Drama / romantický / válečný, Polsko/Francie, 1999, 127 min., od 13 let
Pan Tadeusz
Sdílet
Zrada, láska, vášně i intriky na pozadí napoleonských válek.Čím je pro Rusy Puškin a pro Němce Goethe, tím je pro Poláky Mickiewicz, autor mnoha románů a próz, které už tolikrát posloužily jako předlohy pro filmové zpracování. Historický velkofilm na motivy románu Adama Mickiewicze "Pan Tadeáš" je kolosálním epickým obrazem, kterému nechybí nic, co by mělo tento žánr obsahovat - zradu, lásku, vášně, velkolepé bitvy čítající tisíce vojáků, to vše na pozadí historických událostí v období, kdy Evropu sužovaly kruté napoleonské války. Děj filmu líčí naděje polského národa v pokoření ruských agresorů. Slavní herci jsou zde vedeni ještě slavnějším režisérem Andrzejem Wajdou.
Uprav informace o filmuRežie:
Andrzej WajdaHerci:
Boguslaw Linda,
Daniel Olbrychski,
Grazyna Szapolowská,
Andrzej Seweryn,
Marek Kondrat,
více...+ Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMAWeb:
IMDB,
Titulky Videotéka:
přidat si do ní film
OceněníSnímek získal důležité uznání v podobě několika udělených polských filmových cen - Orel 2000: za nejlepší ženský herecký výkon (Grażyna Szapolowská), nejlepší kameru (Pawel Edelman), nejlepší výpravu (Allan Starski), nejlepší střih (Wanda Zemanová) a nejlepší zvuk (Nikolaj Wolk-Laniewski).
|
Mladý polský šlechtic Tadeáš Soplica se po letech studií vrací do rodného hnízda v idylickém Dobrzynu. Evropa je ještě mladá a Napoleon Bonaparte pyšně věří, že si natrvalo podmaní nejen ji, ale i mocné carské Rusko. Litevcům a Polákům tak svítá naděje, že by mohli získat samostatnost. Velká historie najde v malinkém Dobrzynu, kde se venkovské panstvo vesměs věnuje houbám a konverzaci v březovém háji, lovu a drobným manželským intrikám, svůj žhavý otisk: dávný spor rodů Sopliců a Horeszkových se mění v otevřenou válku. Boj o srdce mladého dědice Soplicových sice není tak krvavý, ale neméně lítý: mondénní a manipulátorská madam Telimena dělá všechno proto, aby mladíka svedla, vrchu nad ní ovšem v očích poetického mladíka přirozeně nabývá její čtrnáctiletá neteř Zosia. Sňatek mladé dvojice by navíc mohl ukončit letitou nenávist obou rodů, kterou rozdmýchává vášnivě věrný klíčník Horeszkových Gervazy. Ve hře je ovšem i tajemný mnich Robak, který nepřestává připomínat, že vedle domácích půtek existuje i povinnost k vlasti...
|
|
Když polský básník a dramatik Adam Mickiewicz v roce 1834 psal v pařížském exilu svou epickou báseň Pan Tadeáš, stěží si mohl představit, že se jeho dílo stane jedním z pilířů polské kultury. Šestatřicetiletý poeta, který se navíc zrovna oženil, vložil do svého textu lásku k idealizované ztracené vlasti. Zamýšlená šlechtická selanka z časů Napoleonova tažení na Moskvu ovšem přerostla v epos zobrazující život, zvyky i myšlení Poláků. Převést takovou stoprocentní klasiku na stříbrné plátno se stalo výzvou i pro toho nejklasičtějšího z polských režisérů - čtyřiasedmdesátiletého Andrzeje Wajdu. Ten se během téměř půlstoletí své tvůrčí kariéry úspěšně utkal nejen s komplikovanými adaptátorskými oříšky, ale stal se zároveň i citlivě vášnivým dějepiscem domácí historie. Panem Tadeášem volně navázal na své starší snímky skrz tradiční venkovskou idylu analyzující polského ducha - především na adaptaci hry Stanislawa Wyspiaňského Veselka (1972).
|
|
Mohlo by se ovšem zdát paradoxní, že polský film může dávat světu najevo svou životaschopnost právě vlasteneckými historickými freskami (nedávno vznikl v režii Jerzyho Hoffmana přepis románového eposu Henryka Sienkiewicze Ohněm a mečem). V případě Wajdova nového snímku jde však spíš o poetické, subtilní a jemně ironické ohledávání kořenů polské duše a celého středoevropského prostoru (vedle Poláků do děje zasáhne i litevský, ruský a židovský element) než o prvoplánový vlastenecký kýč typu hollywoodizovaného Patriota. Pan Tadeáš si navíc nijak nezadá s módní britskou vlnou sofistikovaných adaptací klasických látek. S přepisy románů Jane Austenové či her Williama Shakespeara ho spojuje důraz na složité a jiskřivě proměnlivé vztahy protagonistů a vtipná drobnokresba nejrůznějších postav a postaviček. Wajda klade ovšem důraz na děj, kterého mu literární předloha poskytuje vrchovatě: jímavě líbezné obrázky tak může špikovat napínavými bojovými akcemi. Na rozdíl od zmíněné módní vlny po wajdovsku skepticky odkrývá některá bolestivě citlivá místa polské povahy, hlavně vlasteneckou horkokrevnost směřující k sebezničení a fanatismu. Bouřně hřmící patos některých scén nepřestává doplňovat hřejivě rozehranými okamžiky smíření, lásky a prosté "taneční" radosti ze života.
|
|
O tom, že Pan Tadeáš není jen elegantně rozhýbanou klasikou a že si zaslouží diváckou pozornost, svědčí i zcela mimořádný divácký ohlas, který film zaznamenal v Polsku. Vedle dynamicky malířské kamery Pawela Edelmana a podmanivé hudby Wojciecha Kilara má na energické působivosti velkolepě inscenované podívané podíl i výstavní herecké obsazení. Boguslaw Linda stvrzuje svou zajímavost v psychologicky náročném partu záhadného mnicha Robaka a letitý Wajdův spolupracovník Daniel Olbrychski si postavou charismatického Gervazyho obhajuje pozici velké herecké osobnosti své generace. Figurkám obou našeptávačů a pestrému houfu roztomilých venkovských šlechticů žensky oponuje zkušená Gražyna Szapolowská v roli svůdné intrikánky Telimeny a andělsky oslnivá Alicja Bachleda-Curusová (Zosia), která v náročném konkurzu s přehledem potřela 1700 konkurentek. Nakonec si možná ani nevšimnete, že v Panu Tadeáši postavy mluví ve verších...
|
Text: Alena Prokopová
Recenzi poskytl měsíčník
Cinema
Boguslaw LindaZačal svoji kariéru po studiu konzervatoře (1976) u Wyspianského. O rok později nastoupil do divadla ve Wroclawi. Na začátku osmdesátých let zahájil svoji hereckou dráhu u filmu: Agnieszka Holland (Goraczka, Kobieta samotna), Andrzej Wajda (Člověk z železa). V devadesátých letech Lindu proslavil režisér Wladyslaw Pasikowski, který ho obsadil do filmů Kroll, Psy a Psy 2. Linda je typickým představitelem akčních a melodramatických rolí jako v Kolského Jancio Wodnik, v Slesického filmu Tato, nebo v Michálkově filmu Je třeba zabít Sekala. Linda si vyzkoušel i režisérský chlebíček, a to např. filmem Seszele (Seychelles, 1991). Působí také jako divadelní režisér.
Daniel OlbrychskiDebutoval v roce 1964 ve filmu Ranny w lesie (Raněný v lese, r. Janusz Nasfeter). O dva roky později si ho už Wajda vyhlédl pro film Popely. Byla to pro něj velmi důležitá role, která odstartovala jeho dodnes trvající spolupráci s režisérem. Olbrychski hrál výhradně romantické hrdiny: Všechno na prodej, Lov na mouchy, Březový háj, Krajina po bitvě, Země zaslíbená, Veselka, Panny z Wilka. Pracoval i s jinými slavnými režiséry, jako s Krzysztofem Zanussim (Struktura krystalu, Rodinný život), s Jerzym Hoffmanem na trilogii podle Sienkiewicze (Pan Wolodyjowski, Potopa, Ohněm a mečem), Agnieszkou Holland, Kazimierzem Kutzem, Januszem Kijowskim, atd....Vybírali si ho i zahraniční režiséři - Volker Schloendorff (Plechový bubínek), Margaret von Trotta (Rosa Luxembourg), Miklós Janscó (La Pacifista), Nikita Michalkov (Lazebník sibiřský). Olbrychski vytvořil přes osmdesát filmových, desítky televizních a divadelních rolí. Je nejslavnějším polským hercem, jeho hvězda svítí intenzivně i ve Francii.
Andrzej SewerynPromoval v roce 1968 na Waršavské konzervatoři a svou první roli sehrál v místním divadle Athena. Po roce 1980 jej osud zavál do pařížského Odeonu, hrál také v divadle v Lyonu. V letech 1984 - 1988 pracoval pro Mezinárodní centrum kreativního divadla Petera Brooka. Ve filmu debutoval v roce 1970, kdy sehrál menší roli ve filmu Album Polski (Polské album, r. Jan Rybkowski). S Andrzejem Wajdou spolupracoval Seweryn již několikrát, např. ve filmech Země zaslíbená (1974), Bez umrtvení (1978), Člověk ze železa (1981) a Danton (1982). Za roli ve filmu režiséra Joela Fargese Amok (1993) obdržel Velkou cenu na festivalu v Káhiře. Do klíčové role ho obsadili Jerzy Antczak ve filmu Noce i dnie (Noci a dny, 1975), Régis Wargnier ve snímku Indočína (1992), Steven Spielberg ho obsadil do svého oscarového Schindlerova seznamu (1993) či Jerzy Hoffman do velkofilmu Ogniem i mieczem (Ohněm a mečem, 1999). V současné době působí Seweryn jako herec a režisér ve Francii.
Grazyna SzapolowskaJe u nás známá zejména jako představitelka hlavní role ve filmu Krysztofa Kieslowskeho Krátký film o lásce, za kterou obdržela v roce 1988 několik cen. Svoji hereckou dráhu začala u Tomaszewského ve Wroclawské pantomimě. Hned po ukončení studia na konzervatoři se stala členkou Waršawského národního divadla. Hrála například ve filmech Bez konca (Bez konce, 1984, Krzysztof Kieslowski), The Our God's Brother (Bratr našeho Boha, 1997, Krzysztof Zanussi), Magnat (1987, Filip Bajon), La Condanna (Odsouzení, 1990, Marco Bellocchio)...
Marek KondratNarodil se v herecké rodině, studia na konzervatoři dokončil v roce 1972. Začínal v divadle Wyspianského v Katowicích a v osmdesátých letech působil ve Francii. Působí na divadle i ve filmu, zkouší štěstí i jako filmový producent, např. u filmů (Psy, Operace Samum, r. Wladyslaw Pasikowski). Nedávno dokončil i svůj režijní debut Prawo ojca, ve kterém si i zahrál.
Michal ZebrowskiDebutoval v roce 1999 na dvou polských velkofilmech: Pan Tadeáš a Ohněm a mečem (r. Jerzy Hoffman). Filmy vidělo již přes sedm miliónů diváků a tak mladého Zebrowského znají za jediný rok všichni Poláci. Zebrowski potvrdil i svůj hudební talent - na motivy Pana Tadeáše vytvořil hudební dílo Zamilovaný pan Tadeáš.
Alicja Bachleda-CurusStále studuje a role Sophie je jejím debutem. Svůj talent v současné době prokazuje na pěveckých pódiích.
Na plátna českých kin se tak po dlouhé době vrací Daniel Olbrychski, nic neztrativší ze svého temperamentu, a Boguslaw Linda, u nás známý jako charismatický Sekal z úspěšného filmu Je třeba zabít Sekala. V roli mladičké Zoši je okouzlující Alicja Bachleda-Curuś, snad nejkrásnější evropský herecký objev posledních let.
Andrzej Wajda, v minulosti za své filmy již třikrát nominovaný na Oscara, se v magickém roce 2000 konečně dočkal. Filmová akademie udělila Wajdowi Oscara za celoživotní dílo.
Jenom v Polsku už film vidělo 6,7 mil. diváků a tržby zde dosáhly rekordní hranice 22 mil. dolarů (srovnatelné s úspěchem Asterixe ve Francii).