Po přečtení spalte

Skutečnost, že Po přečtení spalte následuje ve filmografii bratrů Coenů po loňském Tahle země není pro starý je spíše otázkou termínů než nějakého vypravěčského záměru, ačkoliv mají hrdinové obou filmů stejně neveselé osudy, jaké jsou pro hrdiny bratrů Coenů již dlouho tak typické. „Tenhle scénář jsme vlastně napsali zhruba ve stejné době, kdy jsme adaptovali Tahle země není pro starý,“ poznamenává Joel Coen.

„Napadlo nás to tak, že jsme přemýšleli o různých rolích, které jsme chtěli napsat pro herce, se kterými se známe a o kterých jsme věděli, že by bylo zábavné je dát dohromady, George Clooneyho, Richarda Jenkinse, Frances McDormand a Brada Pitta,“ dodává Ethan Coen. „Kromě Brada jsme už se všemi z nich spolupracovali a známe je. Přemýšleli jsme o tom, v jakých rolích by bylo zajímavé je vidět a jak bychom je měli zkombinovat.“

„John Malkovich je stejně jako Brad někým, koho jsme zatím nepoznali, ale už dlouho po tom toužíme. Takže jsme mu tu roli napsali na tělo, což bylo ohromně zábavné.“ „Příběh se točí kolem lidí ve středním věku, kteří všichni prožívají profesní, osobní nebo sexuální krizi, a dotýká se věcí národní bezpečnosti,“ vysvětluje Joel. „To z toho dělá washingtonský příběh. Zápletka se dotýká CIA a světa fitcenter a jde o to, co se stane, když se ty dva světy střetnou a prolnou. A také jsme do toho přidali něco málo o internetových seznamkách.“

„V širším smyslu je to komedie, a s těmi už rozhodně máme zkušenosti,“ míní Ethan. „Ale svět Washingtonu D.C., svět špionů a intrik - to jsme ještě nezkoušeli.“ George Clooney, který účinkoval v celé řadě politicky zaměřených snímků, poznamenává: „Ačkoliv se děj odehrává ve Washingtonu, ve skutečnosti tu jde o to, že zoufale hloupí lidé dělají zoufale hloupé věci, týkající se sexu a dalších věcí. A ještě mnohem zajímavější na tom je to, že přitom nejde o politiky.“

„Jakmile mi zavolali, věděl jsem, že do toho půjdu. Co by mohlo být lepšího? Nakonec, jsou to bratři Coenové. Nabízejí hercům role, které by diváky nikdy nenapadly, že je dokážete zahrát. Pak mi prozradili, že tu roli napsali přímo pro mě, a to mě zneklidnilo...“

„Jak George stárne, stárnou i naše postavy pro něj. Ale nemoudří,“ říká Ethan. „Když jsem si přečetla první scénu postavy, kterou jsem měla hrát, zněl popis následovně: 'Detail ženského zadku. Bledého. Holého. Ve středním věku,'“ vzpomíná Frances McDormand. „Proč by někdo měl chtít číst dál? Proč by se někdo o takovou roli měl zajímat?“

„Pro Fran je zábava psát, protože víte, že je dobrá,“ vysvětluje Ethan. „Ukázat jí hotový scénář zábavné není, protože na vás pak křičí.“ „Strávíte několik měsíců psaním scénáře a ona vykřikuje 'To má být ten váš zázrak?' Ale obvykle to nějak zvládneme,“ ujišťuje Joel.

„Víte, s Joelem a Ethanem spolupracuji posledních 25 let,“ říká McDormand. „Jejich první film byl i mým prvním filmem. Nevím, proč mě nutí točit to, co mě nutí točit. Ale vždycky to za to stojí.“

Brad Pitt čekal na roli ve filmu bratří Coenů dlouhou dobu a konečně se dočkal. „Nenapadlo mě, že moje postava bude takový tupec, co má v puse pořád žvýkačku, lije do sebe limonády a poslouchá iPod,“ přiznává herec. „Řekl jsem jim, že to je vážně strašný idiot...Má ale dobré srdce. V podstatě mám dojem, že po téhle roli jsem v Hollywoodu skončil.“

„Brad bude hvězdou Po přečtení spalte,“ namítá Clooney na adresu svého dlouholetého přítele a kolegy. „Brad se do role pitomce zamiloval stejně jako George, a je v té roli velice legrační,“ soudí Joel.

Stejně jako Pitt doufal i John Malkovich, že dostane šanci zahrát si ve filmu bratrů Coenových. „Když mi zavolali a řekli, že pro mě napsali roli, byl jsem nadšený,“ svěřuje se. „Celý scénář se zaměřuje na lidi, kteří se snaží změnit. Ozzie je sarkastický člověk a obrovský ožrala. Když ho vyhodí z práce, vyvede ho to z míry a snaží se napsat paměti. A moc mu to nejde.“ Tilda Swinton o roli Katie, Coxovy ženy, soudí: „Katie má pocit, že je obklopena neschopnými pitomci, všechno ji rozčiluje, je naštvaná na manžela a naštvaná na celý svůj život.“

Podobně zklamaný je i Ted Treffon, představovaný Richardem Jenkinsem, který je podle slov herce „popisován jako 'oduševnělý'. Zoufale miluje Lindu, postavu, kterou hraje Frances. Ona ho ale bere jenom jako přítele. S Frances jsem už natočil dva filmy a ani v jednom z nich jsme neměli žádné společné scény. Konečně jsem se tedy dočkal a opravdu je tak dobrá, jak čekáte, že je.“

Natáčení filmu bylo komplikované, protože bylo třeba zkoordinovat rozvrhy velice vytížených herců. I to je jedním z důvodů, proč se nejdříve natáčel film Tahle země není pro starý. „Museli jsme v jejich kalendářích najít společný termín, takže to určovalo, kdy se bude točit,“ vysvětluje Ethan.

Výkonní producenti Tim Bevan a Eric Fellner mají s Coenovými dlouholeté zkušenosti. Spolupracovali s nimi už na filmech Fargo, Záskok, Bratříčku, kde jsi? a Muž, který nebyl. I většina dalších členů štábu už s Coenovými v minulosti spolupracovala, v mnoha případech pak dokonce krátce předtím na Tahle země není pro starý.

Ačkoliv se některé exteriéry točily přímo ve Washingtonu, bylo rozhodnuto, že většina natáčení proběhne v New Yorku a v jeho okolí. Bylo to jednak proto, že bratři Coenové chtěli zůstat nablízku svým rodinám, ale také proto, že George Clooney tamtéž souběžně pracoval na dalším projektu. Natáčení začalo na Manhattanu v právnické kanceláři, která představovala kancelář advokáta, jehož si najala Katie Cox.

Poté se štáb brzy přesunul do Paramus v New Jersey, kde se natáčely všechny scény z fitcentra, ve kterém pracují Linda, Chad a Ted. Po více než týdenním natáčení „v tělocvičně“ se štáb opět stěhoval, tentokrát do Brooklynu, kde se natáčely scény z Lindina bytu a z ruské ambasády. Další zastávkou bylo New Rochelle. Poté se natáčelo také ve Westchesteru, na Manhattanu v klubu Macanudo, v manhattanském parku Riverside a v Riverdale na pozemku univerzity, kde se točily venkovní záběry na ruskou ambasádu.

Ačkoliv na sebe herecký tým poutal značnou pozornost bulvárních novinářů, natáčení probíhalo hladce, jak už je v případě natáčení s Coenovými zvykem. „Kladou na herce zodpovědnost, vědí, co chtějí, ale současně chtějí, abyste roli nějak obohatili,“ vysvětluje Jenkins.

„Joel a Ethan jsou tak dokonale připravení, že všechno plánují předem a hercům to jedině pomáhá,“ dodává McDormand. „Nemusíme na ně čekat, až se na něčem dohodnou. To ale neznamená, že by si zarputile stáli na svém. Poskytují prostor pro improvizaci, do určité míry, ale není to prostě něco, co by preferovali. To, že jsou na to dva, jim umožňuje snáze sdělit ostatním, co po nich chtějí, protože spoustu námitek, které by mohly zaznít, si už předtím probrali mezi sebou.“

„Natáčení bylo ohromně plynulé a pohodové, bylo to skvělé, a oni se zkrátka jen drželi svého zaběhlého rytmu,“ popisuje Swinton. „Bylo to velice snadné, tedy snad až na skutečnost, že jsme mezi záběry s Georgem brečeli smíchy.“ Swinton a Clooney se už dobře znali, protože spolupracovali na filmu Michael Clayton, za který Tilda Swinton získala Oscara.

„Coenové v první řadě vědí, jak točit filmy,“ míní Malkovich, který má, stejně jako Clooney, zkušenosti i s režií. „Zadruhé, nesnaží se mít vše dokonale pod kontrolou. Vědí, co chtějí v každém z políček filmu mít - jak se to bude točit, jak to pak sestříhají - takže neztrácejí čas a všechno jde velice rychle. Nechávají herce dělat to, co umějí, ale dohlížejí na ně, aniž by je přitom omezovali. Pro herce je to radost. Opravdu se můžete do postavy naprosto ponořit.“

„Zajímavé na tomhle filmu je, že jeho hrdiny jsou neschopní hlupáci ve středním věku,“ říká McDormand. „George Clooney a Brad Pitt jako neschopní hlupáci - no, to tu ještě nebylo.“

„Postavy, které jsem ve filmech Ethana a Joela hrál, tvoří dohromady něco, čemu říkáme 'idiotská trilogie',“ míní Clooney. „Když jsme chystali kostým, zeptal jsem se Mary Zophres, jestli bych nemohl nosit zlatý řetěz. A najednou to do sebe všechno zapadlo. Věděl jsem naprosto přesně, jak ten člověk musí vypadat. Kalhoty vytažené hodně vysoko. Takový trochu šprt. Měl jsem dojem, že to možná až trochu přeháním, trochu mě to zneklidňovalo. Ale pak jsem viděl Brada Pitta, jak poskakuje po place v elasťákách a věděl jsem, že se nemusím strachovat.“

„Po přečtení spalte se odehrává v současném Washingtonu, D.C., kde sice není moc barev, ale přesto to tam docela žije. Chtěli jsme víceméně dosáhnout přirozeného vzhledu, ale celá řada kulis je tak trochu vyšinutá, podobně jako sám film,“ vysvětluje výtvarník Jess Gonchor. „Ačkoliv v něm není nic výslovně bizarního, občas nejsou některé věci docela takové, jaké by být měly, případně jsou trochu přizpůsobené.“

Jako příklad Gonchor uvádí interiér ruské ambasády, který postavil v ateliéru Steiner Studios. „Jedna z kanceláří byla postavena se stropem ve výšce více než čtyř metrů. Zdi jsou naprosto holé, až na zarámovanou fotografii prezidenta Vladimíra Putina, která visí hodně vysoko. Musíte zaklonit hlavu, abyste ji uviděli.“

Kostymérka Mary Zophres čelila zcela jiným problémům. „Když si čtu Joelovy a Ethanovy scénáře, vidím před očima, jak by měl kdo vypadat, aniž by tam přitom výslovně psali 'ten má na sobě tohle, ten tamto'. Protože se na mě obracejí opakovaně, jsem bezpochyby nejšťastnější kostymérka v Hollywoodu. Ale jak chcete zařídit, aby George a Brad vypadali jako úplně obyčejní chlapi...?“

V případě Clooneyho už měla jistou představu, jakou cestou se vydat - koneckonců, například ve své oscarové roli ve filmu Syriana vypadal velice všedně. Co si ale počít s Pittem? „Z Brada jsme museli udělat ukázkového pitomce. Lynn pro Chada navrhla účes na ježka se špatně udělaným odbarveným pruhem a to hodně pomohlo. Co se týče jeho cvičebního úboru, zřejmě jsme ještě nikdy Brada neviděli v kraťasech a na první zkoušce kostýmů samozřejmě vypadal úhledně a vkusně. Ale když jsme ty šortky zkombinovali s ponožkami a velkými teniskami, tak začal vypadat trochu legračněji.“

„Co se Fran týče, vymysleli jsme úbor z fitness centra nejdříve pro ni a pak teprve jsme odvozovali verze pro Brada a Richarda, její filmové spolupracovníky. Stejně jako v případě Brada ale hrál hlavní roli účes.“ „Dost často necháme herce ostříhat tak, že to v civilu musejí schovávat a zakrývat,“ potvrzuje Joel. „Ale stejně jako Maryiny kostýmy se účesy do značné míry podílí na tom, jak diváci naše postavy vnímají.“

Stejně důležité byly ale i osoby v pozadí. „Ačkoliv jsme točili soudobý film, museli jsme stejně všechny kompletně obléknout sami, protože lidé se v D.C. oblékají jinak než všude jinde - rozhodně odlišně oproti New Yorku, kde jsme natáčeli,“ objasňuje Zophres. „Jsou tam hodně konzervativní, dost možná více než na zbytku východního pobřeží.“

Když jsme se Johna Malkoviche zeptali, na co se mohou diváci v Po přečtení spalte těšit, odpověděl: „Očekávejte zábavné a originální zobrazení našeho světa, přičemž se na spoustu věcí budete dívat stylem, na jaký nejste tak docela zvyklí.“ „Je to film bratří Coenů, očekávejte temnou zábavu,“ dodává Richard Jenkins.