších postav, které se kdy v animovaných filmech společnosti Disney objevily,“ soudí výkonný producent John Lasseter. „Tento vzrušující nový film nám dal šanci umožnit naprosto výjimečné skupině současných špičkových umělců, aby se tohoto materiálu ujali zcela po svém.“ „Naši režiséři Don Hall a Steve Anderson, kteří si doslova vypůjčili některé scény ze skvělých a kritikou velice ceněných krátkých filmů z šedesátých let, jež vytvořil Walt Disney se svým legendárním týmem animátorů, odvedli skvělou práci a nabídnou divákům zábavný a působivý nový příběh,“ pokračuje Lasseter. „Je opravdu velkým potěšením vidět tyto postavy znovu na filmovém plátně a jsem si jistý, že osloví dítě, které má každý z nás ve svém nitru.“

Medvídek Pú

Medvídek Pú se sám označuje za „přihlouplého Medvěda“, ale roztomilý vycpaný medvěd vyznává neobvyklou a pozoruhodnou životní filozofii, kterou obdivují lidé po celém světě. „Medvídek Pú má v sobě moudrost, která se projevuje velice drobnými náznaky,“ míní producent Peter Del Vecho. „Jde o to, jak si užívá přítomnosti svých přátel, rodiny, života. Vrací nás do jednodušších časů.“

„Je něčím mezi nejspokojenějším gentlemanem na světě a tím nejkouzelnějším dítětem,“ dodává Jim Cummings, který v původním znění postavu Púa namluvil. „Myslím, že Pú se na svět dívá medovými brýlemi.“

Pú je svým sousedům ve Stokorcovém lese věrným přítelem. Vždy je ochoten podat někomu pomocnou tlapu - a velice rád se s každým, kdo má zájem, podělí o sklenici medu. Ano, Medvídek Pú neustále touží po medu nebo po nějakém soustíčku nebo po čemkoliv, co je po ruce, aby mu to pomohlo zahnat jeho neutuchající „škrundání v bříšku“.

Právě tohle „škrundání“ je důvodem nejnovějšího dobrodružství Medvídka Pú, na jehož začátku se nalézá spousta prázdných sklenic od medu. „Zatroleně,“ říká Pú, který se musí vydat hledat svůj nejoblíbenější pokrm - samozřejmě narazí na všechno, jen ne na med samotný, navzdory svému upřímnému snažení.

- Postava Medvídka Pú se inspirovala plyšovým medvídkem syna autora knihy A. A. Milnea, Christophera Robina (anglická varianta jména Kryštůfek Robin), který svého medvídka pojmenoval po skutečném medvědovi z londýnské zoo. Medvěd jménem Winnie (anglické jméno Medvídka Pú) byl pro změnu pojmenován po svém rodném městě Winnipeg a zoo ho věnoval kanadský důstojník Harry Colebourne.

-Malíř E. H. Shepard je autorem ikonických obrázků Medvídka Pú a při jejich tvorbě se inspiroval podobou plyšového medvídka jeho vlastního syna. - A. A. Milne se o Medvídkovi Pú poprvé zmínil v článku v londýnských Evening News na sklonku roku 1925. Zbytek Púových přátel ze Stokorcového lesa byl představen o rok později.

- Mezi roztomilé vlastnosti Medvídka Pú patří jeho láska k medu, jeho vstřícná povaha a také jeho skromné postřehy: „Já jsem přihlouplý Medvěd a dlouhá slova jsou na mne moc.“
- Z filmu: „Cítím se nějak zvláštně,“ řekl Pú. „Asi to přeháním s přemýšlením.“

obrazek
Prasátko

Prasátko je tiché a plaché stvoření, jehož štědrost a skromnost daleko převyšují jeho drobnou postavu. Úzkostlivými pohyby, neklidným mnutím rukou a roztomilým koktáním - „J-j-j-jemináčku“ - jasně vyjadřuje svou nervozitu a strach z neznámého. „Nejkrásnější je na Prasátku to, že se bojí úplně všeho, ale přesto nesedí doma a se svými přáteli prozkoumává svět,“ domnívá se Travis Oates, který Prasátko nadaboval.

V drobném těle Prasátka tluče velké srdce - což má v průběhu jeho nejnovějších dobrodružství za následek, že jsou mu svěřeny velice důležité úkoly. Je třeba vykopat díru? Prasátko to má pod kontrolou. Potřebujete pohnout velkým kamenem? Tady je Prasátko. Rozhodně neustupuje před výzvami - i když to znamená odvážit se do temných lesů a čelit strašidelnému stvoření jménem Hnetubud, které zcela jistě uneslo Kryštůfka Robina. (Nebo to alespoň Sova tvrdí.)

„Prasátko je Púovým pomocníkem, jeho parťákem,“ vysvětluje vedoucí animačního týmu Bruce Smith. „Ale v tomto případě se do boje s Hnetubudem musí pustit samo. Prasátko nemělo ještě nikdy tak náročný úkol. Musí se vzmužit. Dívat se na Prasátko, kterak se chystá do boje, je velice zábavné.“

- Původní Prasátko patřilo mezi hračky Milneho syna Christophera Robina
- Prasátko se těší velké úctě za svou loajalitu k Medvídkovi Pú
- Z filmu: „J-j-j-jemináčku, nesmím mít s-s-s-strach,“ řeklo Prasátko. „To je teď velice důležité.“

obrazek
Tygr

Tygr je rozjařené a výjimečné stvoření s pověstným pružným ocasem. Jedná na základě svých okamžitých impulsů a jeho nespoutané chování je často důvodem toho, že skočí dřív, než se pořádně rozhlédne. Tygrovo poskakování je čistým vyjádřením jeho neskonalé radosti ze života - radosti, o kterou se vždycky rád podělí s přáteli - ačkoliv někteří z nich, jako například Králíček, by uvítali, kdyby se raději nedělil. Jiní, jako například Ijáček, mají tu zkušenost, že pokud Tygr naléhá, je mnohem snazší se k němu na jeho dobrodružstvích přidat. „Tygr se neustále snaží dělat věci po svém,“ vysvětluje Andreas Deja, Tygrův hlavní animátor. „Pokouší se přesvědčit Ijáčka, že aby našli Hnetubuda - stvoření, které údajně uneslo Kryštůfka Robina - potřebuje v sobě Ijáček najít tolik energie, kolik jí má Tygr. Snaží se z Ijáčka, smutné, traumatizované postavy, udělat skákajícího Tygra.“

Tygrova ojedinělá povaha se přenáší i do jeho řeči, kterou často charakterizují specifické přesmyčky a nesprávně užívaná cizí slova. Například Ijáčkovi Tygr říká: „Prostě tě musíme trochu potygrizovat!“

- Tygr byl poprvé představen v knize A. A. Milneho Púovo zátiší v roce 1928.
- Tygr je jedinečný - „Tou nejúžasnější věcí na Tygrech je to, že jsem jediný.“
- Tygr je vyhlášený svou veselou povahou, svou zálibou v poskakování (v tom
jsou Tygři nejlepší!) a rozdováděné výroky: „TSZM - Tak se zatím mějte!“ - Z filmu: „Když chceš něco získat, musíš umět výskat,“ řekl Tygr. „Stokorcový les potřebuje hrdinu...a jsem tu jenom já.“

obrazek
Ijáček

Ijáček je všemi zbožňovaný, roztomile zasmušilý osel. Ale Ijáček se za smutného nepovažuje - jen má zkrátka nízká očekávání.

Pravděpodobně by ho překvapilo - a možná i trochu zklamalo - že je ve filmu Medvídek Pú středem pozornosti. Podle animátora Randyho Haycocka „Ijáček hraje v tomto filmu velice důležitou roli, možná důležitější než v kterémkoliv jiném filmu, protože se hlavní dějová linie točí kolem skutečnosti, že ztratil ocas a všichni se mu pokoušejí pomoci s hledáním nového.“

Ijáčkův přístup k životu není příliš veselý, ale občas dává najevo známky radosti - vstřícné skutky jeho přátel a žvýkání bodláků vzbuzují dojem, že dokáží alespoň krátce narušit jeho pochmurnou náladu. Ale navzdory apatické povaze se mu podařilo dobýt srdce mnoha diváků a čtenářů. „Myslím, že důvodem, proč je Ijáček legrační,“ zamýšlí se Haycock, „je skutečnost, že si neuvědomuje, že je legrační.“

S úlohou namluvit postavu Ijáčka tvůrci filmu oslovili Buda Luckeyho, zkušeného animátora a tvůrce řady postav, který pracoval na filmech jako Příběh hraček, Příšerky s.r.o. a Hledá se Nemo, nebo na televizním seriálu Sesame street. Kromě toho také režíroval krátký film Boundin společnosti Pixar, za který byl nominován na Oscara. Luckeymu je jeho postava velice blízká a prohlašuje, že Ijáček je prostě jenom velice pohodový hrdina. „Je tak trochu nad věcí, ale jeho přátelé se o něj dokáží postarat.“

- Ačkoliv jen máloco dokáže Ijáčkovi udělat radost, má velice rád bodláky.
- Ijáček, kterého A. A. Milne popisuje jako „starého šedivého osla“, se i přes svůj pochmurný přístup k životu stal miláčkem mnoha fanoušků.
- Z filmu: „Mohlo by být hůř,“ namítl Ijáček. „Nevím přesně jak, ale mohlo by.“

<>Obrázek nenalezen<> Králíček

Králíček je možná nejchytřejším z přátel ze Stokorcového lesa (nebo si to přinejmenším myslí) a často se dobrovolně ujímá pozice vedoucího celé skupiny. „Kdybych si měl vybrat jedno slovo, kterým bych Králíčka popsal,“ říká Tom Kenny, hlas Spongeboba SquarePants, který nadaboval postavu Králíčka, „řekl bych, že je to 'hnidopich' - je ohromně malicherný, vše má organizované, chce, aby jeho zahrada vypadala specificky tak a tak, aby jeho dům vypadal tak a tak, nemá rád neplánované návštěvy - když k němu někdo bez ohlášení přijde, naruší tím jeho stereotyp a on má stereotyp moc rád.“

Králíček dokáže být paličatý a často reaguje přehnaně, ale jeho přátelé vědí, že je to v jádru duše skutečný dobrák - a že je vždy připraven přiskočit a podat pomocnou ruku. „Králíček je vlastně původem velkolepého plánu na polapení Hnedtubuda a osvobození Kryštůfka Robina,“ popisuje režisér Stephen Anderson.

„Vymyslí rafinovaný plán, spočívající v tom, že po okolí pohází věci, které by podle něj měly Hnetubuda přilákat,“ dodává animátor Eric Goldberg. „Králíček je ještě upjatější, než jaký býval v původních filmech. Vycházíme z toho, co všichni znají, a posouváme to kvůli humoru ještě o kousek dál.“

- Králíček je další postavou, která byla inspirována jednou z hraček Christophera Robina Milneho, ale Milne ji do knížky dosadil proto, aby byla mezi jejími postavami rovnováha.
- Králíček je známý svým poměrně obsesivním chováním - ale má na své straně fanoušky, kteří s ním sdílejí jeho touhu po pořádku.
- Z filmu: „Poslední, co potřebuji, je návštěva toho Medvěda,“ prohlásil Králíček.

obrazek
Kanga a Rú

Klokanice Kanga - matka Klokánka - je milá, starostlivá klokanice. Rozhodně má plné ruce (a kapsu) práce s malým Klokánkem, ale dokáže se o něj starat s láskou a trpělivostí. Když Sova navrhne soutěž o to, kdo najde Ijáčkovi nejlepší nový ocas, přátelé ze Stokorcového lesa diskutují o tom, co by výherce měl přesně získat. Klokánek navrhuje něco zábavného, „třeba petardu.“ Maminka Klokanice na to má jiný názor: „Ale propána, to ne, co takhle něco milého, třeba přátelské objetí.“

A když dojde na samotné soutěžní exponáty, přijde Klokanice s praktickým pleteným šátkem, „aby zezadu neprochladl.“

- Pokud by byla Klokanice člověkem, byla by to neustále zaměstnaná matka v domácnosti, která dokonale zvládá dělat několik věcí najednou.
- Z filmu: „Co takhle něco milého, třeba přátelské objetí,“ navrhla Klokanice.

Klokánek Rú je mladý a nadšený dobrodruh, který by se chtěl všude podívat a všechno vyzkoušet. Bez ohledu na situaci - nebo matčiny námitky - se vrhá do středu veškerého dění. Někdy zkouší starostlivost a opatrnost Klokanice Klokánkovu trpělivost, ale nakonec stejně dospěje k tomu, že není nic lepšího, než se přitulit k mamince v její kapse.

- Zatímco plyšové předlohy Medvídka Pú, Prasátka, Tygra, Ijáčka a Klokanice jsou uložené v Newyorské knihovně, Klokánek se ve třicátých letech ztratil v jablečném sadu.
- Wyatt Hall, sedmiletý syn režiséra Dona Halla, byl povolán, aby namluvil provizorní hlas Klokánka. Hall vzpomíná, že o to jeho syn nejprve neměl zájem, pak nabídku přijal (uplacen Transformery) a nakonec získal roli oficiálního dabéra Klokánka. „Možná jsme ale stvořili nestvůru, která se vymkne kontrole,“ směje se Hall. „Zkoušeli jsme ho režijně vést a instruovat o tom, jak má kterou větu pronést, a on skutečně odpověděl, „nemyslím, že takhle by to Klokánek řekl.“
- Klokánek je vzpurný klokaní chlapec, který si svou povahou získal řadu fanoušků.
- Z filmu: „Co třeba něco zábavného,“ zkusil to Klokánek, „třeba petardu!“

obrazek
Kryštůfek Robin

Kryštůfek Robin je jediným člověkem ve Stokorcovém lese, a ačkoliv se jedná o malého chlapce, všechna zvířátka k němu vzhlížejí s žádostmi o rady a přátelství. Nikdo k němu ale nemá blíž než sám Medvídek Pú a oba spolu zažili mnohá dobrodružství.

Kryštůfek Robin si je velice dobře vědom Púových sklonů ocitat se v problémech - často svého přítele označuje jako „hloupého starého Medvěda!“ Ale bez ohledu na to, v jaké patálii se všichni ocitnou, má Kryštůfek Robin vždy dost chuti se připojit - i v případě, že je na něm, aby ostatní zachraňoval. Samozřejmě i oni jsou mu vždy k dispozici, tak, jak by přátelé být měli. Kryštůfek Robin by si vlastně nedokázal představit lepší přátele, než jaké má.

- Kryštůfek Robin je pojmenovaný podle syna spisovatele A. A. Milnea, Christophera Robina Milnea. Právě jeho plyšový medvídek, pojmenovaný Winnie podle medvěda v londýnské zoo, byl inspirací k napsání dnes klasických příběhů.
- Skutečný Kryštůfek Robin se narodil ve dvacátých letech dvacátého století.
- Oddanost Kryštůfka Robina jeho přátelům byla od jeho literární premiéry v roce 1926 inspirací mnoha čtenářům a divákům.
- Z filmu: „Hloupý starý Medvěd,“ řekl Kryštůfek Robin.

Podobné filmy

Lorax
(The Lorax aka Dr. Seuss' The Lorax) Dvanáctiletý Ted žije ve Všechnovsi. Městě, kde je vš...
zítra 20.00
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Doba ledová 4: Země v pohybu
(Ice Age: Continental Drift) Veverčák Scrat způsobí popraskání Země a oddělení kontinentů....
so. 19.10. 20.00
NAHRAT
ZDARMA
Prima Cool
Tom a Jerry: Špiónská mise
(Tom and Jerry: Spy Quest) Nerozlučná dvojka Tom a Jerry prožívá další obyčejný den na plá...
po. 28.10. 06.15
NAHRAT
ZDARMA
Nova
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Čtvrtek 17. 10. 2019 Svátek má Hedvika
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz