fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Podobné filmy    

67% 954 hlasů
6.7 10 954
film / animovaný, dobrodružný, Velká Británie/USA, , 88 min.
The Pirates! Band of Misfits
Kinopremiéra v ČR a SK 26.4.2012, DVD a Blu-Ray od 22.8.2012 Bontonfilm

Režie: ,
Herci: , , , , , více...


Ukázka
01:52



Zemřeš smíchy s piráty.
Film ukazuje události, které se přihodí bandě bodrých smolařských pirátů, když křižují sedm moří v dobrodružství hodném barona Prášila. Tato komedie začíná, když kapitán pirátů se svou posádkou vytáhne do bitvy proti svému soupeři Blacku Bellamymu, aby získal kýženou cenu "Pirát roku". Jejich cesta vede z Karibiku až do viktoriánského Londýna, kde se setkají s všemocným nepřítelem, který je odhodlán vymazat piráty z povrchu zemského jednou provždy. Piráti zjišťují, že jejich pátrání je vítězství dobrosrdečného optimismu nad nudným násilím zdravého rozumu.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Zadejte si na jakémkoliv filmovém webu heslo piráti a vyjede vám taková přehršel odkazů, že se v ní utopíte, pokud váš děda nepatřil k bandě prokletých mořských vlků. Tohle je překvapivě dobrý animák, který kombinuje slowmotion animaci a klasické 3D. A docela jsem se i bavil.
Všechny komentáře k filmu 8+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Piráti

Neuvěřitelně vousatý Pirát Kapitán je vždy absolutně nadšený (někdy o to méně úspěšný) poděs širého moře. S chatrnou posádkou po svém boku a nevšímavý vůči neskutečné přesile, jež na něj číhá, sní Kapitán o tom, že porazí své zahořklé rivaly Černého Bellamyho a Šavli Liz a konečně získá cenu Pirát roku. Kvůli tomu se dokonce naši hrdinové vydají z Krvavého ostrova do viktoriánského Londýna! Budou však muset porazit ďábelksou královnu, spojit se s nešťastně zamilovaným mladým vědcem a nikdy nesmí zapomenout na to, co každý pirát miluje nade vše: dobrodružství!


O filmu

obrazek
„Když jsem byl malý, měl jsem moc rád pirátské příběhy, zejména Ostrov pokladů,“ říká na Oscara dvakrát nominovaný Peter Lord, spoluzakladatel studia Aardman a režisér a producent animovaného filmu Piráti. „Skuteční piráti asi nebyli tak úžasná společnost, ale ty příběhy z nich dělaly něco víc, dobrodruhy, kteří nás lákali a byli zábavní - pirátské příběhy jsou plné exotických končin, modrého nebe, děl a kostýmů. Je to svět, kterému nelze odolat. Takže když jsme narazili na tenhle příběh o skupině nezdolně optimistických pirátů, měl jsem dojem, že se jedná o naprostou klasiku žánru, která jen vše ještě poněkud nadsazuje.“

K tomu příběh využívá své hrdiny: skupinu těch nejzoufalejších a nejneschopnějších pirátů, na jaké byste kdy mohli narazit. „Jsou prostě hrozní - pirátství jim opravdu ani trochu nejde,“ popisuje Hugh Grant, který v původním znění namluvil postavu Piráta kapitána. „Ale Kapitán je nezdolným optimistou a proto za ním jeho posádka stojí. Miluje svou posádku, miluje lodního papouška - nebo spíše to, co za něj považuje - a je neskonale pyšný na svůj hustý plnovous.“

Pirát kapitán má jeden cíl, který zastínil všechny ostatní: být jmenován pirátem roku a oficiálně se tak stát slavným pirátem jako Černý Bellamy nebo Liz. „Jsou to vlastně takové pirátské Oscary,“ vysvětluje Grant. „Zúčastnil se už mnohokrát, ale pokaždé skončil poslední. Vyhrává ten, kdo má největší kořist, ale ta jeho je vždycky ubohá.“

Podle Lorda je ale možné, že Kapitán hledá lásku a uznání na zcela špatných místech. „Nic z toho jeho posádku nezajímá - jsou jako jeho rodina, loajální, milující a věří mu - i když možná poněkud přitroublí,“ míní režisér, který v minulosti režíroval první celovečerní animovaný film společnosti Aardman Slepičí úlet. „Když se ale bezmyšlenkovitě honí za vysněnou cenou, riskuje, že přijde o to, co má nejraději.“

Na počátku vzniku filmu Piráti stálo setkání tvůrčích členů studia Aardman, během kterého probírali nápady na další celovečerní snímek. „Pořádáme podobná setkání poměrně často,“ vysvětluje Lord. „Všichni přijdou s nějakými nápady - přinesou comicsy, scénáře, knížky - a pak se o nich bavíme. Při jednom z těchto setkání přišla řeč na knihu Gideona Defoea - vzal jsem si ji, prolistoval ji a okamžitě mě zaujala a smál jsem se nahlas. Bylo na ní něco pozoruhodně ojedinělého. Pochopil jsem, že by se mohlo jednat o zajímavý film a chtěl jsem ho režírovat.“

„Piráti jsou lidé, kteří se vydávají na dobrodružné cesty prostě proto, že mají rádi dobrodružství,“ míní Defoe, který na základě své knihy napsal pro film scénář. Při psaní svých knih neměl s piráty žádné zkušenosti. Jeho nakladatel dokonce tvrdí, že o nich začal psát jen proto, aby udělal dojem na dívku. (Nefungovalo to.) „To je úžasná výhoda. Nepotřebujete žádný úvod do příběhu, nic. Dokonce ani nemusíte studovat žádné podklady, zejména pokud je pointou vašeho příběhu to, že váš kapitán ani jeho posádka nejsou vůbec dobrými piráty. Jsou to piráti - pochopitelně, že zažívají nejrůznější dobrodružství!“

Lord se svými kolegy byl z vtipnosti svérázného námětu nadšený. „Je to jiná knížka, než byste čekali,“ směje se. „Tedy, očekáváte dobrodružství a souboje a humor, ale to vše je v ní spojeno způsobem, jaký jsem ještě nikdy neviděl. Lidé jdou na pirátský film a domnívají se, že vědí, co je čeká, ale Gideonův příběh si s takovými stereotypy neustále pohrává - podkopává je, přehání je, ale zkrátka je nikdy nenechává na pokoji.“

obrazek
Například srdcem samotného příběhu je Pirát kapitán. „Rozhodně jako pirátský kapitán vypadá,“ potvrzuje Lord. „Je to kus chlapa, který zbožňuje vše, co s velením lodi souvisí - má rád svou práci, své oblečení, má posádku, která mu důvěřuje a bez odmlouvání ho následuje. A Gideon to pak celé postaví na hlavu tím, že z něj udělá zoufale špatného piráta s velice současnými starostmi - touží po uznání ostatních pirátů, chce získat titul Piráta roku. Myslím, že právě proto nás v Aardmanu tenhle příběh tak nadchnul - máme rádi příběhy nedokonalých hrdinů, kteří se dokáží překvapivým, zábavným a chytrým způsobem prosadit.“

Tento postup je v průběhu celého filmu jen potvrzován. Posádka Piráta kapitána je plná nejrůznějších podivínů jako je Sličný pirát, u kterého si zřejmě stále nikdo nevšiml, že se jedná o ženu. Dokonce i zdánlivě vážné a skutečné postavy jako Charles Darwin nebo královna Viktorie jsou zpracovány v aardmanovském stylu a vyznívají tak ohromně zábavně a absurdně, to vše v zájmu dobré zábavy. „Když se někdo takový ocitne v situacích, v jakých byste ho nečekali, je to vždycky zábavnější,“ říká Defoe. „Naštěstí jsou naši piráti mistry převleků, takže jsou schopni se ocitnout v takřka jakékoliv situaci.“

Snímek Piráti je druhým společným filmem studia Aardman a společnosti Sony Pictures Animation po nedávno uvedeném filmu Velká vánoční jízda, který využíval počítačové grafiky. „Jedná se o pozoruhodnou spolupráci,“ soudí producent filmu a spoluzakladatel společnosti Aardman David Sproxton. „Skvěle si rozumíme, co se týče stylu filmu, takže nám vždy primárně jde o to, co je pro film nejlepší a co diváka pobaví. Od samého začátku, kdy jsme Sony Pictures Animation oslovili, jsou z tohoto originálního pirátského příběhu nadšení právě jako my.“

Současně se jedná o první animovaný snímek studia Aardman, natáčený v 3D, což je podle Lorda pro styl Aardmanu dokonalé vizuální médium. „Například si vezměte Kapitánovu kajutu,“ říká. „Napěchovali jsme ji zábavnými, zajímavými a pozoruhodnými předměty - jsou míněny jako vtip, ale současně také leccos sdělují o jeho povaze. Ve 3D máte dojem, že jste se ocitli přímo na místě, že jste do jeho světa vstoupili, a to je úžasný pocit. Nebo v případě akčního záběru - příď lodi proráží vlny - cítíte naplno jeho intenzitu.“

Snímek Piráti je natočen metodou klasické loutkové animace, která je pro společnost Aardman charakteristická a získala jí čtyři Oscary. Je to také jejich nejambicioznější animovaný film vůbec, protože natáčení plnohodnotného pirátského snímku vyžadovalo zcela nový přístup. „V mnoha ohledech vytváříme animace naprosto stejně, jako se to dělalo před padesáti lety, ale kombinujeme je s nejmodernějšími vizuálním efekty a počítačovou animací, protože pokud existuje něco, s čím si klasická loutková animace zkrátka neumí poradit, je to moře,“ prozrazuje Lord. „Tím, že jsme naši krásnou, reálnou, loutkovou pirátskou loď spustili na počítačové moře, jsme zařídili, že se může pohupovat a kymácet a má úžasnou svobodu pohybu, vnímáme prostor a energii a výsledek je prostě úžasný. Opravdu se domnívám, že jsme využili toho nejlepšího z obou technologií - je to prostě skvělé, moci se vydat do neomezeného světa a užívat si vizuálního potenciálu, mít možnost navštívit rozsáhlé lokace se spoustou postaviček. Ale nikdy se příliš nevzdalujeme od toho, čím je podle mého názoru pro diváka loutková animace zajímavá: lokace a rekvizity vypadají neuvěřitelně reálně a hmatatelně, ale současně magicky. Nevím, jestli po výtvarné stránce existuje nějaký jednotný styl Aardmanu, ale rozhodně existuje po stránce oddanosti dokonalému umění a kvalitní práci.“

Napsáním scénáře k filmu asi nemohl být pověřen nikdo povolanější než Defoe, autor knižní předlohy. Ten ale neměl vůbec žádné zkušenosti s loutkovou animací - což se z pohledu tvůrců filmu ukázalo jako poměrně velký oříšek. „Pokud bych tušil, co si mohu nebo nemohu dovolit, asi bych nikdy scénář nenapsal takový, jaký jsem ho napsal,“ říká. „Jak mi bylo vysvětleno, velkolepé námořní bitvy a davové scény jsou pro loutkovou animaci noční můrou. Ale naštěstí to ničemu nevadilo. Nikdy mi nikdo neřekl, že to nebo ono nejde natočit, vždy mě ujistili, že na to nějak přijdou. Loutková animace má nenapodobitelné kouzlo - když daný předmět skutečně existuje, je to něco docela jiného a postavy doopravdy ožívají.“

obrazek
„Tenhle film se nepodobá žádnému loutkovému filmu, který byl kdy natočen,“ míní Julie Lockhart, producentka filmu. „Je tak komplexní, že jsme původně předpokládali, že ho budeme animovat počítačově. Teprve když se Pete rozhodl postavit kulisy, které by byly použity jako vodítko pro počítačové animátory - aby se jich mohli dotýkat a vnímat povrch a skutečně vše dokonale vystihnout - jsme usoudili, že ho musíme natočit loutkově, i když to bude obrovská výzva. Ani jedna lokace se neopakuje - cestujeme z pirátského světa do viktoriánského Londýna, z nebezpečných ulic přístavu do královských paláců nebo na širé moře. Vystupuje tu spousta postav. Používáme více digitálních efektů, než kdy předtím. Dokázali jsme tenhle film natočit jen díky tomu, kolik zkušeností a talentu se v Aardmanu sešlo - někteří z nás tu jsou dvacet, téměř třícet let a jejich neuvěřitelné znalosti znamenají, že jsme schopni dosáhnout takového mistrovství, jaké zatím nikde nebylo k vidění.“

Práce na loutkovém filmu se zcela odlišuje od natáčení filmu s živými herci. Zatímco hraný film je omezený časovými možnostmi herců, animovaný film může pracovat s tuctem kopií hlavního hrdiny. „Najednou obvykle pracovalo 35 až 40 animátorů. Měli jsme tolik Pirátů kapitánů, že jsme s ním mohli točit současně dvacet scén v různých částech studia,“ vysvětluje Lord. To samozřejmě znamená, že zatímco režisér hraného filmu se soustředí na jedinou scénu, kterou právě natáčí, režisér loutkového filmu se musí soustředit najednou na tucet scén, které se v danou chvíli natáčejí. „Jeff (Newitt, pomocný režisér), Jay (Grace, hlavní animátor) a já jsme pobíhali z místa na místo, udíleli pokyny, měli poznámky k práci a radili všem štábům najednou,“ pokračuje Lord. „Výsledkem bylo velice dynamické studio, kde se to jen hemžilo aktivitou. Bylo to jako kurz multitaskingu.“

Než mohlo ale natáčení vůbec začít, bylo třeba navrhnout a vyrobit postavy a kulisy. To měli na starosti výtvarník postav Jonny Duddle a výtvarník Norman Garwood. Garwood se podílel na celé řadě hraných filmů s výjimečnými kulisami, mezi něž patří například Brazil, Glory, Hook a Princezna nevěsta. S ohledem na intimitu natáčení animovaného filmu mohla Garwoodova kreativita a odhodlanost pomáhat utvářet samotnou podstatu celého filmu. „V případě hraného filmu dostanete scénář, který je buď zcela dokončený nebo téměř před dokončením a víte od samého počátku naprosto přesně, co děláte. V případě tohoto filmu jsme vlastně tvořili jeho svět už v době, kdy se na scénáři pracovalo, a naše výtvory pomáhaly definovat jeho podobu. Takže se jedná o velice odlišný postup, i když je samotná práce výtvarníka naprosto stejná, ať už se zaměřujete na živé lidi nebo na loutky.“

Jedněmi z Garwoodových nejrozsáhlejších kulis je samozřejmě prostředí samotné pirátské lodi. „Měl jsem takovou představu, že vytvoříme loď, která se skládá ze dvou polovin zcela odlišných lodí,“ říká. „Záď je taková legrační stará loď - myšlenka je ta, že záď patřila k jejich původní lodi, ale v nějaké strašlivé bitvě přišli o příď a potřebovali ji nahradit. Našli elegantní francouzskou fregatu a ta tvoří příď jejich lodi. Od té doby byla celá loď rozšířena například o Kapitánovu koupelnu, a celá drží pohromadě řetězy a lepidlem. Připadalo mi to hrozně přihlouplé. Ale to se mi na tomhle projektu líbilo nejvíce - Peter toužil po co nejlegračnějším a nejbizarnějším návrhu, který mohl poté usměrnit. Povzbuzoval mě, abych se nebál neobvyklých věcí.“

„Loď není nejlépe udržovaná a má v sobě prvky z celého světa,“ říká jeden z uměleckých vedoucích filmu, Phil Lewis. „Na přídi je vnadná figurína, která přišla o hlavu, takže ji posádka nahradila Neptunovou hlavou a pomalovala rtěnkou. Na lodi najdete kusy komína. Kapitán má na palubě vlastní zahrádku, kde pěstuje svou sbírku kaktusů.“

Výsledná loď byla zcela bezvýhradně ruční práce z 44569 dílů. Model váží 350 kilogramů, je 4.2 metru dlouhý a 4.5 metru vysoký - je dokonce tak vysoký, že aby ho štáb dokázal přemísťovat z jednoho studia do druhého, musel upravit vchodové dveře.

Styl projektu - to, že postavy jako Charles Darwin nebo královna Viktorie nemají mnoho společného se svými skutečnými předlohami - byl pro výtvarníky doslova požehnáním. Garwood prohlašuje, že zpočátku se svým týmem studoval velké množství podkladů - ale to jen v počátku. „Zastávám názor, že začnete s něčím skutečným, a pak to upravíte a zkreslíte natolik, jak jen uznáte za vhodné,“ říká Garwood. „Musíte začínat na pevných základech a poté si s tím můžete pohrávat.“

Při návrhu postav včetně samotného Piráta kapitána Jonny Duddle začal hrubými náčrtky od Petera Lorda. „Nejdůležitějšími prvky při práci na Kapitánovi byly jeho kabát a jeho vousy,“ objasňuje Duddle. „Vytvořili jsme návrhy s kratšími i delšími kabáty, navrhli jsme vousy a to, jak přesně jsou na jeho tváři umístěné.“

obrazek
Kapitánovy vousy vyžadovaly ohromné množství práce. „Kapitánovy vousy jsou pro tuto postavu naprosto zásadní,“ říká Lord. „Je to jedna z prvních věcí, které Gideon ve své knize o Kapitánovi říká. Ukázalo se, že vousy jsou z hlediska výtvarného návrhu neuvěřitelně náročné - ne návrh vousů samotných, ale návrh vousů, které budou vhodně doplňovat velice pohyblivou a expresivní tvář.“

Další výzvou bylo zajistit, aby vousy korektně doplňovaly systém nahrazování úst, který v tomto filmu společnost Aardman používá vůbec poprvé. V jejich předchozích filmech byly pohyby úst za účelem navození dojmu řeči úkolem animátorů. V případě Pirátů společnost navrhla speciální systém náhrady. „Jedná se o systém, který je realizovatelný teprve několik posledních let,“ vysvětluje Jeff Newitt, pomocný režisér filmu. „Mohli jsme si v počítači navrhnout všechny možné tvary úst a poté jim vdechnout hmatatelnou podobu pomocí 3D tiskárny. Vytiskli jsme takto stovky tvarů, aby postavy měly k dispozici široké spektrum pohybů a výrazů - animátor měl pevně daný aktuální tvar úst, stačilo, aby jedna ústa z loutky sundal a nasadil jí nová, nemusel loutku pro každý záběr manuálně upravovat. Je to ideální systém, protože se animátoři mohou soustředit na herecký výkon a na výrazy postavy - mají k dispozici širší možnosti pohybu úst, protože se nemusejí obávat toho, že loutce poškodí úpravami ústa.“ Celkově bylo vytištěno 7000 odlišných úst, z toho 1400 pouze pro Piráta kapitána.

„Charles Darwin měl působit trochu jako šprt, takže jsme mu vytvořili velice velké čelo,“ popisuje Duddle. „Abychom měli inspiraci, pořídil Pete fotografie, na kterých specificky pózoval, včetně snímku se sítí na motýly, a já si poté prostudoval informace o viktoriánské době a obrázky Darwina samotného. Výtvarné návrhy jsme poté upravovali, měnili jsme rozměry jeho obličeje, jeho výšku, to, jak starý vypadá, a snažili se stvořit dokonalého viktoriánského vědce.“

Duddle na základě Lordových instrukcí vytvořil náčrtky, potom se jich ujal sochař, který vytvořil hliněnou sochu, díky které mohli tvůrci filmu vidět, jak daná postava působí trojrozměrně. „Prvotní socha sloužila především k nalezení postavy jako takové, utvářeli jsme ji dynamicky tak, abychom režisérovi pomohli celou postavu objevit,“ popisuje loutkový výtvarník Andrew Bloxham. Na základě informací, které jim model poskytl, pak Duddle své náčrtky upravil a vše se několikrát opakoval, dokud nebyla podoba postavy finalizována.

„Tvorba modelů je víceméně totéž jako v případě hraného filmu casting postav,“ tvrdí loutková výtvarnice Kate Anderson. „Vytvoříme si svou hvězdu, přichystáme jí kostýmy a účesy a masky. Svým způsobem v sobě vlastně shrnujeme několik různých profesí.“

Jak práce postupovaly, museli výrobci loutek brát v potaz to, jak přesně danou loutku vyrobit. „Královna Viktorie je například navenek poměrně korpulentní dáma, ale takříkajíc pod povrchem je velice komplikovaná,“ objasňuje Anderson. „Všechny vrstvy jejího oblečení musely být vyrobeny odděleně, aby se po sobě mohly volně pohybovat. Torzo muselo být oddělené od sukně a pasu, aby se její tělo mohlo pohybovat nezávisle na sukni - jedině tak mohla loutka vyvolat při chůzi patřičné pohyby.“ A kapitolou samou pro sebe byla její tvář. „Musela působit poměrně nepřístupně, aristokraticky a povýšeně, ale současně vlídně a laskavě. Našpulili jsme jí rty, čímž dostala nesmlouvavý výraz, ale současně se jedná o ten typ ženy, která je schopna na muže udělat zamilované oči a docílit toho, po čem touží.“

Jakmile byly vytvořené loutky i kulisy, přišli na řadu animátoři. Pro Lorda nejsou animátoři pouhými pomocníky, kteří loutkami hýbou. „Zásadně je vždy beru jako umělce,“ říká. „Když se pustí do práce, nemají z čeho vycházet - mají k dispozici jenom hlas a loutku a musejí z toho vytvořit živou scénu. Když to uděláte správně - když trefíte správný okamžik, nebo ještě lépe sérii okamžiků - a divák je naprosto přesvědčený, že se loutka jen nepohybuje a nemluví, ale doopravy myslí...to je úžasná iluze a je ohromně uspokojující.“

Jeden z hlavních animátorů filmu, Ian Whitlock, říká, že ruční animace působí zcela jinak než ta počítačová. „V počítači dokážete naprosto cokoliv,“ míní. „Můžete postavy vystavit čemukoliv. Upřímně řečeno to začíná zacházet až příliš daleko. Když pracuji na počítačové animaci, zjišťuji, že se musím držet zpátky, pokud chci docílit patřičného hereckého výkonu. U loutek tohle neplatí. Za všech okolností jste omezeni možnostmi loutky a neustále se snažíte dokázat víc, než co vám loutka dovoluje. Například trochu pohnete rameny, aby se loutce trochu víc prohnula záda - a když to trefíte správně, nedá se výsledná iluze živoucí bytosti s ničím srovnat.“

Další animátor, Lee Wilton, dodává: „Právě scény, které vypadají velice snadně, jsou nejnáročnější. Vezměte si například čtyřsekundový záběr postavy, která přemýšlí nebo se kamsi dívá. Zdá se to jako snadný úkol, ale musíte se ujistit, že divák si chování loutky vyloží tak, jak ho vy zamýšlíte. Navodit dojem, že vše proběhlo zcela bezproblémově, je velice obtížné.“

obrazek
Piplavá práce na animaci loutkového filmu kousek po kousku byla ještě náročnější následkem rozsáhlého scénáře. Například jedna ze scén se odehrává v baru, ve kterém se celá posádka znovu shledává s ostatními soutěžícími o titul Piráta roku - s Hastingsem, Liz a Černým Bellamym - kteří do baru vstupují ve stále okázalejším stylu. To znamenalo, že se v jednom záběru najednou mohlo ocitnout 15 nebo 16 pirátů. Aby vše správně fungovalo, vybavil Sadler každou z postav - dokonce i ty, které nemají žádné dialogy a jsou ve filmu jen v jediné scéně - drobným životním příběhem. „Pomáhá mi to uvědomit si, co mám dělat,“ říká. „U okna je stůl, kde jsou dvě postavy na rande, ale třetí je opilá a kazí jim to. U jiného stolu se hrají karty a jeden z hráčů podvádí. U dalšího stolu jeden z pirátů popíjí koktejl, což podle těch ostatních není dostatečně pirátské chování a tak se mu posmívají. Je velice snadné ztratit se v tom, co děláte, když animujete tolik postav, takže o každé z nich něco vědět rozhodně pomáhá. Nemluvě o tom, že je příjemné rozesmát někoho ze štábu, mimo hlavní děj - to je pro Aardman velice charakteristická věc.“

A která z množství postav je jeho nejoblíbenější? „Černý Bellamy,“ odpovídá. „Má úžasné proslovy - bavilo mě posmívat se Kapitánovi.“ Scéna v krčmě - jedna z nejdelších v celém filmu - se natáčela 18 měsíců. Jak se animátoři dokáží tak dlouho soustředit na scénu, která bude ve výsledku trvat jen několik minut? „Animace je herecký výkon prostřednictvím loutky,“ popisuje Whitlock, který věnoval většinu svého času postavám Darwina a Boba. „Je to velice vděčný pocit, dívat se na loutku, soustředit se a snažit se vnímat to, co by právě měla cítit ona. A pak se soustředit na detaily, ať už jde o to, že má celá loutka poskočit, nebo jde o nějaký drobný detail jako třeba nakrabacení oblečení po výraznějším pohybu, aby vše působilo věrohodně.“

Když byly scény filmu natočeny, dostal záběry do rukou střihač Justin Krish, pro kterého se jednalo o animovaný debut. „Střih animovaného filmu je naprosto odlišný od stříhání filmů hraných,“ říká. „V animovaném filmu je velká část střihačovy práce realizována ještě předtím, než se cokoliv natočí. Poprvé film stříháme pomocí storyboardů. Střih budeme opakovat ještě dvakrát, jednou s předběžnými záběry a poté s těmi finálními, ale největší podíl má na všem fáze práce na storyboardech a proto se střihač u animovaných filmů podílí mnohem více na tvorbě příběhu než u filmů hraných. Například můžete požádat o záběr, pokud se domníváte, že prospěje dané sekvenci - tvůrce příběhu vám daný záběr poskytne a vy si ho můžete vyzkoušet způsobem, který zkrátka u hraného filmu nepřipadá v úvahu.“ Výsledek je ten, že se střižna stává jakousi centrálou, kterou procházejí všechny ostatní týmy - od náčrtků přes záznam dialogů až po samotné záběry, to vše střižnou projde.

Na vizuální efekty filmu dohlížel specialista na vizuální efekty Andrew Morley a specialista na počítačovou animaci Ted Chaplin. Od samého začátku bylo jasné, že loutkový film bude spoléhat na vizuální efekty, které pomohou překonat nedostatky a omezení ruční animace. „Zhruba polovina záběrů byla z našeho pohledu velice jednoduchá - doplnění nebe a pozadí,“ říká Morley. Ale jiné vyžadovaly mnohem komplikovanější postupy včetně vytvoření většiny Krvavého ostrova (kde se v úvodu filmu odehrává řada pirátských radovánek). „Pobřeží vytvořili jako kulisy ve studiu, ale my z něj museli vytvořit celý ostrov se sopkou v pozadí,“ vysvětluje Morley. Tým pro vizuální efekty také animoval několik postav v pozadí.

A nezapomínejme na to, že k ostrovům a přístavům nutně patří voda - pro počítačovou animaci velice náročná věc a zhola nemožná v případě animace loutkové. Vše bylo ještě komplikovanější, protože tvůrci vizuálních efektů museli vytvořit moře, které vizuálně zapadalo do zbytku světa, který tvůrci filmu vytvořili. Háček tkví v tom, že svět společnosti Aardman je reálný - obsahuje hmatatelné objekty, kterými je ručně manipulováno a které jsou snímány kamerou - ale současně pochopitelně není reálný ani trochu. „Veškerý současný počítačový software je vytvářený s vizí fotorealistického světa,“ popisuje Morley. „Svět pak vypadá reálně a dokonale.“ Ale zbytek filmového světa není ani reálný, ani dokonalý. „Museli jsme vytvořit něco, co bude působit více dojmem výrobku, něco stylizovanějšího. Takže jsme si napsali vlastní nástroj pro simulaci vody v širokoúhlých až středních záběrech. Pro detaily jsme mohli využít stávající software, ale i tak jsme se rozhodli neanimovat jemné kapky, které byste viděli při sledování vody, tříštící se o skály - my jsme tomu našemu říkali 'objemnější' příboj.“

„To bylo ze všeho nejdůležitější - zajistit, aby naše počítačová grafika zapadala do světa společnosti Aardman,“ soudí Chaplin. „Všechno od mořských příšer a velryb až po větší lodi - cokoliv, co bylo příliš velké, než aby to bylo smysluplné stavět - jsme museli navrhnout tak, aby to působilo dojmem, že to vzniklo přímo v ateliéru a fyzicky to bylo skutečně přítomno během natáčení. Tenhle film byl o tolik rozsáhlejší než cokoliv, co dosud v Aardmanu vytvořili, a naším úkolem bylo věnovat vizuálním efektům tolik lásky a pozornosti, kolik je jí věnováno tvorbě kulis a postav přímo v ateliérech. Nechceme, abychom diváky vytrhávali z animovaného dobrodružství, které sledují, bez ohledu na to, jakým způsobem jeho animace vznikala.“

Podobné filmy

Dva výtečníci
(I due superpiedi quasi piatti) Terence Hill a Bud Spencer jako nedobrovolní policisté, kt...
dnes 10.30
NAHRAT
ZDARMA
Barrandov
Lorax
(The Lorax aka Dr. Seuss' The Lorax) Dvanáctiletý Ted žije ve Všechnovsi. Městě, kde je vš...
dnes 14.40
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Páni kluci
I v ospalém městečku se dají zažít báječná dobrodružství. Kamarádi Tomáš a Hubert jsou tot...
dnes 14.45
NAHRAT
ZDARMA
Prima
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Sobota 19. 10. 2019 Svátek má Michaela
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz