fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    

55% 83 hlasů
5.5 10 83
drama / krimi / thriller, Velká Británie, , 106 min., od 12 let
Entebbe
Kinopremiéra v ČR a SK 29.3.2018 s titulky, DVD od 15.8.2018 Magic Box

Režie:
Herci: , , , , , více...


Ukázka



248 pasažérů, 12 členů posádky, 4 teroristé.
Když 27. června 1976 převezmou únosci kontrolu nad letem Air France z Tel Avivu do Paříže, cestující na palubě netuší, jaké utrpení je čeká. Němečtí radikálové Brigitte Kuhlmann a Wilfried Böse společně se dvěma členy lidové fronty pro osvobození Palestiny přinutí letoun přistát v Entebbe v Ugandě. Požadují výkupné ve výši 5 milionů dolarů a propuštění palestinských vězňů v Izraeli, jinak začnou zabíjet rukojmí. Na opuštěném terminálu v Entebbe se z vyděšených cestujících stávají hrací žetony v politické hře. Když naděje na nalezení diplomatického řešení skomírá, izraelská vláda přichází s odvážným plánem na pokus o záchranu rukojmích. Chystá se jedna z největších a nejnákladnějších záchranných akcí v historii. Operace Entebbe je politický thriller inspirovaný skutečnými událostmi z roku 1976.
Uprav informace o filmu

+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB    Videotéka: přidat si do ní film

O filmu Operace Entebbe

obrazek
Záštity nad filmem se ujali dva významní producenti, kteří mají s politickými tématy ve filmu bohaté zkušenosti. Tim Bevan pomohl na filmové plátno např. filmům Let č. 93, Na odstřel, Jeden musí z kola ven, Nejtemnější hodina. Kate Solomon se podílela na vzniku filmů Zelená zóna, The Program: Pád legendy, Let č. 93.

Tentokrát se zaměřili na pozoruhodný pravdivý příběh letu Air France č. 193, který byl v roce 1976 unesen teroristy a držen několik dní na letišti Entebbe v Ugandě.

„Producent Ron Halpern se před několika lety obrátil na Kate a na mě s tím, že z operace Entebbe můžeme udělat zajímavý film,“ říká Bevan.

Halpernův původní záměr byl vyprávět příběh z pohledu francouzských pilotů, a tak Kate Solomon odletěla do Francie, aby si pohovořila s několika členy skutečné posádky, včetně inženýra Jacquese Lemoina, kterého ve filmu hraje Denis Ménochet.

„Když mi Jacques vyprávěl o týdnu, který strávil v zajetí v Entebbe, věděla jsem, že tohle je opravdu více než zajímavý příběh,“ říká Kate Solomon.

Solomon vzpomíná, jak Lemoine popisoval klíčový okamžik během útoku, kdy on a ostatní rukojmí leželi na podlaze a únosci byli s nimi v terminálu. „Ležel velmi blízko k Wilfriedu Bösemu, německému teroristovi, když začala přijíždět všechna izraelská komanda. Slyšeli ve vzduchu výstřely. Lemoine se podíval na Böseho, ten odklonil zbraň a řekl mu, aby zůstal ležet. V té chvíli, po týdnu stráveném s rukojmími, si Böse uvědomil, že je nemůže zabít. Tohle pro mě byl okamžik, který jsem chtěla prozkoumat.“

Když se producenti začali hlouběji zabývat událostmi z roku 1976, rozhodli se, že by příběh mohl být komplexnější. „Našli jsme spoustu historických detailů o tom, co se stalo, které byly vyprávěné z různých úhlů pohledu,“ vysvětluje Bevan. „Například pohled únosců, pohled izraelských politiků, názor ugandské strany.“

Přestože se Kate Solomon v minulosti úspěšně zabývala tématem terorismu, nebyla si jistá, zda se chce opět věnovat tak obtížnému tématu. „Když jsem se s tématem Entebbe setkala poprvé, nebyla jsem si jistá, zda chci dělat další film o únosu,“ říká. „Ale film Let č. 93 byl odlišný, časově i prostorově velmi omezený. U Operace Entebbe jsme měli k prozkoumání široký obraz toho, co se dělo v zákulisí mezi ministrem obrany Šimonemm Peresem a tehdejším premiérem Jicchakem Rabinem. Události Letu č. 93 se odehrávaly ve velmi krátkém čase, zatímco události v Entebbe byly rozloženy do celého týdne.“

Producent Bevan poukazuje na další významný rozdíl mezi oběma příběhy: „Z hlediska kinematografie je na událostech z Entebbe skvělé, že končí napínavou záchrannou misí, takže točíte film, který spěje k monumentálnímu závěru.“

obrazek
Pro tvorbu scénáře oslovili producenti Gregoryho Burkea, který je podepsán pod historickým dramatem 71 o konfliktu v Severním Irsku v roce 1971. „Burke byl někdo, s kým jsme rozhodně chtěli spolupracovat,“ říká Bevan. „Operace Entebbe je koneckonců příběh o konfliktu. Mezinárodním a politickém konfliktu, konfliktu mezi únosci a cestujícími, konfliktu mezi německými a palestinskými únosci. A v každém z těchto konfliktů se děje něco překvapivého. Takže jsme potřebovali odvážného a schopného scenáristu, kterým Burke je.“

Ačkoliv každá z postav byla pro Burkeho zajímavá, za nejvíc fascinující považoval postavy Wilfrieda Böseho a Brigitte Kuhlmann. „Fascinovalo mě spojení mezi německými únosci a jejich palestinskými protějšky a skutečnost, že tak nějak bojovali na stejné straně,“ vysvětluje Burke. „Ve scénáři Böse a Brigitte cítí, že to musí udělat, protože hnutí, do kterého patřili v Německu, skončilo. Od vrcholu revolučních protestů uplynulo osm let. A tak se únos v Entebbe pro ně stal takovou fantazií.“

Příběh je složitý a obsahuje hodně protichůdná zobrazení pojmu hrdinství. „Každý, kdo se akce zúčastnil chtěl být tím dobrým,“ říká Burke. „To je jedna z věcí, o které celý film pojednává. Böse a Brigitte chtějí být hrdinové. Palestinci chtějí být hrdinové. Vojáci na záchranné misi chtějí být hrdinové. Politici chtějí být hrdinové.“

Burke poukazuje na roli izraelského ministra obrany Šimona Perese. „Není úplně sympatický,“ poznamenává scenárista. „Samozřejmě, že chce zachránit rukojmí. Současně však politici vždy přemýšlejí o svém vlastním odkazu. Během scén s premiérem Rabinem má Peres svůj vlastní program. Má ego. Je to také bitva o to, kdo se vydá na vrchol.“

S hotovým scénářem potřebovali producenti zkušeného režiséra, který by dokázal zachytit složitost dramatu, které se během sedmi dní v Entebbe odehrálo. Obrátili se na José Padilhu, jehož film Elitní jednotka měl na kontě Zlatého Medvěda za nejlepší film na Berlinale 2008 a natočil několik epizod uznávaného televizního seriálu Narcos.

Pro producenta Bevana byl Padilha ideálním kandidátem. „Z jeho práce vyzařuje energie a jednoznačná vize. Vidíte to v jeho thrilleru Elitní jednotka i v epizodách Narcos, které režíroval,“ říká producent. „Pro Operaci Entebbe jsme potřebovali někoho, kdo netočí staticky, někoho kdo dokáže do všech scén vnést pohyb a nervozitu.“

Padilha byl s historií únosu z Entebbe trochu obeznámen a ze scénáře byl nadšený. „Měl jsem okamžitě pár nápadů na způsob vyprávění příběhu,“ říká režisér. „Greg Burke má neuvěřitelnou schopnost psát zajímavé, pravdivé dialogy. Takže jsem producentům ihned řekl, ať se mnou počítají.“

obrazek
Pro Padilhu bylo stěžejní vylíčit události popsané v Operaci Entebbe co nejpřesněji. „Bylo pro mě velmi důležité získat tolik detailů a informací, kolik bude možné,“ říká. „Mluvili jsme s mnoha lidmi, kteří tam tehdy byli, včetně pěti nebo šesti vojáků, kteří byli součástí samotného útoku. Kritériem pro nás bylo získávat informace od přímých svědků, ne od lidí, kteří říkali „ slyšel jsem“ nebo „věřím“, že to bylo takhle. Myslím, že se nám podařilo film hodně přiblížit pravdě.“

Aby vrcholné akční scény ve filmu získaly vysokou míru autentičnosti, produkce najala technické a vojenské poradce, z nichž někteří byli v Entebbe během záchranné mise. „Bylo pro nás důležité, že jsme mohli pracovat s veterány, kteří se záchranného útoku v Entebbe účastnili,“ říká Kate Solomon. „Dva z vojáků, kteří tam byli, nám pomáhali trénovat naše kluky. Když měl některý z herců nebo členů štábu otázku ohledně toho, jak se konkrétní věc stala nebo co mají přesně dělat, veteráni jim dali okamžitou odpověď.“

Kromě vojáků a členů izraelské vlády se štáb spojil i s několika přeživšími rukojmími. „To, co jsme se dozvěděli bylo, že každý má jiný příběh,“ říká Padilha. „Jde o samotné svědectví, které vám nedává zcela jasný obraz, protože často nesouhlasí s klíčovými momenty. I když se snažíme o pravdu, to, co opravdu vyprávíme, je její verze. Snažili jsme se co nejvíce přiblížit realitě, ale nemyslím si, že by někdo mohl tvrdit, že přesně ví, co se stalo v Entebbe.“

Aby mohli filmaři přivést k životu zoufalé a nebezpečné postavy v Operaci Entebbe, shromáždili mnoho talentovaných terců ze zkušenostmi z filmu i televize. Kandidátku na Oscara, Rosamund Pike, zaujala postava Brigitte Kuhlmann, ale také možnost spolupráce s režisérem Padilhou. „Když jsem se s Josém setkala, čišelo z něj čiré nadšení z celého projektu,“ říká britská herečka. „Od začátku bylo jasné, že nechce natočit jednoduchý film. Nechtěl dát publiku standardní hrdiny a darebáky, které jsou zvyklí vídat.“

Rosamund Pike má zkušenost s hraním postav, které kombinují prvky dobra a zla, takže jejímu zobrazení postavy Brigitte Kuhlmann nejde odolat. „Scénář vás vezme do mysli únosců,“ říká hvězda thrilleru Zmizelá. „Ve většině filmů jsou teroristé neznámé osoby bez osobnosti. Takže je docela zajímavé zjistit, co je v tomto příběhu vede k daným činům. Pokud to natočíme dobře, v určitých chvílích by ve vás Brigitte a Böse měli vzbuzovat i sympatie.“

Komplikovanost motivace Brigitte Kuhlmannové byla pro Rosamunde Pike dalším atraktivním prvkem. „Zajímala mě její nejistota,“ vysvětluje Pike. „Ve filmu je debata o morálce. Co je správné? Moje postava je německá levicová intelektuálka, která cítí, že za jejími činy je morální naléhavost. Nechtěla nutně někoho zabít, a to je velmi zajímavé.“

Ačkoliv byl Padilha nadšený, že roli Brigitte bude hrát Pike, zpočátku byl znepokojen. „Chtěl jsem, aby němečtí únosci mezi sebou hovořili plynně německy, což v reálném životě dělali,“ říká Padilha. „Takže jsme hledali herečku, která by mohla mluvit německy.“

Během prvního setkání Padilhy a Rosamunde Pike se herečky zeptal, zda umí německy. „Navrhla mi, že se dialogy naučí foneticky,“ vzpomíná Padilha. „A já si říkal. Opravdu? Jak se chcete naučit foneticky německy?“

obrazek
Nakonec se Rosamunde Pike naučila veškeré potřebné dialogy v němčině. „Měli jsme tlumočníka z němčiny, který s ní rozsáhle spolupracoval, aby byla co nejvíc autentická,“ říká Padilha.

Pro roli německého teroristy Wilfrieda Böseho oslovili producenti španělsko-německého herce Daniela Brühla. Složitost a prychologická hloubka postavy v Brühlovi okamžitě vyvolala zájem. „Když jsem poprvé četl scénář, byl jsem překvapen a ohromen,“ říká Brühl. „Něco málo jsem o Entebbe věděl a viděl jsem jeden z dřívějších filmů na toto téma. Ale čtení tohoto konkrétního scénáře mi poskytlo tolik detailů, které mě naprosto fascinovaly. Scénář objasňoval myšlenky a pozadí, které řídilo jednotlivé účastníky události.“

Rosamunde Pike byla Brühlovým rozhodnutím přijmout roli nadšená. „Chtěla jsem s Danielem pracovat od té doby, co jsem ho viděla ve filmu Good bye, Lenin!,“ říká herečka. „A když jsem ho viděla jako Niki Laudu v Rivalech, byl naprosto fenomenální.“

Při přípravě na roli Brühl četl několik knih o radikálních revolučních skupinách v Německu a studoval dokumenty a filmy zabývající se tímto časovým obdobím, aby se seznámil s tím, jak v té době lidé vypadali, jak mluvili a pohybovali se.

„Bylo impozantní, že jsme měli možnost mít k dispozici skutečné svědky,“ říká Brühl. „Měli ovšem na události subjektivní pohled. Ačkoliv bylo fascinující s nimi mluvit, musel jsem si udržet určitý odstup, abych mohl Böseho úspěšně zahrát. Nemohl jsem jen slepě souhlasit s věcmi, které mi říkali. Bylo to docela strašidelné.“

Přes závažnost tématu dokázal Padilha na place vytvořit optimistickou a nakažlivou energii. „Když pracujete s Josém, musíte být stále ve střehu, protože na posledníchvíli přichází s novými nápady,“ říká Brühl. „Je to velmi osvěžující přístup. Musíte být připraveni zkoušet nové věci, improvizovat. Je to spíš dokumentární přístup k hraní, ale jako herce mě to velmi oslovilo,“ uzavírá Brühl.

Pro klíčové role předsedy vlády Jicchaka Rabina a ministra obrany Šimona Perese vybral režisér izraelského herce Liora Ashkenaziho a britského herce Eddieho Marsana.

„Hrát Rabina byla obrovská výzva, protože je to velmi důležitá historická postava,“ říká Ashkenazi, který hrál v dramatu Poznámka pod čarou, nominovaném na Oscara za nejlepší zahraniční film. „Nechtěl jsem ho napodobit, ani karikovat. Místo toho jsem s Josém mluvil o tom, jak ho zahrát pomocí malých detailů, jako způsob jakým kouřil nebo pohyboval hlavou. Něco takového. Mluvil jsem s jeho rodinou a požádal je, aby mi přinesli nějaká domácí videa, na která bych se mohl podívat.“

Stejně tak se Marsan tvrdě snažil vyhnout imitacím. „Klíčem k zobrazení Šimona Perese je vyhnout se tomu, že byste ho hráli jako archetyp,“ říká. „Cílem bylo hrát ho jako autentickou lidskou bytost s paradoxními myšlenkami a složitostmi.“

obrazek
Film zkoumá eticky temný prostor kolem celé události, což Marsana přesvědčilo roli Perese přijmout. „Myslím, že Operace Entebbe je odpovědí na populismus, který vyžaduje, aby ve filmu vždy byli jasně danní hrdinové a darebáci,“ říká Marsan. „Populismus vykresluje svět mnohem jednodušší, než skutečně je. To byla jedna z věcí, které jsem s Josém diskutoval při našem prvním setkání. Každá postava v tomto filmu vidí a slyší věci ze své individuální perspektivy.“

Postava Jacquese Lemoineho, francouzského leteckého inženýra, jehož odvaha pod tlakem pomohla udržet stovky rukojmích v bezpečí, připadla Denisi Ménochetovi. Ten je často obsazován do rolí násilných zlodějů a darebáků, takže byl nesmírně šťastný, že tentokrát si může zahrát jiný druh role.

„Do scénáře jsem se okamžitě zamiloval, protože byl velmi dynamický,“ říká Ménochet. „A navíc moje postava byla pro jednou dobrej chlápek. Jacques se snaží celou dobu pomáhat. Snaží se ochránit cestující v letadle, snaží se je udržovat v bezpečí po celou dobu incidentu. Navíc jsem měl to štěstí, že jsem mohl hodiny mluvit po telefonu s osobou, kterou hraji, což bylo naprosto neocenitelné,“ říká. „Jacques mě provedl do detailu tím, co se z jeho úhlu pohledu stalo a jak to cítil. To pro mě mělo cenu zlata.“

Ačkoliv jeho postava ve filmu nebyla zraněná, Ménochet při natáčení stejné štěstí neměl. Nehoda ve stísněném kokpitu letadla při natáčení počáteční scény únosu měla pro herce nepříjemné následky. „Daniel Brühl je můj přítel a bylo velmi snadné s ním pracovat, s výjimkou, když jeho herecký zápal odnesl můj obličej,“ říká Ménochet se smíchem. „Stál jsem přímo za dveřmi do kokpitu a on prudce rozrazil dveře. Všude bylo najednou spousta krve a odnesl jsem si dvě moc hezké jizvy. Ale jinak Daniela zbožňuju, je úžasný.“

Legendárního velitele izraelských ozbrojených sil Jonatana Netanjahua ztvárnil Angel Bonanni.

Bonanni se cítil pod velkým tlakem, když měl zobrazit takovou legendární ikonu, ale zkušenost režiséra José Padilhy ho uklidnila. „Práce s Josém je uklidňující. Je to jednoduché. Pokud se mu něco nelíbí, prostě to hned řekne. Natáčí věci velmi realisticky, v podstatě někdy ani nevíte, kde jsou kamery. Je to částečně jako dokument.“

Elitního vojáka Zeeva, který se podílel na náletu na Entebbe, si zahrál Ben Schnetzer. Mezinárodní obsazení doplňují arabsko-izraelší herci Ehab Bahous a Amir Khoury a maročtí herci Noof McEwan a Omar Berdouni.

Hledání místa pro natáčení opuštěného leteckého terminálu Entebbe se ukázalo jako jedna z největších výzev, jimž filmaři čelili. "Při výstavbě terminálu vyvstala otázka, jak to udělat," říká režisér Padilha. "Vždy jsem to chtěl vytvořit bez vizuálních efektů nebo pomocí co možná nejméně efektů, protože se mi líbí dokumentární způsob natáčení." Podle producentky Michelle Wright odpověď ležela na Maltě. "Prozkoumali jsme spoustu míst, která by mohla vyhovovat natáčení scén z terminálu v Entebbe," říká. "Protože jsme museli pracovat s velkými letouny, jako je dopravní letadlo C-130 Hercules, Malta se ukázala jako skvělá volba. "

Konstrukce letového terminálu společnosti Entebbe vyžadovala velký štáb, který by pracoval nepřetržitě, ale výsledky stály za to,“ říká Wright. "Na Maltě jsme měli štáb 138 lidí a 60 z nich se zabývalo fyzickou konstrukcí. Postavili dokonalou repliku původního terminálu Entebbe za sedm a půl týdne, což by na jiných místech trvalo mnohem déle.“

obrazek
Charlo Dalli, umělecký vedoucí filmu, byl ohromen záměrem produkce dodržet co největší autentičnost. "To, čeho jsme na Maltě dosáhli, bylo úžasné," říká Dalli, jehož nedávné projekty zahrnují práci na filmech Vražda v Orient expresu a 13 hodin: Tajní vojáci z Benghází.

Kostýmy byly jedním z prvků, které Padilha považoval za velmi důležité pro úspěch filmu. "Skuteční rukojmí zůstali v Entebbe celý týden, aniž by se mohli převléct," poznamenává. "Tak je posun v příběhu řečen i tím, že ukazuje, jak se jejich oblečení měnilo v průběhu tohoto období."

Kostýmní návrhářka Bina Daigeler spolupracovala s režisérem Padilhou a kameramanem Lulou Carvalho na seriálu Narcos. Pokud jde o oblečení cestujících, říká, že se rozhodla vyhnout se zdůraznění módy 70. let, aby se diváci mohli snadněji identifikovat s rukojmími. "Cestujícím v letadle jsem se pokusila dát extrémně ležérní vzhled oblečení. Nechtěla jsem, aby vypadali, jako by byli z vzdálené minulosti."

Práce s vintage tkaninami z daného období se však pro návrháře ukázala jako neočekávaná výzva. "Většina oblečení z toho období byla vyrobená ze syntetických materiálů," říká Daigeler. "Když jsme je snažili „zestařit“ nebo je propotit, protože v Entebbe je v červenci velmi horko, potní skvrny nebyly na kostýmech vidět, tedy ani na kameře. Zní to jako směšný problém, ale pro nás moc vtipný nebyl. Zkoušeli jsme tisíce různých druhů směsí se všemi možnými barvami, dokud jsme nenašli správný způsob, jak to udělat, abychom viděli rukojmí se potit."

Producentka Kate Solomon je přesvědčená, že právě teď je správný čas přijít s tímto druhem filmu. „Terorismus nabývá na síle a Izrael a Palestina jsou stále v konfliktu,“ říká Solomon. „Když se na tuto historickou událost podíváme z mnoha různých perspektiv, můžeme lépe pochopit rozhodovací proces, který nás dostal až sem.“ Pro ilustraci poukazuje na rozhodující okamžik na samém konci filmu. „Po záchraně rukojmích, Jicchak Rabin říká, že pokud jeho vláda nebude mluvit s druhou stranou, nikdy nepřekonají minulost. Takže to je jedno z nejdůležitějších poselství filmu. Musíš s lidmi mluvit.“

Stejně tak i Brühl vidí mnoho paralel mezi událostmi, které jsou ve filmu, se světem, ve kterém žijeme dnes. „Je fascinující navštívit prostřednictvím filmu sedmdesátá léta a zjistit, jak moc je situace dnes podobná,“ říká Brühl. „Problémy, kterými se v tomto příběhu zabýváme, nebyly vyřešeny, ale možná se k jejich úspěšnému řešení můžeme přiblížit, když se podíváme do minulosti.“

Producent Bevan souhlasí. „Operace Entebbe je politický thriller o světě, který není nijak odlišný od našeho současného. Nabízí pohled na politiku, která není od politiky dnešního světa příliš odlišná,“ říká producent.

Režisér José Padilha - vyjádření k filmu Operace Entebbe
obrazek
Útok na Entebbe, navzdory jeho uznávanému vojenskému úspěchu, měl mnoho neúmyslných následků, z nichž některé mají velký historický význam. Například Benjamin Netanjahu řekl, že vstoupil do veřejné služby kvůli svému bratrovi Jonatanu Netanjahuovi, který byl během operace zabit. Věřím, že symbolika Jonatanovy smrti a samotná záchranná mise hrály roli při formování Netanjahuovy politické kariéry. Není tedy náhoda, že větší část dokumentů a filmů o událostech v Entebbe vypráví především o vojenském zásahu.

Můj film vypráví dva souběžné příběhy: na jedné straně se díváme na příběh rukojmích a teroristů a na to, jak se jejich vzájemné vztahy a duševní stavy vyvíjely v průběhu dní; na druhé straně se díváme do zákulisí politiky, kdy únos v izraelské vládě způsobil protichůdné postoje.


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Sobota 21. 7. 2018 Svátek má Vítězslav
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz