Než ďábel zjistí, že seš mrtvej

Spousta z nás si již jistě položila otázku – jak bude můj život vypadat, až mi bude přes osmdesát? Někdo se vidí na lavičce v parku s kamarády z mládí, nebo uprostřed početného hloučku vnoučat, případně na venkovské chaloupce v sousedství poklidných hvozdů. Režisér Sidney Lumet dává více než těmto aktivitám přednost své neutuchající filmařské vášni, která ho neopouští ani v jeho úctyhodných 84 letech. A že mu to jde pořád zatraceně dobře, dokazuje i jeho novinka „Než ďábel zjistí, že seš mrtvej“.  
 
Bratři Andy (Philip Seymour Hoffman) a Hank (Ethan Hawke) Hansonovi nejsou žádní svatoušci, ale jejich poslední nápad vykrást klenotnictví vede žebříček osobních neplech - zvlášť když se jedná o podnik jejich vlastních rodičů. Původní plán udělat „čistou akci“ bez násilí, střílení a zraněných se však neočekávaně zvrhne a oba bratři rázem zjistí, že předchozí trable jsou nic ve srovnání s problémy, do jakých kvůli nepodařené vloupačce zabřednou vzápětí. Smrtí matky, která je při přepadení nešťastnou náhodou zastřelena se tak roztáčí kolotoč událostí, které pomalu ale jistě stahují smyčku kolem krků bratří Hansonových.  
 
Ačkoliv se děj filmu „Než ďábel zjistí, že seš mrtvej“ točí především kolem Hanka, Andyho, jeho ženy Giny (Marisa Tomei), a otce Charlese Hansona (Albert Finney), čekat nějakou rodinnou idylku by bylo dost naivní. Ostatně je dost těžké hledat dobré vztahy tam, kde chybí dobré charaktery a jak už jsme si řekli, ani jeden z bratrů rozhodně není aspirantem na cenu „klaďas roku“. Každý z nich má své osobní slabiny, které tvůrci během dvou hodin filmu rozvrtají na kost.  
 
Příběh oscilující mezi rodinným a kriminálním dramatem s chladnou pachutí thrilleru by se dal shrnout jedním slovem „drsný“, což asi ocení spíše pánská část publika. Uznání však zaslouží i způsob vyprávění, který děj postupně odmotává v chronologicky přeházených spirálách, zaměřených střídavě na jednotlivé postavy. Tok času se ustálí až v poslední třetině filmu, ve které nabere doslova vražedné tempo. Tím ovšem není myšleno, že by se divák na začátku nudil – právě naopak. Všechny střihy a scény mají švih, až se jednomu nechce věřit, že tomu chlapíkovi usazenému v režisérské stoličce vážně už táhne na pětaosmdesát.  
 
I přes dynamiku kamery a režisérské zkušenosti je však Lumetův (zatím?) poslední snímek opřen především o scénář a herce. O kvalitách původního scénáře Kelly Mastersonové hovoří prozatím tři nominace filmových asociací za „nejlepší scénář“ (ačkoliv občas by mu možná neuškodilo trochu přidat na tempu), a herci…inu…dokážete si snad představit Philipa Seymoura Hoffmana, že by nevložil do své role duši? Stejně jako jeho Gust Avrakotos v „Soukromé válce pana Wilsona“ je Hofmann i jako Andy Hanson zkrátka strhující, ať už pozorujete velkorysejší, či naopak temnější stránky jeho charakteru. Velmi zdatně sekundují i Ethan Hawke jako Hank a Albert Finney jako Charles Hanson.  
 
Když už kvůli ničemu jinému, tak kvůli hercům, chytře házeným střípkům příběhu, poctivému řemeslnému umu pana režiséra a thrillerové atmosféře si snímek „Než ďábel zjistí, že seš mrtvej“ rozhodně zaslouží pozornost. Za odměnu si divák z kina možná odnese pocit, že ta jeho rodina vlastně není až tak strašná…