fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    

77% 569 hlasů
7.7 10 569
drama, Španělsko, , 108 min., od 15 let
Dolor y gloria
Kinopremiéra v ČR a SK 23.5.2019 s titulky, DVD od 30.10.2019 Magic Box

Režie:
Herci: , , , , , více...


Ukázka



Salvator Mallo je slavný filmový režisér. Za svou kariéru posbíral mnoho úspěchů. Nyní se jeho svět hroutí. Salvator cítí jen prázdnotu a není schopen tvořit. Jestli chce dál žít, musí najít příčinu. Ve vzpomínkách se vrací do svého dětství do 60. let, kdy s rodiči emigroval do Valencie. Snaží se rozpomenout na spalující touhu po své první lásce, kterou potkal v 80. letech v Madridu a na bolest, kterou mu přinesl rozchod. Tehdy cítil opojnost života i utrpení. Psaní pro něj bylo únikem a zapomněním. Kouzlo filmu mu přineslo slávu i vykoupení z neúspěchů jeho života.
Uprav informace o filmu

+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky    Videotéka: přidat si do ní film

O filmu Bolest a sláva

obrazek
Trilogie

Byť se nejedná o původní záměr, Bolest a sláva se spontánně stala završením trilogie, jejíž časová rovina čítá 32 let. První dvě části jsou Zákon touhy - 1987 a Špatná výchova - 2004. Ve všech třech filmech jsou hlavními protagonisty mužské postavy, které jsou filmovými režiséry a jsou pilíři příběhu, ale úhel pohledu na život postav se v každém z nich liší.

Fikce a skutečný život jsou dvě strany jedné mince a život vždy zahrnuje bolest a touhu.

Bolest a sláva vypráví dva milostné příběhy, které v hlavním protagonistovi zanechaly hluboké stopy. Vypráví dvě události ohraničené časem a osudem, které hlavní postava - režisér - vyřešil prostřednictvím vyjádření ve svých filmech.

V průběhu prvního příběhu si hlavní hrdina neuvědomuje, že ho žije. Vzpomíná na něj o 50 let později.

Je to příběh, kdy poprvé pocítil touhu. Když bylo Salvadorovi 9 let, jeden zážitek byl pro něj tak intenzivní, jako by ho zasáhl blesk.

Druhý příběh se odehrává v 80. letech, kdy země oslavovala explozi svobody, která přišla s demokracií. O tehdejším milostném příběhu píše Salvador proto, aby zapoměl na to, jak skončil. Napíše tedy monolog pro herce Alberta Crespa a také se v jeho prospěch vzdá autorství, protože nechce, aby ho někdo poznal. Monolog nazve Závislost a Alberto ho hraje před prázdným, bílým plátnem. Bílé plátno představuje vše: kino, které Salvador viděl ve svém dětství, jeho vzpomínky z dospívání, cestu, kterou podnikl s Federicem, aby unikli ze závislosti na heroinu, to, co ho formovalo jako spisovatele a filmaře. Velké plátno bylo vždy jeho svědkem, společníkem a osudem.

obrazek
Závislost

Příběh Závislosti odkazuje na vášeň, kterou Salvador a Federico zažívali v 80. letech. Vysvětluje také důvod, proč se rozešli, i když se stále milovali. Divadlo i slova vystupující před prázdným plátnem působí jako posel mezi bývalými milenci o 30 let později.

Federico se vrací do Madridu po více než 30 letech. Z nudy zajde do divadla, kde je svědkem dramatizace jeho vztahu se Salvadorem. Jejich jména jsou změněná, ale bolest, štěstí i důvody, proč Salvadora opustil, jsou podstatou představení.

Sebeposuzování Pedra Almodóvara

Pokud píšete příběh o režisérovi - a vaší prací je režírování filmů, prostě musíte vycházet ze svých zkušeností, nejde přitom nemyslet na sebe. Je to vlastně praktické. Můj dům je domem, kde žije postava Antonia Banderase, nábytek v kuchyni i jinde v domě je můj, nebo byly vytvořeny jeho kopie, včetně obrazů na zdech. Snažili jsme se, aby Antoniova vizáž připomínala mojí, hlavně vlasy. Ale také boty a mnoho oblečení, které nosí, včetně barev jsou dle mého vkusu. Když bylo potřeba zaplnit ve scéně nějaký nevyužitý kout, poslal umělecký ředitel do mého domu svého asistenta, aby ode mě vzal nějaké předměty, které doma mám. Tohle je nejautobiografičtější aspekt filmu a pro štáb to bylo velmi pohodlné. Popravdě, kameraman José Luis Alcaine několikrát přišel ke mně domů v různou denní dobu, aby viděl, jaké mám v místnostech světlo a mohl ho přenést do filmu. Vzpomínám si, že jsem během zkoušek Antoniovi řekl: Pokud si myslíš, že ti v některých scénách pomůže mě napodobovat, můžeš, nebude mi to vadit. Ale Antonio odmítl. A měl pravdu, jeho postava nejsem já.

obrazek
Salvador

V průběhu filmu sledujeme vysloužilého režiséra Salvadora Malla ve třech obdobích jeho života: v dětství v 60. letech, v jeho dospělosti v 80. letech v Madridu - Salvadorův charakter je formován výbušnými událostmi té doby a pak Salvadora v současnosti - izolovaného, deprimovaného, sužovaného mnoha neduhy, odříznutého od reálného světa i světa filmu. Já osobně se ztotožňuji se všemi dobami, ve kterých hlavní postava žije, ale nikdy jsem nežil v izolaci, ani se nezamiloval do dělníka, když jsem byl dítě, i když se tyto věci stát mohly.

Viděl jsem sám sebe jako vzor pro hlavní postavu tohoto filmu, ale jakmile začnete psát, příběh si stanoví svá vlastní pravidla, stane se nezávislý na vašich původních představách. Realita mi přinese nápad, námět, ale zbytek musím vymyslet. Tohle je u mých filmů hra, kterou rád hraji.

Clona

Mnoho let předtím než má matka zemřela, vysvětlila mé sestře, jak si přeje být pohřbena. Moje sestra ji poslouchala s naprostou přirozeností, s jakou má matka mluvila o tom, když bude po smrti. Ke smrtelnosti a smrti mám dětinský a zatím nezralý vztah. Vždycky jsem obdivoval přirozenost a samozřejmost, kterou matka mé sestře ohledně smrti vštěpovala. V mé zemi má smrt velmi bohatou kulturu, která dokáže tuto událost humanizovat, aniž by ztratila spiritualitu. Naneštěstí jsem tuto kulturu nezdědil, i když i tak je součástí mé kinematografie. Pokaždé, když jsem napsal a pak znovu a znovu přepisoval scénu, kdy matka Jacinta říká Salvadorovi - „Pokud mi před pohřbem svážou nohy - což běžně dělají, aby se nohy neodkláněly od sebe, rozvaž mi je a řekni, že jsem tě o to požádala. Na místo, kam budu směřovat, chci totiž dojít velmi rychle,“ - tak jsem plakal.

Zavolal jsem Julietě Serrano, zda by hrála osmdesátičtyřletou Jacintu. Chtěl jsem s ní po letech znovu pracovat, tak jako v 80. letech.

Stáří změnilo Jacintu v mírně zahořklou ženu. Salvadorovi rozhodně život neusnadňuje.

Když jsem pracoval na čtvrté části scénáře, na sekvenci, kdy Salvador najme pro matku asistentku Mercedes, Jacinta vnáší na scénu myšlenku smrti. Smrt už v Salvadorově životě obcházela, i když ne v současnosti.

Přemýšlel jsem o vlastní matce, jaká byla v tomto věku, milá, vtipná. Ale pro tento film jsem měl pocit, že by bylo zajímavější, kdyby to mezi matkou a synem nebylo snadné, kdyby z jejich rozhovorů čišela hořkost. Z Jacinty se v průběhu let stala tvrdá, zaprutilá žena, která je zvyklá mluvit se svým synem s krutostí, ale bez zjevné zlosti, s níž staří a nemocní zacházejí se svými blízkými.

Od prvního okamžiku byl herecký výkon Juliety Serrano tak precizní a procítěný, že jsem chtěl, aby měla ve filmu více prostoru. Takže jsem během natáčení improvizoval a dopsal pro ni několik scén, které byly inspirovány potěšením z toho vidět tuhle úžasnou herečku hrát.
obrazek
Geografie a anatomie

Salvadorovi se dostalo chatrného vzdělání. Jeho objevování světa probíhalo prostřednictvím cest, na kterých propagoval své filmy.

Na pouhých třech stranách jsem shrnul jeho chudé vysokoškolské vzdělání a přesto jsem ho pasoval do role úšpěšného režiséra, který musí objíždět svět, aby podpořil svou práci. Zároveň jsem na stejných stránkách popsal jeho zdravotní problémy. To jsem udělal velmi minimalisticky a už jsem se k tomuto tématu nechtěl vracet.

Bolest je velmi pasivní, nudná, není příliš filmová, ale musel jsem ji nějakým způsobem zmínit, abych vysvětlil melancholii, misantropii a sebezničující touhy hlavního hrdiny.

Sílá těchto dvou scén - geografie a anatomie - je podpořena dynamickou, divadelní hudbou Alberta Iglesiase a animovanými sekvencemi Juana Gattiho, které jsou jak naučné, tak i originální

Kromě těchto scén jsem si dovolil zdůraznit knihy, které Salvador čte: Kniha neklidu a Při měsíčním svitu nic neroste, abych ilustroval, co se odehrává v jeho mysli. Doufám, že to pomůže pochopit depresivní duševní stav hlavní postavy.

Hudba

Hudbu k filmu Bolest a sláva složil Alberto Iglesias, se kterým pracuji na každém svém filmu již od roku 1995, od dramatu Květ mého tajemství.

Svou hudbu Alberto přizpůsobil a odlišil pro 3 různá životní období. První hudební téma je pro zobrazení mladého Salvadora v jeskyni. Evokuje sluneční světlo, které do jeskyně prostupuje.

Druhé téma souvisí s okamžiky bolesti a izolace. Využívá náhlého ticha, které střídá s rychlými a zběsilými hudebními motivy, které evokují duševní úzkosti hlavní postavy.

Třetí motiv je pro scény staré matky se synem v Madridu. Hudba vyjadřuje matčin postoj ke smrti. Není to pohřební preambule, vyznívá jednoduše a spirituálně.

Soundtrack je napsán pro smyčcový sextet s klavírem a klarinetem. Alberto Iglesia jako vždy vytvořil hudbu, která se rodí z hlubin obrazů a doprovází postavy na jejich cestě. Opět mě překvapil svou originalitou, všestranností a obětavostí.

obrazek
Herci

Práce s Asierem Etxeandíou a Leonardem Sbaragliou pro mě byla nová. Nikdy jsem s nimi nepracoval a oba si získali můj obdiv. Jejich postavy jsou velmi důležité, bez nic by film za nic nestál. Ale osa příběhu se točí kolem Antonia Banderase a jeho hereckého výkonu v roli trpícího a izolovaného Salvadora Malloa.

Myslím, že tohle je nejlepší Antoniův výkon od filmu Spoutej mě! Bolest a sláva je podle mě jeho znovuzrozením a začátkem jeho nové herecké éry. Antonio je jeden z nejlepších herců, u kterého máte pocit, že pouhým pohledem dokáže založit oheň. Pro celý štáb bylo ctí být svědky jeho hraní. Je důvtipný, disponuje širokou paletou drobných gest, která dokáže do postavy vložit s neuvěřitelnou lehkostí.

Penélope Cruz hraje mladou Salvadorovu matku v 60. letech. Když zestárne, hraje ji Julieta Serrano, jak jsem již zmínil.

Už od prvního filmu, který jsem s Penélope točil, ji považuji za ukázkový vzor španělské matky. V Bolesti a slávě je její postava matky velmi odlišná od role matky ve Volveru. Obě jsou venkovského původu a mají nekonečnou schopnost bojovat a přežít, ale časy, ve kterých žijí, se liší. Ve Volver byla matkou v současnosti a v Bolesti a slávě matkou v poválečné době. Špatně oblečená, s horším účesem, silně mi připomněla Sophii Loren, kterou považuji za matku všech matek.

V Bolesti a slávě bojuje o přežití každý den, stejně jako všechny ženy její generace, ale hořkost a ponížení, které Penélope řeší, hraje s jemností a téměř bez gestikulace. Myslím, že Penélopina krása je v tomto filmu neuvěřitelně výrazná.

Rád bych také tímto poděkoval Raúlovi Arévalovi, který hraje manžela Jacinty. Jedná se o malou cameo roli, ale on ji hraje tak, jako by byl hlavním hrdinou.

Můj film má to štěstí, že je filmovým debutem pro dva herce, kterým předpovídám zářnou budoucnost: Asier Flores, který hraje Salvadora jako dítě a mladý César Vicente. Oba předvedli neuvěřitelné výkony a kamera je miluje. Moci být prvním, kdo je u dětských herců svědkem jejich hereckého rozkvětu, je pro filmového režiséra jedna z největších odměn.

Kamera

Jako již několikrát, i tentokrát jsem spojil síly s kameramanem José Luisem Alcainem. José Louis je můj stálý spolupracovník, pracoval jsem s ním na více než polovině mých filmů. Možná proto, že už spolu před kamerovými zkouškami ani nepotřebujeme mluvit. Jen mu předem řeknu, jaké barevné ladění chci, aby ve filmu převládalo. Faktem je, že máme stejné cítění. Pro Bolest a slávu jsem mu vysvětlil, jak chci, aby zobrazoval temnotu, ve které hlavní protagonista žije a jakou hloubku ostrosti bych rád. Postava Antonia Banderase žije izolovaně, některé prvky, které ho obklopují, jsme nechali vystupovat z pozadí, abychom umocnili pocit samoty. Ačkoli Salvadorova postava prochází velmi temným obdobím, objekty, které ho obklopují jsou plné barev, je obklopen krásou a uměním. To dokazuje, že před nástupem utrpení byla postava úspěšná ve své práci - tohle je jediné mé vyjádření k „slávě“ v názvu filmu.

Alcaineho vždy inspirovaly pro nasvěcování filmových scén malby. Oba máme rádi obrazy Rembrandta, Velázqueze a Edwarda Hoppera. V Bolesti a slávě také odkazujeme na malby Francise Bacona, na jeho práci se světlem a jeho osamělé muže.

Jsem šťasten, že jsem s ním mohl opět pracovat.


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Středa 16. 10. 2019 Svátek má Havel
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz