Orbis Pictus

Podobenství o čtrnáctileté dívčině putující s obskurní mapou světa a objevující "barvy" současného Slovenska. Hrdinka se pohybuje krajinou, kde chybí láska. "Zatímco Komenského kniha je přívětivá encyklopedie pro děti, v našem filmu jsem se tenhle obraz snažili převrátit naruby", říká režisér filmu Šulík. Ostatně samotný příběh má se známým dílem J.A. Komenského jen velmi vzdálenou sovislost. Šulík zůstává věrný své charakteristické poetice, v níž kombinuje magické a folklórní prvky s nenápadnou reflexí aktuální společenské reality. Subjektivní vyprávění umožňuje uvést všední či přízemní věci do nečekaných, mnohdy až nadreálných souvislostí. Subjektivním "filtrem" probleskuje do filmu zkušenost z vývoje v postkomunistické zemi. Tvůrci pracují i s s absurdně doslovným zpobrazením lidového řčení a ve finále též s pohádkovou či snovou licencí. Snímek představuje dnes tak vzácné spojení básnické křehkosti a dokonale zvládnutého filmařského řemesla. Ve srovnání s režisérovým předchozím filmem, mnoha Českými lvy oceněnou Zahradou, je ovšem patrný i nepřehlédnutelný manýrismus a racionální kalkul s osvědčenými a již použitými postupy.