fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    

84% 772 hlasů
8.4 10 772
drama / thriller, Jižní Korea, , 132 min., od 15 let
Gisaengchung
Kinopremiéra v ČR 3.10.2019 v SK 5.12.2019 s titulky

Režie:
Herci: , , , , , více...


Ukázka



Vypadá to jako podvod, ale jde o mnohem víc...
Černá komedie sleduje chudou, ale mazanou čtyřčlennou rodinu, která se rozhodne infiltrovat do bohaté domácnosti byznysmena Parka. Co se může stát, když se setkají dva tak odlišné světy?
Uprav informace o filmu

+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky    Videotéka: přidat si do ní film

O filmu Parazit

obrazek
Odpoutat se od žánru „Rodinná tragikomedie”

Režisér Bong Joon-ho si získal mnoho fanoušků tím, jak kreativně převrací a rozebírá žánrové konvence. Jeho filmy kombinují humor, satiru, společenskou kritiku a napětí zcela nepředvídaným způsobem a vytváří tak obzvlášť dynamický divácký zážitek. Ale zatímco u dosavadních děl vycházel z nějakého konkrétního žánru, například z detektivního příběhu sledujícího práci policie v Pečeti vraha a z příběhu o příšerách ve snímku Mutant, v případě Parazita je jakékoli žánrové zařazení velmi obtížné. Samotný Bong jej označuje za „rodinnou tragikomedii”, ale připouští, že by jej někdo mohl považovat spíše za thriller nebo černou komedii. Jedinečnost postav a překvapivé zvraty v zápletce možná odolávají žánrovému zaškatulkování, ale diváky jistě pohltí energie a síla celého filmu.

Poskládat paletu skvělých talentů do vyladěného hereckého ansámblu

Vzhledem k tomu, jak jedinečné postavy film zachycuje a jakým způsobem měnící se vztahy mezi nimi posouvají zápletku, musel Bong Joon-ho shromáždit naprosto dokonalý herecký tým. Nikoho nepřekvapí, že se Bongovi s jeho reputací a bystrým okem podařilo dát dohromady velmi talentované herce, jako je ostřílený matador Song Kang-ho, ale i mladou krev, z níž všichni dokázali ukázat původně skryté stránky svých filmových postav. I herci, kteří se objevili v menších vedlejších rolích, nakonec zanechali silný dojem, navzdory omezenému času, jenž jim byl na plátně věnován. Energie snímku Parazit vychází do značné míry z kontrastu mezi životním stylem bohaté domácnosti Parkových a zoufalou situací, v níž se ocitl Ki-taek a ostatní členové jeho rodiny. Jak se navíc zápletka vyvíjí, berou na sebe cestou za svými cíli jednotlivé postavy další role a dochází mezi nimi k záměnám. Vedle Bongových výjimečných dialogů mají tedy herci dost materiálu a naplno jej využívají, aby předvedli nezapomenutelný a zcela nový způsob kolektivního představení.

Vybrat přední experty do filmového štábu

Poté, co na svých předchozích celovečerních filmech pracoval v mezinárodním prostředí s různorodou skupinou profesionálů, sestavil Bong Joon-ho pro svůj návrat na domácí půdu záviděníhodnou sestavu talentů. Hlavní kameraman Hong Kyung-pyo je obecně uznávaný jako jeden z nejlepších současných korejských kameramanů a s Bongem spolupracoval už na filmech Matka a Ledová archa. S Lee Chang-dongem se znali z předchozí spolupráce na slavném snímku Vzplanutí (2018) a s Na Hong-jinem na Kvílení (2016). Se scénografií se Bong obrátil na matadora Lee Ha-juna, mezi jehož předchozí práce patří výprava k filmu Okja, ke kasově úspěšné filmové loupeži Zloději a k soutěžnímu snímku z Cannes v režii Im Sang-sooa Hanyeo. Původní hudbu napsal Jung Jae-il, který se podílel na různých hudebních skladbách a měl mimo jiné na starosti i hudební režii filmu Okja. A v neposlední řadě svými bohatými zkušenostmi přispěli k vytvoření jedinečného vzhledu postav návrhářka kostýmů Choi Se-yeon a vizážistka Kim Seo Young.

Vytvořit dva různé světy pomocí scénografie

Prostory, v nichž se Parazit odehrává, jsou blízce spjaté s celkovými tématy filmu. Špinavý suterénní byt, v němž bydlí hlavní protagonisté, se nachází v prostředí, které symbolizuje společenskou třídu, jíž se příliš nedaří. Díky kombinaci natáčení v ateliéru a v reálném prostředí se tvůrcům podařilo vytvořit unikátní a přesvědčivý prostor, v němž se mohl filmový příběh rozvinout. Více než 60 % filmu se odehrává v domácnosti Parkových, v honosném domě, který podle příběhu navrhnul slavný architekt. Rozlehlé otevřené prostory zachycují vizuální kontrast mezi zářivými, designovými zdmi. Vzdálenost mezi těmito světy ještě více zdůrazňuje cesta, která mezi nimi vede, a to v podobě řady schodišť mezi vyvýšenou čtvrtí zbohatlíků, v níž bydlí Parkovi, a dělnickou čtvrtí dole.

Joon-ho Bong (Rozhovor)
obrazek
Jaký je význam názvu Parazit?

Zpočátku všichni očekávali, že Parazit bude filmem o příšerách nebo sci-fi. Tím spíš, že název asociuje můj dřívější film Mutant, ale jak jsem již řekl, filmovými protagonisty je rodina žijící ve skutečném světě. Tito lidé doufají, že budou žít s ostatními v harmonickém či symbiotickém vztahu, ale to nefunguje, takže jsou vehnáni do vztahu parazitického. Považuji jej za tragikomedii, která zachycuje humor, hrůzu a smutek, které vznikají, když chcete žít společně v prosperitě, jenže narazíte na realitu, která vám zrcadlí, jak obtížné to může být. V názvu se skrývá paradox, podobně jako v případě mého dřívějšího filmu Pečeť vraha, jehož korejský název v originále asociuje „příjemné, hřejivé vzpomínky”. Jak můžete na vraha vzpomínat s příjemnou nostalgií? Je to špatné? Stejně jako u tohoto mého staršího filmu zachycujícího vzpomínky na dobu, v níž se odehrával případ sériového vraha z městečka Hwa-Sung, i v názvu snímku Parazit se objevuje jistý paradox.

Kam byste film Parazit zařadil žánrově?

Je to lidské drama, které je silně spjato se současností. Jakkoli zápletku tvoří řetězec neobvyklých situací, klidně by se tento příběh mohl ve skutečném světě odehrát. Je to, jako byste vzali incident ze zpráv nebo sociálních sítí a převedli jej na plátno. V tomto ohledu je to tedy poměrně realistické drama, ale nevadilo by mi ani, kdyby byl film označován za kriminální drama, komedii, smutné lidské drama nebo strašidelný thriller. Vždy se snažím rozbít divákova očekávání a upřímně doufám, že se mi to s Parazitem podařilo.

Co jsou zač ústřední rodiny z filmu Parazit?

Ta první je rodina z nižší třídy žijící ve špinavém suterénním bytu, která si jen přeje obyčejný život, nic zvláštního, ale ani toho se jim nedaří dosáhnout. Otec zažil řadu obchodních neúspěchů, matka, která trénovala jako atletka, nebyla nikdy zvlášť úspěšná a syn ani dcera opakovaně neuspěli v přijímačkách na vysokou školu. Na rozdíl od nich je rodina pana Parka, výkonného ředitele jedné IT firmy (která není nijak propojená s typickými korejskými rodinnými konglomeráty), schopná zbohatlická rodina. Pan Park je tak trochu workoholik. Má krásnou mladou ženu a roztomilou dceru středoškolačku a malého syna. Lze je považovat za ideální čtyřčlennou rodinu z prostředí moderních městských elit.

Řekněte nám, jak jste obsazoval jednotlivé role a jaká za tím byla logika.

Pro tento film bylo důležité vybrat herce, kteří by dobře hráli sami za sebe, ale fungovali také spolu, jako fotbalový tým. Museli na první pohled působit jako rodina, takže jsem nad tím hodně přemýšlel. Jako prvního jsem obsadil Song Kang-hoa. Při natáčení Okji s drobným Choi Woo-shikem mě zase napadlo, že by mohlo být fajn ho obsadit jako syna Song Kang-hoa. A pak jsme mu za sestru vybrali fyzicky podobnou Park So-dam, která umí skvěle hrát a dokáže vykreslit zvláštní, nejasný dojem reality. Bylo důležité, aby si byli podobní, aby evokovali fyzickou podobnost mezi rodinnými příslušníky. Pokud jde o herečku Jang Hye-jin, líbila se mi její nenápadná každodenní síla, kterou vyzařovala ve filmu Náš svět, a tak jsem ji obsadil do role Songovy silné ženy. Parkovu rodinu jsem nechtěl ztvárnit jako typické klišé rodiny z lepších kruhů, které vídáme v korejských televizních dramatech. Místo toho jsem chtěl, aby působili mile a kultivovaně. Vždy mi imponoval pokaždé trochu jiný šarm Lee Sun-kyuna, takže jsem jej vybral pro roli pana Parka. Cho Yeo-jeong mi připomíná nesmírně hluboký, ještě neprobádaný důl na diamanty, a proto jsem ji obsadil v naději, že z toho odhalí aspoň část. Tento film nemá jen jednoho protagonistu, proto bylo velmi důležité, jak na sebe jednotliví herci reagovali. Nakonec jsem jim byl hluboce vděčný, jak dobře se každý zhostil své role, jako v dobře sehraném fotbalovém týmu.

Jaký obraz současné společnosti jste chtěl prostřednictvím tohoto filmu ukázat?

Myslím, že jedna možnost, jak vykreslit čím dál větší polarizaci a nerovnost v naší společnosti, je prostřednictvím smutné komedie. Žijeme v době, v níž je kapitalismus jediným řádem a nemáme jinou alternativu. To se netýká jen Koreje, celý svět čelí situaci, v níž nelze ignorovat pravidla kapitalismu. Ve skutečném světě se velmi pravděpodobně cesty rodin, jako jsou naši čtyři nezaměstnaní protagonisté a Parkovi, nikdy nezkříží. Jediná možnost zaměstnání napříč třídami je být najat jako domácí učitel nebo pomocná síla v domácnosti. To jsou jediné případy, kdy se tyto třídy k sobě aspoň na okamžik dostanou dost blízko, aby navzájem pocítili svůj dech. I když ve filmu nemá ani jedna strana zlé úmysly, jsou zástupci těchto dvou tříd vtaženi do situace, kdy může sebemenší přešlap vést k trhlinám a výbuchům. V dnešní kapitalistické společnosti existují třídy a kasty, které nejsou okem viditelné. Maskujeme je a skrýváme a plytce pohlížíme na třídní hierarchie jako na pozůstatky minulosti, ale ve skutečnosti hranice mezi třídami, které není možné překračovat, existují. Myslím, že tento film ukazuje, jaké trhliny se nevyhnutelně objeví, když se k sobě v dnešní čím dál polarizovanější společnosti příslušníci různých tříd přiblíží.

Co by si podle vás měli diváci z filmu odnést?

Doufám, že jim to dá spoustu podnětů k zamyšlení. Místy je film vtipný, místy strašidelný a místy smutný. A když budou mít diváci po jeho zhlédnutí chuť dát si spolu skleničku a probrat vše, co se jim při jeho sledování honilo hlavou, budu nadmíru spokojený.

Vyjádření režiséra
obrazek
Soužití lidí z různých sociálních podmínek není snadné.

V tomto smutném světě jsme čím dál častěji svědky, že lidské vztahy založené na koexistenci nebo symbióze neobstojí a jedna skupina je přinucena být s jinou skupinou v parazitickém vztahu.

Kdo může v takových poměrech ukázat prstem na chudou rodinu uvězněnou v boji o přežití a nazvat ji parazity?

Ne, že by byli parazity od samého začátku. Jsou to naši sousedé, kamarádi a kolegové, kteří jen byli zahnáni na okraj propasti.

Tento film, popisující, jak se obyčejní lidé propadají do nevyhnutelného chaosu, je:
komedie bez klaunů tragédie bez padouchů, kde vše spěje k brutální zápletce a překotnému pádu dolů.
Srdečně vás zvu na tuto nezadržitelně divokou tragikomedii.


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Středa 16. 10. 2019 Svátek má Havel
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz