fb  Sdílet
   Informace    Recenze    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Podobné filmy    

napsáno 31.8.2009 

Recenze

Tak tedy „Muži v říji“. Mé očekávání? V podstatě veškeré žádné. Roberta Sedláčka neznám. Viděl jsem jeho „Pravidla lži“ a na základě odrazu toho díla jsem získal jakousi, opravdu spíš matnou, představu o režisérovi. Jakkoliv ke své škodě jsem jeho předchozí věci nevěnoval tolik pozornosti, kolik by si zasloužila, přesto si troufám tvrdit, že příběhem z terapeutické komunity za sebou zanechal otisk poučeného člověka, který nezjednodušuje zažitými obvyklostmi a snaží se vyprávět poctivě příběh tak, aby divákovi zprostředkoval dojem autentičnosti a realismu. Sedláček tématicky odlehčil a vrhnul se na látku o poznání nezávažnější. Schválně neříkám veselejší. V tiskových prohlášeních se mluví o jakési potřebě či využití Komenského školy, kdy se závažné věci mají podávat ve svěžím, light dresingu, zkrátka pod rouškou nevázané taškařice, chcete-li komedie. Byl jsem trochu nejistý, co bych asi tak měl o novém počinu napsat a pak mi trn z paty vytáhla náhoda, která mi do cesty přihrála tuhle zprávu.  
Přistáváme na planetě Mouřínov. Naše mise je vypracovat sociologickou sondu o stavu současné civilizace. Nevíme, čím to je, zda jsme si špatně vyladili dekódovací zařízení či obecně špatnou artikulací (nenarážíme na žádný přiznaný handicap kohokoliv ze zúčastněných). Každopádně v poslední době se přikláníme k tomu, že celé to fiasko zapříčinila naše nedostačující technika. Jsme totiž z přesvědčení analogoví ufouni a došlo nejspíš k poškození magnetofonového pásku, které si díky výše zmiňovaným dispozicím nemůžeme ověřit. Přesto však co zůstává v platnosti a nezvratné je fakt, že k dosažení uspokojivého výsledku je zapotřebí jiného vzorku populace, jiného materiálu. Máme dojem, že je všechno rozehrané jenom napůl, než aby to pro nás mohlo být skutečně zajímavé a přínosné. Tušíme potenciál, který nebyl patřičně rozpracován. Tak tohle se nám zdá, když si ty záznamy přehráváme. Rádi bychom měli aspoň možnost popsat jejich situaci nebo ji nějakým způsobem uchopit, ale vidíme jen jakési mdlé a nehotové figury, beznadějně se motající po předem určených dráhách bez šance změnit směr. Část naší posádky přišla s postřehem, že se nejspíš bude jednat o organismy napadené záhadným a zle se tvářícím virem, který jedince oslabuje a nedává možnost stavět se čelem a bojovat. Jako jedna z mnoha uvězněných ve svém osudu se tu probleskne taková svérázná postava usilující o dosažení jistých veřejně prospěšných cílů a glosuje cosi jako obecnou nespokojenost se současným stavem věcí. Dozvídáme se třeba skoro obžaloby a vymezování vůči zblbé konzumní mase obklopující se jakýmsi akustickým smogem, který snad vzniká díky neurotickým a obsedantním poruchám, na jejichž podkladě není dovoleno opustit prostory zamořené hlukem či se toto svévolně ordinuje. Je v tom zloba, frustrace, potřeba sdělovat, ale kamera sklouzne k místnímu bláznovi. Podrobnější analýza vygenerovala další skrytou stížnost… Nelíbí se nám „po čertech velký koncerty“(konzum), podnikatelé vydávající se za umělce a z této funkce se snažící proniknout do jim správně zapovězených, posvátných prostor, nicméně obratné lobby jim to umožní a my se jen divíme a nic s tím neuděláme, protože nemůžeme. Ten pošuk se jmenuje Daniel (…alternativní muzikant a teď i aktivista Petr Váša). V obci Mouřínov se má odehrát Mistrovství světa ve vábení vysoké zvěře, ale je to jen záminka, jak přilákat jiná vysoce postavená zvířata, za jejichž účasti se pokusí prosadit veřejně prospěšnou věc – výstavbu silnice v jejich dědině, respektive její pokračování, které by někam vedlo. Bylo to ostudné vystoupení a přičítáme to jenom výše popsané skutečnosti (technice), že vůdčí osobnost postrádala všechny ty nezbytné vlastnosti tolik důležité pro vedení tak zodpovědných a mocných úřadů. To, že takové setkání nedokážeme přirovnat k žádné naší zkušenosti nejspíš vyvěrá z rozdílů, které pochází ze vzdáleností, jenž nás dělí. Na tohle stvoření jeden nemůže být nic, jakoby nebylo, ani se ztotožnit s programovými prohlášeními, ani je zavrhnout, ani odsoudit arogantní a povýšené jednání, malicherné hašteření a zákulisní špinavé intriky a legislativní kličky, ani humpolácké manýry a oblbování veřejnosti populistickými lacinými triky. Uměle vytvořený svět a politická korektnost. V průběhu výsadku jsme nenarazili na nic výjimečného, co by snad stálo za zmínku. Nesmáli jsme se, ani jsem neplakali, nedělo se nám na duši nic. Snad jen trochu zdrcující nuda. Ale buďme féroví, jsme přece jen poruchoví mimozemšťani s naprosto jinou kulturní zkušeností.  
Konec zprávy.  
Tohle se musí zasloužit, napadá mě. Umělec asi musí mít talent, aby si zasloužil takové hodnocení, protože s něčím menším by asi nikdo neplýtval energií a vyjádřil by se stručněji a bez zbytečných obstrukcí ve smyslu odsouzení. Jistě jiná kultura, jiné všechno, ale kdybych se pod tím měl podepsat, udělám to. Koho vlastně hraje Igor Bareš v postavě premiéra? Známe ho? Je nám povědomý? Ačkoliv pocházím ze stejné galaxie, planety, země, tohle prostě není a jestli ano, tak by se to rozhodně nemohlo stát. (Smích). Přes všechny ne zrovna pozitivní komentáře, bylo příjemné se setkat po dlouhé době s takovými herci jako jsou Jaromír Hanzlík, vynikající, oduševnělá Marta Vančurová, prostě „jenom“ skvělý Jaromír Dulava, hodně umírněný až civilní Jiří Lábus, který pokorně zůstává v pozadí a dost mu to tam sluší. Nemyslím, že by hvězdná a opomíjená herecká sestava nedokázala vystoupit ze svých stínů, zažitých charakterů, výrazových mantinelů a my jim díky této dispozici nemohli uvěřit jejich postavy. Rozhodně bych se nepouštěl do žádného ošemetného srovnávání typu nový venkovský film versus jiné staré (tak staré) venkovské filmy (Dědictví od Chytilové či Slunce seno od Trošky) a jeho kvality v takové konfrontaci, ale asi ani nemůžu nic takového shodit, smést ze stolu, vždy bych to nechal otevřené, každý ať si hledá významy svobodně sám, ostatně podobné hodnotící disciplíny často nejsou ničím jiným než projevem ega, nastavené optiky, vnímání, vlastního způsobu vysvětlení. Údajně těch možností interpretace nabízí tento projekt netušeně, dokonce jsem se setkal i s odkazy na bohatě rozvinutou symbolickou rovinu příběhu, takže s přihlédnutím k faktu, že v tomto případě žádné újmy divákovi nehrozí, proč si to vlastně nezkusit třeba oblíbit.  
Nakonec někdy stačí obrátit pár vět naopak v úhlech běžného chápání a můžeme tak dosáhnout základní myšlenky, širokého pojmu komunikace (jinými slovy výstavby silnice jako symbolu potřeby budování mezilidských vztahů) a jeho životní nutnosti.  
Nevíme, čím to je, zda jsme si špatně vyladili dekódovací zařízení či obecně špatnou artikulací…  

4236, z 10


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Pondělí 20. 1. 2020 Svátek má Ilona
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz