Periskop nahoru a dolů

Admirálové Winslow a Graham se ve sporu o povýšení neschopného nadporučíka Toma Dodge dohodnou na kompromisu. Je sice povýšen na kapitána ponorky, nikoli však moderní atomové, ale rezavé rachotiny z padesátých let, která má sloužit jako cvičný terč v nastávajícím cvičení. Jeho úkolem bude předstírat ruského šílence, který má zaútočit na americkou flotilu a dobýt dva přístavy. To se zdá naprosto nemožné nejen pro zastaralost stroje, ale také při pohledu na posádku složenou z řady více či méně podivných individuí, které připomínají všelico, jen ne námořníky. Projeví se to hned při vyplutí, kdy při prvním ponoru nedokáže ztrémovaná poručice Emily Lake manévr dokončit. A přestože první nástraze se nic netušícímu Dodgeovi podaří uniknout jen čirou náhodou, dál si vede více než zdatně, úspěšně se mu podaří zmást "soupeře" předstíráním, že jsou rybářskou lodí plnou opilých námořníků a tak proniknout do přístavu a splnit tak první část úkolu. Zaujatý Graham, který je od počátku proti Dodgeově ponorce Stingray (Rejnok), přikáže, aby se pohybovala pouze v úzkém vymezeném prostoru. Hrozícímu odhalení ze strany "nepřátelské" ponorky Orlando pod velením unikne Dodge tím, že usadí ponorku na dno a zmate odposlech Orlanda imitováním zvuků pářících se velryb a pak záměrně poruší admirálův příkaz. Navíc přeruší spojení s velením. Admirál Graham se rozhodne osobně velet jeho dopadení. Na lodi zatím námořníci v kostýmech pirátů ztrestají zástupce velitele Pascala, který se pokusil převzít velení. Před sebou však mají poslední úkol, dobýt přístav Norfolk, což se zdá nemožné, protože proti staré vysloužilé ponorce stojí celá flotila pod vedením admirála Grahama.