Drama, Velká Británie/Německo/Japonsko, 1997, 120 min., od 12 let
Wilde / Oscar Wilde
Sdílet
Život je příliš důležitá věc, než aby se o něm mluvilo vážně. Na světě není hříchu, kromě hlouposti. Oscar Wilde byl člověk předurčený k následování vlastní povahy, navzdory téměř univerzálnímu odporu Viktoriánské společnosti. Nevyužil šance utéci a vyhnout se tak vězení, ale zůstal a mluvil ještě hlasitěji. Byl uvězněn a zničen za "zločin", že byl sám sebou. Neméně statečná byla jeho žena Constance, která stála svému muži po boku a která rozpoznala Oscarovu morální odvahu i když by bylo mnohem jednodušší řídit se radami přátel a otočit se k jeho boji zády.
Tento film jsme natočili s vírou, že musí přijít čas, kdy bude možné příběh muže s moudrostí, šarmem a odvahou vyprávět upřímně a pravdivě. Ten čas je zde...
Uprav informace o filmuRežie:
Brian GilbertHerci:
Stephen Fry,
Jude Law,
Vanessa Redgraveová,
Jennifer Ehleová,
Gemma Jonesová,
více...Komentář k filmu Velice povedená autobiografie, která z modly Wildea dělá člověka. Zranitelného, přes všechen cynismus jeho bonmotů citlivého, navíc nešťastného - protože homosexuálního v době, kdy to byl zločin.
Všechny komentáře k filmu 3+ Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMAWeb:
IMDB,
Titulky,
Oficiální stránky Videotéka:
přidat si do ní film
V roce 1883 se Oscar Wilde vrátil do Londýna z roční přednáškové cesty po Spojených Státech a Kanadě. Plný talentu, vášně a hlavně sám sebe. Dvořil se krásné Constance Lloydové, se kterou se nakonec oženil.
O několik let později byly Wildeova chytrost, krása duše a tvůrčí génius známy široko daleko. Jeho literární kariéra proslula s vydáním románu "Obraz Doriana Graye"
Nyní měli Oscar a Constance dva krásné syny, které velmi milovali. Ale jednoho večera mladý Kanaďan Robert Ross, Wildea svedl a vystavil ho konfrontaci s homosexuálními pocity, které se mu vtíraly do mysli již od školních let.
Oscarově práci prospívalo vědomí, že je gay, ale jeho soukromý život byl těžší a těžší. Stal se trnem v oku anti-homosexuálním konvencím viktoriánské společnosti. Jak vzkvétala jeho literární kariéra, tak také čím dál víc rostlo riziko obrovského skandálu. |
V roce 1892 na premiéře jeho hry "Lady Windermere's Fan" byl Oscar představen mladému hezkému studentu z Oxfordu Lordu Alfredu Douglasovi přezdívanému "Bosie". Wilde byl uchvácen tímto domýšlivým, temperamentním a inteligentním mladíkem. Tak začal vášnivý a bouřlivý vztah, který Wildea zcela pohltil a nakonec zničil.?
Oscar měl oči jen pro Bosieho , snažil se zvládnout promiskuitní svět, který vzrušoval jeho milence, trávením času s prodejnými chlapci. Oscar následoval náladového a amorálního milence kamkoliv, zanedbával přitom svou rodinu a trpěl velkou vinou.
Potom drak udeřil. Bosieho otec, prudký, výstřední a hádavý Markýz z Queensberry, si začal všímat, že Bosie bez ostychu a jakékoliv slušnosti, kterou samozřejmě pohrdal, korzuje po Londýně s největším dramatikem Oscarem Wildem.
1895. Několik dní po úspěšné premiéře hry "The Importance Of Being Earnest" vtrhl Queensberry do Wildeova klubu, který zde v ten okamžik zrovna nebyl, a zanechal tam vizitku adresovanou "Oscaru Wildeovi Sodomitovi". Bosie, který svého otce nenáviděl, přesvědčil Wildea aby ho zažaloval za urážku na cti. Jelikož homosexualita sama byla nezákonná, měl Queensberry v ruce trumf aby zničil Oscara v procesu, tím že jako svědky povolal nájemné chlapce kteří by popsali Wildeovy sexuální "choutky" nahlas. |
Oscar prohrál svůj případ urážky na cti proti Markýzi z Queensberry a byl zatčen. S nemožností jakkoliv se bránit proti obžalobě za homosexuální chování, byl obviněn a odsouzen na dva roky těžkého žaláře. Podmínky v nereformovaném dickensovském vězení způsobili sérii kalamit a nemocí, které ho dovedly až před bránu smrti.
Constance utekla ze země, změnila své příjmení, s věčnou vírou, že Oscar se k ní a dětem zase vrátí a opustí Bosieho, nyní také žijícího v exilu.
Po propuštění z vězení se Wilde pokoušel vyhovět přáním své ženy Constance a poslal Bosiemu hluboce epický dopis "De Profundis", vysvětlujíc proč už by se nikdy neměli setkat.
Láska, vášeň, posedlost a samota kombinovaná s opatrností a zdrženlivostí. Navzdory jistotě, že jejich vztah skončil, byl Oscar neschopen odolat pokušení a znovu se s Bosiem setkal. S katasrofálními důsledky. |
Po úspěchu jejich poslední spolupráce na filmu "Tom a Viv" producenti Marc a Peter Samuelsonovi a režisér Brian Gilbert hledali další vhodný projekt. Před několika lety se Brian Gilbert snažil pořídit filmová práva ke knize Richarda Ellmanna známému životopisu Oscara Wildea - avšak neuspěl. Producenti si tedy vzali za úkol zajistit tato práva a také služby scénáristy Juliana Mitchella. Skoro po dvou letech práce, byl film "Oscar Wilde" připraven ukázat se na plátně.
"Byl jsem nadšen možností pracovat na tomto filmu" říká Mitchell. "Wilde je postava, o které jsem nepřemýšlel tak 20 nebo 30 let. Tohle byla skvělá příležitost znovu si prostudovat vše co jsem kdy četl. Jeho poznámky nejsou jenom vtipné, jsou provokativní a nutí nás k zamyšlení. Převracejí naruby konvenční myšlení a chování."
Stephen Fry doplňuje jeho nadšení "Jedna z věcí, které na Oscarovi mám rád, je jeho odmítání konvencí, smysl pro paradox, jeho odmítání věřit čemukoliv s čím nejsou zkušenosti- ničemu jen tak nedůvěřoval."
"Oscar Wilde je světový fenomén,"doplňuje Mitchell, "hra ,The Importance Of Being Earnest' je z mnoha dobrých důvodů jednou z nejlepších komedií jaké byly v Anglii kdy napsány. Jeho verše jsou nezapomenutelné, každý je zná. Wilde měl ohromnou dávku přirozeného důvtipu a na všechno byl schopen reagovat velmi vtipnými poznámkami. Ale když byl důvod být vážný, byl velmi vážný."
Stephen Fry obdivoval Wildea již od školních let. " Měl fenomenální paměť. Jednou z věcí, které dělával, bylo číst knihu velmi rychle až neuvěřitelně rychle. Čítával tak 20 minut a potom dovyprávěl zápletku a potom zarecitoval obrovské pasáže z knihy. Vždy otevíral svou mysl věcem kolem sebe."
Rodinné hodnoty měly pro Wildea vždy velmi hluboký význam. Právě jedním z často opomíjených základních rysů jeho osobnosti byla jeho hluboká oddanost manželce Constance a synům Cyrilovi a Vyvyanovi. Manželství s Constance pro něj bylo velmi důležité. " Ona je velmi sympatická postava" říká Julian Mitchell " vždy se ovládala a chovala se mile, i když stovky lidí kolem ní jí říkali že by ho měla opustit." Jennifer Ehle obdivuje ženu, kterou hraje "Myslím, že její příběh nese známky síly jejího charakteru - její osobní síly a hrdosti. Prokázala ohromnou trpělivost, zdrženlivost a loajalitu v časech, kdy Oscar začal trávit více a více času venku."
Stephen Fry- herec, komik, spisovatel, novinář, scénárista - je všestranný umělec, jehož talent byl poprvé zpozorován na universitě v Cambridgi, kde účinkoval ve více než třiceti hrách a obdržel ocenění edinburghského festivalu za své písemné příspěvky. Hrál a autorsky se podílel v seriále stanice BBC jako "Not The Nine O'clock News", The Young Ones", "Blackadder" a "A Bit of Fry and Laurie". Hrál neochvějného Jeevese ve čtyřech sériích "Jeeves and Wooster" a také v mnoha filmech, jako: "The Good Father", "A Handfull of Dust", "Ryba jménem Vanda", "Peter's Friends", "I.Q.", Cold Comfort Farm", "The Steal" a "The Wind In The Willows". Jeho poslední román "Making History" vydalo nakladatelství Hutchinson.
Jude LawZačal svojí divadelní kariéru v roce 1993, jako Freddie v "Pygmalionu". Jeho další divadelní působení obsahují role v uvedení her "The Fastest Clock In The Universe", "Snow Orchid", "Live Like Pigs" a "Death of The Salesman". Obdržel cenu Tony za představení Broadwayské produkce Národního divadla "Les Parents Terribles" (pod názvem "Indiscretions").
Jeho filmový debut přišel s rolí ve snímku Paula Andersona "Shopping". Následoval film "I Love You, I Love You Not" po boku Jeanne Moreau. V L. A. vytvořil roli ve filmu Andrewa Nicholse "Gattaca" spolu s Ethanem Hawkem a Umou Thurmanovou.
Vanesa RedgraveováJe již dlouhou dobu hvězdou divadla a filmu. Je dcerou Sira Michaela Redgravea a Rachel Kempsonové a matkou hereček Nataši a Joely Richardsonových.Na divadelní scéně dabutovala v roce 1957 a ve filmu o rok později ve snímku "Behind The Mask". V letech šedesátých zažívala triumfální období s Královskou shakespearovskou společností a na stříbrné plátno se vrátila v roce 1966 rolí ve snímku M. Antinioniho "Blow Up", dále v Zinnemannově "A Man For All Seasons". Za role ve filmech "Morgan-A Suitable Case For Treatment", "Isadora", Mary Queen Of Scots", "The Bostonians" a "Howard's End" byla nominována na Oscara. V roce 1977 dostala Oscara jako nejlepší herečka ve vedlejší roli, za titulní roli ve filmu Freda Zinnemanna "Julia". Dále účinkovala ve filmech jako "Camelot", "The Devils", "Agatha", "A Month By Lake" a "Mission Impossible".