Ninočka

Všechno začíná v okamžiku, kdy do Paříže přijíždí ze Sovětského svazu komise ve složení Buljanov, Ironov a Kopalski, aby tu na příkaz strany prodala klenoty a nakoupila pro hladovějící Rusko traktory ke sklizni úrody. To velmi rozzuřilo bývalou ruskou velkovévodkyni Swanovou, protože v prodávaných klenotech poznala šperky, o které přišla při bolševickém převratu. Rozhodla se je získat zpět a s pomocí svého milence, hraběte Leona Dolgy, získala soudní příkaz zakazující prodej a pak komisi "zkorumpovala" blahobytem natolik, že ztratili zájem o návrat do Ruska i traktory. V Rusku proto povolá komisař Razinin do akce svého nejlepšího člověka, soudružku Ninočku alias Lenu Jakušovou. Ta se objeví v Paříži nevýrazně oblečená, strnulá a bez nejmenšího úsměvu. Je samá povinnost a žádná zábava, zkrátka komunistka tělem i duší. Hrabě Dolga ji však hodlá zlomit a přestože si vyslechne její názor na lásku jako obyčejnou chemickou reakci, neustává v pokusech o milostné sblížení. Provádí Ninočku Paříží, ukazuje jí významné stavby a památníky, jenže ona nevidí jejich krásu, jen účelnost. Eiffelovku například považuje za zcela nelogickou stavbu a zajímá ji pouze to, kolik bylo na její stavbu použito oceli. Stejně marné jsou Leonovy pokusy přimět Ninočku k úsměvu. Teprve když se naštve, že v ní není špetka smyslu pro humor a spadne přitom ze židle, dívka se zhluboka rozesměje. Od té chvíle už ledy rychle tají a na obzoru se dá brzy vycítit rodící se láska. To se ovšem vůbec nelíbí vévodkyni Swanové, která chce Dolgu pro sebe. A tak se rozhodne nebezpečně do krásy rozkvétající sokyni odstranit z Dolgova dosahu, nejlépe zpět do Moskvy.

Výborná americká romantická komedie vznikla v roce 1939 a byl to vůbec první významný americký film, který si tropil žerty z komunistického Ruska. Natočil ho režisér Ernst Lubitsch (Láska není hřích, Muž, jehož jsem zabil, Útěk z ráje) podle předlohy Melchiora Lengyela a to zejména díky Gretě Garbo (Mata Hari, Anna Karenina, Dáma s kaméliemi), která chtěla film natočil a prosadila ho i přes odpor studia a neochotu vedení obsadit ji do titulní role. Film se po svém úspěchu dočkal celé řady napodobenin, ale žádná nedosáhla takového úspěchu. Sama Greta Garbo byla za svůj vynikající výkon, nominována na Oscara a zasloužila si ho mnohem více než Vivien Leighová, která ho tehdy získala za film Jih proti Severu. Totéž by se dalo říci i o dalších třech nominacích za nejlepší film, scénář a námět. Vedle Gerty Garbo se v hlavních rolích objeví Melvyn Douglas (Kandidát, Žena dvou tváří, Hotel) jako hrabě Leon Dolga a Ina Clairová (Claudie, Tři dívky z Broadwaye) jako vévodkyně Swanová. Její scény s Gretou Garbo byly doslova elektrizující, možná i proto, že Clairová bývala ženou Johna Gilberta, dlouholetého milence Garbové na plátně i mimo něj. V dalších rolích se objeví Sig Rumann (Houdini, Píseň pro Bernardetu, Císařský valčík) jako Michajil Ironov, Felix Bressart jako Buljanov, Alexander Granach coby Kopalski, Gregory Gaye jako hrabě Alexis Rakonin a v roli komisaře Razinina se objeví Bela Lugosi, legendární představitel upírů a jiných monster ve filmech jako Dracula, Frankenstein potkává vlkodlaka či Plán 9 z vesmíru.