Tohle mne neuchvátilo, a mám dojem, že zakopaný pes je v tom, že autoři příliš dlouho udržují diváka v nevěděomosti, "jak to vlastně je". Ovšem nikoliv v dějové rovině, v příběhu, to by znamenalo jenom pozitivum, ale v charakteru hlavní postavy. Jestliže mi teprve v poslední čtvrthodině vyjeví, jestli jsem jí měl celý film fandit, nebo se jí obávat, jestli je hodna mé lítosti nebo odsudku, tak je něco špatně. Přinejmenším to, že mi neumožní jít pocitově s ní. Je to, jako by někdo vedle mne skládal Rubikovu kostku a nechtěl mi ji půjčit, ani nestál o mou radu. Můžu se pak dívat, jak mu to jde a přitom se ještě bavit se všemi okolo, protože, až se mu to nakonec podaří, tak na mě nejspíš sám zařve. Dobrý komentář
1x