fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Podobné filmy    

63% 634 hlasů
6.3 10 634
film / thriller, drama, USA, , 115 min., od 12 let
Mad City
DVD od 21.5.1998 Warner

Režie:
Herci: , , , , , více...


Ukázka
00:27



Stárnoucí televizní zpravodaj hledá téma na reportáž, která by ho vrátila zpět na výsluní.
Dustin Hoffman v roli ambiciózního novináře, který překrucuje informace tak, aby nesprávně ovlivnily veřejnost. Proti němu stojí John Travolta jako pracovník bezpečnostní agentury v muzeu, který náhodně postřelí jiného zaměstnance a následně si bere několik rukojmí...
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Celkem zajímavý námět podaný ale tak, no místy dosti podivně. Postava propuštěného hlídače fakt není role, kterou by měl hrát John Travolta. Jeho charisma je ve spoustě scén hodně matoucí a ten jeho dost prostej trouba je příšerně podivnej. Do televize je to ale pohodový snímek.
Všechny komentáře k filmu 8+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Město šílenců

<>Obrázek nenalezen<> Dustin Hoffman a John Travolta hrají ve filmu Město šílenců, který působivým způsobem zobrazuje současnou Ameriku a zkoumá neobvyklé důsledky mezního jednání, ke kterému se člověk uchyluje ve chvíli, kdy je pod přímým dohledem veřejnosti. Držitel Oscara Cocta-Gavras, který má za sebou filmy jako Z, Nezvěstný a Hrací skřínka režíruje Město šílenců pro Warner Bros. Max Brackett byl jedním z nejlepších investigativních reportérů. Agresívní, neúnavný a inteligentní. Byl expertem v získávání těch nejčerstvějších informací. Pokaždé byl první tam, kde se něco dělo a vždy měl příběhy, které si veřejnost žádala. Ale i Max měl své hranice, za které odmítal ve své práci zajít. Když ho v televizním přímém přenosu jeho nadřízený Kevin Hollannder nutil, aby nejen popsal, ale i ukázal následky krvavého leteckého neštěstí, Max nevydržel a vybuchl. Díky tomuto incidentu, který v očích majitelů poškodil jejich stanici, byl za trest poslán do zapadákova jménem Madeline kdesi v Kalifornii. Ocitl se daleko od své původní práce a kariéry, kterou si tak neúnavně budoval a díky tomu i odříznutý od tempa a stylu života, který tak miloval. To jej dokonale připravilo, aby byl ochoten udělat cokoli, jen když mu to pomůže vrátit se zpátky do New Yorku.
obrazek
Sam Baily vyrostl v Madeline. Po střední škole šel k vojenskému letectvu, aby se mohl stát vojenským pilotem, ale kvůli nedostatečnému vzdělání se jeho sen nesplnil. Sam se vrátil domů, oženil se a dostal práci ochranky v místním Přírodopisném muzeu. Narodily se mu dvě děti, začal hrát softball a jeho život se stal mnohem skromnějším, než jak si ho kdysi vysnil a především jednotvárnějším. Alespoň do té doby, dokud nepřišel o práci.

Samova šéfová, paní Banksová, musela snížit rozpočet muzea a byla to právě Samova práce, kterou kvůli tomu zrušila. Sam se několikrát marně pokoušel jí to rozmluvit. Nejen, že to Banksová nehodlala ještě jednou zvážit, ale ani o tom se Samem nechtěla diskutovat. Sama to šokovalo natolik, že to nedokázal říci ani své ženě. Zoufalství ho pohltilo natolik, že nebyl schopen ani rozumně uvažovat. Tím jediným, čím si byl jist, byl fakt, že svoji práci musí dostat zpět. <>Obrázek nenalezen<> Max a Sam. Dva muži s podobnými problémy, ale přesto jsou tolik rozdílní. První z nich viděl svět a druhý si ho neumí ani zčásti představit. První žije prací pro televizi a druhý je stále hypnotizován její existencí. První není na nikom závislý a druhý je poháněn láskou ke své rodině. Vypadalo by to, že jsou každý na jiné straně barikády, ale Max se Samem jsou si pod povrchem mnohem více podobni, než by dovedli připustit. Ztratili své místo ve světě a vypadá to, že nikomu kromě nich to nevadí. Vydali ze sebe to nejlepší, ale nestačí to.

Když Max se svojí naivní asistentkou Laurie navštíví muzeum, aby udělal rozhovor s paní Banksovou, objeví se Sam, který chce požádat, aby mu byla vrácena jeho práce. Bezúspěšně se snaží, aby ho paní Banksová vůbec poslouchala. Potom mu povolí nervy a vytasí zbraň. Situace hrozí výbuchem...
obrazek
Ale Max, který vše pozoruje z úkrytu, to vidí z jiného úhlu. Tohle je možná ta příležitost, na kterou celou dobu tak čekal. Rychle zavolá do televizního studia. Pro něho je to materiál na skvělý příběh a pro reportéra není dobrý příběh nikdy tragédií. Teď, pokud něco nepokazí, může pro něj Samova tragédie znamenat "zpáteční lístek" do první ligy.

Za pár minut Max vysílá živě reportáž o vzniklé situaci, ve které figuruje zbraň i rukojmí. Sám při tom zůstává uvnitř a jeho asistentka v autě stojícím venku zajišťuje přenos. Za pár hodin celý národ se zatajeným dechem sleduje napínavou situaci, do které by se při troše smůly mohl dostat každý z diváků. Max ví, že čím déle udrží jejich pozornost, tím více má šancí pro svou další kariéru. Sam ví, že čím déle bude držet pistoli, tím spíše ho začne někdo poslouchat.

Ale ani jeden z nich nezná skutečnou sílu image, kterou vytvořili - drama slušného chlapa, který se snaží prosadit dobrou věc špatnými prostředky.
obrazek
Max a Sam spolu postupně najdou společnou řeč, zjišťují kolik toho mají společného a hlavně, že si oba dva přejí, aby všechno dobře dopadlo. Jenže do toho přijíždí televize a ta má už předem připraven příběh, který je mnohem drsnější a tudíž zajímavější, než skutečnost. Je určen pro večerní zpravodajství. A ať už je v něm skryta nějaká pravda, nebo je to všechno jen lež, po odvysílání mu stejně budou všichni věřit. Taková je moc televize.

Dva muži schovávající se uvnitř budovy sice znají pravdu, lež i všechny odstíny šedi mezi nimi, ale mohou pouze čekat, jak to dopadne.


O natáčení

Scenárista a spisovatel Tom Matthews, který dlouhá léta pracoval jako novinář a hollywoodský publicista, začal psát scénář Města šílenců roku 1993 se svým partnerem Ericem Williamsem a to v době, kdy vrcholila nechvalně známá konfrontace mezi agenty FBI a sektou Davidiánů ve Waco v Texasu. "Jak se tato událost táhla týdny a týdny, byli novináři nuceni přijít ve svých reportážích s něčím novým, zpravodajství se přesunulo od fakt ke spekulacím a k přebujelým fámám - k věcem, které dříve byly pro tradiční žurnalismus tabu," říká Tom Matthews.

Matthewsův scénář si cestu k režisérovi Costovi-Gavrasovi našel snadno. Je to logické, protože předešlé filmy tohoto tvůrce charakterizují jako někoho, kdo se zajímá o obecnější problémy, které trápí lidi - boj o život v bezpečí, bez obav a stresů, aniž by člověk ztratil svou víru a ideály. Gavras ihned podobné téma v Městě šílenců rozpoznal.

"Tento film vypovídá o vztahu, přátelství mezi dvěma muži z rozdílného prostředí," říká Costa-Gavras. "Backett je vzdělaný a agresívní, Sam nevzdělaný a nejistý. Navzdory jejich odlišnosti, oba dva trpí lhostejností systému, ve kterém byli jednou zaměstnáni, a to oba spojuje. Dali se dohromady díky hříčce osudu a pomalu začínají věřit jeden druhému."

Nejdůležitějším úkolem filmařů, byl výběr herců. K dosažení úspěchu filmu, byli zapotřebí dva silní herci, kteří jsou schopni vyjádřit i různé nuance emocí. Producent Arnold Kopelson i režisér Costa-Gavras byli velice rádi, že pro svůj projekt získali Dustina Hoffmana a Johna Travoltu, jedny z nerespektovanějších a nejcharismatičtějších herců současnosti.

Kopelson říká,"Dustin spolupracuje s režisérem, producentem a dalšími herci na tom, aby výsledné postavy ze scénáře byly živé a doslova vyskakovaly z předlohy. Nikdy se to netýká pouze jeho role. Vždy ho zajímá, co je nejlepší pro celý film."

Aby se lépe připravil pro svou roli, strávil Hoffman mnoho hodin sledováním videokazet, které obdržel od několika TV zpravodajů. Zdůraznil však, že si nebral za vzor ani jednoho z existujících novinářů. Nicméně vzpomíná na jednu příhodu, která se stala hned zpočátku, když sbíral různé informace a která měla vliv na jeho postavu. Navštívil výstavu novinářských fotografií New York Times. Když si prohlížel fotografie, všiml si jedné z vietnamské války, na které je hořící mnich. Hoffman se zeptal fotografa, proč ten oheň neuhasil a on mu řekl: "Ty nikdy nesmíš uhasit oheň - ty to musíš pouze vyfotit".

Hoffman zdůrazňuje, že by roli nevzal, pokud by roli Sama nepřijal John Travolta. "Řekl jsem Costovi, 'Chci v tomto filmu hrát, ale nejdůležitější součástí projektu je věrné zachycení té druhé postavy.' Neznal jsem Travoltu osobně, ale když jsem si přečetl scénář, tak jsem pochopil, že jeho obsazení je pro film klíčovou věcí. Neznal jsem totiž jiného herce, který by měl stejnou kombinaci kvalit, které scénář vyžadoval."

Costa-Gavras dodává,"Bylo to fascinující pozorovat tyto dva přesvědčivé muže, jak intelektuálně přitahují jeden druhého. V podstatě započali přípravné práce na jejich "filmovém vztahu" dříve, než se začalo vůbec točit!"

Kopelson říká o Travoltovi:"John hraje postavu, která je blízká většině Američanů. Je to průměrný pracující občan, který nemá daleko do bezdomovce. John je jedním z mála herců, kteří jsou v rolích obyčejných mužů přesvědčiví. Jeho vřelost a upřímnost spolu s jeho neobyčejnými hereckými možnostmi ho pro roli Sama kvalifikovala."

O hercích

Dustin Hoffman
Je jednou z nejzářivějších mužských hvězd současnosti a stal se už za svého života hereckou legendou.
Studoval na Los Angeles Conservatory of Music, Santa Monica College a Pasadena Playhouse. Po velmi náročném několikaletém hereckém živoření, při kterém z existenčních důvodů vystřídal i řadu jiných povolání, se doslova přes noc proslavil hlavní rolí ve snímku Mika Nicholse Absolvent (nominace na Oscara) z roku 1967. Z šesti nominací za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli získal Hoffman dva Oscary za filmy Kramerová versus Kramer a Rain Man. Charakterní party se po Absolventovi staly Hoffmanovou výsostnou doménou. Patří mezi ně především role ve slavných snímcích jako jsou Půlnoční kovboj (1969), Malý velký muž (1970) Strašáci (1971), Motýlek (1973), Všichni prezidentovi muži (1976), Maratónec (1976), Kramerová versus Kramer (1979), Smrt obchodního cestujícího (1985), Rain Man (1988) nebo Hrdina proti své vůli (1992). Podobný rys hluboké lidskosti jako jeho postavy ve vážných filmech však nesou i jeho charaktery v komediích jako Tootsie (1982) a Rodinný podnik (1989), pohádce Hook (1991) i thrillerech Smrtící epidemie (1995) a Koule (1998). S Barrym Levinsonem spolupracoval na filmech Koule a Spáči (1997), kde si zahrál malou roli právníka alkoholika.

John Travolta
Byl dvakrát nominován na Oscara, naposledy za ztvárnění role filozofujícího zabijáka ve filmu Quentina Tarantina Pulp Fiction - Historky z podsvětí (1994). Také byl nominován na Zlatý Glóbus za tuto velice uznávanou roli a byl, kromě mnohých dalších ocenění jmenován Asociací filmových kritiků z Los Angeles nejlepším hercem. Stejně byl ceněn za ztvárnění role mafiánského filmového fanouška v komedii Chyťte ho! (1995), ve které byl jeho výkon mnoha kritiky považován za jeden z nejlepších toho roku a Travolta za něj získal jako Nejlepší herec ve filmu, muzikálu či komedii Zlatý Glóbus. Travolta dále hrál ve filmech Michael (1996) a Fenomén (1996). Vyzkoušel si také roli akční hvězdy ve filmu Johna Woo Operace: Zlomený šíp (1995).

Předtím hrál Travolta v některých vlivných filmech své generace. Byl nominován na svého prvního Oscara a Zlatý Glóbus za roli v superúspěšné Horečce sobotní noci (1977), která spustila fenomén disko-muziky koncem 70tých let. Dále hrál v mega-hitu, filmové verzi slavného muzikálu Pomáda (1978), kterým inspiroval módu i muziku k návratu do 50tých let a ve filmu Urban Cowboy (1980), který způsobil, že se mechaničtí býci objevili celostátně ve všech barech. K dalším jeho filmům patří: thrillery Briana DePalmy Carrie (1976) a Výbuch (1981), stejně jako úspěšná komedie režisérky Amy Heckerlingové Kdopak to mluví (1989), ke které později přibyly další dva díly.

Nedávno hrál Travolta ve filmu Tváří v tvář (1997) po boku Nicolase Cage a ve filmu She´s So Lovely (1997) se Seanem Pennem a jeho ženou Robin Wright Pennovou. Právě dokončil práce na filmu Mikeho Nicholse Primary Collors (1998), kde hraje po boku Emmy Thompsonové a Billy Boba Thorntona. Momentálně pracuje na filmu A Civil Action režiséra Steva Zailliana.

Alan Alda
Je celosvětově znám jako herec, spisovatel a režisér. K jeho filmům patří Tajemná vražda na Manhattanu (1993), And the Band Played On (1993), a snímek Zločiny a poklesky (1989), za který získal cenu D.W. Griffitha, cenu newyorských filmových kritiků a nominaci na cenu British Academy za Nejlepší vedlejší roli. K jeho dalším filmům patří The Seduction of Joe Tynan (1979) TSOJT (ten také napsal),The Four Seasons (1981), Sweet Linberty (1986), A New Life (1988), Betsyina svatba (1990, který napsal i režíroval), Flirting With Disaster (1994) a Everyone says I Love You (1997), který režíroval Woody Allen.Alan Alda se ale nejvíce proslavil rolí Hawkeyho Pierce v televizním seriálu M.A.S.H., pro který také napsal a režíroval mnoho dílů. Za jedenáct let práce na tomto seriálu získal pětkrát cenu Emmy a je jediným člověkem, který je jí oceněn jako herec, spisovatel a režisér. Celkově byl nominován osmadvacetkrát na cenu Emmy a získal dvakrát cenu Writer´s Guild Award, třikrát cenu Director´s Guild Award, získal šest Zlatých Glóbů od Hollywood Foreign Press Ass. a sedm cen People´s Choice Awards. V roce 1994 jmenován do Television Hall of Fame (TV síně slávy).

Alan Alda se narodil v New York City jako syn skvělého herce Roberta Aldy. S divadlem se seznámil, když mu bylo šestnáct. Během jeho studentských let na Fordham University studoval v Evropě, kde hrál v divadle a v TV.

Alda prorazil svým výkonem ve hře The Owl and the Pussy Cat. Dále hrál v divadelních hrách jako Purlie Victorious, Fair Game for Lovers, za kterou získal cenu Theater World Award, a The Apple Tree, za kterou získal první nominaci na cenu Tony. Na cenu Tony byl podruhé nominován za výkon ve hře Neila Simona Jake´s Women.

První filmovou roli získal Alda ve filmu Gone Are the Days (1963) kde znovu vytvořil roli z divadelní hry Purlie Victorious. Později se objevil ve filmech The Moonshone War (1970), Jenny (1969), The Mephisto Waltz (1971) a Paper Lion (1968).

K jeho televizní práci patří snímek Trumana Capoteho The Glass House (1972) a Kill Me if You Can (1977, nominace na cenu Emmy) a White Mile (1994, nominace na Zlatý Globus).

Mia Kirshnerová
Dostala se do povědomí diváků díky provokativním rolím ve filmu Denyse Arcandyho Love And Human Remains (1993) a Atoma Egoyana Exotica (1994). Od té doby hrála ve snímcích jako Murder in the First (1995) s Christianem Slaterem, Anna Kareninová (1996), Grass Harp (1996) s Jackem Lemmonem, Walterem Matthauem a Sissy Spacekovou a ve filmu Vrána: Město andělů (1996).

Jako dcera otce novináře a matky učitelky začala s hraním již na škole. Profesionálně debutovala a vytvořila si kredit v kanadské a americké televizi už v mladistvém věku, ještě před tím, než se dostala k filmu.

O tvůrcích

Costa-Gavras
Narodil se v Arkadii, v Řecku. Studoval v Aténách a v Paříži, později literaturu na La Sorbonne v Paříži, ale přerušil studia a přešel do Institut des Hautes Etudes Cinematographiques také v Paříži. Po promoci na filmové škole zůstal ve Francii, kde začal pracovat jako asistent režisérů Rene Claira Yves Allegreta, Rene Clementa, Henri Verneuila, Jeana Giona, Jacquee Demyho a Marcel Ophulse.

Costa-Gavras debutoval filmem Zločin v expresu v roce 1965, ke kterému také napsal scénář. Ve filmu hráli Yves Montand, Michel Piccoli a Jean-Louis Trintignant. Film získal ocenění Edgar Allen Poe Award a byl považován za jeden z deseti nejlepších filmů roku brzy po svém uvedení v U.S.A.

Dalším filmem byl Shock Troop v roce 1967, po kterém následoval mezinárodně ceněný snímek Z (1966), který režíroval a spolupracoval na jeho scénáři. Získal za něj Oscara za Nejlepší zahraniční film (a druhého Oscara za střih), cenu Jury Prize na festivalu v Cannes, kde představitel hlavní role Jean-Louis Trintignant získal cenu Nejlepšího herce. New York Film Festival vyhlásil snímek Z nejlepším filmem roku 1970 a Costa-Gavras byl vyhlášen jako Nejlepší režisér jak newyorských filmových kritiků tak i Director´s Guild. Cena Christopher Award byla jednou z dvaceti dalších důležitých cen od organizátorů z celého světa.

K jeho dalším filmům patří Doznání (1970), Les Deux Mémoires (1973) a Special Section z roku 1975 (u všech spolupracoval na scénáři a režíroval je a za poslední z nich získal cenu Nejlepší režisér na festivalu v Cannes). Napsal a režíroval také snímek Clair de Femme (1979), kde hráli Romy Schneiderová a Yves Montand.

V roce 1981 Gavras režíroval a spolupracoval na scénáři k filmu Nezvěstný, kde hrál Jack Lemmon a Sissy Spacekovou. Film získal dvě ceny na festivalu v Cannes - the Palm d´Or a Jack Lemmon cenu Nejlepšího herce. Dále film získal Writers Guild of America Grand Prize a Oscara za Nejlepší scénář. Jeho dalšími filmy jsou Hanna K. (1983, režie a spolupráce na scénáři), kde hrála Jill Clayburghová, Family Business (režie, scénář), Hořící kříže (1988), kde hráli Debra Wingerová, Tom Berenger a John Heard, Hrací skříňka (1989), kde hrála Jessica Langeová, Armin Mueller-Stahl a Frederic Forrest (který získal roku 1989 Zlatého Medvěda na Berlínském filmovém festivalu) a snímek La Petite Apocalypse (1990).

V roce 1994 režíroval Haydnovu operu Il Mundo Della Luna v divadle San Marco v Neapoli v Itálii. Costa-Gavras byl pět let presidentem Cinematheque Francaise v Paříži.

Tom Matthews
Scénářem k Městu šílenců debutoval. Narodil se ve Wisconsinu, přestěhoval se v osmnácti letech do jižní Kalifornie, aby zde chodil do filmové školy a pracoval na více pozicích v tomto odvětví. Například jako editor časopisu Boxoffice a byl vedoucím propagace pro Twentieth Century-Fox. Momentálně pracuje na adaptaci rock-and-rollové novely Toma Perrotta The Wishbones (1998) pro producentku Lindu Obstovou.

Patrick Blossier
Byl kameramanem u takových filmů jako Hrací skříňka (1989), Hořící kříže (1988) a Le Petite Apocalypse (1990), které režíroval Costa-Gavras a u filmů Louis Lumiere (1988) a Miss Mona (1987), které Costa-Gavras produkoval.

Patrick Blossier vystudoval ve Francii kameru a svou kariéru začal jako režisér dokumentů a asistent kameramana. Mezinárodní uznání si získal filmem Vagabond (1985) Agnes Vardové, který získal ocenění Nejlepší film na filmovém festivalu v Benátkách, dále La Vallee Fantome (1989) nebo Le Temp et la Chambre (1990), což všechno byly snímky francouzské produkce.

Francoise Bonnot
Začal pracovat s Costou-Gavrasem v roce 1968 na uznávaném snímku Z, za který získal Oscara za Nejlepší střih. K jeho dalším společným filmům s Costou-Gavrasem patří Doznání (1970), State of Siege (1973) nebo Nezvěstný (1982), za který získal cenu BAFTA za Nejlepší střih. K jeho dalším filmům patří Hořící sezóna (1994) (nominace na Cable ACE Award), 1942: Dobytí ráje (1992), The Sicilian (1987) Rok draka (1985) nebo Swannova láska (1983).

THOMAS NEWMAN (hudba) byl nominován již dvakrát na Oscara za Nejlepší filmovou hudbu v roce 1994: poprvé za Vykoupení z věznice Shawshank (1993, které bylo také nominováno na cenu Grammy) a za Malé ženy (1994). Poté byl nominován opět v roce 1995 za hudbu k filmu Hrdinové mého dětství (1995), za kterou získal nominaci na Grammy.

K jeho další skladatelské tvorbě patří z posledních filmů hudba ke snímkům The Red Corner (1997), Josh a SAM (1993), Vůně ženy (1992) nebo Lid vs. Larry Flynt (1997).

Podobné filmy

Ocelová pěst
(Real Steel) Skvělý boxer Hugh Jackman se jen těžko vyrovnává se skutečností, že jeho milo...
dnes 20.00
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Kill Bill
Bývalá členka špičkového zabijáckého komanda chce skoncovat s minulostí a vdát se, svatebn...
dnes 22.05
NAHRAT
ZDARMA
Prima Cool
Dítě číslo 44
(Child 44) Lev Děmidov je válečný hrdina, jehož svědomitá práce pro sovětskou tajnou polic...
dnes 22.30
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Sobota 21. 9. 2019 Svátek má Matouš
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz