Paul

Všichni jsme mimozemšťané: Vzniká Paul

Notoricky deštivé anglické klima zkazilo už hodně pikniků, zkomplikovalo nesčetněkrát dopravu na britských silnicích a způsobilo zmatek v programu nejedné filmové produkce. Jednou z nečekaných výhod nepříznivého počasí však je to, že nepřímo vedlo ke vzniku dobrodružné komedie Paul.

Během deštěm promočeného natáčení prvního filmu Simona Pegga Soumrak mrtvých, se ho producentka Nira Park zeptala, jaký další projekt chystá. Otrávený ze zpoždění způsobeného deštěm, Pegg přísahal, že jeho příští film bude natočen v teplém a suchém podnebí, někde, kde nikdy neprší - třeba v poušti.

Ten den během oběda předal Simon producentce Park kresbu mimozemšťana se sloganem „V Americe je každý cizincem“ a řekl jí, že tohle bude jejich další film - výlet s mimozemšťanem. Z další debaty vyplynulo, že by film mohl být natáčen na americkém Jihozápadě. Tento skvělý nápad Park nezapomněla.

V následujících letech se Pegg a jeho častý spolupracovník Edgar Wright vrhli na další projekty pro produkční společnost Big Talk Pictures, kterou vlastní společně s Park. Nejvýznamnějším z nich byla akční komedie Jednotka příliš rychlého nasazení.

Když končilo natáčení Jednotky příliš rychlého nasazení, připomněla Park Simonovi jeho nápad. Simon napsal na její popud první scénu, která byla skvělá. Park poslala kopii Ericu Fellnerovi do Working Title Films, úspěšné britské produkční společnosti, která financovala dřívější projekty Big Talk.

Fellnerovi se nápad o zkoumání a objevování míst, kde jste nikdy nebyli a lidí, které jste nikdy nepotkali, líbil. Natáčení začalo šest let poté, co vznikl první nápad.

Paul představuje pro Pegga a jeho blízkého spolupracovníka Nicka Frosta první scénář, který psali jako partneři. „Pracujeme s Nickem společně 10 let a přátelé jsme mnohem déle," říká Pegg. „Spolupráce byla zajímavá zkušenost, protože jsme trochu změnili dynamiku našich postav. V ostatních filmech, které jsem napsal s Edgarem Wrightem, jsem hrál hlavní postavu a Nick byl parťákem. Ale tento film má dvě rovnocenné postavy. Kdyby nic jiného, tak Nickova postava, Clive, je o něco dominantnější a sebejistější a moje postava, Graeme, je spíše nerozhodná."

Než vzali pero do ruky, vyrazili Pegg a Frost na skutečnou cestu v karavanu přes americký Západ. Začali v Los Angeles v Kalifornii a jeli přes několik států, až skončili v Denveru v Coloradu. Tento výlet byl neocenitelným pomocníkem při tvorbě filmového příběhu. Je ironií, že se potkali s hrozným počasím, včetně prudké chumelenice a teplot tak nízkých, že jim zamrzla baterie v karavanu. Pegg ale přesto označil cestu jako mimořádnou a inspirativní, při níž se dozvěděli hodně o krajině. Jak sám říká, byla mimořádně krásná, pohostinná a současně nepřístupná.

Další věcí, kterou nepředpokládali, byla podle Frosta velikost Ameriky, na kterou nebyli připraveni. „Díváte se na mapu a říkáte si 'Dobrá, to stihneme za tři nebo čtyři dny.' Potom po celodenní jízdě zjistíte, že jste ujeli 300 mil a před vámi je dalších 2000 mil. Neudělali jsme nic, pouze řídili od osmi ráno do devíti nebo deseti v noci. A pak tam bylo to počasí. Když jsme se dostali k Nevadě, začalo sněžit, a tak to pokračovalo po zbytek cesty."

Několik svých zkušeností z cesty použili do scénáře. „Šli jsme na místo zvané Little A'Le'Inn, kam jsme potom umístili filmový incident se dvěma místními pitomci," vzpomíná Pegg. „Přišli tam dva kluci, kteří možná nebyli tak nebezpeční jako postavy ve filmu, ale okamžitě vytvořili mrazivou atmosféru. Náraz ptáka do předního skla karavanu byl také skutečný, stejně jako mnoho dalších věcí. Byla to zásadní a skvělá zábava, a nikdy bychom bez ní film nenapsali.“

Protože bylo trochu obtížné najít skutečného mimozemšťana, který by jel na výlet s nimi, přišli s vhodnou náhradou. Jeden z Peggových přátel vytesal bustu mimozemšťana a nazval ho Paul. „Všechny fotografie byly pořízeny takovým způsobem, že Paul vypadal, jako by byl s nimi," říká producentka Park. „Velmi je inspiroval a přinášel nové myšlenky."

Když se Pegg a Frost vrátili z výletu, shlédli více než 50 filmů o mimozemšťanech a o road-movies. „Pak jsme jen seděli naproti sobě a psali řádek po řádku," vzpomíná Frost. „Simon si potom na nějaký čas odskočil dělat Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám, já jsem zatím napsal 180 stránkový scénář, a když se Simon vrátil, tak jsme ho upravili. Co bylo dobré, jsme ponechali a co bylo špatné, jsme vypustili. Diskutovali jsme nad každým řádkem někdy i celé hodiny."

Výsledkem byla dobrodružná komedie o více než jednom návštěvníkovi, který je daleko od domova. „V určitém smyslu jsou všichni v tomto filmu tak trochu cizinci," říká Pegg. „To bylo klíčové - napsat příběh o lidech, kteří se učí žít tam, kam nepatří.“

Hledání režiséra začalo a skončilo, když byl navržen Greg Mottola. V té době Mottola uváděl divadelní adaptaci nezávislého filmu Cesta do města, který Park a Pegg velmi obdivovali. A když jim Mottola promítnul svůj nový film Superbad, věděli, že to je jejich muž. „Gregovy filmy mají určitou lehkost," chválí ho Pegg. „Je schopen přinést do mainstreamového filmu více nezávislosti."

Mottola se poprvé setkal Peggem v hotelové restauraci v New Yorku v den uvedení filmu Superbad. Pegg mu nastínil scénář Paula, příběhu obyčejných, ale zajímavých lidí, kteří se ocitli v mimořádné situaci. Mottolovi se myšlenka na spolupráci líbila.

O šest měsíců později Mottola získal scénář Paula. Vzpomíná na to takto: „Stejně jako Soumrak mrtvých je o zombie a Jednotka příliš rychlého nasazení je akční film, toto byla pocta sci-fi filmům z konce 70. let a žánru sci-fi obecně. To bylo něco, co ve mně vyvolávalo obrovskou dávku nostalgie."

Následná setkání s Mottolou jen potvrdila, že on je tou správnou volbou. „Bylo jasné, že porozuměl naší představě o tom, jaký druh filmu chceme udělat," říká Park. „Další věc, která se nám na Gregovi líbila, je, že je neuvěřitelně vizuální. Chtěl natočit Paula na způsob Spielberga a podle toho, jak o tom mluvil, jsme prostě věděli, že je ten pravý. Po setkání Gregem jsme se už nikoho jiného nehledali.“

Komedie přes moře: Obsazení filmu

Pegg vidí herecké obsazení Paula jako „spojení komediálních komunit USA a Velké Británie". Za britský prvek zde jsou Pegg a Frost, komediální herce USA zastupují zvučná jména, která většinou již dříve pracovala s Mottolou. Při obsazování postav ve filmu režisér zúročil své velké zkušenosti ze světa televize a herce hledal mezi svými bývalými spolupracovníky.

Spolu s lidskými protagonisty Graemem a Clivem je rozhodujícím třetím členem posádky samozřejmě Paul sám. Ačkoli jeho fyzická přítomnost byla v konečném důsledku prací animačních kouzelníků z Double Negative, jeho hlas musel být velmi lidský. Bylo jasné, že film nebude nikdy fungovat, pokud diváci budou Paula vnímat jako produkt počítačové animace. Paul musel působit jako každý jiný herec ve filmu.

Byl vybrán hlas Setha Rogena, jedné z předních amerických komediálních hvězd a umělce, s kterým předtím Mottola pracoval na Superbad. Potvrdilo se, že to byla inspirativní volba, protože Rogen byl schopný nasměrovat tým správným směrem. „Zpočátku byl Paul mnohem starší a nevrlejší, mnohem větší mrzout, než je nyní," říká o proměně hlavní postavy Frost.

Tým viděl Paula jako katalyzátor změn všech postav okolo něho a Pegg a Frost rádi vylepšovali jeho postavu podle Rogenových návrhů. „Teď je větší volnomyšlenkář a pohodář než byl, když jsme ho s Nickem poprvé napsali," říká Pegg. „Seth také má chraplavý hlas a je neuvěřitelně zábavný. Jakmile jsme začali přemýšlet o Sethovi, začali jsme mu mírně přizpůsobovat Paula."

Rogen se s Peggem a Frostem náhodou potkal před lety na sci-fi festivalu Comic-Con v San Diegu a zůstal s nimi v nadále v kontaktu. Zjistil, že mají mnoho společného a bavil se jejich psaním a jedinečnými charakteristikami. Kromě toho také už pracoval s Mottolou na filmu Superbad, takže připojení se k režisérovu novému projektu pro něj bylo jednoduchým rozhodnutím.

Vzhledem k tomu, že Paul havaroval na Zemi před desetiletími, chtěl Rogen vytvořit světáckou a uvolněnou postavu, která by dobře kontrastovala s jeho upjatými spolucestujícími. K tomu říká: „Myslel jsem, že by bylo zábavné, kdyby se tito kluci setkali s typem člověka jako Neil Young, který byl starý hippie, všechno viděl, má nadhled, ale zároveň nepostrádá vášeň pro některé věci."

Rogenovi se líbilo, že přestože Paul mění lidi kolem sebe, on se v průběhu filmu vlastně nemění. „Graeme a Clive jsou neuvěřitelně svérázní, zalezlí ve své ulitě a bojí se udělat cokoli - oslovit dívku nebo budovat kariéru. Tito lidi si splní sen a setkají se s mimozemšťanem, který je zábavný chlapík a dělá takové věci, jako pije pivo, kouří trávu a vtipkuje," říká Rogen.

Po stopách obou britských návštěvníků a mimozemšťana jde zvláštní agent Lorenzo Zoil, který zná odpovědi na mnoho otázek o pobytu Paula na Zemi. Přátelství Jasona Batemana s Mottolou pochází z uznávaného televizního seriálu Arrested Development.

Batemanova schopnost uchopit jak vtipné, tak vážné scény, byla pro film přínosem. Pegg vzpomíná: „Když jsme obsazovali film, byl jsem rozhodnutý, že Zoila by měl hrát někdo, kdo vypadá hrozivě a vy mu to celé věříte. Ostatní říkali 'Ne, to musí být vtipná osoba, nějaký komik.' Namítal jsem, že postava nebude vypadat hrozivě, pokud bude pojatá komediálně. Pak přišel Jason, který to dokázal skloubit."

Bateman vidí Zoila jako „precizního šéfa bez smyslu pro humor, který netoleruje hlupáky. Cítil jsem, že je důležité se tohoto pojetí držet, což může být pro herce poněkud limitující, ale na druhou stranu vás to nutí k disciplíně."

Batemanovy kolegy, meziplanetární nájemné lovce a dva podivné poskoky Haggarda a O'Reillyho hrají Bill Hader a Joe Lo Truglio. Jak podotýká Hader, jeden z dvojice: „Nejsou nejchytřejší, ale mají snahu a chtějí se zavděčit. Moje postava, která je velmi ambiciózní, se nakazí Zoilovou autoritou, protože je uchvácená představou, že hledá mimozemšťana. Byla to legrace, začít jako člověk, který si často rovná kravatu a říká věci jako 'Jsme v první lize!' a v průběhu filmu ztrácí svou osobnost a stává se úplně posedlým."

Haggardův parťák je O'Reilly, naiva, který se snaží naučit, jak být federálním agentem. „O'Reillymu se líbí představa být agentem, ale není v tom příliš dobrý," poznamenává Lo Truglio. „Vše se naučil z filmů a komiksů. Má široké a roztomilé oči jako štěně psa, které čurá na koberec a nemůže pochopit, proč je na něj každý naštvaný. Vždy se snaží zapůsobit na Zoila, který je ztělesněním toho, jak má vypadat správný agent."

Kristen Wiig je Haderova spolupracovnice z Saturday Night Live a objevila se v poslední Mottolově komedii Zábavný park. Byla obsazena do role Ruth, mladé ženy, která žije izolovaná v karavan parku spolu s otcem Mosesem, náboženským fanatikem třímajícím zbraň. Její postava se změnila v průběhu celého příběhu nejvíce a byla jak potěšením, tak výzvou pro Wiig. Sama k tomu říká: „Bylo zajímavé sledovat Ruth, když vidí Pula a uvědomuje si, že svět je víc, než si myslela. Je to něco, co se může týkat každého, a to z ní dělá zajímavou postavu, u které je vidět, jak prožívá toto duchovní selhání. Je to jako zjištění, že žádný Santa Claus neexistuje. Celý svůj život myslíte jedním způsobem a pak někdo řekne, že to tak není. Dostanete vztek a chcete o tom diskutovat. Ruth se nevzdává svého přesvědčení snadno a bojuje za něj."

„Kristen mne okouzlila," chválí ji Pegg. „Je to jedna z nejvýznamnějších hereček, které jsem kdy potkal. Její komediální talent je výjimečný a okouzlující a já jsem za ní po celou dobu běhal jako štěně. Přinesla také do postavy Ruth ženskost a jemnost a dokázala si z ní dělat legraci v situacích, o kterých jsme si nikdy ani nepředstavovali, že by byly legrační."

Pro roli otce Ruth, Mosese Buggse, byl vybrán osobitý herec John Carroll Lynch, známý svou prací ve filmech Fargo, Zodiac nebo Prokletý ostrov. Lynchova role byla složitá v tom, že se mohla velmi snadno zvrhnout v karikaturu. „Buggs je smutná postava," říká Pegg. „Je tyranský, velmi nábožensky založený a trpí hrozným strachem, který mu tato víra vnucuje. Pronásleduje Graema a Clivea, aby dostal svou unesenou dceru zpět."

Lynch říká, že byl přesvědčen o úspěchu Paula od chvíle, kdy dočetl scénář. „Na scénáři se mi líbilo, že to byla satira na sci-fi filmy, ale zároveň ctila jejich podstatu. To byl ohromný úspěch."

Komici Jane Lynch a Jeffrey Tambor se zhostili cameo rolí. Lynch coby Pat Stevensová, vyzývavá servírka v Little A'Le'Inn, servíruje Graemovi a Nickovi své moudrosti. Tambor hraje legendárního sci-fi autora Adama Shadowchilda, jízlivého účastníka diskuse na festivalu Comic-Con (a vítěze Nebulon Award), který slouží jako inspirace pro Graemovu a Cliveovu poslední práci „Jelva, mimozemská královna Varvaku“.

Hlavní herecký tým byl doplněn dalšími dvěmi legendárními herečkami Blythe Danner a Sigourney Weaver. Danner hraje Taru, kterou Pegg charakterizuje jako „trochu praštěnou starou ženu, která bydlí sama ve svém rodném domě a byla součástí tohoto příběhu od samého začátku. Na Blythe jsme si mysleli poměrně brzy - je velmi krásná, ale umí zahrát i bláznivé postavy.“

Rogen rozvádí roli, kterou Tara v Paulovi hraje: „Když Paul havaruje na zemi, přistane na psovi této dívky a ona ho přitom vidí. Celý život je přesvědčena, že Paul není skutečný. Paul jí chce říct, že on skutečný je, a že ona není duševně nemocná. Paul se vlastně jmenuje po Tařině psu, protože to jednoduché jednoslabičné jméno se mu líbilo.“

Sigourney Weaver ze série Veřelci a Avatar je dlouhé roky favoritkou tohoto žánru. Její obsazení bylo dobrým tahem produkce, přestože bylo trochu překvapivé, když bylo rozhodnuto, že právě ona bude hrát tyranského a chladného šéfa Big Guy, nadřízeného agenta Zoila. Big Guy byla postava původně psaná pro muže. Jednou v noci při večeři filmaři diskutovali možné herce, kteří by mohli ztvárnit postavu Big Guye a Nick Frost najednou řekl: „Co kdyby Big Guy byla žena?" Všichni jeho nápad považovali za skvělý, ale zároveň bylo jasné, že pokud je Big Guy žena, existuje jen jedna osoba, která by ji mohla hrát - Sigourney Weaver.

Naštěstí Weaver souhlasila, což Pegga potěšilo: „Byla součástí jedné z nejslavnějších sci-fi sérií všech dob, takže její připojení ke štábu byl krásný bonus," říká nadšeně. Poté, co právě ukončila práci na Avataru, Weaver nevadilo naskočit do dalšího mimozemského dobrodružství, zejména když byl jeho režisérem Mottola, jehož práci obdivovala.

Přestože se na konci filmu ukáže, že Big Guy poslala Zoila, aby zabránil Paulovi v odletu, zůstává její postava záhadou až do konce. Weaver vysvětluje: „Big Guy je vůči Paulovi zjevně velmi zahořklá. Myslí si, že se Paul vyhříval na výsluní zájmu Američanů již dost dlouho a proto se ho chce zbavit. Proč se nepotkala se Spielbergem ona? Proč to byl tento malý chlapík? A najednou si uvědomí, že má možnost si s ním vyrovnat účty a pošle za ním spolehlivého poskoka - Zoila.“

Různé tváře Paula: Zrod mimozemšťana

Mottola připouští, že byl nervózní z projektu, jehož hlavní postava bude vytvořena pomocí počítačové animace. Říká k tomu: „Je velmi obtížné vytvořit kompletní animaci. Stále se rozhodujete, když postava mrká, pokaždé, když se směje, jaký úsměv to je a zda se jeho ohryzek bude pohybovat nebo ne. Je to jiná práce než okénková animace, kterou jsem dělal v osmi letech se svou kamerou Super 8."

Ačkoli se Paul účelově podobá klasickým mimozemšťanům hluboce zakořeněným v naše kolektivním povědomí, bylo důležité, aby byl co možná nejvíce lidský. „Museli jsme vytvořit postavu svým chováním podobnou člověku, která by vypadala jako mimozemšťan s určitými schopnostmi," říká Mottola. Naštěstí měl brilantní pomoc od týmu Double Negative, se kterým pracoval na posledních dvou filmech Jednotka příliš rychlého nasazení a Soumrak mrtvých. Stejně jako režisér, i oni věděli, že vytvoření plně počítačově animované postavy, která je tak často na scéně, bude nesmírně náročný úkol.

Nejprve byla navržena počítačová verze Paula, která ale filmařům úplně nevyhovovala. V další fázi byl sochařem vytvořen nejprve Paul z hlíny v miniaturní a potom v životní velikosti.

„Říkali jsme si, že by Paul měl vypadat jako evoluční produkt lidské bytosti za miliardu let," pokračuje Mottola. „Jak by se naše mozky staly většími, měli bychom méně důvodů být fyzicky silnější, protože bychom byli chytřejší a mohli bychom využívat rozvinuté technologie. Proporce našich těl by se zmenšily a my bychom se vyvinuli do takovéhoto hubeného stvoření. Sochař ho přesně takhle zpracoval a další detaily dodala počítačová animace. Vše na něm bylo perfektní, počínaje tvarem brady a způsobem, jakým jsou na jeho hlavě umístěny oči.“

Tak byla vytvořená postava Paula, která filmařům pomáhala představit si, jak budou vypadat jednotlivé Paulovy pohyby. Následně byla vytvořena loutka, kterou filmaři používali pro detailní záběry. Mottola a kameraman Lawrence Sher tuto loutku používali při natáčení scén, ve kterých se Paul objevoval, aby měli jasnou představu, v jaké výšce se nachází linie jeho očí a aby měli možnost zkoordinovat pohyby jednotlivých postav.

Podle vedoucí vizuálních efektů Jody Johnson, bylo vytváření této jedinečné postavy společným úsilím. Johnson vysvětluje: „Nejprve jsme úzce spolupracovali s Gregem, abychom zjistili, jak vidí Paula on a pak se Sethem, který postavu namluvil.“

Seth Rogen strávil během přípravné fáze několik týdnů předváděním mimozemšťana. Tato předvádění byla nahrávána a Rogen zkoušel každou scénu vícekrát, aby animátoři měli všechny fyzické podklady k ztvárnění Paula. Svou účast na této fázi produkce navrhl sám Rogen, kterému se nelíbila představa Paula coby stereotypně strnulého představitele stereotypně pojatého mimozemšťana. „Myslel jsem si, že by bylo skvělé, kdyby se Paul pohyboval stejně jako já,“ dodává Rogen. „Snažil jsem se ve volném čase pohybovat, jako bych byl trochu opilý nebo sjetý.“

Možnost zahrát si postavu Paula se Sethovi líbila, protože to bylo jiné než běžný hraný film. Spolu s tvůrci procházel každou scénu a podílel se na tom, aby Paul působil co nejvěrohodněji.

Lví podíl Double Negativu spočíval ve způsobu, jakým se počítačově vytvořená postava Paula pohybovala v reálném prostředí. Jeho interakce s živými herci byly v průběhu celého filmu naprosto přesvědčivé.

Bylo to mu tak i díky Joemu Lo Trugliovi, který si ke své roli agenta O´Reillyho přibral ještě „vedlejšák“, ve kterém předváděl Paula v případech, kdy byl mimozemšťan potřeba pro správné rozmístění scény. Důležitost této „role“ vysvětluje Park takto: „V komedii je důležité být schopný reagovat na druhého. Zpočátku jsme nevěděli, jak to udělat. Bylo nám jasné, že musíme mít někoho k Simonovi, Nickovi a k ostatním. Když přišel Joe se svým nápadem, nejdřív jsme si pomysleli, proč to dělá. Je trochu schizofrenní přeskakovat z O´Reillyho na kolena a přeříkávat Paulovu roli. Ale Joe byl naprosto perfektní.“

Le Truglio líčí čas strávený na scéně v roli malého zeleného mužíčka takto: „Je to složitější. Museli jsme k jeho počítačové postavě přistupovat stejně empaticky a s citem jako k lidským hercům. K realizaci ale bylo potřeba víc lidí. V první řadě Seth, který vlastně je Paulem a jehož pohyby Paul má. Potom tam jsou samozřejmě chlapci z Double Negative, kteří mají na starost vizuální efekty. Byl jsem přítomen na Sethových zkouškách a pozorně jsem sledoval, co dělá. Během výroby jsem se pak pokoušel spojit to, co dělal Seth tak, aby na mě mohli Simon a Nick reagovat. Nemuseli tak mluvit s někým, kdo tam fakticky nebyl.“

Zatímco Lo Truglio sloužil jako Paulův záskok ve statických scénách, Christophe Zajac-Denek hrál Paula tam, kde byla třeba akce. Kde byla vyžadována složitější choreografie, Mottola a Sher se postarali o to, aby kamera zachytila veškeré pohyby herců tak, aby to vypadalo, že je s nimi i Paul. Poté byli oba, loutka i Zajac-Denek, vyjmuti ze záběru a scéna byla znovu natočena pouze s herci.

Ve skutečnosti tam byl ještě čtvrtý Paul - šestiletý syn šéfa kaskadérů Tanner, který si zahrál ve scéně, ve které Paul skočí na agenta Zoila. Všichni cítili, že když bude Jason Bateman pouze předstírat, že na něm někdo visí, nebude to ono. Proto lidé ze štábu oblékli Tannera do zeleného obleku a on skočil na Jasona a přitiskl se k němu. Později byl Tanner nahrazen počítačovou animací Paula.

Bez ohledu na to, jak dobré jsou v Paulovi speciální efekty, důvěryhodnost příběhu vyžaduje, aby všichni zúčastnění věřili v existenci mimozemšťanů, a to počínaje spolutvůrcem filmu a jednou z jeho hlavních postav, Peggem. „Ano, myslím, že mimozemšťané existují," říká Pegg. „Musí existovat. Jsou miliardy a miliardy planet a hvězd. Já jen doufám, že jsou aspoň trochu jako Paul. "

Cesta Amerikou: Výprava

Zatímco Greg Mottola získal respekt pro svůj vizuální styl jako režisér komedií, dobrodružná komedie jako je Paul požaduje odlišný pohled. Pro vizuální stránku Mottola čerpal z práce Stevena Spielberga Sugarlandský Express, Blízká setkání třetího druhu a ET: Mimozemšťan.

Ale Mottolova vize, i když obsahuje hvězdné Spielbergovy prvky, je zároveň věrná svým kořenům nezávislého filmaře takových inscenací jako Cesta do města. Taková vizionářská ambice se zdá být v rozporu s charakteristikou „uvolněný“ a „tolerantní", jak herci spolu se štábem popisují Mottolu. Přesto tato charakteristika výborně vystihuje ten druh důvěry, kterou má Mottola ve svou celkovou vizi.

Režisérův klid byl pozoruhodný i s ohledem na skutečnost, že počasí během celého natáčení bylo nepředvídatelné. „Měli jsme krupobití, bouře a blesky a mnohem více deště než v Anglii," popisuje Park. „Původní myšlenka byla natáčet v Americe, kde bude počasí skvělé a místo toho jsme byli každý den vystaveni jeho rozmarům."

Pegg pokračuje v popisu nepřízně počasí: „Natáčeli jsme v jednom z nejvíce proměnlivých míst na světě. Chvíli žhnulo slunce a o 20 minut později padaly kroupy velikosti golfových míčků. Často jsme se museli schovat před bouřkou. Měli jsme dokonce přístroj, který měřil bezpečnou vzdálenost od elektrických bouří, protože prý bylo mnoho lidí v Novém Mexiku zasaženo bleskem."

Přestože se film odehrává v různých oblastech amerického jihozápadu od veletrhu Comic-Con v San Diegu až po Devil’s Tower ve Wyomingu, byl Paul natáčen téměř výhradně v Novém Mexiku. Najít přesvědčivé krajinné kulisy podle všech požadavků scénáře bylo velmi jednoduché. Ve skutečnosti se hodinu jízdy od Santa Fe nachází přesně takový typ drsné pouště, který vypadá jako Nevada, stejně jako hory, u kterých by pozorovatel přísahal, že jsou z Wyomingu nebo Colorada.

Klíčovou součástí přípravy byla tříměsíční práce na kresleném scénáři k filmu. Jedním z prvních kroků při koordinaci vizuální triků si Mottola, výtvarník Jefferson Sage a výkonný producent Robert Graf sedli s J. Toddem Andersonen, odborníkem na kreslené scénáře, který pracoval řadu let pro Joela a Ethana Coenovy.

Vytvoření kresleného trojrozměrného scénáře a vizuální podoby Paula byl úkol pro Sagea, který s Mottolou předtím spolupracoval na komediálním kultovním televizním seriálu Kolej, základ života. Pro road movie, který se odehrává na mnoha místech, bylo třeba vytvořit obraz mírně otlučeného karavanu. Sage vysvětluje: „Karavan je místo, kde postavy tráví většinu času a kde se odehraje většina příběhu.“ Vzhled karavanu musel být samozřejmě přizpůsoben excentrickým postavám, které ho řídily. „Dohodli jsme se, že by to mělo být postarší vozidlo, protože tito lidé by nešli do nejnovějšího vozu a ani by na něj neměli," vysvětluje dále Sage. „Proto jsme se poohlédli po karavanech ze 70. a 80. let." Výsledný produkt známý ve scénáři jako Beagle Traveler, byl složen ze dvou modelů: prvním byl Winnebago z pozdních 80. let (jehož silueta sloužila jako exteriér vozu) a dalším byl karavan nazývaný Nevychovanec (který byl použit na natáčení interiéru).

Dva funkční karavany byly využity pro silniční scény a třetí byl použit pro natáčení zvukových scén. Tento poslední karavan byl známý jako Hrdina, protože všechny jeho vnitřní části byly odstraněny, aby v něm bylo možné nahrávat.

Mnohem větší problém bylo vybudovat největší komiksový veletrh na Zemi, Comic-Con v San Diegu, vybrat kostýmy tak, aby to vypadalo reálně a získat bezpočet povolení od pořadatelů a účastníků skutečné události.

Vytváření každoročního monstrózního festivalu bylo pro Mottolu a zbytek týmu srdeční záležitostí. Mottola k tomu říká: „Všichni jsme se Comic-Conem bavili, protože jsme všichni vyrostli na komiksech a sci-fi a chtěli jsme, aby to bylo to pravé. Nechtěli jsme, aby to vypadalo jako levný vtip a věděli jsme, že to musí vypadat věrohodně.“

Pro různé druhy vizuálních triků bylo nutné, aby Pegg a Frost navštívili Vasquez Rocks, kde se nacházejí geologické útvary skvěle použité v klasickém Star Treku a které byly logickým cílem pro maniaky Graemea a Clivea. Sage poslal členy štábu zachytit exteriéry Vasquez Rocks a Mottola nasnímal v Novém Mexiku Peggovy a Frostovy pohyby a doplnil je do scén.

Podobně Sage vyráběl tajemné bílé schránky, které kdysi stály na silnici v blízkosti nechvalně proslulé Oblasti 51 v centrální Nevadě. Pro natáčení scény používal neúrodný pouštní úsek silnice v Novém Mexiku, která se velmi podobala této nevadské oblasti.

Sage našel v Mottolovi, který, než se stal režisérem, chodil umělecké školy, spřízněnou duši. „Greg se svým vzděláním z umělecké školy se velmi zapojoval do vizuálního obrazu filmu a nakonec z toho vzniklo moderní pojetí sci-fi v romantické verzi."

Vedoucí speciálních efektů Larz Anderson věděl, že práce bude pro něho jako stvořená. „Byl to vtipný scénář a měl spoustu zajímavých úkolů," říká. „Museli jsme vyhodit do vzduchu dům, což je vždy legrace a museli jsme realizovat ohňostroj uprostřed národního parku, což je přinejmenším problematické... ale velmi zajímavé."

Výbuchu plynu na statku byl rozdělen do dvou částí. Jednou z nich bylo kontrolované vytvoření ohnivé koule, která umožnila pohled na výbuch z vnitřku domu. Pak byl na místě postaven speciálně upravený dům s tenkým rámem, takže bylo snadné ho vyhodit do vzduchu, aniž by muselo být použito mnoho výbušnin.

Ještě náročnější byl ohňostroj v národním parku, který vyžadoval precizní spolupráci mezi místními úřady a americkou lesní službou. Filmaři demonstrovali odpovědným úřadům ukázku toho, co chtěli dělat, zkontrolovali vlhkost a zkontrolovali zónu dopadu, aby je ujistili, že vše proběhlo bezpečně."

Trochu cvoci, ale fešáci: Kostýmy dobrodružné komedie

Ačkoli kostýmní výtvarnice Nancy Steiner není žádným nováčkem v potřebách současných filmů, díky Paulovi si výrazně rozšířila své znalosti o bavlněných tričkách. „Graeme a Clive jsou komiksoví fandové, kteří nemají smysl pro módu," říká. „Ale jsou si vědomi toho, co se nosí a jsou velmi hrdí na svá komiksová a sci-fi trička."

Většina její práce tak spočívala v hledání nápaditých triček, která by odpovídala charakteru hlavních postav. Povedeným tahem bylo získání souhlasu od Lucasfilm, kterým jí umožnili používat motivy ze Star Wars.

Steiner byla šťastná, že většina z desítek komparsistů pro scény z Comic-Con přišla s vlastními kostýmy (tzn. obnošené, úžasně praštěné košile, kostýmy princezny Leii, Darth Vadera a další kostýmy různých sci-fi animovaných postav), které byly autentičtější, protože byly vyrobeny s láskou a vášní a byly hodně individuální.

Mottola byl ohromen tím, jaká různá povolení byli jeho návrháři schopni zajistit. „Bylo úžasné dostat práva k užití znaků a obrázků Star Wars a Star Trek, která jsou chráněná autorským právem. Bylo to neuvěřitelně velkorysé a filmu to dodalo vtip.“

Návrhářka Steiner také měla jedinečnou možnost vytvořit oblečení pro postavu Paula. „Nosí šortky a sandály, ale museli jsme udělat řadu kamerových testů, než jsme našli ty, které ladily s barvou jeho kůže. Také jsme dali dohromady oblečení malého kovboje, které nosil v přestrojení."

Ačkoli většina z postav ve filmu nosí stále stejný typ oblečení, oblečení Ruth se ve filmu vyvíjí. Když se poprvé setkají, má Ruth na sobě tričko s nápisem „Evolve to!" a s obrazem Ježíše připraveného k útoku na Darwina jako výraz její extrémní anti-evoluční víry. Ale když se změní, tak se její oblečení stane trochu volnějším a trochu svůdnějším. „Ale jen trochu," uvádí Steiner. „Nechtěli jsme ji mít příliš kýčovitou."