O život

Filmy, ve kterých se objeví jméno Vojty Kotka, jsou automaticky poznamenány jakýmsi stigmatem „hláškových teenage komedie“ a po všech těch „Snowboarďácích“, „Rafťácích“, „Podvraťácích“ a dalších „-ácích“ se vlastně ani není co divit. Bude tímto přívlastkem počastován i další snímek „O život“? Naštěstí ne zcela, neboť vtipný, lety ostřílený režisér Milan Šteindler držel otěže pevně v rukou, díky čemuž nový film lehce vykukuje nad hladinu zatuchlých vod současné české komedie pro mladé.  
 
Poněkud outsiderský student medicíny Michal (Vojta Kotek) jede se svou přítelkyní na lesní chatu, kde probíhá studentský večírek. Ten se však nevydaří zcela podle představ, a tak se hlavní hrdina ráno probouzí uprostřed bince z předchozího večera sám. Tedy ne zcela sám, ještě tu zbyla modelka Zita (Dorota Nvotová), jejíž přítel utekl s Michalovou dívkou. Vlivem alkoholu a zlomených srdcí dojde mezi oběma opuštěnými k vášnivému sexu, při kterém je ovšem nechtěně protržen kondom. Tím začíná bláznivá honba za pilulkou „po“, která by zabránila těhotenství (ano, jde doslova „o život“) a je jasné, že bláznivých a dramatických situací bude dost a dost. Zvlášť, sleduje-li ono strastiplné putování duch zemřelého (Bob Klepl) a tajuplná duchovní Bytost (Robert Nebřenský).  
 
Bylo by zbytečné nějak zvlášť připomínat režijní činnost Milana Šteindlera. Filmy jako dnes již kultovní „Vrať se do hrobu“, tragikomedie „Díky za každé nové ráno“ a drsnější „Perníková věž“ se bývalému „Sklepákovi“ postaraly o velkou popularitu. Překonala je snad jen „Česká soda“ tvůrčí trojice „Vávra-Čtvrtníček-Šteindler“, jejíž specifický humor nemá v porevolučním období příměr. A právě smysl pro „jiný“ a v nejlepším slova smyslu „ujetý“ humor si pan režisér naštěstí uchoval, jak potvrzuje i ve své filmové novince „O život“. Zvláštní pečlivost byla věnována také tvorbě scénáře, na kterém se podílela hned tři známá jména (Halina Pawlowská, Jiří Vejdělek a Tomáš Putna) ovšem s výsledkem ne zcela stoprocentním. Retrospektivy a „snové sekvence“ jsou sice místy celkem zábavné a vtipné, ovšem pro příběh poměrně postradatelné. Totéž by se v podstatě dalo říci i o souběžných rozhovorech mezi duchem a Bytostí, které sice dávají filmu jakési spirituální poselství v duchu východních nauk, otázkou však zůstává, zda-li to bude předpokládanou cílovou skupinu zajímat. Nicméně je pochopitelné, že samotný „pochod za Postinorem“ by na 85 minut filmu asi nestačil.  
 
Herecké výkony nezklamou, ovšem ani zásadně nepřekvapí (charakter Michala je ostatně dost podobný i ostatním Kotkovým hlavním rolím). Pochválit zaslouží Dorota Nvotová, která se po introvertních smutněnkách (Perníková věž, Děvčátko) poprala s koktající, hloupoučkou modelkou velmi „koukatelně“, a „pan Vltava“ Robert Nebřenský jako Bytost, který působí z celého ensemble nejpřesvědčivěji.  
 
Kdyby snímek „O život“ nabízel pouze výčet výše zmíněných bodů, víc než 5/10 by si přes dobrou kameru Tomáše Sysla, skvělý makeup Jany Radilové (ústřední dvojice ke konci filmu vážně vypadá, jako by ušla sto jarních kilometrů), slušné vizuální efekty a přijatelný soundtrack Miroslava Chyšky asi nezasloužil. Ale neměli bychom opomenout prvek, který z něj činí vlastně celkem zábavnou podívanou, a tím je humor. Právě ten vynáší snímek o patro výše nad běžné české teenager komedie – obrazové a dialogové gagy a přesmyčky totiž obsahují některé opravdu vtipné momenty, a úmrtí poslance Palcáta rozesmálo celé kino. Další bizarnosti typu „radiátor“, „Alexandr Hemala“, nebo „štáb točící sci-fi porno pod vedením samotného principála Šteindlera“ sice nemusí sednout každému, ale přesto se jim nedá upřít, že dělají z filmu „O život“ opravdu tak trochu jinou komedii.  
 
Pokud máte náladu na nenáročný, nic neřešící, ale přesto svým způsobem vtipný a zábavný český film o mládežnických lapáliích, s lehkým nádechem duchovna, novinka Milana Šteindlera by pro vás mohla být tou pravou volbou.