Pohádky na dobrou noc

Starý pán Bronson (JONATHAN PRYCE) postavil motel a chcel, aby ho viedol jeho syn Skeeter (ADAM SANDLER). Nový majiteľ, ktorý z podniku vybudoval hotelový komplex, však Skeetera zamestná len ako obyčajného údržbára a na miesto riaditeľa ráta s úlisným nápadníkom svojej dcéry Kendallom (GUY PEARCE). Skeeterov neuspokojivý život sa zmení, keď začne neteri a synovcovi rozprávať rozprávky, v ktorých on sám je hlavným hrdinom. Tá časť rozprávania, ktorú vymyslia deti, sa totiž na druhý deň splní v reálnom svete! Strýko sa to snaží využiť, ale práve tým si pokazí vyhliadky na povýšenie aj rodiaci sa vzťah s učiteľkou Jill (KERI RUSSELLOVÁ). Nakoniec však Skeeter predsa len vezme osud vo vlastných rúk - zachráni školu, ktorú mali pre stavbu nového hotela zbúrať, znemožní samoľúbeho Kendalla, získa lásku Jill a vybuduje si vlastný hotelík.

Pohádky na dobrou noc poskytly jedinečnou příležitost skloubit klasický styl Disneyho pohádek s jedinečným komediálním stylem Adama Sandlera. Režie se ujal Adam Shankman, který má za sebou úspěšné filmy jako Ochránce nebo Dům naruby. Sandler se svou firmou Happy Madison Productions měl o tento film zájem zejména proto, že se stal před nedávnem poprvé otcem. „Chtěl jsem natočit nějaký film, na který by se moje dítě mohlo jednou podívat a nestydět se za mě,“ říká. „Přečetl jsem si scénář k Pohádkám na dobrou noc a řekl jsem si, že to by mohla být opravdu zábava.“

„Když jsem byl malý, jezdívali jsme na výlety,“ pokračuje. „Hodně často jsme jezdili z New Hampshire do New Yorku a cestou jsme se zastavili v hotelu Howard Johnson. Bylo nás šest v jednom pokoji a byla to obrovská legrace. Vždycky se mi líbila představa, že někdo žije v hotelu a zažívá tohle každý den.“

Sandler hraje hotelového údržbáře Skeetera Bronsona. „Je to dříč,“ vysvětluje Sandler. „Skeeterovu otci ten hotel patřil, když byl Skeeter malý. Jeho otec nebyl nejlepší obchodník a musel ho prodat, ale dohodl se s panem Nottinghamem, novým majitelem, že Skeeterovi hotel jednoho dne připadne. Takže Skeeter pracuje a pracuje a čeká, kdy k tomu dojde, a když se jednoho dne zdá, že už se dočkal, dostane hotel do rukou někdo jiný.“

Příběh filmu uvádí do pohybu Skeeterova sestra Wendy, která ho požádá, aby dohlédl na její dvě děti, zatímco ona bude pár dní pryč a bude se snažit najít si práci. „Dělám ředitelku školy, která se má rušit,“ popisuje Cox. „Takže se snažím si najít práci a tehdy propukne celé to šílenství.“

Udržet pohromu pod kontrolou se pokouší Wendyina zodpovědná kamarádka Jill (Keri Russell). „Starám se o děti během dne, dokud Adamova postava neskončí se svou prací v hotelu,“ říká Russell. „Nějakým způsobem se ale nakonec účastním všech těch bláznivých dobrodružství, které Skeeter s dětmi vymýšlí.“

Bláznivými dobrodružstvími jsou tu myšleny pohádky, které Skeeter dětem vypráví na dobrou noc. Protože se mu nezamlouvají knížky, které mají v knihovničce, rozhodne se jim vyprávět vlastní příběhy a dovolí jim, aby se toho zúčastnily a pomáhaly mu s nimi. Jeho příběhy - které se odehrávají na Divokém západě, ve vesmíru, ve středověku i ve starověkém Řecku - v průběhu filmu ožívají...a objevují se v nich některé povědomé postavy. „Zábavné je na tom to, že Skeeter do svých příběhů obsazuje jako aktéry lidi, které zná ve skutečnosti,“ vysvětluje režisér Shankman. „Takže ty bláznivé postavy v celém filmu hrají Adam, Keri i Russell Brand.“

Háček je podle Shankmana v tom, že ony příběhy ožívají doopravdy. „Cokoliv si děti vymyslí, to se druhý den doopravdy stane,“ popisuje režisér. „V rámci jejich nové, bláznivé reality a fantaskních světů ve vyprávěných pohádkách můžeme vidět opravdu neuvěřitelné věci.“ „Tenhle film je ohromně laskavý,“ pokračuje Shankman. „Je naprosto dokonalý pro celou rodinu. Prostě kouzelný.“

Obsazení Pohádek na dobrou noc přinášelo pro tvůrce filmu úkol představit si každého z herců v celé řadě rolí. „Myslím, že celou řadu herců na Pohádkách na dobrou noc zaujala skutečnost, že si budou moci zahrát různé postavy,“ soudí režisér. „Věděli, že to bude obnášet spousty bláznivých kostýmů a že si po boku Adama Sandlera zahrají různé šílené postavy.“

Když bylo jasné, že hlavní role Skeetera se ujme Sandler, obrátili se tvůrci filmu na Keri Russell s rolí Jill - a tímpádem i s celou řadou dalších rolí, jako třeba královnou víl či mořskou pannou. Pro Russell se jednalo o návrat k jejím kořenům u Disneyho. „Myslím, že je legrační, že teď točím tenhle film, protože když jsem vyrůstala, podílela jsem se na Mickey Mouse Club,“ říká herečka, která má s prací pro společnost Disney bohaté zkušenosti. Russell účinkovala v nové verzi Mickey Mouse Club v letech 1991 až 1994.

Podle Shankmana ji vybrali proto, že vhodně doplňuje Sandlerovy komediální výstupy. „Skvěle se k Adamovi hodí, protože se navzájem rozesmívají a to je hotové požehnání,“ soudí režisér. „Zdá se, že spolu pracují opravdu velice rádi.“

„Keri je ohromně milá a chytrá,“ dodává Sandler. „Naše postavy se nejdřív nemají moc v lásce, takže jsme si užili spoustu legrace se vzájemným pošťuchováním.“ „Moje postava si na začátku filmu o Skeeterovi myslí, že je dětinský, nezodpovědný a otravný, což je,“ říká Russell. „Ale poté, co s ním stráví více času, si začne všímat toho, jak se stará o děti a usoudí, že to není tak špatný člověk. Začne ji zajímat.“

„Ti dva jsou jako dynamit,“ soudí o nich Shankman. V rolích Skeeterova synovce Patricka a neteře Bobbi se objevují nováčci Jonathan Heit a Laura Ann Kesling. „Oba pracují s obrovským nasazením,“ svěřuje se Sandler. „Jonathan je velice bystrý a Laura vás nutí se pořád usmívat. Oba si natáčení skvěle užívali.“ „Adam Sandler hraje ve filmu mého strýčka,“ říká Heit. „Bylo hrozně těžké se během natáčení nesmát, protože je hrozně legrační.“

Jedním z příkladů je scéna, kdy se Sandler poprvé chystá vyprávět dětem pohádku a s překvapením zjistí, že mu na hlavě sedí morče. Bulvu, jejich mazlíčka, hrála ve skutečnosti dvě morčata, Stitches a Thimbles, pro které šlo o jejich celovečerní debut. Svými poctivě nadřenými dovednostmi, jakými bylo běhání v kolečku či ukládání se do postele, obohatily film o další komediální scénky.

Role Skeeterovy upjaté sestry Wendy byla svěřena Courteney Cox. Herečku na roli lákala přítomnost jejího filmového bratra Adama Sandlera. „Zbožňuji ho a natáčení s ním je ohromná legrace,“ přiznává. „Příběh filmu je citlivý, bizarní, dobrodružný i legrační. Vyrazilo mi to dech.“ Role Kendalla Duncana se ujal Guy Pearce. „Hraji manažera hotelu a postava Adama Sandlera touží po mém místě,“ popisuje Guy Pearce.

„Hodně Skeetera ponižuje a ten se kvůli tomu cítí jako naprostá nula,“ dodává Sandler. „Takže se mu prostřednictvím pohádek Skeeter trochu mstí a to se začíná projevovat i v jeho skutečném životě. Ale Pearce se nedá jen tak odradit. Užíval si, že mi mohl ubližovat. Je to zábavný chlapík a skvělý herec.“

„Guye jsem poprvé viděl v komedii s velice vážným podtextem - Dobrodružství Priscilly, královny pouště - a byl v ní vynikající,“ říká Shankman. „Má skvělý komediální cit a říkal jsem si, že by bylo fajn, kdyby si tu roli mohl zahrát.“

„Jde tu o komedii, která svým stylem tak docela nepatří mezi filmy, ve kterých bych hrál příliš často,“ připouští Pearce. „Ale jsem fanouškem jak Shankmana, tak Sandlera, a přišlo mi jako dobrý nápad zahrát si v něčem lehčím.“

Pearceovi se především zamlouvalo, jak jeho roli obohatily Skeeterovy pohádky. „Pokaždé, když Skeeter vypráví dětem pohádku, objevují se v ní všechny postavy - ať už jde o Divoký západ, starověké Řecko, vesmír nebo středověk,“ popisuje. „V zásadě jsem v každém příběhu padouchem a chovám se dost nadutě a bizarně.“

Russella Branda Sandler poprvé poznal při své cestě do Londýna a okamžitě odhalil jeho výjimečný a originální smysl pro humor. Brand nakonec získal roli Skeeterova přítele a společníka Mickeyho. Jeho postava se také objevuje ve Skeeterových pohádkách. Herec, který odehrál veškeré své scény po boku Sandlera, tvrdí, že se toho od něj hodně naučil. „Je zajímavé ho sledovat. Vždycky se chová velice jemně a podívejte se, jaké má charisma. Myslím, že je jedním z největších komiků všech dob.“

Majitele hotelu, posedlého čistotou, si zahrál Richard Griffiths. „Moje postava je velice bohatým a mocným hoteliérem,“ říká Griffiths. „Staví obří hotel na pokraji Los Angeles a postavy ve filmu bojují o právo vybrat pro něj stylizaci. Já jsem ten, koho musejí přesvědčit, že právě oni jsou pro to těmi pravými.“

„Richard Griffiths v roli Barryho Nottinghama, to byl takřka dar z nebes,“ míní Shankman. „Jeho komediální talent nemá obdoby a každou scénu báječně obohacuje, aniž by se snažil být legrační.“ Shankman dodává, že Griffiths byl tak trochu nevyzpytatelný. „Každou chvíli udělá něco nečekaného, takže nikdy nevíte, co udělá za pět minut. Ale vždycky to stojí za to.“

Rozmazlenou dceru Barryho Nottinghama si zahrála australská herečka Teresa Palmer. Sandlerův Skeeter i Pearceho Kendal usilují o její přízeň, protože věří, že jim může otevřít cestu k srdci svého otce - a k pozici ředitele hotelu.

Violet žije dost luxusní život a je pronásledována novináři. „Je to tatínkův mazlíček,“ říká Sandler. „Občas se dostane do potíží a pořád tak docela nedospěla.“ „Violet se ráda baví,“ dodává Palmer. „Je zábavná a bláznivá a miluje tanec.“

Shankman říká, že ho Palmer svou vizáží okouzlila. „Je ve filmech tak nádherná, že mě to až skoro děsí,“ přiznává režisér, který prohlašuje, že herečka svou roli výrazně obohatila. „Její postava je vlastně docela sympatická,“ vysvětluje Sandler.

Do role Aspen, výstřední správcové hotelu, byla obsazena Lucy Lawless. „Jsem jen dalším znepříjemněním života postavy Adama Sandlera,“ prozrazuje Lawless. „Pomáhám postavě Guye Pearceho v jeho snaze Skeeterovi pěkně zatopit.“

„Přimět Lucy Lawless k bláznivým kouskům, to je asi jako přimět žíznícího k pitím,“ míní Shankman. „Udělá cokoliv, aby vás rozesmála.“ Lawless si užila spoustu zábavy s tím, jak se její postava proměňovala v pohádkových pasážích, ačkoliv v nich nehrála příliš lákavé role - například odpornou trollku nebo vesmírného kraba. „Když hraji tu krabí dámu, mám na hlavě přidělanou takovou neuvěřitelnou věc a navíc mám ohromující masku,“ svěřuje se Lawless. „V tomhle filmu je všechno prvotřídní.“

Vzhledem k tomu, že se děj filmu odehrává v lokacích od starého Řecka až po vesmír, museli tvůrci filmu pečlivě naplánovat, jak budou při natáčení postupovat. „Chtěli jsme se inspirovat klasickým vzhledem těch prostředí, protože si myslím, že právě ten se lidem vybaví v případě příběhů, vyprávěných z pohledu dětí.“

První pohádkou, kterou Skeeter, Patrick a Bobbi stvoří, je středověký příběh. Skeeter vymyslí základní obsazení - sebe dosadí do role hrdinného rytíře, majitel hotelu Barry Nottingham je král, jeho dcera je pochopitelně princezna, a z jeho protivníka Kendalla se stane zlý rytíř. „Takže to dost odpovídá Skeeterovu skutečnému životu,“ soudí Sandler.

Děti příběh doplní o detaily - a to i o ty, které se Skeeterovi ne vždycky tak docela zamlouvají. Výsledkem jejich debaty o nich je to, že si zde Keri Russell zahraje tři různé postavy. „Adamova postava nemá o Jill kdovíjaké mínění, takže se v příběhu moje postava objevuje zásluhou dětí - které jsou přesvědčeny, že by měla být krásnou vílou. Skeeter s tím nesouhlasí a promění mě v odpornou vránu, dokud jedno z dětí nenavrhne, že bych měla být mořskou pannou, a já se změním v mořskou pannu a skočím do vodního příkopu.“

V příběhu z Divokého západu se Skeeter změní v Jeremiah Skeetse, pomocníka na farmě, který se touží proslavit, ale obává se, že mu v tom bude bránit jeho ošuntělý vzhled a starý kůň. Skeeter usoudí, že by si měl pořídit nového koně - červeného, který řehtá jako motor Ferrari.

Dětem se to ale nelíbí a navrhnou, že by měl udělat to, co každý gentleman - zachránit dívku v nesnázích, představovanou dcerou majitele hotelu, Violet, po které Skeeter touží i ve skutečnosti. „V příběhu z Divokého západu chce Skeeter Ferrari a krásnou dívku,“ říká Shankman. „Myslí si, že může příběhy řídit, ale následně si uvědomí, že tu doopravdy rozhodují děti.“

Aby se Sandler připravil na roli Skeetse, chodil na hodiny jezdectví. „Když jsem byl mladý a neznal jsem strach, tak jsem na koních jezdil, ale v mém věku není jízda na koni něčím, co byste chtěli riskovat, pokud nevíte, jak na to.“

Příběh ze starověkého Řecka začíná tak, že do řeckého Kolosea přijíždí na rychlém voze taženém koňmi hrdina Skeeterus. Za burácení davů přeskočí s vozem dlouhou řadu slonů. „Říkal jsem si, že by byla legrace, kdyby byl Skeeter prvním člověkem v dějinách, co se věnoval extrémním sportům,“ vysvětluje Shankman. „Chtěl jsem, aby to vypadalo jako motokros, ale se spřežením.“

Z císařské lóže přihlíží císař se svou krásnou dcerou ve společnosti senátora a jeho společnice. Ostatní ze známých postav jsou v hledišti mezi diváky. Poslední pohádka nás zavádí do vesmíru, kde se odehraje bitevní scéna mezi dvěma bojovníky. Jmenují se Skeeto a Kendallo. Ta je parafrází jejich skutečného boje o hotel. „V rámci příběhu se ti dva utkají o to, kdo z nich bude vládnout planetě Nottinghamii,“ vysvětluje Shankman.

Guy Pearce říká, že bitvě v beztížném stavu chvíli trvá, než se rozjede - takříkajíc. „Vznášíme se kolem sebe a zoufale se snažíme toho druhého zasáhnout...než se objeví nestvůra.“ „Je to vesmírná příšera, která vypadá jako podivný čtverzubec s chapadly a zuby,“ objasňuje Shankman. „Když Skeeta a Kendalla pronásleduje, vypadá velice zuřivě, ale nakonec se z ní vyklube nevinné stvoření, které chce jen políbit generála Kendalla.“ „Představuji svrchovaného vládce Galaxie,“ chlubí se Richard Griffiths. „Vesmírný příběh je vůbec mým nejoblíbenějším.“

Aby tvůrci filmu vdechli všem těm fantastickým příběhům život, potřebovali ty nejdokonalejší vizuální a speciální efekty a dokonalé kaskadérské kousky. Na pomoc si přivolali tým špičkových profesionálů, mezi něž patří výtvarnice Linda DeScenna, specialista na vizuální efekty John Andrew Berton Jr. a cvičitel zvířat Steve Berens.

DeScenna, která s Adamem Shankmanem spolupracovala už na Ochránci a Domu naruby, říká, že prvním krokem bylo rozebrat si pečlivě scénář. „Museli jsme si přesně ujasnit, co můžeme postavit v reálu a co budeme muset dělat na počítači,“ popisuje. „To muselo být celkem jednoznačné.“

DeScenna tvrdí, že se v případě tohoto filmu jednalo o skutečně náročný úkol, protože obsahuje velice rozmanitá prostředí - od současného, reálného světa až po zcela fantastické lokace. Výtvarník musel vymyslet vše, od hotelu až po vodní příkop, který byl obzvláště náročným oříškem. „Zvládli jsme to,“ konstatuje DeScenna. „Ale jsem ráda, že to je za námi.“

Připouští také, že většina scén s vodním příkopem obsahuje speciální efekty. Několik týmů na nich spolupracovalo tak, aby bylo výsledkem dokonalé spojení reálných kulis s počítačovými efekty. Odborník na vizuální efekty John Andrew Berton Jr. byl pověřen úkolem realizovat prvky, které nebylo možné natočit v reálu. „Zodpovídáme za kouzelná stvoření, magická místa a za cokoliv z filmu, co je nějakým způsobem fantaskní a nereálné, a všechno tohle musíme zasadit do filmu tak, aby to vypadalo naprosto přirozeně a reálně.“

„Pokud chcete mít dobré vizuální efekty, musíte plánovat dopředu,“ pokračuje Berton. „Podíleli jsme se už na přípravách natáčení ve fázi předběžných kreseb a návrhu všemožných stvoření.“ Berton tvrdí, že v případě Pohádek na dobrou noc bylo třeba uplatnit proces, zvaný cyber scanning. „Vytvořili jsme digitální dvojníky, což jsou digitální herci, kteří zastupují úlohu klasických dvojníků. Ty využíváme tehdy, pokud potřebujeme natočit něco, co by bylo i pro běžné dvojníky herců příliš nebezpečné. Nascanujeme tváře a kostýmy herců, aby to vše bylo možné uskutečnit.“ Stejná technologie byla použita i pro vytvoření rybího ocasu mořské panny, kterou v jedné z pohádek hraje Keri Russell. „Horní část těla je živá Keri Russell a rybí ocas je animovaný,“ vysvětluje Berton.

Berton dodává, že jeho tým úzce spolupracoval i s kameramanem, návrháři kulis, osvětlovači a také s kostyméry a maskéry, aby docílili všeho toho, co po nich tvůrci filmu žádali. „Když jsme v fázi postprodukce, můžeme to všechno brát v potaz a zajistit, že to vzájemně ladí,“ říká.

Ve filmu je také celá řada klasických kaskadérských výkonů. Režisér Adam Shankman už v minulosti na kaskadérsky náročných filmech pracoval, ale přesto byl přesvědčen, že Pohádky na dobrou noc jsou výjimečné. „Ve spolupráci s několika skvělými kaskadérskými týmy jsme vymysleli celou tu sekvenci se závodem spřežení a také skvělou motocyklovou honičku. Jsem nadšený z tempa, jaké to má. Podtrhává to všechno ostatní ve filmu naprosto jedinečným způsobem, protože máte pořád velký dojem dobrodružství a bezprostřednosti. Je to skvělé.“ Kaskadérská čísla ve filmu zahrnují skok na motorce, vesmírný souboj Sandlerovy a Pearceho postavy i například běh mezi stádem koní.

Cvičitel zvířat Steve Berens pomáhal realizovat několik scén s celou řadou zvířat - od stáda koní až po několik slonů. „Pohybuji se v blízkosti zvířat celý život, ale když jste slonům takhle blízko a máte s nimi pracovat, je to docela napínavé. Opravdu jsou to výjimečná zvířata,“ přiznává Berens. Cvičitel míní, že jednou z nejtěžších scén byla ta se stádem koní v příběhu z Divokého západu. „Skeeter se do něj přimotá, když jede na svém vlastním koni, a musí se jím prodrat. Říkal jsem si, že to snad ani nepůjde natočit.“

Berens svou práci koordinoval s týmem pro výrobu vizuálních efektů. „Aby byli herci v bezpečí a my jsme mohli přesto natočit záběry, které potřebujeme, jsme nejprve natočili samotné koně, potom samotné herce, a digitálně jsme to spojili, takže se zdá, že to bylo točeno současně.“

Dost možná nejtěžším úkolem ale bylo vycvičit morčata, která hrála roli domácího mazlíčka dětí. Scénář požadoval, aby morče běhalo v kolečku a ukládalo se do postele - což podle Berensových slov nebylo vůbec jednoduché. „Morčata nejsou zrovna vyhlášena svou pohyblivostí a dovedností. Ale nakonec jsme je v tom kolečku běhat naučili. Trošku popoběhnou a vy jim dáte odměnu a nakonec to pochopí.“ Cvičitel říká, že jim trvalo tři týdny, než je to naučili.

Další na řadě bylo ono ukládání se ke spánku. Tento náročnější úkol zabral Berensovi jednou tolik času. Bylo třeba morče naučit zazvonit na zvonek a pak se uložit do postele. První část nacvičil Berens s morčetem tak, že ho ke zvonku nalákal na odměnu - nejlépe se osvědčila mrkev. Pokaždé, kdy úspěšně chytilo provaz, dostalo odměnu a časem pochopilo. „Pak jsme ho naučili doběhnout k posteli, strčit čenich pod přikrývku a podlézt pod ni,“ vysvětluje Berens, který si je poměrně jistý tím, že ještě nikdy nikdo žádné morče nenaučil uložit se k spánku.

Cvičitel je hrdý na to, že počítačově generované jsou jen Bulvovy oči. „Je výtečné ukázat lidem, že ta zvířata tyhle kousky dokáží udělat sama,“ shrnuje Berens. Kostymérka Rita Ryack byla povolána, aby pro film vytvořila všechny ty bláznivé kostýmy, které v něm jsou k vidění. „Má úžasný talent a je ohromně tvůrčí,“soudí režisér Shankman. „Prošli jsme spolu snad milion knih s ilustracemi ze všech těch období a na plátně to nakonec vypadá výtečně.“ Ryack míní, že film zahrnoval několik kostymérských oříšků. „Máme tu několik různých historických období - od současnosti přes Skeeterovo dětství v sedmdesátých letech, středověk, Divoký západ, futuristický vesmír až po starověké Řecko.“

Přiznává ale, že necítila potřebu držet se příliš věrně reality. „Nechtěla jsem žádné z těch období převést na plátno příliš přesně,“ říká. „Sledujeme výplody Skeeterovy fantazie, takže je na místě určitá stylizace. Skeeter je milý chlapík, který se příliš nevyzná v módě, takže historické scény nejsou tak docela věrohodné. Inspirovala jsem se starými výpravnými filmy a na většině kostýmů najdete nějaké moderní prvky.“

Ryack se svěřuje, že ji nejvíce bavilo vytváření kostýmů pro Richarda Griffithse a Guye Pearceho. „Já sama mám tendence navrhovat kostýmy v mírně teatrálním stylu, takže padouši mi umožňují povolit uzdu fantazii,“ přiznává. „Hodně se mi líbí středověké kostýmy Barryho a Kendalla. Jsou z příjemné látky a při jejich zkoušení jsme si užili spoustu legrace. Hodně jsem musela na poslední chvíli improvizovat.“

V případě Adama Sandlera a jeho kostýmů se samozřejmě bavila také tím, jak v nich působí. „Skeeter musel ve svých pohádkách působit alespoň zčásti jako hrdina, ale myslím, že jako středověký vesničan vypadá dost komicky.“

Russell Brand musel kvůli své postavě z příběhu z vesmíru strávit v kostymérně a maskérně celé hodiny. „Kostým robota byl velice náročný,“ vzpomíná. „Byl jsem celý zlatý - namalovaný na zlato, měl jsem zlaté plátování, zlaté latexové doplňky a zlatý spandexový oblek. Bylo strašné v tom chodit, skoro to nešlo - jít na záchod bylo menší dobrodružství. Dobrodružství, které čeká na každého superhrdinu.“

Ryack říká, že se nechala inspirovat herci, jejich postavami i komplikovanými pohádkami samotnými. „Chtěla jsem použít pestré, veselé barvy a střihy, které by podpořily příběh, byly legrační, ale přitom diváka narušily.“