"Pouť po nekonečných prostorách ruské duše prostřednictvím vodky a rybalki" by se podle mne jednou větou dalo vyjádřit, oč zde kráčí. Vždycky jsem si myslel, že tvrzení o vztahu rusů k alkoholu jsou přehnaná, ovšem jen do doby, kdy jsem se pracovně kontaktoval s partnery na ukrajině. Po třech dnech pijatiky, aniž se cokoliv udělalo, jsem nechápal, jak je možné, že celý ten ruský aparátský moloch může vykazovat vůbec nějaké pozitivní výsledky. Nemá to sice logiku, ale musel jsem uznat, že vývojem situace a vinou mnoha omylů a pokřivení se kýžený výsledek, kupodivu často pozitivní, nějak dostaví a cestu si najde. Pro někoho je to možná tragédie, pro někoho životní filosofie, ale plukovník říká v jednom se svých proslovů v přeneseném slova smyslu obrovskou pravdu v tom, že vodka, ač je ve své podstatě zhoubou národa, jej také stmeluje. Snažit se tedy v rusku zrušit vodku by bylo z krátkodobého hlediska asi to samé, jak se pokoušet přesvědčit indy, aby žrali krávy, když nemají co do huby. No a o tom to všechno je. Dobrý komentář
1x