fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Podobné filmy    

70% 113 hlasů
7 10 113
film / thriller, drama, Česká republika, , 98 min., od 12 let
Kinopremiéra v ČR 20.1.2011 v SK 8.9.2011, DVD a Blu-Ray od 19.10.2011 Bontonfilm

Režie:
Herci: , , , , , více...

Ocenění: 2011, Český Lev, Herečka v hlavní roli (A. Geislerová), Herec ve vedlejší roli (H. Čermák)


Ukázka
01:58



Lásky se nikdy nezbavíš.
Cesta z vrcholu na absolutní dno může být velmi rychlá. Někdy stačí jediná věta a všechno, co jste dosud budovali, se zhroutí jako domeček z karet. Uznávaný lékař, milovaný otec a manžel čelí obvinění z velmi těžkého zločinu. Ze dne na den vyměnil dobrou adresu za celu ve vazební věznici, odkud se nevina prokazuje hodně těžko, zvlášť když protistraně pomáhá člověk, který může být motivován osobní pomstou. Pravda prý nakonec vždycky zvítězí nad lží a nenávistí. Někdy ani to ale nemusí znamenat vítězství. Někdy je to jen přestávka před dalším, mnohem náročnějším zápasem. Zvlášť když ve snaze zachránit se obětujete tajemství, která měla zůstat navždy skrytá, protože jsou pro vás i pro vaše okolí příliš nebezpečná..
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Ehm... Tomu se dá vážně věřit? Že bude chlápka vyšetřovat manželčin ex a nikdo ho v této roli oficiálně nezpochybní coby osobu podjatou? Že chlápka uvaří na tom, že měla utopená holka pod nehtama jeho kůži? Že si manželka X let nevšimne, že jí starej pigluje ségru? Tak takovou fantazií jsem tedy bohužel nebyl obdařen.
Všechny komentáře k filmu 35+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Nevinnost

Respektovaný dětský lékař Tomáš, žijící s rodinou v třígenerační luxusní vile v pražské Troji, je obviněn nezletilou pacientkou z pohlavního zneužívání. Ze dne na den je nucen vyměnit dobrou pověst a adresu svého domu za celu ve vazební věznici, odkud se nevina prokazuje hodně těžko. Tomáš čelí dívčinu obvinění, ale i dávné zradě, jíž se dopustil na kamarádovi, když mu přebral ženu. Ten je nyní pověřen vyšetřováním případu. Také on stojí před volbou, zda letitému sokovi oplatit dávné pokoření nebo zůstat věren profesní cti, odmítající směšovat věci soukromé s pracovními. S nově nastalou situací se musí vyrovnat nejen vážený lékař, ale i jeho manželka Milada a její sestra Lída, které celou záležitost tají před jejich autoritativním otcem, pro něhož by taková informace mohla mít až smrtelné následky. Vlivem zprvu evidentně nesmyslného obvinění pak uvnitř celé rodiny vyplouvají na povrch křivdy a zklamání, jež už měly být zapomenuty. Všechny Tomášovy životní chyby i úspěchy se nyní budou přiklánět na jednu nebo druhou stranu misek na vahách spravedlnosti a působit v příběhu nečekané zvraty...


O filmu

obrazek
SCÉNÁŘ - Dobrodružství do poslední chvíle

Zárodkem příběhu desátého filmu, který spolu natočili režisér Jan Hřebejk a scénárista Petr Jarchovský, se stal motiv obvinění váženého muže ze sexuálního zneužívání nezletilé. „Zajímal mě dopad této situace na jeho nejbližší okolí, existenciální krize muže ve středních letech, kterému se sype jeho soukromý svět,“ vzpomíná Jarchovský. „Přímou inspirací nebyl ani případ Bohumila Kulínského a myslím, že u toho zrodu ani nestál případ mediální štvanice na Filipa Renče před patnácti lety, i když jsme se některými momenty inspirovali. Petr znal ženu, jejíhož partnera takové obvinění postihlo,“ doplňuje Hřebejk.

Látka pak v tvůrcích zrála několik let. Během nich se věnovali jiným projektům, společně filmům U mě dobrý a Kawasakiho růže, odděleně snímkům Nestyda a Občanský průkaz. Z příběhu o obvinění se mezitím stal živý organismus, který se měnil a vyvíjel. A práce na něm se stala dobrodružstvím, které všechny vedlo od detektivky k tragédii a od postavy obviněného lékaře až k postavě sestry jeho manželky, která si v průběhu psaní získávala stále větší prostor.

Původní scénář se tedy od dnešní podoby Nevinnosti dost lišil. „Nejdříve jsme ohledávali všechny kanály, kterými může do privátní sféry obviněného člověka vpadnout okolní svět. K tomu v raných verzích sloužila i média a ztráta soukromí, kterou jejich zájem přináší. Posléze nás toto téma přestalo zajímat, protože vnitřní situace obviněného hrdiny nám připadala mnohem poutavější,“ popisuje Jarchovský. „Taky jsme si říkali, že ve fungování mediálního světa ani nejsme dost zběhlí na to, aby tahle rovina měla potřebnou hloubku,“ dodává Hřebejk.

Zásadní změna přišla, když si příběh pro sebe přivlastnila postava Lídy. „V době, kdy už jsme spěchali s realizací, jsem jedné noci napsal monolog, který rekapituluje z jiného úhlu pohledu její situaci v rodině. Bylo to asi deset stránek přímé řeči, což u při psaní scénáře opravdu není obvyklé. Ale ten monolog se stal silným impulsem jak pro Honzu, který získal nečekanou poslední třetinu filmu, tak pro Aňu Geislerovou, pro niž ta postava získala, jak sama řekla, zajímavé kontury,“ přibližuje Jarchovský.

Aňa Geislerová se pak do vývoje příběhu sama zapojila. „Vstoupila do něj s postřehy, vlastní invencí, imaginací, vnitřním životem a s ženskou emocionální zkušeností. Například já jsem jen načrtl soukromou literární tvorbu hrdinek, jejich milostnou korespondenci a poezii, a spoléhal jsem na to, že žena, která se té role chopí, dokáže tuto věc dokreslit. A Aňa použila vlastní verše, které si psala kdysi,“ říká Jarchovský. „Je výjimečné pracovat s lidmi, kteří vám takovou spolupráci umožní a se kterými se dokážete natolik propojit, že si svou práci navzájem neničíte. Petr i Honza už mě asi i natolik znají, že chápou mojí potřebu znát příběh do všech zatáček a koutů a prohlubovat si v něm motivace mojí postavy. Možná to jen začalo tím, že se ve filmu použily moje básně pubertálního období, a já jsem tím překročila takovou hranici intimity, že už jsem ani nemohla jinak, než se do toho prostě položit. Ale nad tím vším bdí geniální mozky scénáristy a režiséra. Já jen ozdobuju,“ komentuje své zapojení Geislerová.

obrazek
Herečka, která s tímto tvůrčím duem spolupracovala už potřetí, ovlivnila i překvapivé vyústění celého příběhu, jež vykrystalizovalo až během natáčení. „Během realizace jsem si uvědomil, že se nám podařilo vytvořit skutečně tragickou hrdinku, takovou, která vzdoruje osudu a v určité fázi života se rozhodne pro cestu, která je zhoubná nebo která ji zdrtí. Ale šlo o to, zorientovat se v možnostech, které postava přinášela, a zvolit ten správný konec příběhu. Zkoušeli jsme různé alternativy, některé se dokonce natočily. Nakonec se Anna tím, jak interpretovala svou postavu, stala spoluautorkou řešení, které jsme vybrali, a díky ní jsme získali odvahu pro přímost toho řešení,“ popisuje Jarchovský.

Vzhledem k tomu, že velkou část filmu zabírá policejní vyšetřování obviněného lékaře, do scénáře se jako odborní poradci zapojili i skuteční detektivové a především filmový fanoušek, šéf pražské kriminálky plukovník Josef Mareš. Ten filmařům radil, jak se vyšetřují nezletilé osoby, jak vypadají výslechové místnosti a spoustu dalších detailů, aby film i v této oblasti působil realisticky. „Nechtěl jsem do scénáře psát kraviny vykoukané z detektivek,“ dodává Jarchovský.

Detektivové scénáristovi také schválili důležitý fakt, že případ svého bývalého kamaráda by mohl vyšetřovat muž, jemuž obviněný přebral manželku. „Už na začátku, když jsem příběh konstruoval, jsem potřeboval vymyslet figuru soka v lásce, poníženého chlapa, který prohrál boj o ženu a dostane příležitost k pomstě. Detektivové, s nimiž jsem se sešel, mi řekli, že kdyby to byl soudce, tak by jakkoliv příbuzensky propojen s obviněnou osobou být nemohl. Ale jako detektiv, který sbírá důkazy a překládá je soudci, ano. Samozřejmě je to vzácná situace, ale dramatik si tuhle náhodu může dovolit,“ objasňuje Jarchovský.

Tvůrci do filmu zakomponovali i poměrně drsnou rovinu případu organizovaného obchodu s bílým masem, jako nejodvrácenější stranu problému, o němž Nevinnost také vypovídá. „To tam máme, abychom viděli, v čem postava detektiva Ládi žije. Jeho jednání je potom pochopitelnější,“ říká Jarchovský.

<>Obrázek nenalezen<> NATÁČENÍ - Na návštěvě u Věry Chytilové

Stejně jako úspěšná Kawasakiho růže, i Nevinnost vznikla v produkci Rudolfa Biermanna, s mírně obměněným realizačním týmem, který se ustanovil právě během práce na loňském snímku o udavačství a spolupráci s StB. Kameraman Martin Šácha opět točil na dvě digitální kamery RED, které režisérovi umožňují více experimentovat a točit více variant scén, už bez obav, kolik drahé filmové suroviny tím spotřebuje.

Hlavní místo natáčení filmaři získali od kolegyně režisérky Věry Chytilové. Přímo její dům posloužil jako domov ústředního rodinného klanu Walterů. „Měli jsme štěstí, že jsme tam mohli točit. Ten dům je zajímavý, má své kouzlo, taky je členitý, zabydlený a vkusný,“ chválí si Jan Hřebejk. Další podstatná část děje se odehrává na policii. „Tam se nikdy točit nedá, navíc jsou místnosti na policii moc malé. Tyhle scény jsme točili v prázdné budově bývalých dopravních podniků v Holešovicích. Asi dva dny poté, co jsme skončili, tam začal Designblok a v té samé místnosti, kde jsme vyslýchali, byly dětské hračky, po natáčení už ani stopa,“ vzpomíná Hřebejk.

Třetí hlavní lokací se na poslední chvíli stalo Máchovo jezero, kde se odehrává závěr filmu. „Tam jsme naštěstí točili začátkem podzimu, kdy je příroda nejfotogeničtější. Rodina Formanova má u jezera penzion, tak jsme věděli, že tam budeme schopní i po sezoně vytvořit zázemí pro štáb,“ říká režisér. Některé scény vznikly i na dětském oddělení nemocnice na Karlově náměstí. „Potřebovali v srpnu vymalovat, tak jsme tam mohli natáčet. Nemocnice je prostředí, kde není příjemné točit za provozu, protože cítíte, že tam zabíráte místo a rušíte nemocné. Jediné martyrium, které jsme museli podstoupit, bylo natáčení ve věznici. Její atmosféra se dá těžko nahradit. Byli jsme tam na podzim a všichni jsme to odstonali,“ uvádí Hřebejk.

HUDBA - Uhranutí svébytnou písničkářkou

Plakát k filmu vytvořila na režisérovu žádost sestra Anny Geislerové, výtvarnice Lela Geislerová. O hudbu k filmu Jan Hřebejk požádal mladou zpěvačku a výtvarnici z Ostravy Vladivojnu La Chiu. „Vím o ní už asi osm let, kdy jsem slyšel, že má podobnou energii, jakou nás začátkem 80. let ohromila Iva Bittová. Koupil jsem si jedno album skupiny Banana, se kterou Vladivojna hrála, a moc se mi líbilo. Pak jsem na to zapomněl, ale loni v zimě vyšlo její sólové album Tajemství Lotopu a úplně mě uhranulo. Tak jsem jí napsal, ona odpověděla a za pár dní jsme se sešli,“ vypráví Hřebejk.

I proto, že věděl, že skladatel Aleš Březina, který vytvořil hudbu k filmům Musíme si pomáhat, Kráska v nesnázích nebo Kawasakiho růže, nebude mít po náročné práci na Muchově epopeji a Věci Makropulos na komponování hudby pro Nevinnost čas, rozhodl se režisér vyzkoušet autorskou písničkářku. „Představoval jsem si k filmu pestrou hudbou. A Vladivojna je nesmírně kreativní a zcela mimořádná. Už na schůzky mi nosila motivy, před a během natáčení už část hudby nahrála, takže jsme ji měli k dispozici do střižny,“ pochvaluje si spolupráci Hřebejk. Pod závěrečnými titulky nechal znít píseň, kterou Vladivojna La Chia napsala asi ve třinácti letech.

Jan Hřebejk (rozhovor)
<>Obrázek nenalezen<> Proč se Váš nový film jmenuje Nevinnost?

Scénář se dlouho jmenoval S pravdou ven, protože to byl název televizního pořadu, takové fiktivní Pošty pro tebe, v jejímž rámci by se ve filmu něco odhalilo. Ale to jsme vypustili, takže určitá ironie tohoto titulu ztratila opodstatnění. Na názvu Nevinnost se nám líbilo, že v sobě obsahuje i vinu, že je víceznačný, mluví o kriminálním případu i o panenství. To se k filmu hodí.

O čem film je?

Náš film vypráví o lásce, o jejích nejrůznějších tvářích. Ta motivuje jednání všech našich postav. Je tu láska rodičovská, láska dítěte k rodičům, láska manželská, láska přátelská, láska uražená, láska zrazená, láska nerovná, láska posedlá, vymyšlená, vylhaná, láska zakázaná, láska mimo zákon a láska člověka k člověku. A film ukazuje, že láska není jenom příjemný, život zkrášlující cit, ale že to může být síla, která může lidi zničit.

Hlavní vztah, který ukazujeme, není něco výstředního nebo podivného, ale přesto je v něm něco zvráceného. I když je to taková obyčejná láska, která vznikla skoro obyčejným způsobem, zvrhla se v něco nezdravého. Pak v příběhu cítím i určitý fatalismus, že boží mlýny melou zvláštním způsobem. Člověk většinou není potrestaný za své viny, ale trest přijde odjinud, odkud se na to nepřipraví.

Ale my nemáme ambici říct, o čem to přesně je. S Petrem se snažíme, aby postavy byly zajímavé a pochopitelné. Aby všechny měly svůj charakter a hloubku, bez ohledu na to, kolik tam mají prostoru. Když jsem film pouštěl Miloši Formanovi, řekl mi, že tam vlastně není žádná špatná postava. Můžeme o hrdinech říct, že jsou slabí nebo naivní, ale všichni mají své důvody.

Jak se režíruje příběh s tajemstvím?

Abych docílil nejednoznačností ve vyznění postav, občas jsem herce požádal, aby zahráli tutéž scénu jako pravý opak. Myslím si, že jestliže je film postavený na překvapení a na nejistotě, jak se bude vyvíjet, tak je potřeba jít přesně po té hraně, kde diváci připustí, že to může být tak i tak. Jakmile se divák přikloní jen k jednomu, poškodí to napětí i ostatní postavy, které pátrají po vině.

Natáčíte zhruba jeden film ročně. Je to v současných podmínkách těžké?

Pro mě jako autora a režiséra to není tak těžké, protože víceméně nic jiného nedělám. Vyrobit film není tolik obtížné, zvlášť když jde o komorní psychologický příběh. Těžké je dávat dohromady tým a vyladit ho, ale ten my máme, autorský i realizační. Dokážeme říct, kolik to bude stát a točíme filmy relativně levně. Těžké je dát dohromady peníze na projekt jako Tobruk nebo Protektor, kde je jasné, že bude drahý a nezaplatí se brzo, pokud vůbec. Dneska je nejtěžší filmy prodat. Propagace je drahá a premiér je čím dál víc, takže konkurence je obrovská a film se v kině neudrží tak dlouho jako za časů Kolji.

Petr Jarchovský (rozhovor)
obrazek
O čem Nevinnost je?

V tomto filmu se zase vrací téma rodiny, což je naše stálé téma, které obrábíme v různých konfiguracích a různých žánrech, od muzikálu, přes nostalgickou komedii a ironické drama. I Nevinnost je vlastně rodinný portrét. Když to řeknu banálně, tak to je film o lásce, ale o lásce, která je hraniční, nebezpečná a stravující. Svým způsobem to je druh skryté morality, že je třeba se mít nad podobnými závislostmi na pozoru, i když je těžké se mít na pozoru před láskou. Doufám, že to je emocionálně silný příběh.

Jak byste popsal Vaši spolupráci s režisérem?

Spolupráce s Honzou Hřebejkem je naprosto výjimečná. Je to vztah dlouhodobě budovaný, který mi zajišťuje takovou sounáležitost s látkou, že nenastává okamžik, že bych se od ní odřízl. Myslím si, že už to je plnohodnotné spoluautorství, které se rozvíjí, a jsem rád, že má Honza pořád odvahu, a jeho prostřednictvím ji mám i já, vykračovat do nových kontextů. Uvidíme, kam se vydáme příště.

Píše se Vám lépe původní scénář nebo scénář podle předlohy?

Hlavní je, aby mě podmanil. Šabachovské látky jsou výborné na začátku, protože mám jakoby nahospodařeno, vstoupím do nějaké poetiky a úhlu pohledu, s kterým jsem velmi kompatibilní. Ale pak tu změť postřehů, detailů a vzpomínek musím přeorganizovat. Kdežto když píšete fabulovaný příběh, nejtěžší je najít jeho nosné situace a pak už to jde rychleji.

Píšete raději příběhy z minulosti nebo ze současnosti?

Pro mě je důležitější nerv příběhu, doba je druhotná. Samozřejmě pro filmaře je vzrušující znovu vytvořit minulou realitu, ovšem je to drahé a obtížné. Ač by se zdálo, že budujeme kroniku doby po desetiletích, žádný takový systém nemáme. Kdybychom zase našli něco zajímavého z 50. let, tak hurá do toho. My nejsme historici, ale vypravěči příběhů, osobních historií.

Ondřej Vetchý (rozhovor)
<>Obrázek nenalezen<> Jak jste se k filmu dostal?

Tak, že mi zavolala Mirka Hyžíková z castingovky a ptala se mě, co bych tomu řekl, kdybych hrál u Hřebejka. Na to jsem jí odpověděl, že Hřebejk asi na tom musí být špatně, když mě chce obsadit, protože jsme se spolu ani v životě nebavili. Přitom jsme přibližně stejně staří, žijeme v jedné zemi a zabýváme se podobnou profesí. Když jsem šel na kamerovky, vnímal jsem to tak, že se aspoň potkáme a popovídáme si. Natáčení filmu pak vlastně byla nadstavba. Samozřejmě, pokud by mě ta role nezajímala, tak Nevinnost nedělám. Ale důležitější pro mě bylo, že nás osud svedl s Honzou dohromady. Jsme příliš malá zemička na to, abychom se ještě zbytečně tříštili.

Jak pak spolupráce s Janem Hřebejkem probíhala?

Dopředu jsme se s Honzou domluvili, kam budeme mojí figuru směřovat, a našli jsme takové konsensuální řešení, které nás zajímalo. Během natáčení jsme to pak jenom splňovali a učili se spolu komunikovat. Což bylo pozoruhodné a myslím, že to něco přineslo i Honzovi. Pro mě to byla velmi milá zkušenost.

Co nového film přinesl Vám?

Bylo velmi příjemné pracovat s lidmi, s nimiž jsem nikdy nedělal, se štábem, o kterém jsem nevěděl, protože jsem dvacet let točil s jiným. Znal jsem se s panem Munzarem a s Hynkem Čermákem, ale s nimi jsem tu neměl tolik prostoru. Jinak jsem byl v prostředí, které pro mě nebylo úplně známé. Pak mi došlo, že Honza byl taky obklopený herci, s nimiž nepracoval, a že jsme všichni vykročili jinam, dál za určité stereotypy, s nimiž jsme se setkávali už opakovaně. Jak pro herce, tak pro Honzu to byla velmi zajímavá zkušenost a myslím si, že nás to všechny posunulo dál.

Vadilo Vám, že se scénář měnil i během realizace?

Naopak, to bylo skvělé. Za posledních patnáct let se nestalo, abych do scénáře nějakým způsobem nezasáhl. Honza mě potěšil, jak je schopen být flexibilní a operativní a řešit věci do poslední chvíle, aby byly zajímavější, dramatičtější a aby vše směřovalo k nejlepšímu výsledku.

Jak byste popsal svou postavu, doktora obviněného ze sexuálního zneužívání?

Je to normální chlap, kterých u nás žijí tisíce. Chlap, který táhne celou rodinu a který udělal věc, za níž pak přijme odpovědnost. Jeho interpretace může být dvojlomná, ale on dvojlomný není. Je to konsistentní postava, utažená, disciplinovaná, expresivní jen, když je potřeba. Asi je těžká v tom, že film je sice o ní, ale prostřednictvím jiných lidí.

Často se psalo, že jsem hrál kladné hrdiny. Ale vždycky to byly kontroverzní postavy. Akorát jsem udělal všechno proto, abych obhájil jejich činnost. Do tohoto filmu jsem šel taky pouze za předpokladu, že Tomáše obhájím, že nějakým způsobem zprostředkuji divákům náhled do jeho života, aby byli schopní pochopit jeho konání. Předivo těch vztahů je tak jemné, že divák musí dostat co nejvíc informací, aby se v něm zorientoval.

O čem podle Vás Nevinnost je?

O tom, že máme odpovědnost za každou vteřinu svého života. Nic nás nezbavuje viny za něco, co jsme udělali, i když to bylo kdysi dávno, i když jsme byli mladí, i když jsme nebyli schopní dohlédnout důsledky. Stejně musíme za všechno zaplatit. O tom, že člověk udělá jednu věc a tato chvilka, přestože v ní nikomu nejde o život, je přirozená a naplněná láskou, může mít tragické důsledky v životě druhých a definitivně a trvale je vyvrátit z přirozeného vývoje.

Jak jako divák vnímáte filmy, v nichž sám hrajete?

Když ten film funguje, když nevnímám jednotlivosti, které by mě nutily, abych si říkal, že tu je to lépe, tu hůře provedené, tak je jedno, jestli v něm hraju nebo ne a užiju si ho. Tenhle film je zajímavý a pozoruhodný, nejen v kontextu českých filmů, ale i v kontextu Honzovy tvorby. Myslím, že když někdo Nevinnost uvidí a nenechá si ji zkazit svými předsudky nebo očekáváním, tak ho čeká komplexní zážitek. Je sice docela drsný, ale bohužel asi odráží reálný život, ve kterém teď žijeme.

Aňa Geislerová (rozhovor)
obrazek
Co vás na tomto filmu přitahovalo?

Scénář, režisér, prostor, spoluhráči.

Jak byste popsala svou roli Lídy?

Je to dívka, která žije tím, na čem jí nejvíc záleží, a je ochotná obětovat hodně. Ale motivace, o nichž si myslím, že je tenhle film především, jsou hodně zrádné. Pozitivní jednání má někdy základ ve strašném provinění a naopak negativní agrese může být už tím posledním obranným mechanismem člověka, který neví kudy kam. A my nikdy neznáme tu pravou příčinu a musíme jen věřit, že to, co prožíváme, je alespoň trochu reálné.

S Janem Hřebejkem už jste pracovala dříve, v čem byla tato spolupráce jiná nebo nová?

Ve všem. Natáčení Nevinnosti pro mě bylo výjimečné v mnoha směrech. Asi až měsíc po natáčení jsem se teprve byla schopna vrátit do reality. Hodně jsme improvizovali, dopisovali scény během natáčení. Bylo to úplně jiné než jakékoliv jiné natáčení. Honza mě čím dál víc překvapuje, mám pocit napojení. Čím ho znám déle, tím víc se mi s ním chce chodit na skleničku. Takže se dá říct, že zrajeme jako víno!

Lída je postava, která se ze začátku jeví jinak než na konci. Hrají se postavy s tajemstvím obtížněji?

Ne naopak. Pořád víte, že něco se vevnitř schovává.

Je v tomto filmu postava, která by byla nevinná?

Ano, Daniel a setkání s ním bylo i pro nás všechny hodně radostné a očistné.

Hynek Čermák (rozhovor)
obrazek
Proč jste chtěl v Nevinnosti hrát?

Určitě už jenom proto, že to je vůbec poprvé, co mi byla ve filmu nabídnuta figura, která není ani zabiják, ani hlupák. Obvykle mě filmaři zneužívají kvůli mé holé hlavě a sto kilům k tomu. Dostanu nůž do zubů, bouchačku do ruky a vyhodí mě z okna. Tady jsem mohl hrát normálního člověka a ještě velkou roli. Navíc scénář byl úžasný a taky jsem chtěl točit s Honzou Hřebejkem. Je to zkušený dobrý režisér, známe se asi deset let a nikdy jsme spolu nepracovali.

Co bylo na natáčení nejtěžší?

Scénář se vyvíjel na place, takže jsem si jako herec nemohl udělat půdu předem a musel jsem se spolehnout jenom na režiséra. Spíš než otázka přípravy to byla otázka momentálního pekelného soustředění při natáčení. Na jednu stranu to je skvělé, na druhou máte pocit, že nemáte opratě v ruce a že nevíte, co bude příští den. Takže nejtěžší bylo nechat se tím semlít a věřit, že to jde dělat i takhle. Když jsem si přečet scénář, říkal jsem si, že to je skvělý film. Když se na něm pracovalo, byl jsem napjatý, jestli to dáme vůbec dohromady.

Jak byste popsal svou postavu, detektiva, který vyšetřuje obvinění nového manžela své bývalé ženy?

Je to člověk, který měl v životě velké plány, a ty se mu rozpadly. Je to sympatický, hodný a citlivý chlap, který dělá těžkou práci. Jako vyšetřovatel se denně setkává s různými krutostmi a nedělá mu to dobře, i když patří ve svém oboru k nejlepším. Je to dobrák, který je hozený do vody, aby plaval. Někomu může připadat jako slaboch, ale to vůbec nevadí. Podle mě se lidi nedělí na slabochy a na silné, někdy jsme slabí a někdy silní. Láďa je hodný člověk, čemuž rozumím, já jsem taky hodný, většinou lidi chápu a jsem schopen jim všechno odpustit. On to má těžší, protože je bohužel policajt. Ale ne takový, jací jsou policajti v amerických filmech nebo v německých detektivkách. Tohle je obyčejný chlap, který shodou okolností nosí pistoli, protože ji musí nosit v práci.

O čem podle Vás film vypráví?

O lásce ve všech formách, o lásce bez předsudků, bez podmínky a o tom, kam až může dospět. Pád až na dno je, řekl bych, až druhé téma.

O obsazení

<>Obrázek nenalezen<> Daniel Czeizel

Zajímavé obsazení filmu, které tvoří mix neokoukaných tváří a zkušených herců, doplňuje Daniel Czeizel, který vystupuje v roli mentálně postiženého syna Ládi a Milady. „Handicapovanou postavu jsme měli ve více filmech, je to takový náš putovní motiv,“ říká Jan Hřebejk. „Do Pupenda jsme vybrali opravdu neslyšícího kluka a potom jsem si nedokázal představit, že bychom to točili s profesionálním hercem. Pak mě ta kuráž opustila ve filmu Medvídek, kde měla mít jedna postava lehčí mentální handicap. Nakonec ji hrála Klára Issová, o níž každý ví, že žádný handicap nemá, takže tam bylo dané, že to je legrace. Krátce potom jsem se stal členem poroty festivalu Mental Power, což je festival filmů, v nichž účinkují nebo je připravují lidi s handicapem. Díky němu jsem objevil, že existuje řada dobrých herců s downovým syndromem. Když jsme pak nad scénářem pochybovali, jestli seženeme přesvědčivého herce do této role, říkal jsem, že to nebude žádný problém. A myslel jsem, že vybereme někoho s downem,“ vypráví Hřebejk.

Ale toto rozhodnutí zvrátila náhoda v podobě charitativní akce Petra Formana a Davida Voverky nazvaná Misse 01. V jejím rámci známé osobnosti včetně Jana Hřebejka rozváželi v roli kurýrů certifikáty, kteří si různí dárci objednali a zaplatili. Vybrané peníze šly na koupi komunikátorů, i pro osmnáctiletého Daniela Czeizela, který v dětství prodělal mozkovou obrnu a nemůže mluvit. „Tak jsem se s ním seznámil, jen pár dní předtím, než jsme měli natáčet v Domově Leontýn, kde Daniel žije. V té době jsme ještě herce do role syna neměli vybraného a já si řekl, že to je vlastně výzva. S Danielem byla práce těžší, protože on nedělá, co se mu řekne. Musí se vtáhnout do hry, jakože se vše děje skutečně, a nemůže točit celý den. Ale myslím, že to fungovalo, Daniel si lidi ve štábu oblíbil. Přišlo mi, jako by mi ho Misse 01 poslala.“

Na spolupráci vzpomíná v dobrém i Hynek Čermák, Danielův filmový otec. „Bylo to těžké a zároveň skvělé. Zkuste zacházet s chlapem, který měří metr osmdesát a má sto kilo a přitom se chová jako tříletý kluk a vy ho tak taky musíte brát. Ale za pár dní se s námi sžil. Když se viděl v televizi na kontrolních projekcích, nijak ho to nevyvádělo z míry. Dan jede na jídlo, na počítače a na úsměv.“

Podobné filmy

Talisman
(The Lucky One) Seržant americké námořní pěchoty Logan Thibault se vrací ze své třetí mise...
dnes 10.55
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Síť
(The Net) Sandra Bullock je systémová počítačová analytička, odbornice na vyhledávání virů...
dnes 13.10
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
10 000 př. n. l.
(10,000 BC) Krásná dívka Camilla Belle osudově vstoupí do života mladého lovce horského km...
dnes 15.30
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Pondělí 25. 6. 2018 Svátek má Ivan
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz