fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    

67% 9 hlasů
6.7 10 9
drama, Slovensko, , 89 min., od 15 let
Ostrým nožom
Kinopremiéra v ČR 25.4.2019 v SK 21.2.2019, DVD od 28.8.2019 Bontonfilm

Režie:
Herci: , , , , , více...


Ukázka



Každá generace má svoji oběť.
Příběh otce, kterému zavraždili syna, smutek otce, který musí pochovat své dítě, emotivní drama otce, který si pro spravedlnost musí dojít sám. Po útoku neonacistů na partu studentů zůstane na zemi ležet mrtvý ubodaný kluk. Policie koná, pachatelé jsou dopadeni, společnost se bouří proti holohlavým náckům, ale to všechno je jenom na chvíli. Zděšená rodina brzy sleduje, jak jsou vrazi po chybném rozhodnutí soudkyně propuštění na svobodu, nikoho už to nezajímá a jednání policie připomíná chování zkorumpované instituce. Zůstává jen zlomená rodina bez jakékoliv šance na spravedlnost a viníci, kteří se jí smějí do očí. Zoufalý otec s touhou po spravedlnosti se pouští do boje se všemi. S policií bez zájmu, s podplaceným soudnictvím, s mafií, která kdesi v pozadí tahá za nitky. Dokáže tváří v tvář zavedenému prohnilému systému uspět? Dokáže zároveň překonat vlastní výčitky a odpustit sám sobě?
Uprav informace o filmu

+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB    Videotéka: přidat si do ní film

Teodor Kuhn (Rozhovor)
obrazek
Proč jste se při výběru námětu na svůj celovečerní film nechal inspirovat právě skutečnou událostí - tragickou smrtí Daniela Tupého?

Když zavraždili Daniela Tupého, byl jsem jenom o pár let mladší než on. Každý den jsme jezdili s kamarády na skejtech jenom pár desítek metrů od místa, kde Daniel zemřel. Častokrát jsme utíkali před „holými hlavami“, pro které jsme byli narkomani a anarchisti, i když jsme sami pořádně nevěděli, co ta slova znamenají. Daniel Tupý mohl klidně být jeden z mých kamarádů. A mohl jsem to být i já.

Jak jste společně se scenáristou Jakubem Medveckým postupovali při práci na scénáři?

Jelikož jsme k tématu chtěli přistupovat zodpovědně, první rok jsme se hlavně setkávali s lidmi a zjišťovali, co se vlastně stalo. Málokdo si dnes pamatuje, že útok nebyl mířený konkrétně na Daniela Tupého, ale na celou skupinu bavících se studentů. Pobodaných bylo ten večer víc. Bavili jsme se s oběťmi, s novináři, lékaři, právníky, ale i s různými pobudy. Byl jsem například osobně při tom, když si šéf organizované skupiny Juraj Ondrejčák, vyslechl svůj rozsudek. Naživo je to neuvěřitelně charizmatický a vtipný člověk. Než jsem začal vyprávět svůj filmový příběh, chtěl jsem vědět co nejvíc o jeho skutečném pozadí. Případ se postupně stal mojí posedlostí.

Smrt Daniela Tupého i po letech rezonuje ve slovenské společnosti. Co vás nakonec vedlo k tomu, že jste se rozhodl nenatočit biografický film, ale nechal jste se skutečnou událostí jen inspirovat?

Navzdory tomu, že tím, co se ve skutečnosti stalo, jsem si jistý na 95 procent, některá místa případu mi zůstala neobjasněná. Jeden z policistů, se kterými jsem se anonymně setkal, mi řekl: „Celá pravda o případu Tupý je napsaná v novinách. Stačí jen číst mezi řádky.“ Pro potřeby příběhu to však nestačilo. Abych tedy nebyl nepoctivý a ani v nejmenším nelhal, rozhodl jsem se celý příběh jednoznačně zasadit do roviny fikce. Ve filmu se tak mísí scény, které jsou 100% přepisem reality se scénami, které se nikdy nestaly - nebo se staly v jiných případech.

Jak reagovala rodina Daniela Tupého na skutečnost, že jste se rozhodl filmově zpracovat jeho tragickou smrt?

Setkání s rodiči Daniela Tupého bylo pro mne vždy momentem pokory a úcty. My děláme film, na něco si „hrajeme“ při natáčení, ale oni ztrátu prožili na vlastní kůži. Pro nás je to „jen“ práce, jim se rozpadl svět. Cítím vůči nim obrovský respekt a jistý druh provinění, že jsme dovolili našemu státu zničit jim život. Na jednom setkání, když jsme se bavili o hercích, kteří je budou hrát, jsem je ale viděl se usmát. „Podívej se, tahle bude hrát tebe a tenhle mě. A je mnohem hubenější než já, to jsem rád,” říkal Daniel Tupý starší. Tento film je moje osobní omluva.

S jakými reakcemi jste se setkal od momentu, kdy na veřejnost pronikli informace o tom, že plánuješ zfilmovat příběh o Danielovi Tupém, až do dneška? A jak se k tomu stavělo vaše nejbližší okolí?

Na začátku příprav, když bylo ještě více aktérů této kauzy na svobodě, jsme se trochu báli, jestli nám něco nehrozí. Svědkové nám říkali, že je občas sledovala černá auta, která tehdy používala jen jedna sorta lidí. Později jsme ale už pracovali bez obav. Po zveřejnění prvních informací v médiích jsem bohužel narazil i na propagandistickou verzi příběhu, ve které měl být Daniel Tupý drogový dealer a smrt si zasloužil. Tento hoax mám však vysledovaný přímo k jeho autorovi a můžu potvrdit, že ho nejvíc propagovali sami viníci, aby relativizovali svojí vinu. Na Slovensku se pořád najde dost lidí, kteří rádi přijmou jakoukoli banální konspiraci a rádi si kopnou klidně i do oběti vraždy.

Film do velké míry stojí na hlavní postavě otce. Jak probíhal výběr herce na postavu Ľuda? Byl pro tebe Roman Luknár jednoznačnou volbou?

Roman Luknár nebyl jednoznačnou, ale bezpochyby nejlepší volbou filmu Ostrým nožom. Casting probíhal velmi dlouho a vyzkoušel jsem asi deset skvělých herců. Je těžké popsat míru Romanova talentu a zkušeností. Představte si kolegu v práci, který vždy vylepší váš návrh a podpoří všechny vaše dobré myšlenky. Každé zadání, které mu dáte, vyřeší lépe, než jste si dovedli představit. Doufám, že se ještě někdy pracovně setkáme.

Jakub Viktorín (Rozhovor)
obrazek
Film Ostrým nožom není debutom jen pro Teodora Kuhna jako režiséra, ale i pro vás v pozici producenta. Proč jste si vybral právě Teodorův projekt jako svůj producentský debut?

S Teodorem jsme studovali na VŠMU ve stejnou dobu. Díky společným známým jsme začali spolu dělat studentské filmy, a když jsme dokončili Teodorův magisterský film Momo, tak jsme se shodli na tom, že se nám dobře spolupracuje. S námětem na celovečerní debut přišel za mnou Teodor v roce 2013, přičemž inspirace danou kauzou mě hned velmi oslovila, protože v období, kdy zavraždili Daniela Tupého, jsem se pohyboval celkem často v okolí místa činu a celkově to zasáhlo moje okolí a celou generaci. Uvědomoval jsem si, že se to mohlo stát mně nebo jakémukoli kamarádovi nebo našim rodinám. To byl jeden z důvodů, proč jsme u projektu zůstali tak dlouho a společně s dalšími spolupracovníky jsme intenzivně pracovali na jeho vývoji a dalších fázích výroby.

Bylo problematické zafinancovat natáčení filmu debutujícího režiséra, kterého zastupuje začínající producent?

Měli jsme velké štěstí na lidi, na které jsme už od začátku vývoje narazili a začali s nimi spolupracovat. To nám v zásadě zjednodušilo financování projektu, které ale přesto trvalo celkem dlouho, ale všude kam jsme s projektem přišli, se zúročila důkladná příprava a to, že hodnotitelé nebo koproducenti viděli, že se na projektu poctivě pracuje. Takto jsme získali dostatečnou podporu i navzdory tomu, že za filmem stál debutující režisér, scenárista i producent. Díky koprodukci s Českou republikou jsme využili možnost spolupracovat se zkušenějšími odborníky, kteří nám pomohli se scénářem a se střihem.

Roman Luknár (Rozhovor)
Film Ostrým nožom je inspirovaný událostmi, které se odehrály před 13 lety, ale jeho téma rezonuje i dnes, kdy slovenská společnost prochází zkouškou hodnot a ochotou za ně bojovat. Čím je film Ostrým nožom podle vás aktuální i dnes?

Pracoval jsem jen na pár filmech, které byly natočené podle skutečných událostí. Většinou šlo o literární předlohy, které v sobě nesou vymyšlený příběh, aby zaujaly diváka. Příběh filmu Ostrým nožom je však všeobecně platný, protože to, co se stalo rodině Daniela Tupého, se může v neprávním státě stát komukoli. Když jsem dostal nabídku zahrát si postavu otce, vzal jsem jí. Viděl jsem, co se v naší společnosti děje - že obyčejným lidem se tu stávají křivdy a měl jsem potřebu se k tomu vyjádřit. My dnes nemáme právní, ale právnický stát, kde každý ví, že může opsat diplomku a získat titul. Měl jsem pocit, že se k tomu jako občan musím také vyjádřit a říct, že takto se věci nemají dít. To není demokracie. Oficiálně tu demokracii máme, ale demokrati - jak říkal Masaryk - nám chybí.

obrazek
Jak jste prožíval vraždu Daniela Tupého, když se stala?

V Petržalce jsem dělal několik aktivit. Například jsem vytvořil krytý park pro děti, aby si mohli hrát v bezpečí. S kamarádem jsme také vymysleli prostor na lodi, kam se chodili představovat umělci z celého Slovenska. Potom jsem odjel do Španělska a asi měsíc na to se stala ta vražda. Nedaleko té naší lodi. Takže se mě to trochu dotýkalo. Věděl jsem, co se v tom okolí děje. Člověk si všimne, že je tam místo, kde se prodávají drogy. A na tom byla vlastně postavená obhajoba obviněných, přitom oni byli ti, kteří byli zfetovaní. Jako otec dvou synů jsem se uměl vžít do kůže rodičů zavražděného chlapce a představit si, co při tom asi museli prožívat. Během natáčení jsem zažil například i to, když jeden chlap přišel k budově univerzity a začal kopat do stěny, na které visí pamětní deska pro Daniela Tupého. Rozčiloval se, proč dali pamětní desku dealerovi drog. Toto je těžko pochopitelné.

Postava otce Ľuda je s diváky od začátku až do konce filmu. Jak jste pracoval s výrazem? Co jste chtěl přenést na kameru?

Ono to šlo samo. Mám dva syny, nemusel jsem hrát. Spíš jsem se musel brzdit v emocích. Pokud jde o práci se scénářem, ten jsem nečetl. Nikdy to nedělám. Je úlohou režiséra, aby mi řekl, co chce. Já jsem materiál, který si může tvarovat.

Ostrým nožom vypráví o otci, který se snaží bojovat s větrnými mlýny, aby dosáhl spravedlnosti pro svého mrtvého syna, zatímco se mu rozpadá rodina. Který z motivů- boj se systémem nebo boj se sebou samým je pro vás výraznější?

Myslím si, že jsou si rovnocenné. To, že se otec vzdaluje rodině, je důsledkem toho, že vnější svět nefunguje, jak má. Že se nemůže dovolat pravdy a ještě udělají z jeho syna dealera. Samozřejmě, že se vztahy v rodině naruší. Podle mě je podstatnější - tím nechci urazit rodiče, že se na Slovensku neřeší zásadní kauzy.

Film nenabízí moc okamžiků na oddych od toho, čím si otec prochází. Nese v sobě výčitky za to, jaký měl vztah se synem.

To se rodičům stává. I mně se to stalo. Když moje děti dospívaly a nebylo to jednoduché, někdy jediné, co vás napadne, je rozkazovat a křičet. A přitom dítě chce, abyste ho aspoň jednou pochválili. Takže vztah filmového syna Davida s otcem Ľudom jsem si také zažil. I přesto, že můj vztah se synem je jiný. Dokážu pochopit bezbrannost otce a to, že nenachází řešení. A hlavně, když si uvědomí, jak se k synovi choval a že ho vlastně ani neznal.

Dostal jste se při natáčení na hranu?

Samozřejmě. Přece jen jsme točili o tom, co se skutečně stalo. Rodiče ztratí syna a stále žijí ve společnosti, kde se i po 13 letech dějí takové věci, jaké se dnes dějí. Ti u moci se jen smějí a ti, kterým je ublíženo, si nesou sebou bolest. A pravdy se nedovolají.


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Úterý 17. 9. 2019 Svátek má Naděžda
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz